Třetí den na zámku se sice nesl
krapet ve znamení únavy, ovšem příjemný počasí a gore grind, co má hlavu a patu
v podání SPERM OF MANKIND mě donutil odložit jinak výborný kafe a zajít se
podívat na vlastní bulvy jak se slovenská Godzilla probouzí k životu.
Borci leč disponujou poslední nahrávkou už řádku let zpátky, mi rozproudili
krev v žilách, víc než uvedenej kofein. Na pódiu si vlastně viděl lidi ze
včerejších LYMPHATIC GORE DECOMPOSITION a aby toho gore nebylo málo, dostal si
ještě slovenskú verziu CBT.
Jelikož se opět startovalo
v jednu hodinu po poledni, čekala fans opět poměrně obsáhlá plejáda kapel,
z nichž ihned ta další skýtala velký překvápko. Jednalo se o první/druhý
vystoupení brutálních death metalistů CONGENITAL ANOMALIES (kterým rozhodně
není cizí i sláma) s živým bubeníkem Adamem (můžeš znát z hardcore
kapely Crippled Fingers). Na to, že Adam přišel úplně z jinýho hudebního
ranku, nasypal to vskutku excelentně a Congenitálové minimálně pro mě dostali
ihned větší drive. Slušněj drive měli rozhodně i grindem čpící smrťáci MORONIC.
S touhle německou brutalitou se budu muset rozhodně blíže seznámit
prostřednictvím debutní desky „Recipes For Disaster“ a tobě doporučuju totéž.
Spousta lidí jezdí na obdobný
festy jako na dovolenou a víceméně je pro ně muzika na těchto akcích až na
druhym místě. První příčku jim jednoznačně obsazujou přátelé a to nejen
z různejch koutů ČR, ale i prakticky z celýho světa. Osobně jsem někde na
půl cesty, ovšem občas mě štve, že mi unikne nějaká kapelka, i když by nebyla
zrovna můj šálek kávy…tou byli například mezinárodní slammeři TRAUMATOMY,
jejichž těžký tempa jsem slyšel pouze z povzdálí.
Brutální death metal bez servítek
předvedli němečtí ORGANISM, kteří když zrovna nekropili fanoušky kulometnýma
bicíma, tak ve středních pasážích slušně válcovali vše, co jim přišlo do cesty.
Různý vlivy různejch death metalovejch odnoží tvořily poměrně zajímavej koktejl
a místama byl cejtit vliv kapelky, kterou mě na triku jeden
z kytaristů…jestli netušíš, pusť si doma track „Dead Reborn“
z letošního epka „The Diversity Of Being Human“, zaměř se na kytary a
budeš hned doma. Slušná práce.
Naprosto neočekávaným vrcholem death
metalovýho dne bylo pro mě jednoznačně famózní vystoupení poměrně nenápadný
srbský partičky SACRAMENTAL BLOOD, která mě svým old skullem posadila na prdel.
Ať se na set nebo teď doma na nahrávku zaměřím z jakýhokoliv úhlu,
nenacházím jedinou vadu na kráse. O kvalitách týhle srbský partičky vypovídá
nejen třetí vydání jejich debutního alba „Ternion Demonarchy“ ale i recenze,
který jestli dobře počítám, nejdou pod 85%...jedním slovem bomba!
Stejně jako se pro mě nečekaně
zaprášilo po festivalovém merchi v podobě klasických triček, mikin,
kraťasů, kšiltovek (o nějakou čepici si můžeš ještě Vláďovi napsat, ty ještě
nějaký zbyly) nastoupili po kulervoucích Italech místo Stillbirth další Italové
CORPSE FUCKING ART. Brutální death metal s maskovaným chrličem
s kořenem v roce 1993 tvořil jednoznačně to chutnější, co dnešní den
nabízel.
Teď bych si dovolil udělat malou
časovou smyčku, jako znáš třeba z Back to the Future a zaměřil bych se
rovnou na poměrně očekávané HYPNOS, na jejichž první tři desky nedám dopustit (pro
upřesnění zde za regulérní desku považuju i mini s coverkou od italskýho
Bulldozeru…aby těch Italů nebylo málo). Po těhle třech nosičích začala jít
kapela mimo mě a víceméně šel mimo mě i jejich na oko efektní leč pro mě ne
příliš stravitelnej set. Jsem pevně přesvědčenej, že by můj dojem před pódiem
nezvrátil ani cover od Krabathoru či můj oblíbenej nejpomalejší flák
z oranžový desky, který už sem slyšel jen od vstupní brány do festivalový
areálu. Tyhle dojmy ještě umocnilo předchozí vystoupení německejch STILLBIRTH,
kteří leč hráli muziku, kterou si doma běžně nepouštim, předvedli neskutečnou
šou, ke který nepotřebovali ani nasvícení, natož kouřový efekty, větráky,
„rollu py“ ani další vychytávky…prostě kdyby hráli venku na škváře, byla by to
stejná šleha, jako předvedli na pódiu. Svým nasazením, uvěřitelností a
nespoutaností strčili Italové Hypnos prostě do kapsy. Palec nahoru nejen za
set, ale i za jistou formu stejnokroje (koukni na fotky).
Následující dvojice brutal death
metalových kapel DEVANGELIC a DISAVOWED předvedla slušnou porci muziky, ovšem
italští Devangelic působili na pódium lehce sterilně, což se rozhodně nedá říct
o následujících holandských DISAWOVED, jejichž set otřásl nejen celým hangárem,
ve kterém se hrálo, ale i přilehlým okolím. Frontman se nebál do publika, který
jej chroptícího ponosilo pěkně po place a následně dokonce i na
stagi…vysokooktanovej gig při kterym nebyla prakticky žádná hranice mezi
publikem a kapelou, což je ostatně na tomto fesťáku spíše pravidlem než
výjimkou.
Mám rád obdobný akce, kde jsou
spíše pořadatelé kamarádi a zároveň fanoušci kapel, nehrajou si na bůhvíco a
umožněj návštěvníkům v mezích zdravý normy spoustu šíleností nejen před
pódiem, ale i na něm. Na druhou stranu je ovšem potřeba, aby pořadatelé
v případě překročení meze únosnosti nekompromisně zasáhli, což nebylo
naštěstí krom vnášení skla do areálu letos zapotřebí (alespoň z toho, co
jsem postřehl).
O vrchol třetího festivalovýho
dne se se srbskou starou školou death metalu dělili jednoznačně němečtí
veteráni DEAD, kteří mě svým „sleaze grinding metalem“ jak se sami trefně
profilují, posadili na zadel...ostatně stejně jako když doma točim jejich desky. Krom
prověřenejch fláků přišly na řadu i tracky z posledních dvou full, který
natočili poměrně se širokým odstupem (2011-2017). Perverzní hudební vystoupení
nemělo chybu a i pár šílenců ještě před pódiem řádilo (přeživší po smršti
Disavowed…takovej Walking Dead). Ovšem přeci jen se v souvislosti
s touhle kultovní bandou dostavilo jedno zklamání a to z nabízenýho
merche. Poslední dlouhohrající nahrávka „A Dirty Mind Is a Joy Forever“ doposud
nevyšla na LP a kapelka dovalila pouze uvedený dvě poslední nahrávky a
z trik pouze to s motivem „A Dirty Mind…“, kterej je takovej
nemastnej neslanej. I přes toto se minimálně pro mě jednalo o perfektní tečku
za letošním NTEY Deathfestem, jelikož dobu, kdy hráli PORNTHEGORE, jsem už
trávil na cestě dom.
Co napsat závěrem. Nechtěl bych
Vláďovi a samo i ostatním, který do festu vrazili svoje síly mazat med kolem
pusy, ale nakonec mi asi nic jinýho ani nezbyde. Festival roste (díky bohu jen v rámci
hranic undergroundu) a s ním roste i jeho úroveň a servis pro fanoušky…zprostředkováním
privátního bydlení v blízkém okolí počínaje, jídlem, zázemím včetně
pivního stanu a toiek na místě konání konče. Zvuk byl letos až na drobné
vyjímky vynikající a line-up až na první festivalový den patřičně pestrý (samo v rámci žánrovýho vymezení akce).
Pár fotek časem zveřejnim na
svejch stránkách, zatím koukni, co nafotil Jarda, beztak má ty fotky
lepší.
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat