pátek 9. prosince 2022

06. 12. 2022 – Casualties, N.V.Ú., Just War

Liberecký Bunkr ke konci letošního roku nabídl řadu punkových chuťovek. Jednou z nich byli Casualties, kteří si na začátku prosince v rámci svého EU/UK tour připravili pět zastávek v Čechách ve společnosti N.V.Ú. a Just War.

Akce ve všední den začala na čas a tenhle vydařený punkový večírek odpálila pražská stálice JUST WAR. Tenhle parádní punk, kde mysl i ruce jednotlivých hudebníků vede více či méně Lemmy doprovázel v tomto prostoru taková jména jako Total Chaos nebo Acidez. V Liberci se také nejednou ukázali v Azylu, takže tady byli prakticky jako doma. Zvuk se bez debat povedl, ostatně stejně jako průřez dosavadními nahrávkami kapely. Nejvíc jsem docenil věci z debutní desky “ Situation Normal Still Fucked Up“ a živě mě teda dost bavily i věci ze splitu s italskými Call The Cops, se kterými kapela chystá tradičně v Praze silvestrovskou veselici. K tomuhle splitu si pořád razím cestu, i když je v polici stejně jako všechny dosavadní nahrávky kapely. Skvěle zmáknutý set rozehřál nejednoho šílence, kterému bylo úplně buřt, že musí druhý den do práce…hlavně že je večírek. Po hudební stránce bylo o kapele na Crumpitu už napsáno dost a stále to platí. Návštěvou jejich koncertu chybu prostě neuděláš.

Jako druzí, ovšem už poněkud s horším zvukem předvedli průřez tvorbou ve své aktuální podobě hradečtí N.V.Ú., kteří měli prsty v pořádání této akce v rámci "podpáry". Osobně jsem kapelu viděl naposledy ke konci roku 2019 ještě se Štěpánem Málkem a pak jsem N.V.Ú. bez Málka a V.V.Ú., se kterými právě Málek hraje věci od N.V.Ú. nechal u ledu. Ty hnoje, které kolem toho jely a v podstatě stále jedou, smrděly až moc. Takže tenhle koncert bylo moje první setkání s novou sestavou a vlastně i novou tvorbou. Ze začátku setu při náloži starých pecek jsem se nemohl ubránit pocitu, že nový vokalista Aleš Navrátil při zpěvu napodobuje nejen trochu logicky zpěv, ale i pohyby Štěpána Málka. K tomu i částečně ta fyzická podoba…no, chvilku jsem si připadal jako na revivalu. Ovšem když zazněly nové věci, které nový zpěvák už nemusel “pouze přezpívávat“, ale mohl do nich dát i kus sebe, byl jsem na první zkušenost spokojený. Následný domácí poslech tracků z let 20-22 nedopadl vůbec zle. Aleš Navrátil do kapely asi zapadl, zpívat umí a krom několika technických šotků, to kapela v Liberci odehrála dobře. Škoda jen toho zvuku, který zcela nesmyslně válcoval kopák s basou.

Skladbou Chaos Sound včetně intra to s neuvěřitelnou intenzitou odpálili CASUALTIES. Osobně nejsem hardcore fanoušek téhle new yorské kapely, takže neprožívám odchod frontmana Jorge Herrery a užívám si příležitostně nejen desky s Hererou, ale i s novým vokalistou Davidem Rodriguezem, který mě baví i ve Starving Wolves…“Written In Blood“ jsem si na akci koupil dokonce na LP. Lidí s mým pohledem na věc byla v příjemně zaplněném klubu zřejmě většina, protože když se náhodou dotočil circle pit, přišla na řadu wall of death nebo řada stage divingových kousků včetně skoku Rodrigueze. Ten mezi hitovkami kapely sestoupil do pitu, posílal tam mikrofon a obecně se svými spoluhráči budoval skvělou atmosféru koncertu. Navíc nebyl pit nějak agresivní, a kdo spadl, neutrpěl žádnou újmu. Kapela měla energie na rozdávání a mezi sadou chytlavých “halekaček“ přišla i message ohledně postavení žen v Iránu s trackem “So Much Hate“. Bohužel zvuk nebyl stejně jako u předchozí kapely ideální. Poslouchal jsem půlku ze zadních řad a půlku u pódia a tohle prostě zvukař nevychytal.

Na všední večer i přes ten zvuk vydařený večírek...Punk Rock Love!

Grinch

pondělí 5. prosince 2022

Požár mlýna: Pardálové se konečně zatočí na vinylu!

Původně jednorázový projekt, který měl skončit jediným koncertem a nakonec se stal jedním ze symbolů devadesátých let. Plzeňská kapela POŽÁR MLÝNA vznikla v roce 1989 jako projekt členů hudebních těles Chronická Nevinnost a Smíšené Pocity. Z plánovaného jednoho koncertu pro pobavení kamarádů se nakonec stala kapela fungující více než dekádu. Crazy punkový cirkus Požáru Mlýna natočil sedm alb a demonahrávek, zúčastnil se kompilace Plzeňská scéna a svým neotřelým vystupováním si získal tisíce fanoušků po celé republice.

Nic podobného jako Požár Mlýna u nás snad nikdy ani nevzniklo. Ulítlé texty s dadaistickým nádechem, rock’n’roll se saxofonem a naprosto šílená pódiová show. Kapela definitivně skončila v roce 2003, nicméně někteří členové přešli do dalších pozoruhodných hudebních uskupení. Kytarista Hrabák pokračuje v rockabilly Mordos Gang. Hned tři z bývalých členů se naplno věnovali nejúspěšnějšímu českému ska-punku Tleskač. Zpěvák Prasopes pak po čase přechází do tanzmetalové kapely Trautenberk, která se svým humorem dá považovat za jakéhosi duchovního nástupce Požáru Mlýna.

V roce 1992 natočil Požár Mlýna své nejznámější album Točte se pardálové. Patnáct skladeb včetně největšího hitu Halušky z chlastu nyní vychází ve vinylové podobě u PHR Records. Remasterovaná nahrávka je presentována v obalu, který je věrným reprintem toho původního kazetového.

www.phr.cz

https://papagajuvhlasatelrecords.bandcamp.com/album/to-te-se-pard-lov


pátek 2. prosince 2022

01. 12. 2022 – Die Schlangennächte Tour – Liberec, Azyl

První zastávku česko-německého mikro tour pražských pošlapávačů hostií Sekeromlat s názvem “Die Schlangennächte Tour“ hostil liberecký Azyl. Ovšem než započala nesvatá mše, objevily se na stagi v mlze umocněné kadidlem OČI VLKA. Bez úvodu a s menší lyrickou stránkou věci se v trikách Bathory a Immolation servíroval black metal z Krušných hor. Znepokojivá kytara, příležitostný nelidský řev a vše devastující bicí baterie nestojící zdaleka jen na dvojšlapce…vynikající. Bez přestávek…se skvělým zvukem, inspirativní dávkou frustrace města setnutého mnicha Analberta i tajemnem místních hlubokých lesů proběhla velmi intenzivní půlhodinka severského černého kovu. Tahle dvojice brázdící domácí undergroundový rybníček od doomu, přes hardcore/crust až k black metalu cca dvacet let. V očích vlka působí čtvrtým rokem a na kontě mají cca půl hodinovou demopásku z roku 2020. Jak moc se její náplň kryla s živou přehrávkou, nejsem schopen posoudit. Co jsem ovšem schopen zhodnotit, je to, že dvojice své nástroje ovládá velmi zručně a ani po kompoziční stránce, která utáhne jak naživo, tak z pásky i delší tracky bez náznaků nudy, to rozhodně není zlé…ba naopak. OČI VLKA si určitě zaslouží tvou pozornost, ať už na koncertu nebo z bandcampu.

Na všední den solidně zaplněný klub hladově vyhlížel SEKEROMLAT. Ti nastoupili na rudě nasvícenou stage v duchu otců hudebního žánru…ostny, řetězy, malby na obličej. Démonické intro, zpěvákův stojan ověšený kostmi, pohřební svíce a trhání bible během jednotlivých tracků. Kouř, nedýchatelno, štiplavý zápach kadidla a v muzice spíše vláda chaosu než řádu. Už na tři roky starém demu bylo patrné, kam se se Sekeromlat ubírá a letošní debutní album “Dr​á​py a tes​á​ky“, ze kterého se převážně hrálo, toto jen potvrzuje. Špína, hrubost a bestialita v podobě kratších skladeb soustředící se často z větší části na přednes a budování atmosféry, než na kompozici samotnou. Jestli to půjde tímhle tempem, tak s další deskou si budou hudebníci zakopávat koncertní háv před akcí půl metrů pod zem, zpěvák bude posilovat hrdelní skřek před koncertem ze sáčku s mrtvým havranem a začnou se do fanoušků házet žiletky. Přes uši mě i přes bez debat vydařenou choreografii břinkla nejen pecka “Zemřeš utopený“, ke které má kapela klip, ale i nový track, jehož název jsem samozřejmě zapomněl, než jsem dojel z akce domů. Obě nahrávky tohoto syrového/hrubozrnného black metalu stejně jako koncert nelze než doporučit.

Na všední večer vskutku extrémní večírek…jdu si pustit De Mysteriis Dom Sathanas.

Grinch