Charlie (ex-Abortion, Märesvin)
se svými dánskými kumpány pod hlavičkou Filthy Element navázal na solidní demíčko
a společně naservírovali sedm tracků, které měly spatřit světlo světa na sedmipalcovém
splitu s filipínskými Maticrust a to pod souhrnným názvem “Heliun, Nitrogen, Carbon, Filthy“.
No, abych pravdu řekl, těžko říct
jestli k realizaci fyzického nosiče vůbec došlo. Materiál obou kapel je
sice kompletně k poslechu na bandcampu
Filthy Element, ale po sedmipalcové desce někde ani stopy. Navíc některé z avizovaný
tracků filipínské hardcore punk, crust, grindcore metelice se objevily na
filipínském hardcore punkovém čtyř splitu s názvem “Asura“, který vyšel ve
formátu CD-r taktéž na Filipínách a následně všechny songy na full albumu
Maticrust “Inhumane World Deprivation“, který vyšel fyzicky minimálně jako kazeta
v Polsku.Obávám se, že nakonec obě kapely
skončily “pouze“ u svého společného DIY přístupu, hrubosti a neučesanosti s to
i co se zvuku týče. Toto ovšem nebrání dvě svým způsobem nádherné neurvalosti
trošku zpromovat.
Dovolil bych si začít tentokráte v obráceném pořadí a to
na Filipínách. Pokud si pravidelný návštěvník OEF a nebo uctívač australských
Warsore nebude ti jméno Maticrust cizí (loňský mezinárodní desetipalcový tribut
Warsore je vskutku nátěr jako hrom). Ale teď už k uvedeným trackům, které
měly okupovat B stranu splitu. Jedná o čtyři stopy na ploše něco málo přes pět
minut s kadencí poplatnou nejen dané hudební škatuli, ale i privilegiu
účasti na uvedeném tributu. V tomhle dílu zkázy se o tvoji pozornost perou
bicí baterie s vysokou kadencí (vyjma nažhavovacích power violence vsuvek),
dva překřikující se vokalisti v duchu kultovních žánrových spolků a kytara,
která celou tuhle ze řetězu urvanou špínu nekrají na kousky, ale doslova trhá na
sračky. V celkovém dojmu se jedná pro fanouška daného ranku o rozhodně nadprůměrnou
a poměrně výživnou porci hluku nepostrádající nejen potřebou hudební agresi,
ale i trademarky, při kterých fanouškům Hanky Zagorové vstávají hrůzou vlasy.
Dánové jsou i přes pokračující špínu
přeci jen o vlásek čitelnější a to i přes skutečnost, že se nebojí do muziky
propašovat řadu disharmonických kytarových linek a kompozičních zvratů na samé
hranici zlomení vazu či v lepším případě prstů na hmatníku. Sedmero
skladeb, které v rámci stopáže sází ještě na větší minimalizaci, než borci
z Filípín, je i přes špínu a divoké výbuchy kompozičně poměrně variabilní (včetně
užitých vokálů) a obsahuje řadu zatraceně chytlavých míst, ostatně stejně jak
tomu bylo u demo nahrávky, což minimálně dva ze stěžejních žánrových kamenů
přímo nabízejí…punk, mincecore a grindcore. Počin Filthy Element opět
nepostrádá na první poslech čitelný zápal pro věc a samozřejmě nechybí ani
potřebný tah na branku.
Přebálka, kterou bych s ohledem
na hudební náplň nahrávky, rád držel v ruce, se mi tuze zamlouvá, jelikož
zobrazuje s vhodně zvolenými barvami a vše říkajícím motivem prakticky v nahrávce
slyšené…včetně dávky angažovanosti, názvy tracků napoví.
M 3,5/5
FE 4/5
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat