Centrate ‎– Ritual

Centrate ‎– Ritual

Tohle cédko jsem vyfasoval, ještě když byl svět normální, na tour Trallery, Skeletal Remains, Angelus Apatrida a Selvans, se kterými brázdili evropské kluby právě němečtí thrasheři Centrate. Věnoval mi ho zpěvák Niklas a je doposud jediným oficiálním nosičem této kapely vyjma staršího cd-r ípka.

Nahrávka Ritual je plnohodnotným albem, které spatřilo světlo světa v roce 2017 pod brazilským labelem Heavy Metal Rock. O rok dříve si jej pětice hudebníků vydala samo nákladem, ostatně stejně jako uvedené ípko “Tiger Force“ v roce 2015. Kořeny thrashovky z Dillenburgu sahají až do roku 2010 a borci předtím ještě tři roky tvořili pod názvem Without Fear, což byl vskutku vystižný název s ohledem na textovou náplň plnou nejen sociální kritiky, válek, ale i hororových témat a krvavých rituálů.

Brazilský press nahrávky “Ritual“ je tvořen dvoupanelovým digipackem s vloženým bookletem s plnou textovou výbavou. Krom temných textů obsahuje i další textová i obrazová poselství z temnot – není divu, protože co si vybavuju, tak jejich živá přehrávka byl poměrně dost blackened.

Ne jinak je tomu i z cédéčka. Zčernale působí nejen bonusový track “Exorcism“, kterým kapela zahájila v roce 2010 svoji hudební dráhu pod názvem Centrate, ale i některé další skladby…ale pěkně po pořádku. Album nabízí deset zářezů a instrumentální intro na stopáži čtyřech desítek minut a díky studiové práci v Desert Inn (točí zde třeba Zoebeast), je nahrávka mnohem stravitelnější, než byla živá přehrávka v klubu. Decentně použitá intra jdou ruku v ruce nejen s texty, ale samozřejmě i s titulní grafickým coverem. Na první poslech lze poznat, že se jedná o německou kapelu…je tam takový ten specifický hudební rukopis, který je snadno rozpoznatelný třeba i u většiny crustových německých kapel. Zvuková čitelnost nahrávky je fajn, ovšem na rovinu musím napsat, že se čtyřiceti minutami si vzala kapela poněkud velké sousto. Sice všechny thrashové ingredience namíchali ve správném poměru a vše vyšperkovali uvedeným zčernalým ocáskem, ale nápady ne takovouhle stopáž bohužel neoplývají a zejména v nižších tempech se sólovou kytarou přichází na řadu lehčí křečovitost kompozice, která mi vadila i při živé přehrávce. Navíc i přes staro školské pojetí nahrávky, dochází kapele několikrát během stopáže šťáva. Kratší tracky vyznívají v celkovém dojmu rozhodně lépe a ty delší vytahují poměrně chytlavé refrény. Práce s vokálem je ovšem parádní, stejně jako celá plejáda rifových válců, u kterých si minimálně poklepeš nožičkou.

Nahrávka samotná sice zejména thrashové staromilce neurazí, ale zároveň zřejmě ani nenadchne.

3/5

Grinch