neděle 29. července 2018

Novinky ze stáje Purnama - trika a benefit


Tak borci z blackened death partičky Purnama konečně krom kadence z pódia a libového CD představili fanouškům svoje trika zobrazující samozřejmě lvici Lioness, která kapelu provází v jejím benefičním tažení domácími metalovými kolbišti. Triko disponuje oboustranným potiskem za férovou cenu 350 očí a je k dipozici od velikosti „S“ po „5XL“. Můžeš si ho předobjednat přímo u kapely na jejích webových profilech a vyzvednout na Metal 4 Hope na hradě Trosky 25.8 2018.

Při téhle příležitosti stojí za to připomenout trošku podrobněji i uvedenou akci Metal 4 Hope na hradě Trosky 25.8 2018, kterou kapela představuje takto:

Zveme vás již na čtvrtý ročník benefičního koncertu na hradě Trosky, který jako každý rok začne s pokrytím veškerých nákladů už při samém začátku. Jak lépe prožít konec prázdnin, než s tvrdou muzikou v tajemných prostorech nejznámějšího hradu v Českém ráji a pomoc někomu, kdo neměl v životě takové štěstí. Metal spojuje! Jsme Metal for Hope a dáváme tvrdé muzice nový rozměr. V rámci minulých akcí se nám podařilo dát naději a podporu dětem s rakovinou obecně. Bojovali jsem společně za lepší zítřky Vanesky s nemocí motýlích křídel a Andulky, která má rakovinu. Také jsme podali pomocnou ruku Martinovy Zahálkovi bojující se svalovou dystrofii. 

Letos jsme se rozhodli podpořit místní dětské centrum Sluníčko v Turnově, kam dochází děti s různým postižením, jako je třeba dětská mozková obrna a nebo autismus. Už v minulosti jsme podpořili jedno autistické oddělení koncertem, ale letos chceme podpořit toto zařízení, jako celek. V každém oddělení je něco co by bylo potřeba pro zlepšení péče a obohacení života dětí o které se toto zařízení snaží starat, jak nejlépe to jde. Také prvně tento další benefiční koncert na hradě Trosky pomůže místnímu zařízení o kterém by se mělo vědět. Chceme, aby se i vědělo, jaké děti do něj dochází a jaké jsou úžasné osobnosti i přes své postižení. Práce s nimi sice není jednoduchá, ale dokáže obohatit lidský život a člověk si může i ledacos v sobě uvědomit. Jestli se vše vydaří, jako každý rok, našim cílem bude koupit pro toto zařízení, krom pomůcek i nafukovací skákací hrad! Tedy získejme společně z hradu hrad. :D Ať krom pomoci rozdáme i radost do tváří těch nejmenších, kteří na cestě svým životem musí bojovat s mnohými překážkami. Každé dítě a nemocné o to víc si zaslouží být šťastné.

Metal je hudba bez bariér, kde jsme si všichni rovni. Je to pro nás možná i tak trochu jiný svět, který né každý zasvěcený dokáže pochopit. Autistické dítě má také svůj svět. Pojďme se snažit pochopit světy další a ukažme všem, že ten svět náš, není jen o tvrdosti muziky. Metal by měl stát vždy po boku dalších světů, které společnost nemusí úplně chápat. Cesta k pochopení by měla vést skrz prožitek. Pojďme tedy prožít již čtvrtý metalový benefiční koncert na hradě Trosky, kde je vítán každý. Ať v černém metalovém triku tak v modrém. Ať metal poslouchá a nebo ne. Ať je zdravý a nebo přijede třeba na vozíčku. Necháme vše v nás vybuchnout jako sopku a přetrháme všechny řetězy v nás. Metal je vzdor, svoboda, síla kterou vypustíme, aby měnila svět, který je pouze v našich rukách. 

Můžete se těšit na 4 kapely + doprovodný program od fireshow skupiny Alterna.

19:00 Diligence
20:00 Elysium
21:00 Another Project
22:00 Purnama
23:00 Fire Show Alterna
23:30 Závěr s vyhlášením výherců tomboly

Hlediště i pódium je zastřené.
O zvuk se bude starat opět mistr zvuku Jirka Kosař.

K dispozici bude několik druhů občerstvení a hlavně PIVO z více stánků.

VSTUPNÉ : 100 Kč + dobrovolný příspěvek.
Moc se na vás těšíme !

Děkujeme NÁRODNÍMU PAMÁTKOVÉMU ÚSTAVU za příspěvek v rámci hradozámeckých nocí a poskytnutí bezplatného pronájmu hradu !!!!!


sobota 28. července 2018

PAŘÁT VYDÁ V DIGIPAKOVÉ REEDICI DVĚ DEMA AGGRESSIVE TYRANTS Z DEVADESÁTÝCH LET (TS)


Nadešel čas provětrat archív tuzemské gore/grindové historie. AGGRESSIVE TYRANTS se řadí mezi vůbec první spolky, které tento styl začaly praktikovat naživo. Od roku 1993. Jejich dvě dema „A miminko je na světě!“ (1996) a „Žužlání klitorisu zdechlé narkomanky“ (1998) patří do zlatého fondu zvrácenosti a nadsázky 🙂 Ve své době demáče mistr Shindy vydal na audiokazetách. Jisté satisfakce se oběma materiálům dostalo v roce 2013 na albu „Narcosurrealismus“, nicméně až letos vyjdou obě nahrávky poprvé uceleně na CD (digipaková edice), v původní verzi s bonusovým materiálem a fungl novou grafikou. V nabídce bude také merchandise. Tuto radost uděláme sběratelům a pamětníkům zlatých devadesátých v prosinci, jako vánoční dárek.

Pařát magazine & Productions
Klášterec nad Orlicí 196
56182
tel. 774967229

Croatioan hardcore riot: Nailed In * Malisha Bahat


Jestli prežijete Fluff fest, tak vás hned po něm na konci července čeká hardcorová smršť v podání dvou kapel z Chorvatska. Rychlost sekci zastanou Nailed In, drtící parádní fofr hardcore a pomalejší a temnější Mališa Bahat, jenž jedou screamo-hardcore francouzký školy. 



V SRPNOVÉM PAŘÁTU VYJDE V REEDICI JEDINÉ ALBUM ČESKÝCH DEATHMETALOVÝCH PARRICIDE "Incidents In The Extinct Spot" z roku 1999 (TZ)


Především ve druhé polovině devadesátých let patřilo jméno PARRICIDE k tomu zajímavějšímu, co tuzemský extrémní metal nabízel. Hudba této deathmetalové kapely z Vysočiny, založené už v roce 1992, byla pro svoji technickou náročnost často přirovnávána k nesmrtelným DEATH.
Po PARRICIDE, kteří ukončili činnost v roce 2002, zůstala dvě dema, jedno album a mnoho vzpomínek. V srpnovém Pařátu část z nich oprášíme a v reedici vydáme album „Incidents In The Extinct Spot“. Součástí této edice bude jako bonus i druhé demo „The Threnody For The Tortured“ z roku 1997. Obě projdou zvukovou úpravou.
Výsledek budete moci posoudit od 24. srpna, kdy vyjde 83. číslo Pařátu s reedicí PARRICIDE, tradičně za cenu víc než lidovou.  

Pařát magazine & Productions
Klášterec nad Orlicí 196
56182
tel. 774967229

Uncle Grasha's Flying Circus a jejich smutek


Experimentální industrial martial noise ambient Uncle Grasha's Flying Circus zveřejnili track „Hüzün“ z připravovaného split asfaltu z řeckými Kostadis. Nech na sebe působit hluboký existenciální smutek a pokud se ti dostane pod kůži, kup si příští měsíc asfalt.  


pátek 27. července 2018

Obscene Extreme - 20th Anniversary



Dvacáté výročí mého, bez ohledu na udělenou akreditaci či známosti s „otcem“ téhle akce Čurbym, nejoblíbenějšího festivalu ve mně zanechalo mnoho dojmů. Letos jsem na festivalu v rámci své desáté účasti prožil čtyři naprosto šílené hudební, diskusní, distrařské a samozřejmě i kempinkové dny. Dojmy jsou úžasné, dobré, ale i špatné. Stejně jako v loňském reportu nebudu rozebírat dopodrobna jednotlivá hudební vystoupení, jelikož by to byl elaborát s ohledem na více než osmdesát proběhlých setů vskutku pro případného čtenáře unavující a možná i nečitelný. Hudební sestava i doprovodný program byly vskutku hodny uvedeného výročí festivalu, který si každý návštěvník akce prožil po svém naprosto naplno a ve většině případů až do úplného vyčerpání.

Úterní Pre-Party odehrávající se ve dvou trutnovských klubech v podobě promítání dokumentu „Slave To The Grind“, který se promítal ještě i následně během festivalových dnů v areálu trutnovského Bojiště a několika hudebních setů včetně dvou českých partiček Klinger a Člověk v plísni, které již na velkém pódiu na rozdíl od zbylých kapel pre-párty nevystoupily, jsem s ohledem na šetření sil vynechal. Rozhodně jsem si ovšem nemohl nechat ujít, stejně jako s ohledem na návštěvnost většina fanoušků, letošní středeční program, který k výročí festu poměrně narostl a v podobě téměř totožného line-upu s prvním ročníkem (původně avizované Ingrowing nahradili Crusher a Desecration nepřijeli) nabídl vskutku libová hudební vystoupení. Patnáct převážně českých death a grindových kapel mě donutilo zatlačit slzu a žasnout nad kotlem pod pódiem, který se pořádně roztočil na grindcore nezmary Needful Things, jejichž set rozhodně považuju za jeden z vrcholů festivalového dne (navíc mají venku od minulého měsíce nové výborné LP „Deception“), a dotočil se až s posledními tóny mocných Agathocles, kteří byli na Bojišti vskutku ve formě. Vím, že jsem v úvodu avizoval, že se report zkrátím, ovšem neodpustím si několik stručných poznámek i k dalším vystupujícím kapelám.

Italští Brainwash s ohledem na zub čas v pozměněné sestavě předvedli kulometný grind, kterému bohužel vrazil klacek pod nohy nejistý projev zpěvačky Andrey. Onanizer svou vysokooktanovo jízdou jednoznačně potěšili všechny grindcore fans. Na Defloraci jsem byl poměrně zvědavej, ovšem jejich set mě nechal až na závěrečný track „It was Václav Mrázek“ naprosto chladným. Pravým opakem byl následující koncert Twisted Truth, kteří zazářili stejně jako následující Melancholy Pessimism, jejichž set jsem vzhledem k standardnímu OEF zběsilému střídaní kapel s minimálními prodlevami viděl pouze částečně. Hronovští Tortharry mě živě nikdy nezklamaly a jinak tomu nebylo ani tentokrát a to i přes skutečnost, že jejich nové nahrávce "Sinister Species" nemůžu stále přijít na chuť. Již výše uvedení Needful Things krásně rozběsnili fanoušky pro děčínské nezmary Fleshless, kteří to opět nasázeli s grácií jim vlastní. Když jsem u těch Fleshless, rád bych zde uvedl a to zejména i v souvislosti s aférou kolem frontmana Cripple Bastards, že Vláďu Prokoše znám poměrně dobře, pravidelně jezdím na jeho festival NTEY Deathfest a s klidnym svědomím můžu říct, že tenhle člověk není žádnej imbecilní nácek, takže velmi nerad slyším, že se tento člověk a jeho festival lustruje jako případně „politicky“ závadný, což festival i kapelu samotnou minimálně v Evropě neoprávněně poškozuje a vytváří zbytečný sváry na hudební scéně. Ale zpět k muzice. Set Crusher ve mě nezanechal hlubší dojmy. Zato srdeční záležitost Abortion byla jízda jako hrom. Během následujícího setu jsem zřejmě nebyl jediný, koho popadla nostalgická nálada, když Chymus vyrazil na pódium v jednom ze svých pověstný kostýmu a rozpoutalo se nefalšované grindové peklo. Díky pánové, už dávno jsem se smířil s tím, že tohle už nikdy na vlastní oči neuvidím a přeci to přišlo. Malignant Tumour samozřejmě dle očekávání naložili pod kotel a po děkovačce pořadateli Bilos s Čurbym na basu, Chymusem za bicíma a koferenciérem Ádou na vokálu rozjeli noisovej jam jak se na OEF sluší a patří. Polská legenda Squash Bowels zvučila poměrně dlouho a nakonec mě i přes velká očekávání jejich set poměrně zklamal. Po monstrózním ohňostroji to vyšvihli jak z partesu Agathocles a po nich jsem upad do bezvědomí, čímž jsem prokaučoval projekci filmu Nasum: Blasting Shit to Bits.

K prvnímu dni festu bych ještě rád uvedl, že dost lidí mrzelo, že začátek hudebního programu se s hodinovým rozdílem kryl s tradičním Freak Festem, který jsem měl možnost letos vidět vůbec poprvé (s ohledem na kapely pouze část). Další zádrhel se objevil v souvislosti s větší návštěvností a tou byly poměrně dlouhé fronty na lístky, čímž přišla řada fans o nejedno hudební vystoupení. Asi nikdo nečekal, že ve středu bude na Bojišti natřískáno jako u předchozích ročníků v hlavní festivalový den, ale přesto si dovolím napsat, že tohle bylo ze strany pořadatelů velmi podceněno a přineslo to s sebou v následujících dnech další nepříjemnosti.

Zvuk byl ve středu jak fík, počasí nebylo zrovna OK, ovšem díky dešti umožnilo radovánky v bahně (taky sem párkrát bahnem koupil). Ale úplně to nejhorší byl nedobrovolný poslech děsuplných performací týpka prodávajícího pivo ve stánku před areálem, což jsem měl s ohledem na parkování přímo z první lajny…totální evil.

Následující festivalový dny měly prakticky všechny hudebně velmi silný starty. Tím dozajista nejostřejším byly španělští grindcore šílenci Convulsion, kteří to ve čtvrtek ráno rozjeli takovym stylem, že přilákali na ranní program neobvyklé množství fans a mosh, kterej se rozjel pod pódiem, nekončil ani při mém dalším pádu na hubu během setu Suffocation před půlnocí, kterej se jako jeden z několika vystoupení na letošním ročníku zvukově zrovna moc nepovedl.

Nejen s ohledem na výročí festu, ale i každoroční výběr kapel, se na pódiu střídaly výborný kapely. Někomu třebas nesedl styl thrash, což slýchám v souvislosti s tímto festivalem poměrně často…ale na druhou stranu měli dotyční dostatek prostoru navštívit distra, který bylo letos dle očekávání vskutku hodně. Za mě v tomhle ohledu tradičně bodovali kluci z Dead Heroes Records, u kterých seženeš třeba zmiňovanou novou desku Needful Things, Roman s Ganajem z Bizarre Leprous Production, kteří se aktuálně postarali nejen o parádní reedice a kompilace kultovních domácích i zahraničních kapel, ale přinesli i řadu novinek a to nejedné kapely, které se na výročním Obscínu ukázala. Velmi mě potěšila nečekaná účast Day After Records, kteří stejně jako Dead Heroes Records přivezli na akci desky, který si prostě v ostatních stáncích nenašel. Se svými vydáními a potažmo celými distry dorazili i Míra z Phobia Records, Filip z L'inphantile collective a Barvák z Insane Society Records, které spolu s Vláďovým NTEY Records na rozdíl od polských stánků vyjma Selfmadegod Records můžu rozhodně doporučit. Zajímavý věci přivezl stejně jako v loňském roce i Véva (Véva Records). Ukázal se i domácí Pařát, němečtí Power It Up Records, italští F.O.A.D. Records a řada dalších…prostě bylo z čeho vybírat, takže jsem tradičně musel po cestě dom platit na pumpě kafe kartou, jelikož jsem v distrech prostě všechno opět projel.

Festivalový merch, letos opět vyvedený, se pro mě s ohledem na nonstop frontu stal naprosto nedostupným. Vynahradil jsem si to ovšem kelímky, a jelikož tyhle památeční věci sbírám, byl jsem fakt nadšenej, že letos byly tři druhy a stejně jako merch s perfektní designem.

V oficiálním merchi bylo samo opět k mání i triko na podporu organizace „Lékaři bez hranic“. Letos se do charitativní akce zapojili Napalm Death, kteří srovnali se zemí trutnovské bojiště následující festivalový den. Obscín tuhle organizaci podporuje pravidelně a stan lékařů společně se stany Amnesty International ČR, OBRAZ – Obránci zvířat, Sea Shepherd Czech Republic stály kousek od vchodu do kempu. Sea Shepherd byli na OEF vůbec poprvé a doufám, že ne naposledy.

Ale zpět ke kapelám. Po uvedenym pořádnym probuzení španělskými Convulsion následoval další výklep ve stylu pw Powerxchuck. Tihle čtyři Australané fanoušky vskutku nešetřili, takže i následující zběsilí punkují metloši Golers vyzněli poněkud pomaleji. Domácí death grind partičku Shampoon Killer jsem s ohledem na naplnění životně důležitých potřeb vypustil, ovšem i z posledních zákoutí areálu bylo jasně slyšet, že to s tou eliminací „šampónu“ myslej smrtelně vážně. Následující italskej thrashík Ultra Violence se k mě dostal již díky grafice z „mechanickýho citrusu“ na debutním CD a letos borci dovalili na Bojiště již svou třetí desku a stálo to fakt za to, stejně jako další dnešní obdobně laděná partička z Massachusetts Lich King. Tyhle dvě thrashovky nádherně prosvětlily dnešní program, stejně jako později energičtí punkeři Acidez (osobně bych zde raději viděl italské Call the Cops, pro který mám sakra slabost, ale i Acidez mě minimálně naživo přesvědčili s svých kvalitách). Mezi uvedeným thrash metalem dostala ještě prostor česká scény a to Antigod, kteří aktuálně zcela oprávněně čeří vody svým posledním počinem "W.R.A.T.H." a nesmrtelná vysoce energická hydra Disfigured Corpse (právě debutní split týhle kapelky si vzal na paškál Bizarre Leprous Production a s novym zvukovym i grafickym kabátem ji poslal na CD mezi fans). Snad se borci z Bizzare vyhnou nenávistným reakcím od překupníků, jelikož jim stejně jako další vydavatelé reedicí, pokazili jejich byznys…za mě rozhodně vzkaz překupníkům: dobře vám tak, šmejdi! Jinak koncert Disfigured byl samozřejmě výbornej dle očekávání. Mezi thrashový rify se ještě vtěsnala již podle popisku zajímavá a dle proběhlýho setu sakra zajímavá partička Chepang. Dvoje bicí, jedna kytara a dve řevy rozpoutali doslova grindový inferno umocněný výlety na hranici powerviolence…pecka! Jihoafrická Vulvodynia není ani pro jedince nepohybující se BDM scéně žádnou velkou neznámou. Borci stejně jako na letošním NTEY Deathfestu předvedli, jak se mlátí sláma v Jižní Americe…prostě až se kšilty rovnaly. Španělští horoví goregrindeři Gruesome Stuff Relish, kteří již letos stihli vydat čtyři nahrávky, naprosto naplnili moje očekávání…skočnej, ale rozhodně ne pitomej set. Brazilská Lobotomia nabídla vydatnou porci hardcore punku s nezaměnitelným jihoamerickým feelingem. Punx a crusties si vskutku přišly na svý, stejně jako v následujícím setu vyznavači old skull death metalu při vražedný jízdě německých Fleshcrawl. Při tom zachrastěnym zvuku se mi vždycky ježí chlupy a to se mi během dnešního programu zježili ještě při amerických Gruesome, kteří mě na živo přesvědčili, abych jejich poslední desce dal znovu šanci, jelikož tam kolem mě jen proběhla. Parádně zahraná stará death metalová škola. Ovšem mezi těmahle metalovýma jednohubkama ještě fanoušky rozvášnili švédští grindeři Axis of Despair, kteří to s legendou za bicími (Anders Jakobson…Nasum, Krigshot, Coldworker, Necrony (kytary a řev)) napálili přesně tak, jak to švédský grindcore kapely uměj. O mexických punx Acidez, kteří se pořádně dostali do českého povědomí díky sedmipalcovému splitu s Malignant Tumour jsem už psal. Gutalax…srandičky…tanec…tupa tupa goregrind…na živo nezklamou nikdy, o čemž se dle neověřených informací mohlo na letošním OEF již ve čtvrtek přesvědčit sedm tisíc fanoušků. Dál se tradovalo, že nápor lidí na Bojišti nevydržely i některé pivní pípy, což jako dlouholetý abstinent nemohu potvrdit. Ovšem mohu potvrdit, že skutečně nevydržely takovýto nápor toiky ani porcelánový mísy na benzínce…jen pro otrlé, extrémně ožraté nebo nafrčené. Potíže vznikly s ohledem na hlavu na hlavě i s nákupem žetonů a co bylo nejhorší, kradlo se o sto šest. Osobně bych asi překous dívčinu s nášivkou Orlíku, která s touhle nášivkou mezi snědšími účastníky působila spíše úsměvně než k naštvání, než nějaký hovado vykrádající stany nebo obtěžující smažky. Naštěstí pozitivní zážitky naplňující pověstnou tolerantnost a ohleduplnost na OEF opět převládaly…jasným důkazem jsou kupříkladu dvakrát vrácené a nezničené brejle v kotli. No, do kotle na Gutalax a následně na pověstné Exhumed  i Suffocation jsem se i přes tyto zážitky neodvážil. O setech se asi nemá smysl rozepisovat, osobně mě nenadchl ani jeden. Dost mě ovšem mrzelo, že už nezbyly síly na punkové Dayglo Abortions, které jsem z auta slyšel velmi nezřetelně, protože týpek s pivnim stánkem opět řádil…jeho verze Queen a Abby byl fakt těžkej bizár.

Ze středeční rákosky natěšení příznivci grindu pro oči si mohli ještě tradičně dopřát několik performací na stagi v podání Sultána, Majkelíny, Amory Squid, Princess Tweedle Needle, Zory Wan Der Blast a izraelského Selfiho. Nechybělo ani Fly High Tribe Show a festivalový den zakončila projekce dokumentu „Slave To The Grind“.

No, v pátek ráno už jsem nebyl úplně ve vlastní kůži. Z veteránů české scény poskládaná sebranka Teddy Bear Autopsy měla sice na velkém pódiu grády, ale k pořádnýmu nakopnutí dopomohlo až černý kafe. Následující sada hudebních vystoupení měla nehoráznou kadenci. Polští F.A.M. odsypali nekompromisně svůj grindcore. Zběsilí francouzi Department of Correction s Madem z Inhumate na base rozvířili svým kulervoucím grindem na Bojišti prach stejně jako následující australská dvojice Meth Lepard, kterou jsem měl už před odjezdem na fest v hledáčku. Jejich kompilační kazeta mapující první dva roky existence kapely má vskutku potenciál ti urazit hlavu z krku a tohle přesně se povedlo dostat na pódium. Pozadu nezůstali ani poměrně rychlí američtí death grindeři Organ Dealer, kteří si na letošním OEF střihli doslova a do písmena hattrick…úterní Pre-Party, páteční polední inferno a nedělní Aftershow party! Sakra vydejte někdo jejich „Visceral Infection“ na asfaltu. Velmi se mi zamlouvali i následující staroškolští grindcoráci Expurgo, kteří se letos po osmi letech vytasili konečně s další full deskou. Oxidised Razor…pro někoho kult, pro někoho blbost…pro mě rozhodně kult, jelikož tuhle kapelu zbožňuju od tý doby, co jsem si shodou okolností na OEF pořídil v době vzniku jejich vraždený album „...Carne ... Sangre... ‎“, ze který borci dali i ten nejkultovnější flák „Pus Excretor“. Za mě nehorázná pecka, která má mimochodem venku zbrusu nový album u Bizzare Leprous. Po chorobných tónech mexických Oxidised přišla na řadu další grindcore pumelenice v podání Tools of the Trade z Malajsie…masakr. Následující španělští Nashgul patří mezi moje oblíbený kapely a z jejich posledního fullka jsem nadšenej a nadšenej sem byl i z jejich setu uvedenýho jak jinak než hororovým intrem. Nebyl prakticky žádnej prostor pro odpočinek, protože nastupoval opět poctivej severskej grindcore a to tentokráte v podání Afgrund…koncert vražednej jak jejich letošní v pořadí již čtvrtá dlouhohrající deska „The Dystopian“. Ten komu se občasný di-beat party líbily u Afgrund, musel bejt během následujícího setu pro mě prakticky neznámých švédský partičky Wolfhour v sedmym nebi. Jejich LP „Dead On Arrival“ už mám pochopitelně na discogs ve wantlistu. Francouští Inhumate, to je asi jediné, co stačí napsat k následujícímu naprosto zběsilému koncertu…totální hell. Další kapelou z mýho hledáčku byly Flagitious Idiosyncrasy in the Dilapidation, japonská ženská čtveřice valící nekompromisní grindcore s pověstnou japonskou zběsilostí. CBT nahrazující Rectal Smegma jsem musel vypustit, protože už jsem měl hlavu jak balón a hlad jak pes.

Výroční fest se rozrostl i v počtu všemožných občerstvení. Ke klasickým vegan a vegetariánským stánkům na asfaltové ploše a dalším stánkům nahoře v hledišti přibyla i Vegan zóna v parku. Já osobně jsem zůstal věrný klasickým jemným nudlím od fast foodu Diablo Apetito, na který prostě nedám dopustit. K pití bylo dispozici samo několik druhů piv včetně nealka, standardní malinovka, džusy, pověstná absinthová limonáda a výborná káva. Ceny byly samo festivalové, ovšem nebyl problém se dosyta najíst za celkem rozumné peníze.

Po mojí osobní nezbytné pauze přišla na řadu samozřejmě další sada vynikajících kapel, které ničily ušní bubínky všem šílencům na Bojišti do třetí hodiny ranní. Tenhle festivalovej den jsem kleknul při na OEF velmi netradiční setu německých Le Scrawl, jejichž kolize grindu, ska a jazzu byla velmi příjemným a hudebně kvalitním zpestřením sypacího programu dne. Ovšem než jsem byl svědkem dalších hudebních bizarností týpka točícího pivo před mým autem, užil jsem si samo ještě páteční headlinery. Plejádu dechberoucích hudebních výkonů s vynikající atmosférou plného hlediště odstartovali švédští MOB 47, od kterých asi nikdo nečekal špatné vystoupení a nikdo jej samozřejmě taky nedostal…i když zachytil jsem jeden názor, že tahle kapela je nuda…to mě pobavilo. Italské Cripple Bastard poslouchám už nějaký ten pátek. Kapela fungující třicet je minimálně pro mě jeden ze základních kamenů evropské hudební extrémní scény a tomu samozřejmě odpovídalo i jejich vysooktanové vystoupení. O to víc jsem vnímal internetovou diskuzi, která se veřejně rozjela z pátku na sobotu o samotném frontmanovi…kdo má zájem, dohledá a najde to víceméně i na řadě blogů i v rozhovorech, které Gulio poskytl pro různý webziny. Finští grindový nestoři Rotten Sound samozřejmě také nezklamali a holandští Asphyx byla naprostá povinnost…it was real death metal Bastards! Napalm Death vytvořili dle očekávání ohromnou melu. Je to sice kapela mající na kontě řadu nesmrtelných alb a kterou si i doma rád poslechnu, ovšem milníkem večerního grindování byli pro mě jednoznačně singapurští Wormrot a jejich neskutečně intenzivní pětatřicetiminutovka, která byla pro mě naprostým TOPem celého festivalové dne. Po zmíněných Le Scrawl samo ještě následovali další hudební masakry: norští BDM Kraanium, maďarští grindcore výtečníci Jack a britští Basement Torture Killings,na které jsem bohužel neměl již dostatek sil.

Noc z pátku na sobotu byla jeden velkej očistec, snesu opileckej řev, snesu extrémní muziku, ale to co dělo do prdele kolem mýho auta, bylo nad moje chápání…vše dovršila v šest ráno totálně zdevastovaná dívčina, která mi mlátila hlavou do okýnka, nachcala mi do dveří, který mi následně promáčkla a vypadla až po poměrně dlouhym válení se po celym boku auta, kdy jsem byl nucenej použít už trošku ostřejší slova…zde si dovolím použít sice otřepaná leč pravdivá slova: „míň piva, víc crustu“, který s ohledem na stav některých doplňuju o: „míň smaha, víc grindu“.

Z poměrně silný nasranosti mě vytáhlo několik kafí a hlavně další nehoráznej otevírák v podobě mladé české a zatraceně nadějné sebranky Decultivate, jejíž devítiminutové debutní dirty extréme hardcore EP na dvanácti palcích způsobilo na domácí scéně pěknej poprask. O slušnou jízdu se následně také postaral Stefan Schäfer se svým projektem Deep Dirty. Gore s automatickým bubeníkem potěšilo zejména zahostováním Radima ze Spams a Lugubriouse z mocných Haemorrhage. Pro švédské God Mother pohybující se na samé hraně různých extrémních kytarových žánrů mám zkrátka slabost. Viděl jsem několik jejich klubových vystoupení a to co předvedli v hlavní festivalový den, mě opět utvrdilo nejen o hudebních kvalitách, ale i stoprocentním nasazení během setu a snahy o maximální zapojení fans do proudu energie, který tahle pro mnohé stále ne příliš známá kapelka vyzařuje. Basti rozhodně není statický vokalista, ale při jeho šplhání pro stagi byli orosení i pořadatelé. Skok do fanoušků, limbo-pit, mikrofon kolující publikem…prostě God Mother, jak tě jednou chytnou, už tě nepustí. Velikým překvapením pro mě a zřejmě i pro řadu dalších byli finští smrtonoši Corpsessed, doomově načpělej old skull vysoký jakosti. Mexický melodičtěji usazený crust Bio Crisis znějící vskutku jak ze Skandinávie nabídl další dnešní parádní hudební zážitek (ochutnej ze zbrusu nového LP „Sangrando el Olvido“). Mexiko zůstalo na stagi, ovšem hudební projev ještě zhrubnul, chorobný goregrind z tajemných zákoutí medicíny umocněný rudě červenými kostými sice šlapal poměrně solidně, ovšem zatraceně mi ho narušoval statický projev zpěváka s ukrytým mikrofónem pod kuklou. Brucexcampbell byli vše jen ne statičtí. Tahle americká GC/NC trojka to s čelankama na hlavách rozjela bez ohledu na děsný vedro, který zaplavilo v hlavní festivalový den trutnovské Bojiště. Byla to nejen další kapela, kterou jsem měl v hledáčku, ale i jedna z mnoha, který se k tobě dostanou právě jen díky OEF. Proto je pro mě ranní, dopolední a mírně odpolední program stejně zajímavej a leckdy i zajímavější než ten večerní plný velkých jmen, které sice mají samozřejmě co nabídnout, ovšem v řadě případů je viděl člověk už mnohokrát. Další kapelkou, kterou bych mohl v rámci těch „menších“ kapel takto vyzdvihnout a poděkovat pořadateli za její uvedení na OEF byli japonští Self Deconstruction. Nekompromisní GC/PW trio, které letos konečně vypouští svou dva roky starou a zároveň jedinou dlouhohrající desku „Wounds“ na LP (mimo ní mají samozřejmě na kontě řadu splitů i mini alb. Zběsilá kytaristka…která působila i provařených Sete Star Sept, který Čurby už na OEF taky servíroval…extrémní bubeník a štěkající vokalistka…pro milovníky neurvalýho nářezu, mezi který samo patřim i já, byl koncert vskutku jednohubkou. Díky! Slovenští ČAD jsou vždy sázka na jistotu, stejně tomu bylo i při jejich setu. Dobytčí Mor je na český scéně pojem a díky OEF a Pařátu se konečně dostal mezi širší vrstvu posluchačů, kam právem patří. Teď mi tak dochází, když jsem se zmiňoval o několik odstavců výše o reedicích nosičů, které jsou už nějaký čas vyprodané nebo poněkud leckdy neprávem upadly v zapomnění…že jsem se zapomněl zmínit právě o Pařátu, který se poslední dobou v tomto také velmi angažuje…namátkou Ingrowing, Deflorace, V.A.R. a právě i Dobytčí Mor tehdy ještě dobově známý jako Murrain a právě z tohoto období pocházela produkce probíhající na pódiu. Následovala zběsilá jízda maskovaných švédů Birdflesh, které asi nemusím vůbec nikomu přibližovat…odsypali to s podporou fans ostatně jako všechny kapely, které jsem měl možnost vidět (a asi i ty co jsem neviděl), ovšem troufám si říct, že jim bylo asi stejně jako mě líto, že letos se to pověstnými maskami na trutnovském Bojišti příliš nehemžilo. Ovšem překvapilo mě, že narostl počet velmi mladých účastníků, z nichž jeden byl dokonce ještě v kočárku. Podpora návštěvnosti dětí a dopívajících je od OEF prostě úžasná. Děti mají do čtrnácti let vstup free a dospívající i mladí do devatenácti let platí pouze zlomek hodnoty vstupenky. Navíc byla zde jako vždy grindová školka s připraveným programem včetně dostatečně bezpečně zajištěného stage divingu, který probíhal právě na následující set finských Forca Macabra, který představili jihoamerický hardcore punkový feeling v severském podání. Ostatní stage divingy rozběsněných fanoušků v průběhu festu všechny tak bezpečně nevypadaly a že jich zase bylo. Japonští Butcher ABC odsypali gore death, který jsem už vnímal pouze částečně, jelikož únava ve čtvrtném dni festivalu začínala být neúnosná. Nakonec to dopadlo bohužel tak, že jsem po švédských Asocial, které jsem propásl svou neúčastí na letošním Fear Festu, trutnovské Bojiště pro letošní rok opustil. Měl jsem ještě u auta nutkání setrvat na další sety a to zejména s ohledem na moje oblíbence Haemorrhage, Grave a General Surgery, ale i ze zvědavost na živá vystoupení Rattus, Agrotóxíco a Kovaa Rasvaa, ale nakonec jsem byl rád, že jsem to odřídil v pohodě dom.

Abychom to měli po kupě, tak na Bojišti se představili ještě velmi aktivní Benighted, hardcore punkový Armagedom, stará škola death metalu Undergang a další domácí grindcore TOPinka BUT.
Nedělní šestihodinové after party kralovali jako skryté překvapení Rotten Sound, kteří zahráli společně v pivním stanu s Vulvodynií, Butcher ABC, Thanatology, Self Deconstruction, Chepang, Nashgul a Organ Dealer, kteří tímto završili svůj obscénovský hattrick.

Pokud bych měl letošní jubilejní ročník nějak sesumarizovat, rozhodně musím začít vskutku TOP plejádou kapel a vskutku příjemným servisem pro fanoušky včetně free wi-fi, apky pro chytrý telefony, nárůstu stánků s občerstvením, doplnění umyvadel k toikám, vstřícnosti k dětem a mladistvím…ale s ohledem na nabídku kapel došlo k podcenění možné návštěvnosti, což vedlo k řadě komplikací, který se teda minimálně z mý strany daly přežít stejně jako sem tam ne příliš povedený zvuk…ostatní co byly, musí posoudit sami.

Na závěr bych ještě rád uvedl, že rozhodně přeju festivalu vysokou návštěvnost, jelikož je to prostě OEF…ovšem komornější, s ohledem na letošní přetlak zřejmě téměř poloviční návštěvnost, mě osobně teda vyhovovala více…těch odhadem osm tisíc fanoušků už na mě bylo v areálu prostě už moc a to i přes naprosto parádní atmosféru.

Fotogalerie je aktuálně v procesu…link nahodím.

Grinch

pondělí 16. července 2018

Aggressive Fest open air Česká Lípa


14.7.2018 – Arawn, Anthems,  Diligence, Elysium, Crippled Fingers, Incarnate, Horrible Creatures, Fleshless, Purnama

Celkem dost lidí se mě ptalo, kolikátej ročník českolipskýho Aggressive festu si letošního července vlastně užíváme. Odpovídal jsem jim, že vlastně už ani nevim, jelikož tahle vypečená akcička v režii dvou domácích partiček Crippled Fingers a Incarnate už nějakou tu řádku let do minulosti sahá…navíc v dřívějších ročnících ještě jako klubová záležitost a ne jako open air, jak jej známe z posledních let. Osobně jsem vynechal pouze zlomek ze všech proběhlejch ročníků, takže můžu objektivně posoudit jak festival v rámci svých možností a pořadatelských představ vyrostl a každým dalším rokem se šperkuje do jednoho bezchybnýho odpoledne pro každýho hluku chtivýho šílence.

Letošní ročník byl dle mýho subjektivního a vlastně i objektivního názoru prost všech chyb z ročníků uplynulých. Line-up byl krásně vyváženej, takže se krásně střídala nejen moderna se starou školou, ale i hardcore/metalcore s poctivou metlou. Změna zvukaře akci neskutečně prospěla. Zázemí pro fanoušky na nádvoří Vodního hradu Lipý bylo nachystaný bezchybně: kryté i nekryté posezení, občerstvení, keramickej záchod, merch od NTEY a BLP a to hlavní kvalitní kapely s kvalitním zvukem za lidový vstupný dvou stováků.

S ohledem na pořádající kapely, který si na akci samozřejmě taky zahrály, se nesl line-up jako každej rok v mezích uvedenejch stylů, což svým pojetím thrashcoru kompletně obsáhla ihned první partička z Mostu ARAWN, která vznikla poměrně nedávno na troskách předchozí kapely kytaristy a basáka Final Pain. Na pódiu byl na stránkách kapely proklamovanej soulad starý thrashový školy a novogeneračních core prvků vskutku znát. Čtyři borci sice měli těžkou výchozí pozici fest otevírající kapely, ale zhostili se tohoto poměrně slušně. Náznaky sterility v hudebním projevu vyvažoval energickej zpěvák chrlící texty z debutní fošny „Zrození“, ze který můžeš ochutnat na bandzonu kapely.

Nemám problém občas zabrousit do moderny, ovšem pražská partička ANTHEMS na mě byla poněkud už moc. Toť subjektivní pocit z podsamplovanýho setu plnýho těžkejch temp, kterej byl z objektivního hlediska ukázkou kompoziční vyzrálosti a hudební profesionality. Mix melodiky s čistym vokálem a očekávánejch těžkej rifů podala tahle pětka opravdu úctyhodně a pokud holduješ tomuhle ranku, určitě ochutnej jejich nahrávky včetně loňskýho debutního full albumu „Consciousness“ na bandzonu.

Místo v rozpisu uvedených ELYSIUM naskočili na stage DILIGENCE. Tuhle pražskou moderní deathovou partičku fakt nemusim představovat a silně zvažuju, jestli psát něco o jejich setu, jelikož kapela v čele se zpěvačkou Dahlien je minimálně pro mě synonymem jak pro kvalitní nahrávky, tak kvalitní koncerty…což se na nádvoří vodního hradu opět potvrdilo. Nespoutaná energie kapely jdoucí ruku v ruce s hudebním umem vyústila do prolomení hranice mezi fans a kapelou skokem zpěvačky mezi obecenstvo.

V boření hranic pokračovali následně i ELYSIUM, kteří si to v závěru brutálně střiženého death metalového setu nepostrádající techničnost hry namířili přímo na hradby vodního hradu. Kapelka už hraje nějakej ten pátek a na svým kontě má řadu nosičů (letos se chystá třetí full labum), což se projevilo během koncertu, kterej byl pro vyznavače smrtící kovu vskutku jednohubkou. S ohledem na charakter akce, na který vystoupí tahle parádička z Týnce nad Labem ke konci příštího měsíce, tě už teď zvu na letošní Metal for Hope na Hradě Trosky, o kterym bude podrobněji řeč na konci reportu.

Domácí a zároveň pořádající CRIPPLED FINGERS jsem viděl po delší době a vlastně poprvé s novym vokalistou. Domácí publikum, znalost prostředí a nová vlna energie tryskající z novýho člena hardcore ansámblu umožnila kapelce rozjet vysoce oktanovej set při kterym proběhla samo i výměna pozic na stagi a v publiku. Škoda jen pro mě nepochopitelný slabší návštěvnosti celý akce, ale o tom píšu vždycky a nebudu tě s tim zatěžovat.

Po hardcore masakru emerickýho střihu naskočili na pódium domácí časem prověření grindeři INCARNATE. Od kluků víš, co máš čekat a vždycky to taky dostaneš. Grind přímo od podlahy se znatelnym vlivem oblíbenejch hudebních skupin jednotlivejch členů s autorskym rukopisem kapely samotný. Samo se grindovalo o sto šest nejen na pódiu, ale i pod ním. Neodpustím si poznámku, že všichni stále čekáme na to CD pánové.

O thrash deathový partičce HORRIBLE CREATURES jsem už toho napsal v minulosti poměrně dost a o to větším překvapením byl pro mě jejich koncert, kterej mi vyvrátil předchozí lehčí pachuť nezáživnosti tvorby týhle karlovarský čtverky. Stará škola s oktany v červenejch číslech podaná s maximálním utržením ze řetězu. Je vidět, že do toho jdou borci na plno…za mě rozhodně palec nahoru! Čekni jejich nahrávky na bandcampu.

Děčínští nezmaři FLESHLESS nejsou pro lidi pohybující se na scéně žádnou neznámou kapelou. V Český Lípě mají navíc poměrně početnou fanouškovskou základnu, takže nikomu nevadilo, že zaskočili za vypadnuvší POPPY SEED GRINDER. O kvalitách koncertů a nahrávek, se nemá smysl rozepisovat…byla to prostě mela jako vždy. Při týhle příležitosti se sluší a patří trošku propagovat křest jejich nové desky, který proběhne 15. 12. 2018 na NTEY DF Winter Edition 2018.

A na závěr to nejlepší, což dnes platilo dvojnásob, jelikož turnovská blackened death metalová smečka PURNAMA předvedla nejlepší koncert, kterej jsem měl možnost od jejich vzniku vidět. Frontman Kuba Viták a jeho spoluhráči dělaj muziku nezjištně a navíc ještě díky ní pomáhají ostatním, kteří si pod vlivem zdravotního postižení či nemoci nedokážou pomoci vlastníma silama. Tenhle přístup k věci se odráží jak v hudební, tak v lyrický stránce věci…a zápal pro věc silně i v živejch vystoupeních. Pro mě jednoznačně TOP celýho festu. Pokud nebudeš moc dojet podpořit letošní Metal for Hope, o kterym již padla řeč v souvislosti s vystoupením Elysium a kde mimo jiné vystoupí i Diligence, kup si alespoň CD, protože prodej prvních sto kusů byl rovněž benefičním jako zmíněná akce, která se odehraje 25. 8. 2018 na Hradě Trosky.

Nezbejvá než poděkovat pořadatelům a popřát jim do dalších ročníků lepší návštěvnost, protože tahle akce zato stojí.

Fotky z akce sleduj časem na mejch stránkách, zatím mrkni na kvalitní fotečky od Jardy Creeda.

Grinch


neděle 8. července 2018

Nové EP brněnských TRAUMA 84


O týhle kapelce už na Crumpitu něco padlo, takže se nebudem zdržovat omáčkou a na rovinu ti řikám, že má tahle hardcore punková partička venku novej sedmipalec a to se šesti nařachanýma trackama s ještě nařachanějším ženskym vokálem. Ofiko na svym webu "Traumáci" píšou:


„Neuvěřitelné se stalo skutečností, ale skoro po roce od nahrání, milionu komplikací, měnění lisovny atd je naše 7ep "Pachuť šílenosti" konečně venku.

Na vydání se podílelo hned několik labelů. Takže pokud chceš, tak 7ep seženeš u Papagajuv hlasatel records, Dis-šrot records, Schmeichel KabinettDeadly Illness 'Zine and Records Šváb Records, GRF Records, Aback Records, Petr Veva VeverkaKamčůf DIY Swět, Ofca porn production, Vacul, Zakis, Tomáš Bařina, Buči, Ella a kapela.

Desku si zároveň můžeš poslechnout a stáhnout na našem bandcampu. Přesto budeme rádi, když nás i labely podpoříš i koupí 7ep.

Díky všem, napište nám jak se Vám nahrávka líbí / nelíbí and peace and love!“

Já za Crumpit dodávám, že mě se nahrávka setsakra líbí!


MEATKNIFE a DURAMATER


Němečtí maskovaní šílenci MEATKNIFE spustili předprodej nového alba "Junkytown". CD s trikem, který má mimochodem naprosto parádní motiv, kterej dává jasně najevo, že ani gore kapelám není lhostejná aktuální špatná politická situace, si můžeš předobjednat přímo u kapely přes jejich facebook profil. Cédko po vydání dne 29.9.218 seženeš taky přes e-shop Clabasster Records. Pokud kapelku sleduješ, je ti jasný, že tě opět čeká nálož smrdutého gore v kolizi s brutálním death metalem táhnoucím se do slamových vod.


V e-shopu Clabasster Records seženeš mimochodem taky debutní počin spolupráce Matze (Meatknife) and (Mike ex Bowel Evacuation) v podobě DURAMATER. Tohle cédko jede těžkejch hnilobnej pornogore.

Muziku ochutnej a kapely sleduj v následujících lincích.

Meatknife

Duramater

Clabasster Records

pátek 6. července 2018

Immorality – Live memoriam 2016


Immorality jsou čtyřčlenná partička ze slovenskýho Hoste a i když borci valej už od roku 2011, na první nahrávku čekali až do loňskýho roku a pojali ji poněkud netradičně.

Většina kapel vydá demo, několik full studiovek, epek, pak třeba kolekci demonahrávek a úplně naposled ve většině případů přichází na řadu záznam ze živýho vystoupení. Tenhle thrash deathovej spolek čerpající také z dalších hlučnějch žánrů jako jsou black, grind, hardcore a punk však zvolil cestu naprosto opačnou. Hned na první dobrou vydali vlastníma silama stříbrnej kotouček mapující vystoupení kapely na sereďskym festivalu In Memoriam III z července 2016 s úctyhodnou stopáží necelých padesáti čtyřech minut.

Tomu samo odpovídá i grafický ztvárnění nahrávky, kdy v bookletu místo textů k devíti autorskym věcem a několika cover verzím najdeš koláže z plakátů a fotek z koncertního vystoupení. Booklet obsahuje taktéž pěkně zpracovaný info o nahrávce a jasný vyjádření kapely o neškatulkování a přístupu k vlastní tvorbě. Osobně bych možná krom brány do pekla na obalu alba volil nějakou vyvedenou fotku z koncertu (třeba tu ze zadní strany CD), ovšem toť jen můj subjektivní pocit.

Zvuk,  kterej se borcům povedl v rámci DIY přístupu k věci dostat na CD není pochopitelně žádnej křišťál, občas to mezi skladbama syčí jak klubko hadů, ovšem k jejich syrový muzice sedí a navíc je to prostě živák, ne?! Kdo remcá, ať si pustí živák Agathocles…haha. Autentičnost dodává a taky samo stopáž trošku natahuje neořezání jednotlivejch skladeb, kde frontman Herr Bakula promlouvá k publiku. Vlastní hudební náplň tvoří, jak jsem již uvedl devět autorskej tracků naprosto do puntíků naplňující prohlášení kapely v bookletu. Jede se thrash death, na kterej band roubuje ostatní uvedený žánry. Dvě kytary na nahrávce kouzlí jak nemilosrdný rify tak disha vyhrávky, který se špinavym zvukem zejména v blackovějších a hardcore partech potěší každýho fanatika garážových nahrávek…alespoň mě teda určitě. Se zabrušováním do různejch žánrů se mění i vokální projev a cédko i přes poměrně dlouho stopáž šlape bez náznaků nudy…grinduje se (Svině), blackuje se (Vražda, Na konci sil), valí se těžkotonážní death metal (Hrdinovia doby), na řadu přichází i stará škola (Služobníci pána)…vše s nespoutanym punkovym duchem…do toho komunikace s publikem…prostě metalovej odvaz, jak má bejt. V každym tracku mě borci opakovaně utvrdili, že tohle mohlo vyjít i jako regulární debut jelikož každá skladba má co říct, ovšem na druhou stranu se obávám, že poutavost nahrávky by klesla díky absenci spontánnosti u jednotlivejch hudebníků, která vylejzá prostě jen při koncertním nasazení.

To, že tahle slovenská čtverka umí hrát, dokazují i zdařilý coverky Root, Exodus a Survivor (zde samo v metalovym hávu). Trošičku mě mrzí, že borci nedali na CD cover od Ratos de Porão „Policia“, kterým se pyšní na svým bandzone profilu. Cover verze Immorality podávaj svým stylem a  u Survivoru včetně vlastního textu, kterej je stejně jako autorský tracky v mateřský slovenštině, což rozhodně vítám i přes úskalí nečitelnosti extrémních poloh vokálu.

Nahrávka sice nenabízí nic, z čeho by ses posadil na zadek, ovšem za tu necelou hodinku poslechu rozhodně stojí, protože pokud si ji pustíš, tak jak se tahle muzika má poslouchat, tzn. pořádně nahlas, budeš mít chuť po výzvě frontama v tracku Demokracia v druhý polovině nahrávky udělat kurva pořádnej kotel u sebe doma v obejváku se svojí drahou polovičkou, psem, kočkou, křečkem…

3,5/5

Grinch

Změna line-upu na českolipskym Aggressive Festu


Všem, kdo se těšili na POPPY SEED GRINDER, musíme sdělit neradostnou zprávu, že bubeník je po úraze ruky a není schopen v tuto chvíli hrát! Vyjednali jsme proto obratem náhradu v podobě děčínských FLESHLESS, určitě budou poctivou náhradou!
Takže line-up bude:

FLESHLESS
Melodic Brutal Death Metal / dĚČÍN
http://www.fleshless.xf.cz/
https://www.youtube.com/watch?v=xDdH46Ys0Gg

HORRIBLE CREATURES
thrash-death metal / Praha
https://www.facebook.com/HorribleCreatures/
http://bandzone.cz/horriblecreatures

CRIPPLED FINGERS
Thrash metal hardcore / Česká Lípa
https://www.facebook.com/CrippledF/?ref=bookmarks
https://www.youtube.com/playlist?list=PL-36E0fPaiiBJC23GrdRBMyv22mcovKW4

DILIGENCE
Modern death metal / Praha
https://www.facebook.com/diligenceband/
www.youtube.com/diligenceband

INCARNATE
Grindcore / Česká Lípa
https://www.facebook.com/incarnategrind/
http://bandzone.cz/incarnate

ANTHEMS
New wave metalcore / Praha
http://bandzone.cz/anthems
https://www.youtube.com/watch?v=S0F3sB7ZUi0

ELYSIUM
Metal / Týnec nad Labem
http://www.elysium.cz
https://www.youtube.com/watch?v=cnxpuEU_Cwk

PURNAMA
Death metal / Turnov
https://www.facebook.com/Purnama-294176080610664/
https://www.youtube.com/watch?v=AhDuayvPoJ4

ARAWN
thrash metal / Most
https://www.facebook.com/Arawnbandcz/

Line-up:

Arawn 16:00-16:30
Anthems 16:40-17:20
Elysium 17:30-18:10
Dillegence 18:20-19:00
Crippled Fingers 19:10-19:50
Incarnate 20:00-20:40
Horrible Creatures 20:55-21:45
Fleshless 22:00-23:00
Purnama 23:15-24:00


Playlist na letošní OEF


Novinky ze stáje Phobia Records


LAUTSTÜRMER / REMISO….Malmö rawmangel split vinyl. LAUTSTÜRMER se svojí porcí metalického punku napuštěného totální d-beat destrukcí. V sestavě se známými tvářemi z kapel jako Driller Killer nebo Mob 47. REMISO na druhé straně přinášejí svojí verzi rawpunku se spoustou metalových sól a texty v portugalštině. Mezinárodní sestava borců z Chile, Brazílie a Švédska zaručuje kvalitní hudební zážitek samozřejmě ovlivněný jihoamerickou hardcore školou. Tohle je naprosto parádní split! Vychází v nákladu 300 klasických asfaltů a 200 červenočerných splater vinylů.





v/a DIS IS MALMÖ…dvanáctipalcová kompilace obsahující 16 tracků pořádný pumelenice.


RÖVSVETT - Bly, skrot & hagel…poslední nahrávka veteránů švédskýho hardcoru na sedmipalci ve třech verzích - oranžový, šedivý a černý vinyl

+ tě čeká novej BETON a řada dalších…sleduj https://www.phobiarecords.net/





Co se právě lisuje a chystá ve stáji BLP


U BLP tě čeká a nemine!


Velkej návrat gore šílenců PURULENT SPERMCANAL, jejichž největší bomby vyšly ještě v minulym tisíciletí a kteří svůj zbrusu novej materiál vypouštějí formou splitu provařenýma gore Frantíkama PULMONARY FIBROSIS. Matroš byl mě vyjít na dvanácti palcích.

CD Kompilačka japonskej gore řezníků BUTCHER ABC „Butchery Workshop 2002 – 2009“, na který nejdeš remastrovanej materiál z mini CDs „Butchered at Birth Day“ a „Butchered Feast of Being“ z let 2003 a 2006, dále matroš ze splitů s kultovními Dead a General Surgery z let 2007 a 2009 + tracky z demáčů a nějakej ten živák.

CD Repress vražednýho gore splitu LAST DAYS OF HUMANITY a STOMA (kapely netřeba představovat).

První CD disk z kompilačky one-man mexickýho pathological goregrindu SEPTIC AUTOPSY s názvem „Necro Secreations Vol. 1.“, na který postupně dostaneš komplet nálož demáčů, splitů, promo nahrávek a nevydanejch věcí týhle hudebního zrůdnosti.

Dále tě čeká porpvé na CD splitec kultovních gore maniaků IMPETIGO s japonskýma smrťákama TRANSGRESSOR, kterej BLP oprášil už ve formě picture sedmipalce, jelikož od roku 1999 to nikdo znovu nevydal.




Finská Pelkotila přichází s novou nahrávkou


Crusty punková rubanice z finských Helsinek PELKOTILA po výbornym loňskym debutnim full albu „Pelon Ilmapiiri“ vypustila další čtyři vražedný tracky ve formě split kazety se sousedskou grindcore kapelou Execution Mania. Obě strany kazety můžeš poslechnout na bandcampu a obě kapely můžeš vidět už za pár tejdnů na Fluffu.

Pelkotila od roku 2014, kdy vznikla, vypouští čtvrtou nahrávku, kde můžeš opět čekat agresivní a zároveň promakanou crustovou jízdu …viz výňatek z mýho reportu z akce v rámci evropský tour kapely:


„Pro oněch dvacet lidí zahrála nakonec i PELKOTILA, která se taktéž skromnym počtem fans nenechala vyvést z míry a rozbalila to ve velkym stylu. Dva kytaristi a jeden basák rozhodně nečekali, až se lidi přihrnou k pódiu, ale šli tomu dost naproti…řada tří běsnících kytaristů vzdálená max. několik desítek centimetrů od řady pařících fans uprostřed sálu…to vypadalo vskutku efektně a spolu s muzikou s nehoráznym tahem na branku a oktanama v červenejch číslech, to bylo doslova hudební labůžo (samo pro příznivce extrémnějších hudebních žánrů). Celej gig byl nařachanej energií a finální vynucenej přídavek ze strany fans byl opravdovou třešničkou na dortu. Na to, že kapela je na scéně teprve čtvrtym rokem, má vskutku co nabídnout…ostatně přesvědč se sám poslechem jejich letošního full debutu, kterej si borci vydali na LP i CD formátu v rámci DIY samonákladem. Kazetu jim následně vydal berlínskej D.i.Y. hardcore punk label Wild Wild East, kterej se mimo jiný podílel i na novejch deskách Gomory či Ginnungagap…takže si na něj taky posviť.“

Čekni linky a případně podpoř kapelu/kapely

Pelkotila bandcamp: https://pelkotila.bandcamp.com/
Execution Mania Bandcamp: https://executionmania.bandcamp.com/