Druhou
srpnovou sobotu proběhl v průmyslovém areálu za jedním z bílinských sídlišť
první ročník Friendly Freak Festivalu. Akce byla v režii lidí z NORTH CZECH
Suspension Team, kteří v rámci jejího programu předvedli i kratší
performance. Samotný festival, ač netrpěl začátečnickými neduhy v pořádání
obdobných akcí, se bohužel nezvládl v rámci propagační kampaně prosadit v silné
konkurenci a jeho návštěvnost byla i navzdory poměrně poutavému programu velmi slabá.
V uzavřeném
areálu, kam bez navigace netrefíš, se na DIY pódiu začínalo téměř přesně.
Hudební program pojatý vskutku open mind odstartovala prakticky pro organizátory
a jejich kamarády benešovská pop/rocková kapela
METRESA. Kombinace rádiových hitů a Jaksi Taksi byla řemeslně zvládnutá na
výbornou a s profi odvedenou zvukařskou prací to byl i přes soft, soft a
ještě jednou soft pojetí příjemný start festivalového dne, který řadu extrémnější
hudbu hltajících fans bolel rozhodně míň než punkáčova sešívačka, ale o tom
později. Následující brutal death metalová, léty prověřená, partička DEAF &
DUMB z Krásné Lípy už byla mému uchu podstatně blíže. Kytary do
industriálního podkladu a neúnavného automatického bubeníka krájely samozřejmě
hlavně z novinkové desky “Lipsygade Slegr“, a to
včetně hrdelního řevu Káněte, který album v této snad již na nějakou dobu
usazené kapelní sestavě také nařval. Zazněly ovšem i starší kusy. Ty nejstarší však
nikoli. Živá přehrávka i následný poslech alba je bez debat důstojným nástupem
pohybernačního alba “Faceless Future...“ a opět nezbývá než se podivit, že
tuhle kapelu není možné vidět na předních českých death metalových festech.
Delší pauzy mezi kapelami nebyly vůbec na škodu, člověk mohl v klidu posedět
u občerstvení, kterému musím vyčíst absenci bezmasého jídla a pivka bez
alkoholu. Na některých kapelách bylo vidět, že je hraní pro hrstku lidí logicky
úplně nebaví. Ovšem to nebyl případ hardcore punkové kapely GRAVE THERAPY z Hrobu.
Mix neurvalého punku a hardcoru amerického střihu s českými texty pár lidí
přeci jen před pódiem rozhejbal. Stejně jako první kapela mi i tento soubor, který v příštím roce
oslaví 15 let existenci, zůstával v českém rybníčku doposud skrytý. Feeling
kapel ála E.O.S. naživo fungoval skvěle a z pódia se linul mezi punkovými
kvapíky mohutný hardcorový válec. Hudebně jsem byl nadmíru spokojen s následnou
HC/thrash partičkou DEATHONAR. U těhle tepličáků mi ze začátku nemile břinkla
přes uši zpěvákova angličtina spojená s frázováním, ale pak jsem to nějak
vstřebal či mi to přebyla zatraceně zručná muzikantská práce evokující Sepulturu,
na kterou došlo nejen při zvukovce, ale i v samotném závěru setu, který
patřil kultovní písni “Roots Bloody Roots“. I přes dvě sestavy během pěti let
fungování kapely to čtverka
hudebníků odehrála zatraceně dobře. Pokud bude možnost, koncert rozhodně
doporučuji.
U následného zdařilého tributu Panteře nazvaným PANTERA TRIBUTE
jsem zavzpomínal na základní školu, kdy jsme s učitelem fyzicky měnili
nahrané kazety, mezi kterými byla právě i Pantera. I když tyhle tributy
prakticky nesleduju, tak tento humpolecký čtyrčlenný se poslouchal náramně. Stejně
náramná byla i podívána na Ohnivou show Pánů z Kostomlat, kde se mezi
ohnivými vlnami míhaly pouze siluety účinkujících. Tribal Fusion dance, jestli
byl, tak jsem jej někde prokaučoval, ale show NCST jsem si ujít nenechal.
NORTH
CZECH Suspension Team jsem viděl v akci úplně poprvé a musím uznat, že příběh
s kombinací závěsu s freak show jehlice vs sešívačka působil vskutku
extrémně od samotného nástupu do velkolepého světlicemi podpořeného finále.
Kostýmy, rekvizity, scéna i samotný scénář…prostě bylo na co koukat i u čeho
omdlévat. České panteře se z pódia i přes malou účast nechtělo a závěr
večera patřil projektu BEZEJMÉNA, který nahradil avizované uskupení ZVLN. I
když se jednalo o velmi komorní vstoupení vedle demontované stage, které se
muselo ještě ztlumit na popud PČR, byl jsem rád, že Denisův vokál oproti
děčínskému vystoupení
v minulém týdnu dostal potřebné grády. Denis závěr samotného setu ještě
vyšperkoval další vsuvkou, která náramně ukončila stupňované elektronické
násilí.
Vím, že je akcí v podobě koncertů/festivalů vskutku požehnaně a ruská válečná agrese nám přináší značná finanční omezení, ale…pokud můžeš, choď podporovat lokální akce…vzpomeň na dobu lockdownu, kdy nebylo nic…příští rok Bílina znova.
Pár obrázku ZDE.
Žádné komentáře:
Okomentovat