18.09.2021 – Circular Party 4 – M.A.C. of Mad, Lex, Leukotom, Dj noname – Liberec, Azyl

Liberecký kulturní svatostánek Azyl i přes nepřízeň osudu žije…přežil Smetanu, Sars i stěhování zahrádky…a servíruje jednu hudební perlu za druhou. Tentokráte se jednalo o vnitřní koncert M.A.C. of Mad, kteří mě zničili již letos na festivalu Ještědská Odysea…proto jsem byl zvědav, co předvedou uvnitř klubu.

Červeně nasvícenou stage jako první ovládli domácí rapeři z ulice LEX. Prakticky bych mohl shrnout tenhle setík okopírováním reportu z loňské rašárny…jen s tím rozdílem, že klukům bylo velmi dobře rozumět a na sále krom nepříjemného stroboskopu nad hlavami raperů bylo celkem příjemně. Živý bubeník, chytlavé samply/instra a dva sladěné hlasy, které mají stále co říct a já pevně věřím, že i nadále budou. Pokud ještě nemáš při čtení otevřený soundcloud profil kapely, učiň tak nyní.

Po zatraceně příjemné a nezbytně angažované rozehřívačce přišlo na řadu peklo v podobě Maximální povolené koncentrace šílenství. Oblaka kouře, jak řve Slávek z Mörkhimmel, protnutá rudými reflektory a nasekaná stroboskopy. Zvuk na hranici snesitelnosti, pro lidi s vyšší mírou zachovaného sluchu, daleko za ní. Zvukové, obrazové i obsahové vjemy…velmi nepříjemné. Elektronická rychta v produkci dvou elektro šílenců krčících se za nízkými stolečky doplněná o mohutnou kytaru, hrubé growly i jedovatý řev. Téměř žádný prostor pro oddych, nářez od začátku do samotného konce, což dali jen ti nejotrlejší…uf…uf. Pokud ještě nemáš představu, mrkni na YT na videa z loňského Audiotrauma festu.

Leukotom v triku s motivem poslední desky LDOH, která poměrně zuřivě čeří zatuchlý gore rybníček, měl velmi těžkou pozici, kterou pro mě se svým repertoárem neustál a to i přes skutečnost, že blíže nespecifikovaný hluk mě bez debat poslal krátce na křeslo slovutného doktora Freemana. Následně jsem zkoušel tuhle proceduru podstoupit ještě jednou záznamem z již zmiňovaného loňského Audiotrauma festu, ale do lebky se mi Leukotom prostě pořádně nedostal.

Mrkni,jak to šlo klukům z LEX v Azylu a doraz tenhle úžasnej klub podpořit koupí piva nebo lístku na koncert.

Grinch

15.10.2021 – Bolehlav, Vanessa – Božák, Teplice

Sakra, mraky rozepsaných reportů a článků před korekturou, která stejně nic nezachrání, hromady rozdělaných fotoalb…času i nálady málo…prokrastinace, nechuť a poslední dobou i zhnusení ze statementů řady kapel. Ideální čas vyrazit na koncert kapely jako je legendární české ebm Vanessa s kořenem v divokých devadesátkách.

Stejně jako se Vanessa probudila z klinické smrti cca před deseti lety, tak světlo na konci tunelu na chvíli v loňském roce spatřil i vyhlášený teplický klub Božák, který hostil jednu ze čtyř zastávek tohoto elektronického monstra. Třešničkou na dortu byla nejen oběšená panenka v druhém podzemním podlaží božího prstu, ale i předkapela v podobě audiotraumamistra Bolehlava…ale vše popořádku.

Schody do podzemního podlaží Božáku ve mně vždy vzbuzují úzkost, která pomíjí až s následnou aklimatizací u stolního fotbálku nebo u stage pod tlakem linoucího se z pódia. Hudební program večera ve složení Bolehlav a Vanessa nebyl vskutku na potlačení této úzkosti příliš vhodný…haha…napálený zvuk, stroboskopy a pro většinu populace nepříjemné zvuky nejen z různých krabiček, ale i kytary. Kytaru na stage vytáhl pouze Bolehlav, který její hmatník střídal v oblacích kouře a světelných efektů s tlačítky přenosného černobylského velínu. Zazněla nejen hudební zkáza z desetipalce “Don't Believe In No Ghosts“, ale i řada dalších tracků…tímto jsem si definitivně napravil restík z letošní liberecké Ještědské Odysey, kde jsem jeho set proklábosil. Samozřejmě po koncertu veliká hudební spokojenost a lehčí údiv nad mrzkou návštěvností klubu, který měl díky Covidu na kahánku…čekal bych větší support, a to i přes vyšší cenovku vstupného.

Na Vanessu už se taneční plácek před pódiem obstojně zaplnil a krom standardních tanečních kreací všemožných věkových skupin došlo i na tvrdý mosh několika veteránů scény. Tak, jak nechal nastavit Pope zvuk před začátkem tohohle večírku, tak se hrálo, což při stání poblíž repro beden skrývajících z určitých úhlů hudebníky na pódiu, přecházelo z nepříjemného pocitu do palčivé bolesti. Že by kýžený efekt při provolávání „Ahoj! Chcípni!“ nebo během diktátu o pašování gramu do lochu v nezletilé vagíně. Ano, pochopil si správně, hrálo se zejména z poslední desky “Ghost Army“ a zazněla i řada věcí z comebackové desky „Ave Agony“. Samozřejmě došlo i na kultovní devadesátkové tracky „Jimmy Jones“, “Buď Jidáš“, “Flashback“ nebo “Prokopat se ven“ z alb “Flashback“ a “Monogamy“ ke konci vskutku drsného setu. Ovace byly veliké a dva přídavky zasloužené. Hnusu se kapele podařilo dosáhnout čistě svou hudební produkcí, takže nebylo zapotřebí doprovodné divadélko v podobě vysypávání uren, házení kozlích hlav z pódia do lidí, šňupání na stagi ze zrcátek, které sis mohl koupit v merchi nebo vlnění se kdejaké nahé diskopíči kolem Hausera.

Ano, jsem si vědom, že report z této akce není příjemný a je v něm spousta vulgarismů i nechutností...ovšem je to report z koncertu Vanessy, kterou si nedovolila vypnout i přes šňupání kokainu z Bible a zvratky ve studiu ani Česká televize…takže asi tak.

PS: nefotil jsem, ale koupil jsem merch, drink a vstupenku. Pokud chceš svoje kluby a kapely fungující, neseď doma na řiti a běž je podpořit.

PPS: konečně jsem dneska pořádně vyvětral zápach zvratek z auta…zdravím kámošku M.

Grinch