13.08.2022 – Friendly Freak Festival

Druhou srpnovou sobotu proběhl v průmyslovém areálu za jedním z bílinských sídlišť první ročník Friendly Freak Festivalu. Akce byla v režii lidí z NORTH CZECH Suspension Team, kteří v rámci jejího programu předvedli i kratší performance. Samotný festival, ač netrpěl začátečnickými neduhy v pořádání obdobných akcí, se bohužel nezvládl v rámci propagační kampaně prosadit v silné konkurenci a jeho návštěvnost byla i navzdory poměrně poutavému programu velmi slabá.

V uzavřeném areálu, kam bez navigace netrefíš, se na DIY pódiu začínalo téměř přesně. Hudební program pojatý vskutku open mind odstartovala prakticky pro organizátory a jejich kamarády benešovská pop/rocková kapela METRESA. Kombinace rádiových hitů a Jaksi Taksi byla řemeslně zvládnutá na výbornou a s profi odvedenou zvukařskou prací to byl i přes soft, soft a ještě jednou soft pojetí příjemný start festivalového dne, který řadu extrémnější hudbu hltajících fans bolel rozhodně míň než punkáčova sešívačka, ale o tom později. Následující brutal death metalová, léty prověřená, partička DEAF & DUMB z Krásné Lípy už byla mému uchu podstatně blíže. Kytary do industriálního podkladu a neúnavného automatického bubeníka krájely samozřejmě hlavně z novinkové desky “Lipsygade Slegr“, a to včetně hrdelního řevu Káněte, který album v této snad již na nějakou dobu usazené kapelní sestavě také nařval. Zazněly ovšem i starší kusy. Ty nejstarší však nikoli. Živá přehrávka i následný poslech alba je bez debat důstojným nástupem pohybernačního alba “Faceless Future...“ a opět nezbývá než se podivit, že tuhle kapelu není možné vidět na předních českých death metalových festech. 

Delší pauzy mezi kapelami nebyly vůbec na škodu, člověk mohl v klidu posedět u občerstvení, kterému musím vyčíst absenci bezmasého jídla a pivka bez alkoholu. Na některých kapelách bylo vidět, že je hraní pro hrstku lidí logicky úplně nebaví. Ovšem to nebyl případ hardcore punkové kapely GRAVE THERAPY z Hrobu. Mix neurvalého punku a hardcoru amerického střihu s českými texty pár lidí přeci jen před pódiem rozhejbal. Stejně jako první kapela mi i tento soubor, který v příštím roce oslaví 15 let existenci, zůstával v českém rybníčku doposud skrytý. Feeling kapel ála E.O.S. naživo fungoval skvěle a z pódia se linul mezi punkovými kvapíky mohutný hardcorový válec. Hudebně jsem byl nadmíru spokojen s následnou HC/thrash partičkou DEATHONAR. U těhle tepličáků mi ze začátku nemile břinkla přes uši zpěvákova angličtina spojená s frázováním, ale pak jsem to nějak vstřebal či mi to přebyla zatraceně zručná muzikantská práce evokující Sepulturu, na kterou došlo nejen při zvukovce, ale i v samotném závěru setu, který patřil kultovní písni “Roots Bloody Roots“. I přes dvě sestavy během pěti let fungování kapely to čtverka hudebníků odehrála zatraceně dobře. Pokud bude možnost, koncert rozhodně doporučuji. 

U následného zdařilého tributu Panteře nazvaným PANTERA TRIBUTE jsem zavzpomínal na základní školu, kdy jsme s učitelem fyzicky měnili nahrané kazety, mezi kterými byla právě i Pantera. I když tyhle tributy prakticky nesleduju, tak tento humpolecký čtyrčlenný se poslouchal náramně. Stejně náramná byla i podívána na Ohnivou show Pánů z Kostomlat, kde se mezi ohnivými vlnami míhaly pouze siluety účinkujících. Tribal Fusion dance, jestli byl, tak jsem jej někde prokaučoval, ale show NCST jsem si ujít nenechal. 

NORTH CZECH Suspension Team jsem viděl v akci úplně poprvé a musím uznat, že příběh s kombinací závěsu s freak show jehlice vs sešívačka působil vskutku extrémně od samotného nástupu do velkolepého světlicemi podpořeného finále. Kostýmy, rekvizity, scéna i samotný scénář…prostě bylo na co koukat i u čeho omdlévat. České panteře se z pódia i přes malou účast nechtělo a závěr večera patřil projektu BEZEJMÉNA, který nahradil avizované uskupení ZVLN. I když se jednalo o velmi komorní vstoupení vedle demontované stage, které se muselo ještě ztlumit na popud PČR, byl jsem rád, že Denisův vokál oproti děčínskému vystoupení v minulém týdnu dostal potřebné grády. Denis závěr samotného setu ještě vyšperkoval další vsuvkou, která náramně ukončila stupňované elektronické násilí.

Vím, že je akcí v podobě koncertů/festivalů vskutku požehnaně a ruská válečná agrese nám přináší značná finanční omezení, ale…pokud můžeš, choď podporovat lokální akce…vzpomeň na dobu lockdownu, kdy nebylo nic…příští rok Bílina znova.

Pár obrázku ZDE.

Grinch