25.07.2020 – Onanizer, Amoclen, Bambulkyne Dobrodružstvá –
Liberec Azyl (Komunitní zahrada LIAS)
Ani si nedokážu vybavit, kdy se
azylácký koncert odehrával venku…opravdu si nevzpomenu. Menu, které si 25.
července dostal/mohl dostat ve vrchním patře Komunitní zahrady LIAS, která je
de facto s azylem provázaná, bylo na první nebo na po dlouhé době na další
venkovní koncert vskutku výživné a to grind.
Jako první to pro mě poněkud
nečekaně odpálila dneska už poměrně kultovní sebranka Onanizer. Grindcore
s powerviolence výbuchy s velmi slušným zvukem, který vykouzlil
Docent, neskutečně kápnul do noty. Kapelka jede třetí dekádu, takže samozřejmě
prošla i nějakými personálními kotrmelci, z nichž poslední je nástup
bubeníka z dnes již bohužel mrtvých SxGxS, kteří valili nekompromisní
sypec přímo pod Ještědem. Na vokálu najdeš již delší dobu zpěváka dnes již také
bohužel nefunkčních pražských emo crusterů Kaczynski (hned je dávám do
přehrávače a úvodní track “Rány stereotypu“ devastuje ušní bubínky). Po obou jmenovaných
kapelách zůstaly vskutku kvalitní nahrávky a jejich příchod do Onanizeru vlil kapelce
neskutečně krev do žil. Zazněly i nějaké nové tracky. Do budoucna je po
vystřídání bubeníka vidina více domácích (českých) koncertů a celkově to byl
tlak jako hrom.
Zvuková parádička pokračovala i
při ordinování domácích grinderů Amoclen. Nezbytnou medikaci na všechny neduhy předepsali
v podobě koncentrované hudební agrese s dvěma vokály na hraně rupnutí
cévky v mozku (pokud se teda Pípl zrovna neschovával pod pinčesovým
stolem). Aktuální sestava dokáže s přehledem předvést set s oktany
v červených číslech, což jednoznačně potvrdili, když probudili k životu
první šílence před pódiem. Takže lítali nejen pilulky, ale i štěrk. Navíc poslech
se doporučuje lidem s psychickou nestabilitou a asociálními sklony, takže sem
byl během setu jako doma.
Řadu lidí nalomilo převzetí
azyláckých píp Pivovarem ČESTMÍR, mě spíše minimalistické distro člověka na
scéně známého jako Wilhelm Grasslich, který zásadně před koncerty na rozdíl od
většiny hudebníků nechodí na mušli. Pokud si byl nebo se orientuješ, už je ti
jasné, že tenhle večírek uzavřeli tradičně netradičně Bambulkyne Dobrodružstvá.
Chytlavý, drsný a řádně špinavý rocknroll (punk'n'roll goregrindore)
doprovázela samozřejmě naprosto zběsilá nahá šou jmenovaného hudebníka, která
přecházela jak mezi keře nad zahradou, tak Širokou ulici oddělující Azyl o
zahrady. Kdo nedostal zásah předkožkou, jakoby nežil. Toto si ostatně zakusilo
osazenstvo nejednoho stolu konzumující Čestmíra. Tahle kapela ovšem není jen Wilhelm
Grasslich, který set uzavřel anticovidovou sprchou moči na ty, co nestačili
utéct, ale i chytlavá hudební jízda plná skvělých hráčských výkonů (kytarista
se tenhle večer předvedl obzvlášť v dobrém světle). Ostatně kdybych měl
set shrnout tak to byla prostě moč, prasečí ryk a rock'n'rol špinavější než
politika Trikolóry…zběsilá neurvalost balancují na hraně únosnosti (pro někoho
už za ní) sejmula všechny přítomné a že jich nebylo málo…ostatně kdo se
necenzuruje sám, toho necenzuruje nikdo, že kámo?
Pár fotek najdeš na mých
stránkách, info o dalších azyláckých
koncertech najdeš na stránkách klubu …třeba o sobotním koncertu See You
in Hell (31.7.), na které bys asi měl dorazit.
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat