Tentokráte jsem si vše nechal
pěkně odležet. Je již několik týdnů, co jsem dovalil z letošního a ostatně
jako vše sarsem poznamenaného Obscene Extreme festu. Červená hlína z bot
ještě neopadala, dojmy se utřídily a ze stavu euforie po třech dnech na bojišti
jsem nohama opět pevně na zemi. Nehodlám již tradičně detailně popisovat
padesát hudebních setů, které letos pro návštěvníky pořadatelé přichystali,
jelikož jsem všechny (zejména ty noční) neviděl a beztak by to nikdo nečetl.
Vynasnažím se shrnout letošní kompromis, který většina účastníků stejně jako
v letech minulých podstoupila.
S ohledem na loňskou
mikroverzi, letošní nejistotou prolezlé přípravy a epidemii obecně, bylo
doslova vše bez debat vyhajpované na maximum a to jak ze strany pořadatelů,
kapel i samotných návštěvníků. Lehký úvodní dešť, který se spustil společně se
všem dobře známým freak festem sice poněkud odrazoval účastníky, ale nakonec se
několik odvážlivců za doprovodu digitálního hardcoru vrhlo do kontejnerových
spřežení, uchošťourového klání i slaného průplachu žaludku. Mezinárodní týmy i
jednotlivci obdrželi za své výkony ceny a s organizátory freak festu se
stejně jako další odvážlivci mohli potkat následující den na zavěšování,
jelikož obojí bylo tradičně v režii Fly High Tribe, ale o tom později. Na
skvělé atmosféře se nepodespalo ani antigenní testování pro návštěvníky zcela
zadax nebo problém s mixem, který posunul line-up ve výsledku o více jak
hodinu.
Páteční hudební program s uvedeným
časovým skluzem odpálila kapela z Nového Bydžova HYSTOS. Tento patologický goregrind asi není zapotřebí extra
představovat, protože se přetransformoval poměrně nedávno z původní kapely
HISTOS s kořenem v roce 1997 a několika gore nahrávkami na kontě.
V sestavě zůstal sice pouze basák, ale hrálo se v nemocničních
hadrech z průřezu celou tvorbou včetně coverky od Root, kterou si
s kapelou střihnul Lecter. Na rozehřátí dobrá volba. Po vskutku
patologickém otevíráku následovala čistokrevná HC/GC jízda AFTERCOME. Další česká kapelka, a že jich letos s ohledem na
celosvětovou situaci dostalo prostor poměrně dost. Tahle po naskočení Beherita
do sestavy, zařadila další rychlost a vydala druhé album…na OEF předvedli solidní
energický náklep, při kterém jsem si teprve naplno uvědomil, jaké máme štěstí,
že můžeme strávit skvělé tři až čtyři dny na Bojišti i v této poněkud
pohnuté době. Ještě než byl thrash opět v kurzu, hráli další domácí
hudebníci FAÜST ještě pod názvem Coldblooded
Fish ve stáji Support Underground. Nevím, jestli to je dílo náhody nebo
kvality, kterou fausti nabízejí, ale zahráli si i na loňské mikro verzi OEF a
letos s přehledem dokázali, že thrash na prkna OEF patří
navzdory všem rejpalům, kteří žijí stále v době dvoudenního čistě death
grindového festivalu. S parádním zvukem, bez zbytečného tlaku na pilu a
kotlem s nějakou tou „džískou“ to bylo vskutku fajn. Čistokrevný tlak
naopak následně přinesli němečtí fofrníci TRIGGER
s Denisem (znáš ze SxGxS, Bezejména, Les, Zvln) na vokálu. Letos už
jsem měl možnost kapelu vidět na festivalu Ještědská Odysea a tam i na OEF
předvedli neskutečnou smršť.
Bicí umístili pěkně hned za odposlechy a bez zbytečných cavyků to nasypali do
předních řad trutnovského bojiště, což vylákalo na stage nejednoho fanatika…kteří
vyráželi na střídačku na pódium i během předchozích setů. Od Německého
staroškoslkého death grindu REPULSIVE
FEAST jsem měl velká očekávání, která byla bez debat naplněna. To, co tahle
trojice načerpala v kapelách Cryptic Brood nebo Dissouled, zúročila nejen
na sedmipalcových deskách, ale hlavně i během své půlhodinky na Obscenu. Ze řetězu
utržený, svěží a s patřičným nadhledem odehraný thrashcore set měli na
svědomí následující BLACK SACHBAK
z Izraele. Thrashing vakcína s dvěma kytarami na okamžik vzkřísila i
Michaela Jacksona a také vkusně zapadla do čtvrtečního vskutku žánrově vyváženého
line-upu. Vakcíny a čipy…dvě věci, které se aktuálně spojují více než je
zdrávo, že? Jeden takový velmi prospěšný čip fans na OEF opět dostali na
registrační náramky a s ním následně platili něco do žaludku
z nepřeberného množství bezmasých jídel, alkoholických i nealko nápojů či
kávy. Káva i uvedené nápoje si dostal opět pouze do zálohovaných kelímků,
z nichž dva půllitrové zdobily letošní zbrusu nové aktuálně tematické
motivy. Kelímky s novými motivy byly poměrně limitované, takže se
nedostalo na každého. Vraťme se k programu, ve kterém další pod pódiem
roztáčející kolo štěstí měli na svědomí pardubičtí grindcore veteráni NEEDFUL THINGS. Nekompromisní válec
s novým/zaskakujícím vokalistou…ostatně jak si od nich zvyklý nějaký ten pátek
(výročí kapely 25 let) a jak si mohl začít v době epidemického lock downu při
on-line řežbě Global
Grindcore Alliance. Letošní dvanáctipalcový splitec s Controlled
Existence je vše vypovídající. Z hibernace s probudivší francouzští
šílenci PUTRID OFFAL se od svého
druhého dechu podívali na trutnovskou stage již podruhé. V roce 2015 mě
velmi oslovili, 2017 na NTEY byla laťka udržena a ani letos na OEF nespadla.
Hrálo se pochopitelně i z loňského již druhého pohibernačního alba “Sicknesses
Obsessions“, které je stejně jako živé přehrávky kapely poměrně utržené ze
řetězu. Laboratorní pláště, umělá krev a hlavně výživná porce ultimátní muziky
ze staré školy. S novými vály se vytasili i domácí oblíbenci SPASM. Radim aka Kopretina a jeho
družina si i přes párty nádech drží stále hudební úroveň. Nové album je toho
jasným důkazem. Na Obscenu rozpoutali takový hell, že kromě něčí nohy na zádech
si mohl mít přelíznutou pěšinku i cizí předkožkou anebo nějakou nafukovací
blbostí. Do toho kopec hlášek z pódia, maximální šou a skvělý zvuk…no
pain, no gain! V hudební krasojízdě i lákání fans na stage pokračovali všemi
festivaly protřelí thrashing šoumani INSANITY
ALERT. Tahle kapela se zcela právem zařadila mezi uznávaná jména a to
prakticky ještě před vydáním třetího dlouhohrajícího alba. Už jsem tu psal
v reportu z ročníku 2019, ale borce jsem viděl v klubu prvně před
šesti lety, kde na ně přišlo pár nadšenců a po jejich „run to the pit, mosh for
your life“ mě prostě měli. Svojí pódiovou šou, která byla
skvělá již před uvedenými šesti lety, samozřejmě stále šperkují, což dokázali
minimálně již dvakrát na OEF. Z uvolněné nadsázky a přívalu čerstvé
energie přenesli obecenstvo polští HATE
do říše zla. Corpse paint, lebky na stojanech, úderné blackened death riffy,
uvěřitelná metalová zloba…která ovšem po pár desítkách minut přestala ztrácet
sílu a začala lehce nudit, což lze přikládat nejen mé únavě, ale i jisté porci
monotónnosti spojené s délkou setu. Nuda se rozhodně nedostavila
s hrubým goregrindovým nákladem v podání polských nestorů žánru SQUASH BOWELS. Poslouchám je téměř
dvacet let a pořád mě nepřestávají bavit, stejně tomu bylo i během vystoupení
na OEF (na rozdíl od posledního setu na Obscenu v roce 2018). Diktát jako
hrom. Bez mučení se přiznán, že CENOTAPH, MICINY a BETON jsem už nedal i přes to, že poslední dvě jmenované kapely mám
v oblibě. FREAK SHOW by FLY HIGH
TRIBE se přesunula s ohledem na více než hodinový skluz na sobotní
program.
Sobotní ráno bylo tradičně ve
znamení nadávek na spaní v autě a extra porce silné kávy. Po uspokojení
všech základních životních potřeb přišly na řadu potřeby další…vydatná porce
muziky, což sobotní, z festivalového programu nejbohatší, menu bez debat
splňovalo. Goregrindový start měli na svědomí
SLUP. Brněnská partička s novou deskou dokazující grafikou i
hudební náplní šílenství jednotlivých členů na kontě. Jako taneční rozcvička na
desátou dopolední hodinu bez výtek. Z Brna dorazili i další, tentokráte
smrtelně vážní syroví hardcore punkeři
BRÜNNER
TODESMARSCH. Tuhle kapelu jsem neviděl zdaleka poprvé, pitval jsem se
v ní díky psaní recenze na doposud nejdéle hrající materiál v podobě
deseti palců “Legální Lágry, Ilegální Lidé“ a obecně mi tenhle styl muziky
sedí. Zbožňuju tu neurvalost, cílenou disharmonii a nasranou angažovanost. Set
si užilo na začátek festivalového dne i poměrně početné publikum. Death metalem
nasmrádlý, švédským zvukem zukrutněný a Roxorem personálně propletený grindcore
SYSTEMATIC DAMAGE mě vystřelil
z tenisek.
S netrpělivostí
očekávám split LP s d-beat střelou Concussa…Vranov nad Topľou útočí! Nadšení
z poctivého sypce přetrvalo i během setu “all star“ grinders
SICK DESTROYER. Ještě aby ne, když tě
nakrmí kadencí krátkých a rychlých tracků borci z Lycanthrophy, Needful Things,
Controlled Existence a Beton, ne? Obecně sobotní line-up tvořil pro mě
jednoznačně nejsilnější festivalový den, na který se bylo potřeba posilnit standardní
festivalovým jídlem, které je na OEF vždy kvalitní. Nudle, grilovaná zelenina
či žampiony, farmářské brambory. Vegan burgery, hot-dogy, párky…ochutnal jsem
toho kotel a zklamání se dostavil pouze výjimečně. Díky nižší letošní
návštěvnosti z důvodů, které není třeba opakovat, nebyl problém vždy najít
místo ke klidné konzumaci a studiu programu, do kterého musel fanoušek letos
elektronicky, jelikož tištěné programy ani CD kompilace prostě nebyly. Zato
byla kupa skvělé a zejména domácí muziky, což opět flusači jedu živeni převážně
vlastními neúspěchy patřičně probírali. No, polínkem do ohně pro podobné byla
další letošní thrashovka.
FORCE OF HELL…Beherit
opět na pódiu, staroškolský thrash a
nejmladší pařmen
brázdící lajnu kolem odposlechů. Setu jsem ovšem nepodlehl a následně ani demonahrávkám,
uvidíme co debutní album, které visí ve vzduchu. Kapela, které pravidelně
podléhám a podlehl jsem ji i při prvním živém setkání byli další domácí
zástupci grindcoru
IMPULSEALER. Dvojice ostřílených hudebníků John (ex-Bowelfuck a Marzena
(Hibakusha a další) to sází pěkně z ostra již třetím rokem, na cestě mají
LP a jejich grindové kořeny jsou jen o píď menší než jejich vous. Na OEE
předvedli třeskutý
set,
který zatřásl nejedením grinderem. Nezbývá než se těšit na
desku. Následující punková
partička
JUST WÄR nebyla na OEF
poprvé. Jejich set v roce
2016 mě bavil fest,
stejně jako řada parádních klubovek…kupříkladu vynikající koncerty s Total
Chaos nebo s Call the Cops, se kterými chystají split LP. Řízný rock n roll, o
který jsem měl trochu strach při výpadku Jehudy a pro který mám od jeho začátku
s ohledem na oblibu Demarche slabost. Letos zazněly
novinkové tracky, které
se objeví na nových nahrávkách a mezi nářezy v sobotním programu
pěkně vynikly. Skvělý koncert. Belgická
SCHIZOPHRENIA
byla pro mě jednoznačně příjemným překvapení thrashing death s využitým
potenciálem dvou kytar. Od nahrávky “Man Bear Pig“ uběhlo hodně vody, zmizel
gore odér a z původní sestavy zůstal pouze bubeník. Aktuálně stála před
posluchačem čistokrevná grindcore řezničina, jak je znát z poslední nahrávky
“
Decades“.
Řeč je o domácí veličině
BOWEL FUCK,
která prostě doposud nikdy nezklamala…závěrem koncertu byl vskutku masivní. V takto
kvalitně hudebně nabitém dni těžko hledat takovou pomyslnou TOPinku…pro mě to
všem byli
PERFECITIZEN, které
nepoutá styl, žánr ani tahle planeta. S loňskou deskou “Humanipulation“
opustili známý vesmír, ve kterém beztak působili jako pěst na oko a vydali se
tam, kde se tvoří desky roku…nepropásni podzimní turné s Contrastic…bude
to velký! V superlativech by se dalo pokračovat i v popisu následující
partičky
SKIPLIFE. Power violence
mlátička v duchu průkopníků daného subžánru složená z lidí
z Lycanthrophy,Repelent SS a Decultivate rozvířila prach trutnovského Bojiště,
na které krom pátku nezapršelo na rozdíl od jiných koutů republiky, kde se
prohnaly bleskové záplavy. Kadence tracků, které můžeš natlačit do hlavy na
splitu
s mocnými Gride chutnali evidentně všem bez rozdílu hudebních preferencí.
Krom pecek z alba zazněla i řada novinek a kapela posílila o post
baskytaristky. Skvělá nová kapelka…
koukni. Sadu
excelentních výplachů solidně osvěžila staroškolská death metalová hydra
SKELETHAL. Čtveřice francouzských
hudebníků měla evidentně žánr v krvi a jeho produkcí vyhecovala řadu
šílenců k pověstnému OEF stage divingu.
Kapelu jsem do letošního
OEF vůbec neregistroval, což je záhodno napravit. Další domácí veličinou byli
grindcore fofrníci
LYCANTHROPHY,
kterým to stále skvěle sype…pamatuju si, jak jsem v roce 2003 stál u
tohoto pódia jako opařený, když jsem viděl kapelu poprvé živě. Tady prostě
vedle nešlápneš. O crustem prolezlém death metalu
ZATRATA se poměrně hojně mluví od vydání split LP s How Long?
a loňské debutní LP hlasy chvály jen přiživilo. Popravdě jsem byl rád, že se
všechny zvěsti zakládaly na pravdě a set této hydry mě přejel jak
buldozer…evidentně si budu muset zopakovat svůj lajdácký poslech uvedených
nahrávek. Řízným grindcorem s nezaměnitelným rukopisem vyrukovali na stage
slovenští
ABORTION. Lepra samozřejmě
proložil set několika trefnými hláškami, při kterých některým jedincům zřejmě
naběhla krkavice. Na dvě kytary to
borcům šlapalo a na řadu
přišly samozřejmě i tracky z novinkové desky “ No Lives Matter“. Bomba
jako vždy a pit jako hrom! Následující set německých old skull death metalistů
FLESCRAWL se nesl v duchu
vzpomínky na nedávno zesnulého zpěváka Svena Grosse. Kapela předvedla
nekompromisní tepavou staroškolskou jízdu, kterou jsem od nich neviděl poprvé
(vybavuji si OEF 2018, NTEY 2019) a doufám, že ani né naposledy. Za třicet let
na scéně to mají prostě zmáknuté a nový/hostující vokalista na tom nic nemění. V kotli
i na stagi bylo vskutku
živo.
Bez debat jeden z nejlepších letošních setů předvedli němečtí fofrníci
YACØPSÆ. Další borci, co to valí třicet
let a nedocházejí jim baterky, viz poslední řadovka “Timeo Ergo Sun“
z roku 2019 nebo spliting z roku následujícího. Rychle, krátce a
úderně…k tomu kotel jako hrom…prostě
skvělý set. Kvalita
produkce neklesla ani z následující jednohubkou, kdy uskupení
SCHIRENC PLAYS PUNGENT STENCH přehrálo
kultovní fošnu "For God Your Soul... For Me Your Flesh" (zase starší
třiceti let), kterou všichni známe a většina z nás ji má zarytou hluboko
pod kůží. Přiznám se bez mučení, že jsem to proseděl na lavičce, jelikož tyhle
večerní dlouhé sety jsou fakt po celodenním hudebním maratonu už náročné…ale
poslouchalo se to bez debat výborně. Německé novodobé mohykány švédského stylu
death metalu
ENDSEEKER jsem už letmo vnímal v poloze ležmo ze svého auta a
kvality následně docenil doma poslechem nejen novinkového alba “Mount Carcass“,
které hojně koluje po domácích distrech…poslechni ho. Na
WOJZCECH ani
GOSPEL OF THE
FUTURE už bohužel nezbylo sil a to mě obě kapely baví…prostě člověk nemůže
vidět na festu vše. Stejně tak letos pro mě dopadlo opět vystoupení
FREAK SHOW by FLY HIGH TRIBE.
Nedělní ráno neprobíhalo úplně
podle mých představ, protože se mi zamklo auto s klíčky uvnitř a představa
zavěšení na háku za distry v areálu festivalu, které jsem v sobotu
bedlivě sledoval, nebyla najednou nejhorší představou. Ranní káva neproběhla
tedy v klidu, ale sháněním zámečníka, který nakonec přijel a auto zdárně
otevřel, což mě stálo tři dvanáctipalcové vinyly z wantlistu, se kterým
jsem se chystal vtrhnout do dister…nakonec jsem stejně domů po návštěvě
Lectera, Dead Heroes, Psychocontrolu, Phobie,
Insane Society a Left Hand Patches vezl devět
velkých desek a nějaké singly…ale nepředbíhejme, protože před odjezdem byl na
programu ještě jeden nabušený den, který otevřeli polští drtiči s přesahem
do další žánrů
PUTRID EVIL. Jednalo
se o solidní
grind
řízlý deathem s pekelně řezavou kytarou. Jelikož se startovalo v pravé
poledne, tak k obědu ideální záležitost. Ostatně
posuď sám. Ještě o něco výše posadila
dnešní laťku pardubická hardcore punková kapela
CONQUESTIO. Našlapaná
produkce s ženským
zpěvem přilákala k pódiu poměrně solidní množství fans. Ještě aby ne, když
tohle pětice šperkovala řadou vyhrávek a poměrně slušnou dávkou divokosti.
Rozhodně doporučuju
split
se Sobras del Descontento, který jsem si po festu také opatřil. Následně
pekelně šlápla na pedál německá dvojice
TURTLE
RAGE. Před lety jsem tohle logo zahlédl během klubové akce v jednom
německém mini distru plném kazet s rychlou muzikou a rozhodně jsem mu měl
věnovat větší pozornost. Kytara, bicí a řev tepající ve vlnách nekompromisního
fastcore.
Asi největším překvapení letošního
festu byla pro mě doposud neznámá polská crustovka
SKORUP/A. Angažována
jízda s řadou
kulervoucích pasáží v sestavě s lidmi z mých oblíbených Non
President mě vystřelila z tenisek každým trackem, který předvedli. Skvělý
set, který měli přeživší možnost vidět i na pondělní after party ve skleníku
řadím k tomu nej, co jsem letos na OEF viděl. Stejně jako koncert
doporučuju debutní velkou desku “Nie Ma Nic Przede Mna"…pecka! Dalším
crusty zástupcem byla ostravská
rubanice KULMA v sestavě s prověřenými
tvářemi
ostravské rychlé kytarové
scény. Partička ostrá jako břitva v čele se zpěvačkou, kterou pořadatel na
svém webu definoval jako temnější alterego ostravských Sheeva Yoga. Ostrava pokračovala
ve víření trutnovské půdy léty prověřeným jménem
NAHUM. Thrashing death metal šplhající se k dvaceti letům
existence na scéně dostál své pověsti a nabídl
techničtější/metalové
party po předchozích výplachách. Debutní LP “Rotten To The Core“ další ostravské,
teprve v loňském roce zrozené, kapelky odkazující se na základy patologického
gridncoru
SICK SINUS SYNDROME jsem
doma točil ještě před odjezdem na OEF a asi stejně jako valná většina fanoušků
žánru byl z desky tří veteránů české scény nadšený. Živě Bilos, Jürgen a Hary rozhodně
také nezklamali a rozběsnili Bojiště poctou takovým spolkům, jako jsou např. Dead
Infection, Regurgitate nebo Carcass. Stejně jako deska byl i
set neskutečně šťavnatým
zážitkem. V krasojízdě pokračovala všem dobře známá
PRŮMYSLOVÁ SMRT. Parta borců z Jihlavy, Průmyslovka, kteří
stojí nohama pevně na zemi a svůj
extrémní hardcore drhnou
bez ohledu na okolní trendy. Kupa skvělých desek, randál skvělých koncertů, včetně
tohoto na OEF, který i po předchozí bombě přilákal k pódiu řadu fans.
Mičlův fanzin Destruktorrr, label Hardcore Loves All Colors Records. Prostě trefa
rovnou mezi světla ve všech ohledech. Bohatá historie třech maníků z Rumunska
NECROVILE lákala na brutální
přehlídku v ranku BDM. Skutečně se tak stalo, ovšem osobně jsem v tomto
ranku řekněme svátečním posluchačem a svátek se pro mě zrovna nekonal, takže
jsem bicí kanonádu, kanální vokál a stylu poplatnou kytaru vnímal od dister,
kterých letos s ohledem na celkovou situaci bylo méně, ovšem stále bylo z čeho
vybírat. Jen nechápu proč nepřijeli z Day After. Domácí thrashovou stálici
EXORCIZPHOBIA a její nové album jsem
sledoval z povzdálí. Kdyby mě zhodnotit set těhle crossover/thrasherů podle
kdysi populárního hodnocení v televizním magazínu, jehož jméno jsem
zapomněl, tak by to vypadalo asi takto. Zábava ***/kvalita ***/energie*** z maxima
tří hvězd…prostě předvedli
další
kousek z talíře topinek letošního festu. Jo a rozhodně poslechni loňskou
desku Digitotality. Polští
SCHISMOPATHIC
pro mě byli skvělým doplněním grindcore historie, jelikož jsem o nich do
soupisky OEF netušil. Kapela nehrála vůbec zle a zlé není rozhodně ani letošní
pohybernační album…na to, že jsi devatenáct let v útlumu, vskutku ne. Od
děčínských
FLESHLESS jsem za
posledních dvaadvacet let neviděl špatný koncert a ne jinak tomu bylo opět na
OEF, kde se ukázali již mnohokráte. Technika, brutalita, profesionalita…jo a
Nice to Eat You Deathfest. V death metalové kvalitě pokračovala bez debat
holandská veličina
GOD DETHRONED,
samozřejmě pořádně zčernale, jak již název samotné legendy s kořenem v roce
1991 napovídá. I když je aktuální sestava poměrně čerstvou záležitostí, na
kvalitě uskupení se to rozhodně
nepodepsalo…svědčí o tom
loňské Illuminati. Závěr mého letošní OEF byl krátký příběh o tom, jak strčit
do kapsy většinu předchozích setů v několika minutách. Bicí hned za
odposlechy a v nové fresh sestavě tracky z aktuálního split LP a
nostalgické zářezy v jednom
balení.
GRIDE…třikrát bravo!
Tímto pro mě letošní OEF s ohledem na nutnost být následující den ráno v šest v pozoru více než sto kilometrů daleko skončil. Rozhodně mě mrzí, že jsem neviděl přehrávku "Been Caught Buttering" v rámci druhého běsnění SCHIRENC PLAYS PUNGENT STENCH, ale rozhodně mě nemrzí, že jsem
strávil další skvělé letní dny Bojišti
v rámci každoročního kompromisu dělení času mezi kámoše, kapely a distra. Klobouk
dolů za sestavení akce v téhle pohnuté době, která až na pár detailů byla
prakticky plnohodnotným obscínem, na který každý rok všichni rádi jezdíme a to
včetně nezbytného zázemí pro fanoušky (cca 3000 lidí), OEF merche i neziskovek,
které se pokouší dělat svět lepším místem pro lidi, kteří neměli v životě tolik
štěstí jako valná většina z nás.
Fotogalerie od Jardy
Grinch
