neděle 20. ledna 2019

Novinky z tábora Baestien


Několik vět: 

1.Nějakou dobu byl od nás klid a makali sme na nové desce , která vyjde opět u Alerta Antifascista records (někdy v průběhu roku).
2. V březnu jedeme tour s Antisocial Skills.
3. Parádní plakát dělal Daniel Goliaš, který je s naší kapelou spojen takřka od začátku a je to takovej náš miláček. Tímto mu moc děkujeme.


Roman




Insistent - Cursed (klip)


K parádní nahrávce, parádní klip…pražští grindeři Insistent loni vypustili svou debutní nahrávku  „Serenity Of Suffering“ ve formě splitu s bratry v grindu Бут…no a dneska k ní přihodili klip ke skladbě „Cursed“. Dodávám, že v klipu má prsty Sultan Sade ze S&M Project, takže čekej náhul ve všech směrech, nejen v tom hudebním.



Nový LP finských Medeia


Jako alternativní, když slyšim tohle slovo, většinou mi to evokuje spíše kapely z toho nejhlubšího ug opravující si kytary emerickou páskou, kompozičně kloubící často na první dojem neslučitelné hudební žánry a vystupující s často zakrytými obličeji někde v průjezdech či squatech mající minimum informací i fotek na svejch profilech. Tak u finských Medeia tlačící alternativu (v jejich pojetí) do smrtícího kovu to tak vskutku není. Je to band na profi úrovni mastící moderní podobu death metalu se vším možných včetně goth kláves i s goth klávesačkou. Zbrusu nová velká deska „Xenosis“, která mě ke kapele přivedla je dost slušná, poměrně technická a s hutnym zvukem nabízí deset tracků, který ocení zejména posluchač, kterej nerad konzumuje subžánrový nahrávky, který máš problém od sebe v podstatě něčím rozlišit. Dnešní scéna je vskutku přehlcená a pokud se pořád dokola přetřásaj velký jména a jména, který jsou aktuálně v kurzu, unikne ti dost věcí…třeba tyhle Fini…nebo mě v nedávný době američtí smrtonoši Arsis, na který jsem kápl stejně jako na Medeia až po x-tý velký desce. Smělě do poslechu youtube kanálu obsahujícího celý novinkový album, který se dočkalo LP podoby na domácím labelu Playground Music Oy. PS. Na youtubu najdeš k nový desce i klip.


Mučení se sexualním podtextem v podání Sadomagickal Seducer


Znepokojivá, vulgární, dehonestující samotný gró lidskosti…taková je po všech stránkách debutní deska kanadských Sadomagickal Seducer. Těžko říct jestli tohle poselství nejen v samotný muzice, ale i v grafický a textový náplni, skrývá hlubší smysl a nebo jen pokračuje v samoúčelnym šoku, kterej znáš třeba od GG Alina. Každopádně je jejich tvorba čerpající z death/black/doom metalu zabalenýho do post/noise/punk kabátu svým způsobem pro posluchače, nebránící se nějaký ti disharmonii či zpětný vazbě, děsně podmanivá a v jistých ohledech může tvořit návyk zejména na BDSM večírcích s nepřebernym množstvím úchylek a narkotik.




„As the sun fall from the earth
We shed our inhuman form
To roam for the perfect prey
Unwitting victims of bloodthirsty monsters

We'll possess them, bend them to our will
Seduce the wives and mistresses
And rejoice as we drink the blood
Of a thousand generations“

Čtyři tracky na stopáži čtrnácti minut v podobě dvanáctipalcovýho LP s maximálně sleazy přebálkou  i samotnym názvem vyšly tenhle měsíc na britskym labelu Crypt Of The Wizard, kterej se stejně jak muzika Sadomagickal Seducer nebrání rozmanitosti ani žádnýmu experimentu.

„Cold water makes you flinch
Feel the clamps gripping tight
Metal teeth percing bite
Electricity trough your every inch

Testicular torture, will make you talk
Frying your nuts until you can't walk
Spill the beans or it'll keep you suffering“


Decultivate + Lakka = Domluva


Řádění misanthropickýho hardcoru DECULTIVATE, kterej udělal svým DDD (debutovým, devítiminutovým, dvanáctipalcovým) epkem „Milovat“ na scéně pořádnej poprask a krasojízda neocrustu LAKKA vyústily v grindovou personální kolaboraci pod jménem DOMLUVA.


DECULTIVATE je pořádně špinavej extrémní hardcore s kořenem v roce 2015. O dva roky později přichází na řadu první demíčko na kazetě. Osobně jsem se ke kapele dostal až s humbukem kolem loňskýho epka „Milovat“, který vyšlo na domácím labelu Pushteek (narovinu, co vyjde na Pushteeku, nemůže bejt špatný). Set na kultovním OEF mě osobně jen utvrdil o kvalitách kapely, takže jsem si ji ihned šoupnul dohledáčku a tobě radím to samý.

LAKKA je naopak čistá a velmi emotivní práce v ranku neocrustu a emotivní hardcoru. Tahle kapelka vznikla po ukončení činnosti KACZYNSKI, jejichž jediná nahrávka a to split LP se nesmazatelně zapsala do historie domácí hardcore punkový scény. K trojici hudebníků z KACZYNSKI se přidala zpěvačka Marie (znáš z Mazinerie - hardcore punk art fanzine) a týpek z emotivního hardcoru TOUFAR (loňskou desku Toufar taktéž rozhodně doporučuju). V týhle sestavě bez okolků vystřihli demíčko, u kterýho ti spadne čelist.

Projekt DOMLUVA se představil živě 19. Ledna na pražské akci „Lidstvu smrt, psům život III“ a jeho krátkej záznam pořídil tradičně Karel. No a jak to bude s Domluvou dál, se necháme překvapit.


Další kolaborace kanadských Nervous Impulse


Pomalu se stává pravidelností, že kanadští Nervous Impulse přicházejí každý rok se zajímavou víceméně grindovou kolaborací, kde se občas blejskne i česká kapelka. Počátek všeho se datuje do roku 2012, kdy vyšlo CD-r „Way Grindcore Noise Decay!“, kde se Kanaďani podělili o stopáž nejen s malajskými Selfmadegod, ale i prakticky domácími Onanizer a Hovadah. V roce 2017 vyšlo split „Atomic Grind 3 Way“ s ukrajinskými Epicrise a domácími Rubufaso Mukufo. V roce 2018 „Grind Cuts 4 Way“ s německými Japanische Kampfhörspiele, ruskými Meat Cutting Floor a ukrajinskými Brud. Letos z kraje roku spatřilo světlo světa dílko „The Daily Grind“, kde se o tři destítky minut dělí Kanada se Švédskem (ANÜS) a Francií (UNSU). Osobně na všech nosičích považuju tracky Nervous Impulse za nejzajímavější část stopáže, jelikož kvalitní produkci kapely pokračující od parádních plnohodnotných alb „Enough for Dementia“ a „Time to Panic“ naprosto žeru. Všechny nahrávky jsou na bandcampu.


sobota 19. ledna 2019

Novinky z brněnskýho tábora Ratpack


Brněnští hardcore punkeři navazují ihned z kraje Nového roku na dva roky starou debutní desku „Negative State Of Carol“ novým plnohodnotným počinem „Mor“. O singlu, který tahle deska v rámci tracklistu obsahuje, jsem už loni něco málo psal, ovšem stále platí dané…jedná se o poměrné zvláštní pojetí hardcore punku s dalšími hudebními vlivy disponujícím zejména nespoutanym punkovym duchem a i přes poměrně početnou a zručnou muzikantkou sílu potřebnou žánrovou neučesaností. Český a v rámci žánru nezbytně angažovaný texty jsou samozřejmostí. Jinak kapelka má venku i další klip k výsypu „Slušným čechům“, který tvoří závěr nový desky. Vše najdeš na bandcampu – návštěvu rozhodně doporučuju!


Debut Meat Spreader na LP


Polskou allstar gore mašinu Meat Spreader asi není potřeba bůhví jak podrobně představovat. Borci z kultovních polskejch kapel jako Dead Infection, Squash Bowels, Neuropathia nebo The Dead Goats o sobě dali pořádně vědět v roce 2016 epkem „Excessive Consumption Of Human Flesh“ a následně živě v dalším roce na jedinečném OEF. V roce, kdy se bleskli na uvedeném festivalu, se dočkalo jejich EP i dvanáctipalcové s-side verze. Rok na to se nejen představili s dalším materiálem na parádním trojsplitu s Haemorrhage a Hemdale, ale došlo konečně i na plnohodnotnou desku „A Swarm Of Green Flies Over The Rusty Pot“, která má potenciál vystřelit tě z kecek. Debutová full fošna je prozatím k dispozici prozatím pouze na CD, ovšem už teď si jí můžeš na LP předobjednat u polského labelu Behind The Mountain Records.


neděle 13. ledna 2019

Benefice pro Mateřídoušku


Benefiční koncert pro Mateřídoušku netřeba představovat. Za dobu existence odehrálo 45 kapel a předalo se přes 200.000kč.
Letos nás navštíví:
Hadem pro měho Munga(Garage Noise/Chodov)
DPK (Grind Core/Most)
Mincing Fury and Guttural Clamour of Queer Decay(Death Grind/Brno)
NEW HATE FORM(Experimental Metal /Liberec)
Purnama(Death Metal/Liberec

FB event

ESM ‎– nESMysl

ESM ‎– nESMysl

Šestá řadová nahrávka Eine Stunde Merzbauten (dále jen ESM) s příznačným názvem pro člověka žánrem nepolíbeným „nESMysl“ je další více než hodinovou várkou zvukových experimentů Radka Kopela a zde jeho tří kumpánů. 

„nESMysl“ v podobě tří stop vzniklý v roce 2017 je opět netradičním počinem. Ať už se na cédko podívám ze strany jeho fyzické podoby, kterou tvoří dvanáct verzí ručně dělaných obalů s barevnými booklety taktéž různých verzí či ze strany vlastní hudební/zvukové náplně. Na stole mám první verzi, která je doslova protkaná slovními hříčkami, ostatně jako první zvuková stopa „HlasSlova (Slabý text)“, kde tři interpreti nabízejí na osmi minutách různě se přes sebe překrývající slovní hříčky, který je velmi obtížné rozklíčovat, jelikož jedna teze mizí pod tezí jinou leckdy hraničící s jazykolamem nabitým odbornými termíny. Jednotlivé teze/výroky/úryvky pocházejí dle autorů z blíže nespecifikovaných recenzí a článků. Ostatně tyto postupy nepoužili ESM ve své tvorbě poprvé a zřejmě ani naposledy…jelikož i hlasivky logicky vylučují zvuk a záměr hlavního interpreta je tvořit hudbu/zvuk za pomoci všeho, co je schopno zvuk za daných okolností vydat. 

Další více než půlhodinovou kompozicí je už instrumentálně ruchová záležitost „Svět L.O.M. (Volná improvizace na blikající světlo)“, která vznikla dle dovětku v závorce. S ohledem na tvorbu popírající standardní hudební postupy…pokud použiju „esemácký“ terminus technicus, tak se o parytmy dělí klasické, zde samo notně zefektované nástroje, bicí, basa, kytara s hlukovou hradbou z kompresorů, ekvalizérů a dalších mašinek v danym žánru nezbytných. Abych pravdu řek, tak během pazvuky nabitý půlhodinky se nemám vskutku čeho chytit, možná blikající zářivky a ruchů jejího startéru…zřejmě v souladu s autorským záměrem. 

Prakticky obdobně jsem na tom u závěrečné hlukovky „Žlivě/Mrdvě v studiu Pon Terex (Neomezující výrony bez nápadu)“, jejíž dvě části okupují další půlhodinku tvořící závěrečný štych celé nahrávky, která je opět pouze pro velmi úzké či velmi „oupnmájnd“ publikum. Jeden můj přítel, který krom lásky k obnažování se během svých performací a rozlévání své moči po okolí, hoří i láskou k žánrům jako jsou noise, freejazz, industrial a dalším, kterými je ostatně prošpikovaná tvorba ESM, je vždycky zvědav, co na další počin Radka Kopela a jeho kumpánů v hluku, napíšu…bude zřejmě opět zklamán, jelikož se prostě nechytám, ať se snažím na závěrečné kompoziční duo podívat z jakéhokoliv úhlu pohledu a rozklíčovat zmutované nástroje, zde basa a akustická kytara, pohřbené pod hlukovou hradbou…006…s nervy drásajícími impulsy evokující chvílemi přestřelku ve Star Wars, rozladěné rádio či policejní majáky na autě utopeném x metrů pod vodou…066…spodní táhlá hluková hradba mi evokuje nepříjemné pocity a marně vzpomínám na sci-fi biják, kde jsem měl u soundtracku pocity prakticky totožný…666. 

Oněch 68 minut ponechávám opět s ohledem na stále přítomnou nekompetentnost zcela bez hodnocení a ty to ber spíše jako pozvánku do hudebního světa, kde se na pravidla nehraje…leckdy záměrně či leckdy v rámci momentálního nápadu. 

--/5 

Grinch 


S ohledem na smazání obsahu webzinu, do kterého jsem dříve přispíval, přikládám moje "recenze" na dva ze tří počinů, který Radek Kopal vydal v roce 2016 a to „E.S.M.“ a „ByloNebyloRybaNaruby“ 


Eine Stunde Merzbauten – E.S.M. (2016) 

Na tuhle recku jsem se potřeboval fest dostat do stavu „oupenmájd“, což s ohledem na produkci Eine Stunde Merzbauten jde bez podpůrnejch prostředků ve formě ředidel, různej halucinogenů a kopy bez předpisu nesehnatelnejch léčiv poněkud hůřeji. 

Eine Stunde Merzbauten (dále jen E.S.M.) je spolek virtuózů disharmonickýho freestyle jamujícího v hlukový hradbě z kompresorů, ekvalizérů a dalších mašinek, který si možná viděl (pokud toto čteš, tak i bez újmy přežil) ve změti kabelů na stole při noisovejch setech, který v dnešní době víc než dřív doplňujou hudební akce napříč žánry. 

E.S.M. však nejsou kluci z garáže, který čapli několik efektů a k tomu řežou lešenkou do radiátoru, cesta k výslednýmu, „čistýmu“ zvuku totiž započala již v éře kapely, kterou minimálně dle názvu zná většina lidí motající se kolem undergroundový scény. Řeč je samo o Napalmed…kapela, která začala v roce 1994 šířit svou hlukovou zkázu za pomocí klasických nástrojů (basa, bicí) a následně v průběhu dvaceti doplnila (někdy zcela nahradila) tyto standardní nástroje za vše, co hudebníkům nejen znělo, ale i za to, co se dalo ozvučit, jak uvedl Radek Kopel v jednom z rozhovorů… různý železa, kovy, plechy, pružiny, dřeva, umělý hmoty, sklo, vodu, kameny, mixér, elektroniku, mikrofony, efekty, hlasy, samply, smyčky, nahrávky, poloplaybacky, předtočený pásky a další. Útlum Napalmed po úctyhodných cca 147 (dle discogs, předpokládám, že výčet není úplný) dal prostor pro vznik Eine Stunde Merzbauten (léta páně 2014), jejichž druhou řadovku mám právě na stole. 

Deska nesoucí název kapely samotný je pokračování vyústění cesty Napalmed, obsahuje notnou porci freejazu, kterej není hudebníkům úplně cizí (viz. party japonskýho hosta na albu Noisax Jazzostrial Fractamental, který vyšlo ještě pod Napalmed v roce 2008), porci nezbytnýho industriálu, ke kterýmu vzhledem k prostředí, kde hudebníci začali tvořit, měli inspiraci na každym rohu (sami v tomto prostředí inspiraci uvádějí, s Napalmed dokonce vystoupili živě v Národní Technické Knihovně v rámci výstavy Střeva měst) a noisu s uvedenými subžánry se jednoznačně pojícím. 

Nejsem buhví jakej znalec daných žánrů, stejně jako jsem nebyl vzhledem k svýmu hudebnímu zaměření ochoten ani schopen prozkoumat veškerá zákoutí tvorby Radka Kopela, tudíž tuhle recku ber spíše jako pozvánku do světa, kde „to“ nestojí na věcech, jako jsou rytmus, melodie nebo harmonie. 

Téměř osmdesátiminutovou nahrávku (to už je pořádná porce) má na svědomí nejen zmíněněj Radek Kopel, ale další dva hudebníci, kteří tvoří pevnou páteř E.S.M. K této nahrávce si přizvali hosta, jehož houslový party prohnali efektem místy k nepoznání. Desku tvoří pět kompozic, kterym vévodí čtyřiceti tří minutová kadence saxofónovejch tónů deroucí se skrze jádro plné zvuků kovu. Tuhle věc z obou stran pevně svírají elektronické smyčky se zmíněnýma zkreslenýma houslema. Nahrávku ukončují dva noisově pojatý tracky (v jedné stopě), který ti nejspíš při vyšší hlasitosti udělaj z mozku kaši. 

Cédko vyšlo pod vlastním vydavatelstvím ve dvou verzích. V té limitovanější ještě v několika barevných variantách loga a názvu alba na papírové pošetce, která kromě vlastního nosiče, jehož potisknutá strana přímo vyzývá k nastražení uší, obsahuje vloženou kartu s infem o nahrávce, jejíž provedení je stejnou hříčkou s posluchačem jako muzika samotná. 

Nemáš-li strach, ponoř se do tónů mostecka, ovšem měj na paměti, že si byl varován. Desku si dovolím i přes několik opakovaných poslechů ponechat bez hodnocení, jelikož k němu opravdu nejsem kompetentní. 

--/10 


Eine Stunde Merzbauten – ByloNebyloRybaNaruby (2016) 

Noisovej teror na posluchače nikdy nekončí. Radek Kopel se svými Eine Stunde Merzbauten (dále jen E.S.M.) tasí již pátou řadovou nahrávku. Nedávno sis mohl přečíst recku na „sejmtytl“, kterej představuje druhou fošnu E.S.M.…tím pádem je trojka a čtyřka stále v procesu těžkých kovů, kompresů a noisovejch smyček. Kdy se tituly z těchto zákoutí vynoří, je otázka spíše pro Radka samotnýho a nebo pro pološílenýho odborníka na nekonveční fyziku, jelikož čas prostě za jistých podmínek ohneš. 

V minulý recce…ehm spíše přiblížení ti tvorby E.S.M…jsem se zaměřil na kořeny uskupení v podobě hudebního teroru značky Napalmed. V tomto článku se zaměřím spíše na aktuální podobu tvorby v rámci E.S.M., kde o tvý uši svádí souboj klasickej noise, industrial a freejazz. 

Takže tu máme pátou nahrávku E.S.M., kde hlavní roli hrajou nejen zmíněný subžánry (zde zejména noise a freejazz) překračující hranici hudby jak ji většina lidí vnímá, ale i DIY přístup k tvorbě a vydávání nahrávek samotných. Album „ByloNebyloRybaNaruby“ spatřilo světlo světa v loňském roce ve dvou provedeních v celkovym nákladu 500 kusů. Dvě stě kusový promo vydání, který mám právě na stole tvoří stříbrnej kotouček zabalenej do papíru formátu A4, kdy vkusný poskládání evokuje název stop 3-99 „JsouDveVeciNaSveteCoSmrdiJakoRybaAJednoJeRyba“. Přední strana obsahuje logo, který vidíš na přiloženym obrázku. Zadní strana obsahuje nezbytný info o nahrávce rozdělený do tří dílů, z nichž první dva tvoří samostatný stopy s názvy „KdybyBylyVPrdeliRyby“ a „NemuselyByBytRybniky“. Oba tracky tvoří záznam z živáku „LiveAtRybaNaruby“, což je z nahrávky ostatně znatelný (potlesk a děkovačky v závěru stop). Třetí díl, jak je již uvedeno, tvoří stopy 3-99 s tim šílenym názvem nesoucí jména převážně „Untitled“. Kompletní stopáž tedy obsahuje opět více než sedmdesát minut hluku. 

Jak jsem už psal minule. Tvorba E.S.M. je výsledek zrání a experimentování uskupení Napalmed, kde bylo v průběhu dvaceti let tvorby a experimentů na téměř 150 nahrávkách dost času vyladit formu, zvuk i intenzitu aktuálních E.S.M. do formy, kterou můžeš slyšet dnes. Prvotina z roku 2014 s názvem „7305“ zamotala hlavu nejednomu posluchači i recenzentovi a přišla jako oznámení „král je mrtev, ať žije král“, které nastolilo veškeré hříčky, které posluchač tvorby E.S.M. od začátku jejich řádění podstupuje. Pokud si žádnou hříčku nezaznamenal, přečti si ještě jednou předchozí odstavec. „7305“ je tedy jeden z prvních pěti zástupců hudebně nehudebních představ E.S.M. a v projektu hostujících hudebníků. 

Tyto představy se samo promítaj i do týhle nahrávky, kde nejdřív probíhá ve stopáži necelej dvaadvaceti a čtrnácti minut záznam z živýho běsnění ve stylu ságo versus stolek plnej kompresorů, ekvalizérů a dalších mašinek v podání páteře kapely samotný. Zbytek je již studiová práce ve stejné sestavě, kde už trojice hudebníků pracuje s dalšíma nástrojema i „nenástrojema“. Bohužel k bližšímu rozboru a hodnocení jsem od poslední recenze stále „nedorost“, jelikož se mi do těchto žánrů ani přes několik živě viděnejch setů a poslechů několika interpretů nepodařilo stále dostatečně proniknout. 

--/10