Slovenská death metalová úderka Bloodcut je old
skull ve všech ohledech…muzika, zvuk i obal. O to větším je překvápkem, že band na
scéně působí teprve tři roky. No, působí…
Původní dvojka hudebníků Janek (growl, kytara,
programování automatickýho bubeníka) a Slavek (basa) natočili v prvním roce
éry kapely čtyřskladbový demíčko "Remains of the Deceased", o kterym
ještě bude řeč. Krátce na to, opouští kapelu basák a dlouho nevydrží ani jeho
náhrada. Po návratu původního basáka začíná vznikat debutní album „The Old
Cemetery Stories“ obohacený o zmíněný demíčko. Desku vydává v roce 2017 UG
nezmar Koník se svým labelem Support Underground.
Právě tuhle desku ve formě pro label standardního
stříbrnýho kotoučku ukrytýho ve dvoupanelovym digipacku mám právě už pár dní v přehrávači
a přes počáteční smíšený pocity si jí nakonec poměrně vychutnávám. Než ti
přiblížim detailnějš vlastní hudební náplň, rád bych zmínil, že aktuálně band
disponuje novym zpěvákem Martinem a „živym“ bubeníkem Rastěm. Takže po
krátkodobym one man death metalovym bandu jsou už Bloodcut čtyřčlenou kapelou
makající na novejch tracích a připraveni tě naživo rozdrtit na prach, což se
jim ostatně už minimálně částečně povedlo sedmi hřbitovníma příběhama a čtyřma
ostatkama mrtvol na třiceti sedmi minutách stopáže povedenýho cédéčka.
Velmi se mi líbí ten duch časů minulých, který na
tebe dejchnou z každýho aspektu „starej hřbitovních příběhů“, proto mě
trošku mrzí, že stylová grafika včetně loga není ještě víc rozvinutá (spolu s texty)
ve vloženym bookletu, kterej zde postrádám. No ono s největší pravděpodobností
mluví za texty pojmenování desky a názvy jednotlivejch songů (We Are Zombies,
Left to Rot, Flesh Eaters a další), ale s tou grafikou se dalo ještě
pracovat.
Napočítal jsem možná tři-čtyři kraťoučký intra,
jinak je to válec nemilosrdně drtící vše co mu stojí v cestě. Sice se vše
odehrává převážně ve středních a pomalejších tempech, ovšem o to víc je vše
údernější a efekt na posluchače destruktivnější. K tomu samo přispívá i zvuk
nahrávky, kterej mi ze začátku přišel až moc dřevní, ovšem po několika
posleších mě vzal ostatně jako celá nahrávka za srdíčko. Jedenáct štychů na
necelejch čtyřiceti minutách nenabízí sice žádný nóvum, ovšem pokud si libuješ
ve starý škole smrtícího kovu, tak nějaký novátorství ti bude úplně u prdele,
jelikož tady hraje prim úplně něco jinýho…třeskutá basa, řezající kytara,
škopky (který díky bohu nezní úplně jako automat) a libovej záhrobní growling…stírám
slzu z oka a vyrážim na Cemetery Party. Ovšem předtím, než skočim do první
otevřený rakve na rovinu říkám, že demíčko zde není pouze zajímavej přílepek,
ale co se týče kvality, je minimálně na stejný, ne-li ještě o chlup lepší
úrovni než sedmička novějších tracků. Za mě půl bodíku k dokonalosti.
4,5/5
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat