středa 10. června 2020

Smashing Dumplings ‎– Side Effects

Smashing Dumplings ‎– Side Effects

Severočeskou grindovku Smashing Dumplings vskutku není potřeba blíže představovat, jelikož porcemi svých pověstných knedlíků od roku 2008 nakrmili nejeden klub a pár jich naházeli i na v žánru nejprestižnějším festu OEF…přesto se domnívá, že jejich teprve druhá řadová deska “Side Effects“ překvapila nejednoho grindera.

Nejprve se mrknem na zpracování a balení nosiče jako takového, než přejdeme k hodnocení vlastního obsahu, protože tohle byl dle doslechu největší kámen úrazu. K přebálce, kterou vidíš na obrázku, bych asi nebyl tak přísný, jako někteří podstatně kritičtější jazykové, ovšem přeci jen grafické provedení trochu podsekává zamýšlený obsah. Kritičtější nakonec budu zejména k použitému fontu na track listu, který mi opravdu nesedí. Vlastní provedení bookletu je sice jednoduší a bez textové výbavy, ovšem šáhněte si do svědomí, kdo studuje vždycky přiložené texty. No, přemýšlím, zda se mám vyjadřovat k fotografím, které jsou hlavní náplní bookletu…raději bez komentáře a děkuji za zmínku v thanx listu.

No a co že to tahle partička na ploše necelých čtyřiadvaceti minut ve studiu Barn upekla tak překvapivého? Pokud bych měl recku výrazně zkrátit, asi bych volil matematický průnik v dosavadní tvorbě, kde se potkávají klasické knedličí trademarky debutu s nespoustanou divokostí splitu s italskými Spermbloodshit dotažený k dokonalosti vstřebávání oblíbených kapel jednotlivých hudebníků. Jedenáct pecek, z nichž první tvoří instrumentální intro podbarvené plamenným projevem podpořily vydáním NTEY a Rotten Roll a nahrávka patří rozhodně k tomu pro mě subjektivně lepšímu, co uvedené labely doposud vydaly. 

Následně už nahrávka velmi slušně odsýpá a rozhodně netrpí tvůrčí infantilitou. Variabilitou oplývají nejen hráčské výkony, ale i vokální orgie a celková kompozice je ještě stravitelnější než poctivě omaštěný knedlíček. K apokalyptickému coveru sedí poctivá porce dravosti jdoucí ruku v ruce s řadou nervních kytarových linek a screamů na hranici zalknutí či rupnutí cévky. Nečekej žádné power violence výbuchy, ale v daném ranku to má sakra grády. Přechody mezi jednotlivými skladbami tvoří řada drobných inter, které často přináší závan jiných hudebních škatulí, které nahrávku krásně obohacují. Na řadu přichází nejen smrticí kov, ale i těžkotonážní hardcore, ze řetězu urvaný hardcore punk, groove či špetka slámy s vhodnými polohami vokálu. Citlivější ucho chytne nejen mateřský jazyk, ale i řadu na scéně provařených “větších“ i ztraceně velkých jmen, kterými je deska silně ovlivněna…ovšem při zachování autorského přístupu. Velkým kladem nahrávky je kromě výtečného zvuku i vskutku profesionální citlivost na plynu, protože zárukou dobrého grindcoru rozhodně není noha na podlaze během celé stopáže.

V celkovém dojmu mi přijde, že červené tlačítko bylo stisknuto během téhle jízdy hnedka několikrát a tím se vždy umocnil solidní tah na branku, kterým nádherně kolísavý Side Effects disponuje. Zapomeň na spíchnutí horkou jehlou a užij si věc, kde poctivá práce přináší zasloužené ovoce. Nášup prosím!

5 /5
Grinch

Žádné komentáře:

Okomentovat