11.12.2021 – Švindl, Blank out, Kohout plaší smrt – Liberec, Azyl

Čistě punková a navíc na první pohled poměrně hudebně soft vyznívající akce není to, kvůli čemu bych se běžně na namrzlých silnicích harcoval sto kilometrů. Ovšem s ohledem na vládní restrikce posouvající koncerty spíše do podvečerních a večerních hodin jsem mohl vyvést synka, kterým si konečně na vlastní sluchátky chráněné uši mohl dopřát klubový koncert, jak je doposud znal pouze ze záznamů na youtube.

I když se start nakonec o hodinku posunul, bylo s přehledem dohráno do osmé hodiny večerní. Akce, která byla spíše než klasickým koncertem kulturním setkáním kapel a skalních příznivců klubu i místní kapely Kohout plaší smrt, proběhla v souladu se všemi protiepidemickými nařízeními. Zase se nekonal žádný fašismus, kterým se řada lidí dnes pod tíhou vlastního osudu nebo pitomostí z internetu ohání. Ehm, možná tedy trošku a to jako upozornění v textech vystupujících kapel, které v rámci ranku stojí samozřejmě na světlé straně síly.

Jak je již z úvodu patrné, tak spíše komornější akci, odstartovali litoměřičtí punx ŠVINDL. Kapelu jsem viděl a slyšel prvně a rozhodně se nejednalo o žádné zklamání. Tři týpci…kytara, basa, bicí. Třináct let na scéně a dvě ípka. Z koncertu jsem dostal spíše punk 77 včetně coverek mocných zástupců jako Ramones (to druhé jméno mi prostě vypadlo z hlavy). Vše zahráno s nadhledem s odkazem na řadu velkých jmen včetně uvedených Ramones. Texty v mateřském jazyce o životě (neboj Dymytry to nebyli) a standardně o srágorách kolem nás. Rozhodně na kapelu doporučuju zajít do klubu nebo na fest, jak bude možnost…stejně na druhou vystupující sebranku BLANK OUT, se kterou jsem měl tu čest také poprvé. Tahle kolínská čtveřice posunula rank do lehce tvrdších vod, což ohlásilo nejen zpěvákovo triko Discharge, ale i ze začátek setu v podobě úderné klipovky „Ticho Nebudem“. Přesto mi přišlo, že během setu, který nebyl rozhodně marný a našly v něm bez debat uplatnění i dvě kytary, kapela vlastně nevěděla, co chce hrát. Přechody mezi třeskutým hardcore punkem a téměř psychobilly/horror punkem mě přišli jak skoky do dálky. V jednom rozhovoru jsem viděl, že borci fandí kapelám od NOFX po Power Trip, takže plně chápu jejich záběr. Poměrně obsáhlou diskografii od roku 2012 naposlouchanou nemám a s ohledem na výměnu harmoniky za druhou kytaru ani naposlouchávat asi nebudu…ovšem na další možný koncert rád zajdu. O kapele Kohout plaší smrt už jsem se rozepsal v létě v reportu z mimoňského Jelen festu, tady můžu jen doplnit, že mě to v klubu bavilo přeci jen víc než venkovním pódiu. Trojice léty prověřených hudebníků živě komunikovala s přítomnými a živá přehrávka byla jedna velká párty, na které došlo nejen na přídavky, ale i na nějaké to pogo.

Doba je s ohledem na ten infekční sajrat vskutku zlá, tak pokud budeš mít možnost, zajdi podpořit kapely nebo svůj oblíbenej klub…ať to přežijou, než to skončí.

Grinch