Další porce hluku k zrecenzování dorazila až
z brazilskýho Sao Paula od mistra Gubbera, kterej mimochodem spolu zakládal
brazilskou smrtící mašinu Nervochaos, kterou si mohl vidět předloni na OEF. André
Gubber působil a působí v řadě dalších brazilských smeček v ranku thrash
a death metalu, takže není divu, že zaslanej čtyřiceti minutovej materiál s názvem
„Dissolved“ představující druhý full kapely Skinlepsy je agresivní thrashová
řezničina s nemalou příměsí smrtícího kovu.
No ono se s tim tři týpkové tvořící kapelu
nemažou v žádnym ohledu…na promo fotce oprátka, tématika textů ve
veličinách: smrt, chaos a destrukce a titulní cover v podobě hrůznýho
stromu vzrůstajícího z ostatků lidských těl. Když jsem u tý titulní přebálky, která je sice
propracovanější než na debutu „Condemning the Empty Souls“ z roku 2013, neodpustím
si poznámku, že čertužel disponuje mnohem menší porcí děsu než cover uvedenýho
debutu v podobě zahalenejch oběšenců.
Jelikož kapela nehraje dva tejdny a členové se realizujou/realizovali
v řadě dalších obdobně laděnejch grupách (kupříkladu bubeník Evandro Jr. už
to mlátil v roce 1985 v thrasheřině Anthares a basák Luis Berenguer drtil
struny už před miléniem v grinding thrash grove partičce Siegrid Ingrid, kde se
potkal právě s Andrém Gubberem), zní nahrávka velmi slušně, čemuž samo dopomáhá
i optimálně nastavenej sound nahrávky.
André a jeho dva kumpáni nemarní čas intry,
úvodní part otevíráku „Perfect Plan“ je jedinou ointrovanou smští z deseti,
který na čtyřech desítkách minut dostaneš. Pak už následuje výbornej tlak na
posluchače, kterej nepolevuje do samýho závěru. Kapelou propagovaná agrese není
rozhodně jen planej výkřik do tmy, jelikož z Dissolved čpí ve všech jejích
aspektech…který činěj album velmi slušně poslouchatelný. Staroškolský duch je
cítit nejen ze středních valivejch temp, ostřejších jízd, blackened melodií ale
hlavně i z vokálů balancujících na hranici thrash a death ranku, kde
ostatně stojí celá tahle mašinerie. Ovšem pozor při poslechu desky nedostaneš
pouze profesionálně zahranou metlu, ale kov vyšperkovaný řadou muzikantských
parádiček, který album vytahujou ze šedi průměru. Jedná se zejména o nepodbízivou
se chytlavost nijak nenarušující drive nahrávky, řadu sólový kytarový práce
nesklouzávající k onaniím, ale trefně dokořeňující jednotlivý tracky a to i
disha, jak to mají šílenci rádi a práci s vokály v různejch formách:
refrénový sborovky, hall nebo zlověstnej šepot, frázování či screamový koncovky…až
se chlupy ježí.
Průlomový dílo sice nečekej, ale poctivej kusanec
velmi slušný muziky rozhodně ano…na otázku má-li smysl strávit ve společnosti „Dissolved“
minimálně jednou oněch čtyřicet minut ti odpoví třetí track… Ask to Diablo!
4/5
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat