Kapela vznikla v roce 2017 ve Frýdlantě nad Ostravicí, městě v podhůří Moravskoslezských Beskyd, původně jako boční projekt VIRTUAL VOID. Zatímco tato formace s kořeny až v roce 1995 posledních pár let nevyvíjí aktivitu, CHLAD jsou na tom přesně opačně. První koncerty už měli mít za sebou, ale kvůli přerušení živých vystoupení prakticky po celém světě stále čekají. V tomto směru jsou dál v nahrávání a vydávání hudebních nosičů. Po LP a MC formátech konečně nadešel čas také na full CD „MMXX – MMXVIII“, které shrnuje celý dosavadní skladatelský proces kapely. Proto ty římské číslice v názvu alba. Konkrétně se jedná o nahrávky pojmenované „Hvozd“ (2020), „Chrám bolesti“ (2019) a „Chlad“ (2018). Všechny skladby jsou nově zremastrované speciálně pro formát CD.
„Odkaz v doom metalu je jasný. Praotcové BLACK SABBATH vytvořili obrovský kult a bezednou studnici inspirace, která se léta rozvíjí a větví. Vše podstatné už tu sice vymyšleno bylo, ale každý další následovník do toho přece jen dá i něco ze sebe a ten styl něčím novým obohatí. Pokud to teda není vyloženě někdo, kdo využívá svůj talent pouze k tomu, aby zdařile kopíroval. Určitě se tady hodně dbá i na tradicionalismus, ale to podle mě není vůbec ke škodě. Já bych to vlastně ani jinak nechtěl,“ vysvětluje basák Petr „Sekersson“ Švrček, který vznik CHLAD inicioval.
Pakliže hudbě CHLAD dáte šanci, jejím prostřednictvím se přenesete časem zpátky… výrazně zpátky. Stejně jako ve VIRTUAL VOID, ani v CHLAD není old school žádný kalkul. Bubeníkovi a zpěvákovi Milanovi je přes padesát a dle slov spoluhráčů je to „stará škola se vším všudy“, Sekersson s kytaristou Georgem to mají podobně, i když jsou o něco mladší. Celkově je jim undergroundový přístup nejblíž a CHLAD funguje přesně tímhle způsobem.
Album „MMXX – MMXVIII“ vyjde 20. února společně s 98. číslem
Pařátu. Samozřejmě jako klasické řadové full album v několikatisícovém nákladu
za lidovou cenu.
Další informace o albu již brzy.
Pařát magazine & Productions
Klášterec nad Orlicí 196
56182
e-mail: redakce@paratmagazine.com
tel. 774967229
Pro samotného Joea se jednalo o novinku. Cílem vytvořit jakýsi nekonečný soundtrack, kdy hráči mohou jednotlivé úrovně projít několikrát, a tak musely vzniknout i další hudební alternace, opakování struktur motivů a remixy původních verzí jednotlivých skladeb.
„Každá z postav ve hře je reprezentována jiným nástrojem - například výběrem různých citer pro hlavní postavu. Hudba ve hře odráží postup v čase v krásném ručně kresleném uměleckém díle hry a stává se tím složitější, čím jsou i hádanky komplikovanější," prozrazuje na úvod sám Joe Acheson.
Hudební mozaika na Creaks je velmi rozmanitá a nabízí tvůrčí rozlet, jež nese rozpoznatelný rukopis Hidden Orchestra. Hudební kaleidoskop od minimalistických jazzových improvizací nejenom pro sólový klavír, přes rozmanitější orchestrace pro dechy a smyčce, až po konceptuální kompozice hnané v elektronickém podkladu. Hudba tak zevrubně kopíruje herní nástrahy a složitost jednotlivých levelů. „Začínáme téměř v primitivním světě, kde je hudba většinou tvořena jednoduchými nástroji starého stylu (citery, flétny, bicí nástroje) a některými domácími nástroji (laditelné zvonkohry vyrobené z rozloženého glockenspielu, harfa z kráječe vajec). Pokračujeme do gotického i barokního světa plného zvonů, varhan a sborů. Následuje klasický svět, kterému dominují klavíry a strunné nástroje, máme tu i elektronický vesmír plný textur, rytmů, basových linií a melodií vytvořených na modulárním syntetizátoru, a nakonec skončíme ve futuristicky temném a magickém universu plném basklarinetu," vyjmenovává Joe jednotlivé detaily.
Pro každou úroveň hry vznikaly nové verze, remixy, reverze, Joe Acheson se sám několikrát přesvědčil, že jej uvažování nad tímto multidimenzionálním mikrosvětem dovedlo k novým formám kompozičních technik. Využil také možnosti softwaru pro vytváření adaptivní hudby na základě vloženého základního algoritmu. Ve finále bylo poskládáno přes šest hodin hudebního materiálu,
z kterého posléze určitou rešerší a produkčními úpravami vykrystalizovala ohraničená forma pro vydání jediného alba, v němž ale participuje i logika hry Creaks.
K natáčení bylo použita celá řada nástrojů. Joe neváhal pozvat nejenom své tradiční spolupracovníky, mezi nimiž nechyběli Poppy Ackroyd a bubenické duo Tim Lane s Jamie Grahamem, ale také zmíněný Tomáš Dvořák (klarinet), Jack McNeill (klarinet, basklarinet), Rebecca Knight (cello), Yvo Ackroyd Acheson (shakers), Ali Tocher (zvonkohra, zither-box perkuse), Su-a Lee (cello) a Phil Cardwell (trubka).
Soundtrack čítá rovných jednadvacet položek, prvních patnáct se dostalo i na fyzickou podobu Creaks na double LP a CD. Zbývajících šest se objevily coby bonusy ke stažení a jsou součástí celého balíku na všech digitálních platformách. O mastering se postaral osvědčený Matouš Godík, vydání tohoto počinu tradičně zastřešuje vydavatelství Minority Records, které s Amanita Design úzce spolupracuje již několik let.
Creaks je čtvrté studiové album Hidden Orchestra, které následuje po Night Walks (2010), Archipelago (2012) a Dawn Chorus (2017). Loni pak éru nahrávky Dawn Chorus uzavřelo vydání koncertního záznamu Live at Attenborough Centre for the Creative Arts. Za zmínku stojí i kompilace Reorchestrations (2015), kam Acheson seskupil své remixy pro spřízněné projekty. Efektní a virtuózní živá show Hidden Orchestra za poslední dekádu prošla desítkami zemí, kde odehráli stovky koncertů s proměnlivou sestavou hostujících hráčů za použití poutavých vizuálních efektů.
YouTube: https://youtu.be/YgBaf3onLWs
Multilink alba: https://lnk.to/Creaks_OST
