Poslední den na zemi v podání děčínských Origin Of Infinity

Origin of Infinity - projekt s prvky metalcoru / djentu / progresivního metalu, založený na podzim roku 2017, vydává debut album s názvem The Last Day On Earth. Jak název napovídá, tematika alba se odehrává v duchu postapokalyptické atmosféry. Album je zatím k dispozici v digitální formě na YouTube a Bandcamp. Z kraje roku 2020 je v plánu vydání na LP v nákladu 100ks.

Levi

Facebook

Las Casas Viejas a Wrackspurts v Azylu!

Tak snad už poslední edit téhle vypečené akcičky v LBC, kdy se snad naposledy mění pro Las Casas Viejas sparing partneři na tento jedinečný večer…jediný koncert Las Casas Viejas v ČR v rámci jejich euro winter tour.

Pamatujete si na La Ligne Maginot (LLM)? Po roce 2010 v ČR odehráli řadu koncertů, když tudy projížděli na svých evropských turné, na cestách z vídeňského EKH, kde tehdy zkoušeli. Pamětníci si jistě vybaví, že v roce 2012 zahráli také v Azylu. Kvůli počtu hudebníků v kapele se jim příznačně říkalo kytarový „orchestr“, který produkoval mix ambientu, doomu a pomalého crustu. V LLM se sešli lidi z různých koutů Rakouska, včetně nejzápadnější země Rakouska – Vorarlberg –, a Irska. Ve Vorarlbergu, uprostřed Alp, leží město Feldkirch, kde parta kamarádů již mnoho let rozvíjí místní hard core / punk rockovou „scénu“. Právě odtud pochází kytarista a někdejší zásadní skladatel LLM, Bubu. Když se rozpadli, Bubu nechtěl svoje nápady pohřbít společně s LLM, a proto se rozhodl vnést je do nového projektu. Tak vznikli Las Casas Viejas. Ani oni nejsou zrovna nepočetným souborem. Kromě dalších kapel, z Feldkirchu pocházela také hard core / crustová kapela I.O.N.U., která odehrála v ČR ve stejné době několik koncertů. K Las Casas Viejas se přidala jejich někdejší zpěvačka Steffi, která sem vnáší svůj hluboký crustový vokál. Odkud vítr vane, lze v hudbě Las Casas Viejas slyšet docela dost jasně. Nicméně je to závan, nádech horské přírody v kontrastu s městskou šedí, nikoli přesná definice. Las Casas Viejas jdou hudebně dál. Nebojí se do svých skladeb zasadit čistý vokál. Po Trish tu působí v pořadí již druhá zpěvačka, která studovala operní zpěv. Crustový řev se tak prolíná se silnými melodickými pasážemi operního hlasu. Uslyšíte valící se, mohutné kytarové stěny, doprovázené silnými údery bicích, střídající klidné pasáže a gradace. Ucítíte, jak Las Casas Viejas dokážou do hudby dostat atmosféru hor, měst, všeprostupující technologie, všedního shonu, temnoty, světla a pocity člověka uprostřed toho všeho. Jak to všechno dokážou Las Casas Viejas hudebně pojmout ještě trochu jinak, má již brzy ukázat připravovaná deska, která vyjde jako split s kapelou Vradiazei z Olympie ze Spojených států. Vyjde opět u Alerta Antifascista Records, kde jim v roce 2017 vyšla debutní deska s názvem Gdoule.

Mám pro vás jednu smutnou/špatnou a jednu radostnou/skvělou zprávu. Ta první je, že Vpatětrn kvůli náhlému onemocnění zrušili účast. Ta druhá je, že ji přislíbili Wrackspurts z Lipska! Což je výborná "punkrocková" kapela, sestávající ze dvou členek, která svojí tvorbou jakoby navazovala na punkrockovou a "grunge" scénu 90. let.

FB event

Destroy DC

Destrukce Papri a Biograffs Club Tě zve na křest své prvotiny EP 2019, kde to snámi prolijí:

HC-Metalový Kámové z Kamenického Šenova L.I.A.R.S https://bandzone.cz/liars
banda, která s náma odehrála spouty dobrých akcí.

Trigger (grind-violence, DE) klucí co vaří s Denisem, díky za podporu!
https://triggergrindcore.bandcamp.com/album/captain-caveman-trigger-split

a bude také D´n´B after párty až do pozdných raních rodin v podobě Khomix vs. Soopy Mood

Lineup
Trigger
Destrukce Papri - Křest EP
L.I.A.R.S
Khomix vs. Soopy Mood

Speciální poděkování patří klubu biograffs a lidem, kteří se starají o Děčínskou undergroundovou scénu.

GNWP!

FB event

06.12.2019 – Jediná zastávka zámořských Comrades v ČR

06.12.2019 – Comrades, Cumulonimbus, The Heart's Intent

Od libereckého koncertu zámořských Comrades, který byl jejich jednou zastávkou v ČR v rámci jejich evropského tour, sice už uběhlo deset dní, ovšem stále se nemůžu odtrhnout od každodenního poslechu dvou posledních desek kapely “Lone/Grey“ a “For We Are Not Yet, We Are Only Becoming“. Kromě klipem provařené pecky “Cliff Dwelling“ z letošního alba mě neskutečně ničí track “ In The Whisper, In The Gale“ z “Lone/Grey“, který je taktéž typickým souhrnem trademarků kapely vysoce převyšující potenciál k vytvoření atmosféry v tvrdé kytarové muzice protkané pod kůží zalézajícími melodiemi a hudebními postupy na míle vzdálenými od infantilnosti. Třikrát bravo!

Celý hudebně emotivní večírek zahájili téměř domácí emíčkem střižení post hardcoráci CUMULONIMBUS. I přes notnou soft dávku věci byl jejich koncert záživnou porcí poctivého muzikantství, která najdeš v míře vrchovaté na ještě horkém LP splitu s ostřejšími At Folsom Prison. Melancholicky laděným soupeřením dvou kytar s čistým vokálem decentně podbarveným basovou kytarou a jemnější bubenickou hrou dokázala tahle čtveřice hudebníků získat s přehledem pozornost, kterou si následně i udržela v rámci koncepce i decentním přitvrzením za doprovodu “špinavějšího“ zpěvu. Účelně bych asi na tuhle frýdlantskou kapelku, která oslaví příští rok deset let na scéně, asi nezašel…což by byla fakt škoda. Čtyři dosavadní nahrávky poslouchej na bandcampu, koncerty sleduj na facebookové stránce kapely.

Přibližné stejně dlouho na scéně působící trojice hudebníků z amerického Colorada COMRADES budila velká očekávání. Kapelu jsem znal a měl ji uloženou v paměti díky pět let starému video záznamu z jedné americké garáže, kde byla zachycena živá přehrávka tracku „Endless“, který zaznívá pravidelně na koncertech kapely ještě dnes. Poté mi přišlo, že manželé McElroyovi s bubeníky, které jsem v průběhu času registroval minimálně tři, zvolnili až notně pod můj hudební „hledáček“. Ovšem i tak ve mně zanechali tak silný dojem, že mě donutil zvednout zadek a dojít na koncert. Jak to celé dopadlo, už je uvedeno v úvodu. Asi nemá smysl plácat superlativy, i když viděnému koncertu i posledním dvěma nahrávkám, ke kterým jsem se dostal právě díky živé přehrávce v Liberci, rozhodně patří. Ve zkratce… atmosféra, gradace, mix čistého ženského vokálu a mužského řevu v ranku post rock/hardcore podaného nejen precizně, ale i s neuvěřitelným citem pro věc. Jeden z nej klubových koncertů, které jsem letos viděl. Pokud tě kapela zaujme, poslechni i další kapelu McElroyových a to Borrowed Spirit. Pokud se tedy popasuješ s otázkou víry, která ač ne očividně, prochází víceméně tvorbou obou uvedených kapel.

Koncertní večer uzavírali melodie do hardcore ranku pašující THE HEART´S INTENT. No, nejen s ohledem na předchozí set působili tihle žitavští hudebníci zpočátku poněkud křečovitě. Oproti emocím sázeli spíše na nefalšovanou hardcore agresi. V průběhu setu jsem se ovšem chytnul a do kopru tuhle poměrně mladou kapelu rozhodně poslat nemohu. Tvorbu The Heart's Intent můžeš ochutnat na bandcampu, kde je mimo starší tvorbu i ochutnávka z připravovaného ep.

Co dodat na závěr? Snad jen kdo propásl tuhle jedinečnou příležitost vidět Comrades v ČR, může jen hořce litovat.

Víc fotek než je v článku, najdeš časem na mých stránkách.

Grinch

22.11.2019 – Dvakrát Finsko pod Ještědem

22.11.2019 – Pelkotila, Refusal

Last minute akce a ještě v průběhu pracovního týdne bývají ve valné většině nabité luxusními hudebními zážitky. V jednom z listopadových čtvrtků tomu nebylo jinak. Finská partička tvořící dvě kapely v rancích crust a death metal provětrala v Liberci ušní bubínky několika málo odvážlivcům, kteří stále dávají přednost kultuře před plným nasazením v pracovním procesu den poté. S ohledem na údernost dvou nekompromisních setů spolků Pelkotila a Refusal je slovní spojení “den poté“ více než výstižné.

Finská crust punková palba čpící severským špinavým hardcorem PELKOTILA si nevyzkoušela azylácké pódium poprvé. Tentokráte sice dorazilo tohle helsinské komando “pouze“ ve třech, takže díky absenci druhé kytary ztratila kapela sice přidanou hodnotu v podobě notné dávky metaličnosti, ovšem na tahu na branku jí to rozhodně neubralo. Kdo slyšel jejich doposud jediný full album “Pelon Ilmapiiri“ nebo navštívil jejich předchozí liberecký koncert v rámci  ATTACK OF CRUST PREMIER LEAGUE, věděl, do čeho jde. Letos kapela se třemi agresivními vokály představila velmi živelně nejnovější epko v podobě čtyř tracků, které můžeš najít na split kazetě s helsinskou grindcore úderkou Execution Mania. Uvedená nahrávka i aktuální živé přehrávky nesází pouze na třeskutý kvapík, ale drtí posluchače i řadou hutných rifovaček (track “Heikkous“ je vskutku vydatná porce nefalšované severské zloby), což žánrovému fanouškovi zaručeně šmakuje dvojnásob.

Stejní hudebníci s jedním nástrojovým přeobsazením nastoupili na pódium pro krátké pauzičce doplnění o další dva spoluhráče jako REFUSAL. S tímhle tělesem jsem se setkal prakticky poprvé a dostal jsem ultimátní smrtící mašinu čerpající z různorodých škol smrtícího kovu. Neskutečně intenzivní gig čerpající hlavně z novinkové desky „Epitome Of Void“ měl jedinou vadu na kráse a to ne příliš povedený zvuk, který v rámci ranku vysooktanové pasáže posílal do nelibé zvukové koule. …ovšem oproti “koulým“, kterými disponuje tenhle death metal působící na scéně déle jak deset let, to byla nakonec jen decentní kulička. Dvě kytary s naplněným potenciálem pro daný žánr, vytažená basa, neúnavná bicí baterie a další souboj vokálů od nenávistného screamu až po growl tahaný z paty rozemlely všech na prach. Uf…neskutečný náklad.

Co dodat na závěr? Snad jen choď na koncerty, doma můžeš sedět v důchodu a nahrávky uvedených kapel poslechni na bandcampu.

Víc fotek než je v článku, najdeš časem na stránkách (odkaz přiložím).

Grinch

Las Casas Viejas a Vpatětrn v Azylu!

Pamatujete si na La Ligne Maginot (LLM)? Po roce 2010 v ČR odehráli řadu koncertů, když tudy projížděli na svých evropských turné, na cestách z vídeňského EKH, kde tehdy zkoušeli. Pamětníci si jistě vybaví, že v roce 2012 zahráli také v Azylu. Kvůli počtu hudebníků v kapele se jim příznačně říkalo kytarový „orchestr“, který produkoval mix ambientu, doomu a pomalého crustu. V LLM se sešli lidi z různých koutů Rakouska, včetně nejzápadnější země Rakouska – Vorarlberg –, a Irska. Ve Vorarlbergu, uprostřed Alp, leží město Feldkirch, kde parta kamarádů již mnoho let rozvíjí místní hard core / punk rockovou „scénu“. Právě odtud pochází kytarista a někdejší zásadní skladatel LLM, Bubu. Když se rozpadli, Bubu nechtěl svoje nápady pohřbít společně s LLM, a proto se rozhodl vnést je do nového projektu. Tak vznikli Las Casas Viejas. Ani oni nejsou zrovna nepočetným souborem. Kromě dalších kapel, z Feldkirchu pocházela také hard core / crustová kapela I.O.N.U., která odehrála v ČR ve stejné době několik koncertů. K Las Casas Viejas se přidala jejich někdejší zpěvačka Steffi, která sem vnáší svůj hluboký crustový vokál. Odkud vítr vane, lze v hudbě Las Casas Viejas slyšet docela dost jasně. Nicméně je to závan, nádech horské přírody v kontrastu s městskou šedí, nikoli přesná definice. Las Casas Viejas jdou hudebně dál. Nebojí se do svých skladeb zasadit čistý vokál. Po Trish tu působí v pořadí již druhá zpěvačka, která studovala operní zpěv. Crustový řev se tak prolíná se silnými melodickými pasážemi operního hlasu. Uslyšíte valící se, mohutné kytarové stěny, doprovázené silnými údery bicích, střídající klidné pasáže a gradace. Ucítíte, jak Las Casas Viejas dokážou do hudby dostat atmosféru hor, měst, všeprostupující technologie, všedního shonu, temnoty, světla a pocity člověka uprostřed toho všeho. Jak to všechno dokážou Las Casas Viejas hudebně pojmout ještě trochu jinak, má již brzy ukázat připravovaná deska, která vyjde jako split s kapelou Vradiazei z Olympie ze Spojených států. Vyjde opět u Alerta Antifascista Records, kde jim v roce 2017 vyšla debutní deska s názvem Gdoule.

Vpatětrn jsou novinkou pražského hudebního dění. V jejich hudbě se mísí vlivy punku, chcete-li crustu a blacku. Jsou aktivní, jak co se týče koncertování, tak přípravy debutní nahrávky, která by se měla již brzy objevit a kterou přijede tohle trio v plné síle představit naživo.

FB event

Dva nové tituly na Phobia Records & speciální bonusová prosincová akce

Právě dnes vychází na Phobia Records dva nové tituly. Jsou to debutní alba dvou švédských kapel. IDIOT IKON – “Existence” 12″LP, surový d-beat / punk, který můžete znát z jejich split LP s Passiv Dödshjälp a druhou deskou je SCARED EARTH – “Poisoned World” 12″LP, s ex-členy Svart Parad, Dom Där či Dissober v sestavě. Opět hrubý d-beat / punk. Zároveň od dnešního dne můžete na eshopu Phobia Records získat při objednávkách nad 1000 Kč zdarma bonusové LP či další produkty, k výběru jsou Afterlife – “s/t” LP, Suffer The Pain – “Midnight Sacrifice” LP, Förgiftad – “Bränd Generation” 7″EP s Arrogant State / Slutet split 7″EP či tašku na vinyly.

http://www.phobiarecords.net

Protijed představí novou desku Stres na prosincových koncertech

Stres. To je název první desky kapely Protijed, která vychází v pátek 13. prosince na Pushteek Records. Protijed vznikl před dvěma lety jako nekompromisní straight edge hardcore projekt členů Kovadlina, Empty Hall of Fame, Gataca nebo Kruhy. A právě spojení politiky, života bez drog a bez krutosti, tvoří základní průsečík, na kterém kapela funguje, byť jsou některé texty psány i v osobnější rovině a nebojí se střílet ani do vlastních řad. Materiál na Stres byl nahraný v letech letech 2017 a 2019, vždy po 4 skladbách. S jasným hudebním, obsahovým i vizuálním apelem na stále sílící tlak ve společnosti a hudebně silně ovlivněni kapelami jako Sect, Refused nebo Lef For Dead, přináší Protijed osm ostrých a přesně mířených projektilů vyrytých do drážek vinylu.

Desku Protijed budete moct sehnat na minitour s Gattaca, kteří mají venku stále ještě čersté LP Monumenty selhání, a na křestu na pražské Sedmičce.

Lyric video k songu Čuk a gek:

https://www.youtube.com/watch?v=7WEDIxtwKXo

13.12. Olomouc, SF Mini – Gattaca, Protijed, Ahoj (https://www.facebook.com/events/691520391347159/)

14.12. Trnava, Kubik – Gattaca, Protijed, Zklamání, Autor (https://www.facebook.com/events/1493277597478487/)

15.12. Brno, Kabinet Múz (Jako doma benefit) – Gattaca, Protijed, Nulajednanulanula (https://www.facebook.com/events/1854426861370732/)

17.12. Praha, 007 (Klinika benefit) – Protijed, Brünner Todesmarsch, Kosi Idina, M/S (https://www.facebook.com/events/552149188694668/)

ANARCHY from PLAGUE CALLED HUMANITY

Brněnští cyberpunkový Plague Called Humanity vypustili prvního prosince nové ípko s názvem „Anarchy“. Hudebně sice navazují na svou dva roky starou prvotinu „Disconnection“, ovšem aktuální počin pojali poněkud více minimalisticky. Ostatně můžeš posoudit sám na bandcampu kapely, kde jsou obě nahrávky v duchu kolize EBM a crustu volně k poslechu. Pokud tě kapela ovlivněná pro leckoho poměrně nesourodým souborem umělců jako jsou Gagarin, The Prodigy, Atari Tenage Riot, Ambassador21, Skitsystem, Tragedy, Psyclone Nine, Ministry, Youth Code, Rabbit Junk, zaujme, víc informací se dozvíš na FB profilu nebo na oficiální webovce.

[TZ] – Kacířství 4.0 zamířilo z galerie do ulic, odstartovala geocachingová hra Praha kacířská

TISKOVÁ ZPRÁVA

Kacířství 4.0 naplnilo galerii u Betlémské kaple a míří do pražských ulic

Mikuláše můžete i s dětmi oslavit geocachingovou hrou Praha kacířská

4. prosince 2019

Moderní kacířství jako téma táhne. Religionisté Ivan O. Štampach, Adam Borzič a Martin M. Mrskoš společně s hudebníkem Petrem Pálenským kavárnu Galerie Jaroslava Fragnera u Betlémské kaple v úterý 3. prosince naplnili do posledního místa. Nyní se projekt Kacířství 4.0 inspirovaný knihou Kacířův kancionál přesouvá z interiéru do ulic. Organizátoři odstartovali geocachingovou hru Praha kacířská. Zahrnuje deset zastávek spojených s životem Jana Husa.

Každý z účastníků přednáškového bloku Kacířství 4.0 téma hereze uchopil po svém, všichni se ho však snažili zasadit do aktuálního společenského kontextu. „Jde o spor církevní či obecně ideové kázně se svobodou. Svobodou, která může být riskantní, jednostranná, ale stojí za obhajobu. Analogie náboženské hereze existuje i ve filosofii, v umění, ba i v politice,“ uvedl respektovaný český religionista a exkomunikovaný kněz Ivan O. Štampach, který se podělil o vlastní zkušenost s obviněním z hereze. „Kacířství vnímám jako inspirující hybnou sílu, jako neortodoxní postoj ke všem věcem kolem nás. Zásadní je pro mě přístup, kde je místo pro nadhled a humor,“ řekl frontman kapely Insania a jeden z autorů knihy Kacířův kancionál Petr „Poly“ Pálenský. Vlastní pojetí heterodoxní spirituality ve svých blocích představili Adam Borzič a Martin M. Mrskoš.

Organizátoři projektu Kacířství 4.0 od středy 4. prosince spustili speciální geocachingovou hru Praha kacířská, putování po místech spojených s životem nejslavnějšího českého heretika Jana Husa. Startovním polem je Knihkupectví Spálená 53. Mezi další zastávky patří Křižovnické náměstí, na němž se nachází socha zobrazující „artistickou fakultu“ Univerzity Karlovy, kterou Jan Hus po příchodu do Prahy studoval, nebo bývalý kostel sv. Michala, kde byl vysvěcen na kněze a stal se kazatelem. Nechybí ani Karolinum, Husova ulice, Betlémská kaple nebo Řeznická ulice, vše i s podrobnými historickými souvislostmi. „S první indicií a získanou ‚relikvií‘  v ruce se účastníci hry mohou směle vydat na cestu Prahou po stopách jednoho z protagonistů knihy Kacířův kancionál – kazatele a oficiálně uznaného kacíře Jana z Husi,“ říká za organizátory jeden z tvůrců hry Tomáš Kaplan s tím, že akce je vhodná také pro rodiny s dětmi. 

Veškeré informace o geocachingové hře Praha kacířská, která potrvá minimálně do konce tohoto roku, jsou k dispozici na webu www.kaciruvkancional.cz (záložka Praha kacířská, kde jsou v mapě vyznačeny i jednotlivé zastávky). 

Kacířův kancionál je multimediální projekt inspirovaný hudebním undergroundem a současně vůbec první hudební umělecká publikace s paralelním obsahem v rozšířené realitě. Je knihou prostou předsudků a povinné úcty k autoritám a institucím. Na první pohled se jedná o impozantní, vizuálně krásnou, do nejmenšího detailu propracovanou knihu obsahující písňové texty kapely Insania od jejího vzniku před více než třiceti lety až po zatím poslední album. Na ty ale navazuje těžký kalibr: dialogy osobností zvučných jmen od antických i moderních filozofů a duchovních revolucionářů přes mediální i hudební ikony, vrahy a jiné nechvalně známé dobové figury, nevyjímaje ani tragikomické existence české současnosti. Tištěnou podobu knihy dále provází virtuální obsah, který lze zobrazit pomocí aplikace pro chytré telefony. Provokativní texty a kresby tak dotváří klipy, foto a video koláže, gify, mini komiksy a svérázné anekdoty... to vše ukryté ve 2 GB dat mobilní aplikace, která je zdarma ke stažení pro operační systémy iOS i Android. Titul vyšel u vydavatelství Yinachi.

Související odkazy:

Web: http://www.kaciruvkancional.cz/

Facebook: https://www.facebook.com/kaciruvkancional/

Uvedení knihy Alexandrem Hemalou: https://youtu.be/rVZD8F_fr_c

Trailer ke knize: https://youtu.be/qwkJHvTSbZ4

Kontakt pro média: Zdeněk Neusar, zdenek.neusar@gmail.com, tel.: 604 480 710

16.11.2019 – Přijď na koncert, zachraň prales! 4

16.11.2019 – Disfazie, Toufar, I am Pentagon, Scalp, Aso-Naga

V Liberci proběhl již počtvrté benefiční koncert s cílem napomoci se záchranou pro život tolik důležitého (a po celém světě neustále decimovaného) deštného pralesa, jak sám předem avizoval pořadatel, který doplnil, že vybraná částka poputuje k organizaci “Život postaru“ a to konkrétně na odkup těžbou ohroženého pozemku v Ekvádoru. Nejen s ohledem na “přesah“ akce, ale i chladné počasí proběhla také sbírka zimního oblečení v rámci aktivity liberecké pobočky Food not Bombs.

S vydařeným zvukem, který se prolínal celým hudebně vskutku nařachaným večerem, se představila poměrně početnému publiku Jablonecká DYSFAZIE. Mladá punková kapela disponovala nejen hudební neotesaností začínajícím kapelám vlastní, která v rámci ranku není vždy jen na škodu, ale i žánrově potřebným, zde poněkud křečovitě pojatým, textovým přesahem v mateřském jazyce. Evidentně bylo vidět i slyšet, že to kluky baví a ve standardní hudební sestavě nasázeli poměrně živelný set s odkazy na řadu žánrových “základních kamenů“ domácí scény. S ohledem na jednotlivé kompozice nelze vyloučit, pokud kapela nadále vydrží, že z “dalšího“ z řady syrových diamantů vznikem časem klenot. Ostatně posoudit můžeš sám poslechem demonahrávky, kterou kapela spáchala letos v dubnu a která je kompletně k poslechu na bandzone profilu. No a ještě líp, zajdi na koncert.

Po příjemném rozehřátí přišla na řadu kapela minimálně ve svém ranku s velkým “K“ a zbytečnou skromností jednotlivých hudebníků. Řeč je o havlíčkobrodských TOUFAR, kteří za pět let své existence vydali dvě vskutku vydařené nahrávky obsahující dohromady emocemi i vyzrálým muzikantstvím nabitých deset skladeb. Uvedené skladby najdeš na dvou striktně limitovaných více či méně DIY pojatých kazetách. Uvěřitelně emotivní hardcore, ostatně stejně jako příběh muže, po kterém je kapela pojmenována, by si bezesporu zasloužil otisk do asfaltových drážek. Živá přehrávka má oproti poslechu nosiče vždy přidanou hodnotu, zde ovšem díky vysokému nasazení jednotlivých hudebníků i vlastnímu repertoáru vysoce převyšovala moje očekávání. Technicky precizní a zároveň rozhodně ne statický koncert s dvěma kytarami byl vskutku strhující. Ještě bych doplnil, že po lyrické stránce se samozřejmě hudebníci pokoušejí o sdělení, které je pravým opakem manipulace s tvým vědomím pomocí ocelové struny.

Pražskou kapelu I AM PENTAGON není opravdu zapotřebí blíže přibližovat. Za vše mluví nejen dvě vynikající desky, ale i pozitivní ohlasy na koncerty. Obě uvedené nahrávky mám do detailu naposlouchané a tak jsem se nemohl dočkat, až tuhle muzikantkou čtyřku uvidím konečně na vlastní oko. Dle očekávání proběhl struhující gig plný poctivého staroškolského hardcoru zahraného nejen s umem, ale i bez jediného zaváhání. Set byl nejen nezbytně angažovaný, ale také upřímně lidský a pohotové reakce frontmana na publikum bezkonkurenční. Na tuhle muziky chytne slinu prostě každý, kdo alespoň částečně hoví danému ranku. Více psát netřeba. Jednoznačně TOP celého večera.

Akci pořádající téměř domácí SCALP předvedli setík stupňující se od punk rocku až k d-beat punkovému strhujícímu závěru (ony závěry všech sobotních setů byly plné potu, emocí a zpětných vazeb). Tahle kapela není na scéně žádným nováčkem a i přes změny sestavy tlačí bez žánrové impotence dopředu to, čemu věří, což ostatně dokazuje i pořádání benefičních koncertů včetně toho dnešního. Veškeré informace i něco k poslechu najdeš na bandzone profilu. Zde se patří také uvést, že na akci se vybralo úctyhodných 12.500 Kč a po odečtení nákladů putovalo na dobrou věc 9.200 Kč!

Vskutku vypečenou akcičku ukončili na scéně dobře známí hardcore punkeři z Krupky ASO-NAGA. Kapela stejně jako boduje na letošním splitu s Buköwski, zabodovala i na živo. Nekompromisní klepec s neméně nekompromisními vokály měl potenciál nakopnout přeživší i přes pokročilou noční hodinu. Vskutku dobře mířený plivanec do ksichtu netolerantní společnosti ukrývající se pod sofistikovaným názvem, jehož význam stejně jako lyrické poselství najdeš na bandzone či bandcamp profilu kapely…ovšem předpokládám, že se ohledem na poslední dva sedmipalce ti kapela při průzkumu domácí scény nezůstala utajena.

Víc fotek než je v článku, najdeš časem na mých stránkách .

Grinch

NTEY DF Winter 2019

Tradiční vánoční přehlídka tvrdé kytarové muziky pomalu ale jistě klepe na dveře. Letos na jednom pódiu za jeden den zahraje osm kapel v rozmezí žánrů od hardcoru přes thrash, death s všemožnými příchutěmi až po nemilosrdný grindcore. Kdo v minulých letech navštěvoval Vánoční masakr – později Nice to Eat You Death Fest Winter Edition ví, že profi úroveň akce je zajištěna.

Zahrají:
KRYPTOR (Sadistic Thrash Metal - CZ))
Fleshless Official (Death Metal - CZ)
GODLESS TRUTH (TechDeath Metal - CZ)
Intestinal Infection (Grindcore - Germany)
VICTIMS (DeathCore - CZ)
MINORITY SOUND (Industrial Metal - CZ)
SPRAS Grinders (Death Grind - CZ)
Liars (HC Metal - CZ)

Bližší informace ohledně místa konání, hrací časů a dalších sleduj ve FB eventu.

Grind yout mind vol. 10

Pořadí kapel :

20:00-20:30 Onanizer

21:00-21:30 Močový Khameni

22:00 – 22:30 Deep Throat

23:00 – 0:00 Melancholy Pessimism

FB event

Pripyat party - metal, punk & noise!

Pravěk Noise Section presents,
Comrade Dyatlov approves:

Stalker (metal-crust, Rakousko)
https://stalker-music.com/

Těžkotonážní jízda v tom nejlepším duchu Victims, ale i trochu Tragedy, čekej neúprosnou rytmiku, brusné a heavy kytary, vokál s láskyplným dechem nukleární apokalypsy…jo a jejich kapelní jeptiška se jmenuje Emilia!

Kikiriki (one woman psychedelic noise, Slovinsko)
https://kikiriki.bandcamp.com/

Za projektem Kikiriki stojí slovinská umělkyně Nina Faric, která má za sebou víc než bohatou diskografii a participaci na řadě evropských seancí jiné hudby. Domácí posluchač ji může znát především z nedávných Hlukových Mystérií, či Noise festu. Každý set Kikirikí je unikátní, ovšem každý má nádech čehosi nadneseného a halucinogenního!

Nuummite (instrumental post metal/black)
https://bandzone.cz/nuummite

Minimalistická instrumentální trojice bořící hranice mezi post rockem a black metalem. Kombinace melancholických pasáží a energetických erupcí osloví hlavně vyznavače Pelican, Russian Circles nebo třeba Alcest.

Uncle Grasha's Flying Circus (powerelectronics)
https://unclegrashasflyingcircus.bandcamp.com/

Za projektem Uncle Grasha's Flying Circus stojí experimentální tvůrce Willhelm Grasslich, který do temně bublajícího kotle UGFC míchá prvky atmo-ambientu, hluky kovů i válečných ozvěn, prvky thereminové elektroniky, temného industriálu či pochodových motivů. Tentokrát dojde na řezavou powerelectronics s příchutí sovětské nostalgie!

Usnu? (harsh noise s punkovým nádechem)
https://bandzone.cz/usnu?

Svérázný solitér z Brna, kterého můžeš znát z kapely 6MAS, zároveň pořadatelsky stojí za brněnským Noise festem. Svůj přímočarý rámus staví na kontrastech popových či lidových samplů a různých hračiček, jakou je například stolní cvrnkající fotbálek prohnaný krutou kombinací efektových krabiček. Tohle si užijete, i pokud hluk vyloženě nevyhledáváte! Dle soudobých recenzí se navíc dozvíme, že hluk Usnu? není nic pro pacifisty, což je přesně ta kvalita, kterou naše jaderné inženýrství potřebuje!

ShitSystem (grindcore)
https://bandzone.cz/_93349

Sypačka z Vedrovic s pověstí slušného bodycountu vydrcených těl na živých koncertech. Grind staré školy, na Rot si vzpomenete takřka okamžitě a v ten moment vás ani AZP nezachrání!

21.12. 2019

Bajkazyl Brno

Začátek: 19:30
Vstup: 200 kč
Úroveň záření: 3,6 rentgenů

http://praveknoisesection.blogspot.com/

https://www.facebook.com/events/708817266264022/

REEDICE DOPOSUD POSLEDNÍHO ALBA ABSTRACT VYJDE POD PAŘÁTEM 5.12. (TZ)

Původní verzi alba „Lightheory“ vydal Pařát v srpnu 2015. Jelikož je toto vydání již dávno vyprodáno, na sklonku letošního roku dojde k vydání sběratelské digipakové reedice, která fanoušky slovenských instrumentalistů ABSTRACT svými přidanými hodnotami jistě potěší. Původní obal alba byl upraven, stejně jako potisk kotouče a booklet samotný. Digipak bude obsahovat booklet o rozsahu 8 stran, magnetku o rozměru 8×8 cm s původní verzí obalu a černou kulatou výšivku 10×10 cm s logem kapely. Součástí přímo „hudební sekce“ se stane rozšíření skladeb na 15, přičemž v případě 5 bonusových se bude jednat o demo verze  těch, které už znáte. Aby toho nebylo málo, k digipaku si můžete dokoupit také pánsko tričko nebo mikinu s motivem „Lightheory“.

Předobjednávky merchandise probíhají do 30.11. v Pařátshopu zde. Tamtéž naleznete i tabulku velikostí. Zboží bude k dostání od 5.12. Pokud jste předplatiteli Pařátu, rádi vám nabídneme ceny ještě nižší. Informace zde.

Pařát magazine & Productions

Klášterec nad Orlicí 196

56182

e-mail: redakce@paratmagazine.com

web: www.paratmagazine.com

www.paratshop.cz

tel. 774967229

15.11.2019 – Death metal a grind pod Ještědem

15.11.2019 – Disforija, Sněť, Stranguliatorius

V rámci Death/grind procession (mini) tour zavítali do Liberce dvě litevské mlátičky Disforija a Stranguliatorius a i když jsou mi žánry produkované uvedenými kapelami velmi blízké, hlavní lákadlem byla pro mě sestavu doplňující domácí (pražská) death metalové mlátička Sněť. Stačí mrknout na jeden z řady záznámů z živých přehrávek na youtube nebo poslechnout dvouskladbové demíčko na bandcamp profilu a hned budeš vědět proč.

Akci s poměrnou chabou návštěvností odpálilo na čas litevské drum & bass komando DISFORIJA produkující grindcore nestojící zdaleka jen rychlosti. Zběsilá bubenická jízda doplněná chrastivou basou a dle žánru správně agresivním vokálem poměrně často sklouzávala do v rámci ranku pomalejších pasáží, které díky optimálně nazvučené base a variabilně sestavené bubeníkově hře vyznívaly vskutku mocně. K mání byl na místě samozřejmě i merch včetně hudebních nosičů, ze kterého lze ochutnat na bandcamp profilu kapely. I když dvojice hudebníků (dříve trojice včetně kytaristy) za více než patnáct let fungování vydala poměrně málo nahrávek v podobě DIY kazetek nebo CD-r disků, platí zde ověřené, že kvalita je prostě vždy lepší než kvantita. Pokud kapelu neznáš, rozhodně ji minimálně ochutnej, jelikož některé nahrávky vskutku vražedně „mincujou“ tak, jak to mají všichni fanoušci staroškolských legend Agathocles či novodobých velikánů žánrů Haguus rádi.

S ohledem na skutečnost, že litevské kapely byly personálně propojeny, nastoupila jako druhá pražská Sněť. Nikomu to zřejmě nevadilo a navíc při zvukovce bylo evidentní, že zpěvák by se ani pokročilejší hodiny s množstvím alka v krvi asi „nedožil“. Každopádně až na poněkud nepřátelské zpěvákovi výpady, byl koncert jedna death metalová krasojízda čerpající nejen ze staré školy směrem na sever, ale i na západ za oceán do hnilobných útrob konce 80-tých let a ranných let 90-tých, kdy ještě death metalu nevládl čistý zvuk, rychlost kloubící se s precizností ve stínu placatých kšiltů, ale hniloba, zahuhlaný zvuk a zlo i tíha prýštící z každého tónu. Vlivů je v kapele s ohledem na řadu hudebních zkušeností jednotlivých členů poměrně dost (Bahratal, Morkhimmel, Kaosquad či Vole). Potenciál dvou kytar kapela rozhodně nespláchla do kanálu...no a teď nezbývá než čekat na regulérní ep, v lepším případě na debutní full nahrávku, která vynese Sněť na vrchol pomyslného žebříčku domácí death metalové scény. Pokud si myslíš, že přeháním, zajdi na koncert a přesvědč se na vlastní oči a uši.

Těžké pozice po předchozím setu se zhostili death-grindoví STRANGULIATORIUS. Díky perfektnímu zvuku a kompoziční vyzrálosti (sahající i do dalších extrémních kytarových ranků) evokující nejednu mou oblíbenou žánrově blízkou polskou drtící mašinu, byla živá přehrávka kapely opravdu výživná. Znatelné vlivy řady nestorů žánru, jedním příkladem za všechny byli němečtí králové perverse grindu Dead, kterými se dva členové z čtyřčlenné kapelní sestavy honosili na trikách, učinili ze setu poměrně vysokooktanovou jízdu. Tak jak mě kapela z letmého poslechu z nahrávek před koncertem přišla průměrná a dost tuctová, tak živě ani náhodou. S ohledem na uvedené, se budu muset rozhodně ke čtyřem nahrávkám vzniklým v aktuální dekádě rozhodně vrátit.

Víc fotek než je v článku, najdeš časem na mejch stránkách.

Grinch

9.11.2019 – Azylácký Chilli Fest 2019

9.11.2019 – Lakka, Murder Inc., Amoclen

Večer devátého listopadu patřil v libereckém klubu Azylu opět vše příznivcům chilli. Krom standardního koncertu, který byl letos ostřejší než řada jídel k ochutnání, proběhl tradiční battle kuchařů, soutěž kdo přežije silnější dávku chilli, turnaj v liberecké originální hře “červi“ a pilo se zejména chilli pivo.

Po čtyřech extra pálivých hodinách “chilli programu“ skládajícího se z výše uvedeného přišla na řadu porce muziky, kterou odstartovala emotivně laděná, leč stále poměrně agresivní partička LAKKA. Na scéně relativně nová pětičlenná úderka kombinující hardcore a novou crustovou vlnu s notnou dávkou emocí mě dle očekávání (znalost debutního stejnojmenného sedmipalce, který spatřil světlo světa v letošním roce), trefila přímo do černého. Hudebníci nejen s přesahem do jiných kapel, ale i do jiných aktivit v rámci DIY scény v čele s Marií Fišerovou předvedli na výbornou přesně to, co je od obdobně laděné kapely očekáváno…řev, pot a slzy. Pokud tě kapela doposud míjela, neváhej ji ochutnat na bandcampu.

Druhý vystupující soubor MURDER INC. je známý napříč domácí metalovou i hardcore punkovou scénou. Kapela samotná je také jedním z “koňů“ Koníkovi stáje Support Underground, která vypustila mezi fans už dvě nahrávky tohoto hudebního uskupení. Dle dostupných informací je na cestě nahrávka třetí. Na kontě má tenhle spolek ještě nějaká demíčka…ostatně vše najdeš na bandcamp profilu kapely. I když Murder Inc. vystoupili v osekané sestavě, na síle, která je s přehledem patrná už z letmého poslechu poslední nahrávky „Umlčen Navěky“, jim tento fakt rozhodně neubral. Osobně jsem se trošku pral se zvukem, který v dané thrashové pumelenici nebyl oproti předchozí kapele příliš čitelný, ale dalo se to přežít. Přežít se ovšem nedal cover od Sodom “Agent Orange“, protože to byla jednoznačně ze strany kapely úmyslná devastace všech živých organismů, které se aktuálně zdržovali v dosahu ničivé hudební agrese. V tomto článku bych se chtěl také klukům i Koníkovi omluvit, že jsem doposud nesepsal recenzi na uvedenou nahrávku, což v dohledné době napravím, protože CD disk jsem si do sbírky obohatil i limitovaným kusem LP. Thrash!

Zatraceně divokou jízdou se třemi nekompromisními vokály uzavřeli tenhle chilli večírek domácí, na scéně již nějaký ten pátek působící, grindcore střelci AMOCLEN. Nekompromisní farmaceutický mix s brufenem na dortu byla coverka od legend české dekadentní hudební tvorby “Lunetic“. Hudba byla vskutku lékem pro všechny, co přežily tenhle chilli mejdan. Navíc Amocleni měli stejně vysokooktanový zvuk jako set samotný. V téhle sestavě jsem viděl kluky poprvé a musím uznat, že jim to aktuálně šlape jako hrom. Masakr!

Co napsat na závěr? Chilli fest opět nezklamal. Na vrchol svých možností si sáhli nejen vystupující hudebníci, ale i soutěžící a dle ohlasu na řadu jídel i kuchaři, kteří připravili řadu jídel “pouze“ pro otrlé.

Víc fotek než je v článku, najdeš časem na mejch stránkách.

Grinch

25.10.2019 – Křest nové desky „Temná“ vratislavské thrashové legendy V.A.R.

25.10.2019 – Fleshless, Pačess, Root, V.A.R., Miloš “Dodo“ Doležal

Jeden z říjnových večerů v libereckém klubu Bunkr patřil českým legendám tvrdých kytar. Hlavní hudební náplní večera byla oslova 30-ti let existence vratislavské thrashové legendy V.A.R. spojená se křtem jejich poslední řadovky „Temná“. S „Varama“ na akci vystoupila neméně legendární jména jako Root, Fleshless a Miloš “Dodo“ Doležal. Soupisku uzavírala ne příliš známá blacková partička Pačess okolo frontmana se stejnou přezdívkou jako název kapely samotné. Tenhle kytarista vlastním jménem Zdeněk Vlček do své kapely aktuálně sezval k mikrofonu mistra Chymuse (Antigod, Closing, Isacaarum, M.A.C. of Mad, Negligent Collateral Collapse), za bicí mistra Marthuse (Cradle of Filth, Entrails, Inner Fear, Lunatic Gods, Ybca, Titanic), se kterými natočil dvanáctipalcové ípko „Zoigl“. V Liberci kapela vystoupila v pozměněné sestavě, která se ovšem taktéž hemžila na scéně zvučnými jmény, ale o tom později.

O tom, že klub Bunkr je poměrně solidní prostor, se asi nemá smysl rozepisovat. Zvuk je vždycky na zvukaři a tentokráte to žádná katastrofa nebyla. Lidí bylo sice dost, ovšem kapacita naplněná zdaleka nebyla, takže jediná slabost klubu a to „nedýchatelno“ tenhle kytarovej večírek taky nepokazila. Skluz byl ovšem masivní, což mě stálo nejen posledního ze soupisky akce Miloše “Dodo“ Doležala, ale i kus setu V.A.R.

Jako první minimálně pro mě překvapivě nastoupili děčínští death matadoři FLESHLESS, pro něž se sice grindové vody pomalu ale jistě uzavírají, ovšem deathík jedou v čele s poslední deskou vysokojakostní. Ve standardním průřezu tvorbou zazněly jako vždy i starší kousky, takže přeci jen… Co víc psát o neskutečně koncertně aktivní kapele v každym druhym reportu. Snad jen, jestli nemáš poslední LP, určitě si jej pořiď.

Jak vyznavač pouze některých subžánrů black metalu, mi jméno PAČESS až na nějaká to probliknutí na facebookové zdi lidí do daného žánru zapálenějších, nic konkrétního neříkalo. Zaujala mě ovšem při „domácí přípravě“ právě v úvodu zmíněná sestava posledního studiového počinu „Zoigl“, který vyšel v letošním roce na v každém ohledu precizně zpracovaných dvanácti palcích. Ovšem ani preciznost není zárukou, že daný počin padne do noty každému. Mně necelých osmnáct minut do noty vskutku nepadlo a s živou přehrávkou jsem na tom nebyl o moc lépe. Melodický, zde by se dal použít i pojem „staročeský“ black metal byl servírovaný pěticí hudebníků v profi provedení, kdy za se za bicími objevil Filip Smetana (Ybca, Asgard), na basa Paramba (Ybca, Solfernus, Asgard a také Parambucha zine), na druhé kytaře Tomáš Chylík (MistresS of 999) a klávesista Čed, ovšem i tak mě nechal zcela chladným. Pro fanoušky daného žánru to zřejmě byla jednohubka, stejně jako nahrávka, za kterou mluví hlavně velmi pozitivní recenze.

I když mám kapelu V.A.R. velmi v oblibě, nebudu zapírat, že pro mě bylo TOPem večera vystoupení blackovou škatuli dalece přesahujících ROOT – kapela co nikdy nevydala marnou desku a zároveň kapela, která živě nezklame. Nezklamala ani tentokrát, i když to divadlo okolo, na jednu stranu asi i k věci a důležitý, bylo v několika okamžicích prostě už moc. V tomhle odstavci nebudu zapírat po druhé a přiznám, že při řadě tracků se mi ježily chlupy, jelikož set byl vskutku po hudební stránce prostě užasnej. I když se v kapele za těch třiadvacet let vystřídalo poměrně dost hudebníků, do sestavy zapadli a letošní nový bubeník Mr. Zet není rozhodně výjimkou. Víc dodávat netřeba, kapela a její alba i koncerty jsou všem dobře známy.

Oslavenci V.A.R. pojali křest nového, v pořadí již sedmého studiového, alba „Temná“ ve velkém stylu. V průběhu koncertu, kde samozřejmě zazněla řada novinek z uvedeného alba, pokřtili CD společně s Big Bossem, Parambou a Dodem, v jehož studiu Hacienda nahrávka vznikla. Všichni něco málo k nahrávce pronesli, ovšem všechny jednoznačně trumfnul jeden z fanoušků V.A.R. velmi emotivním, ovšem naprosto uvěřitelným proslovem, na jehož závěru předal kapele dort nesoucí podobizny jednotlivých členů. K třicátému výročí kapely proběhla samozřejmě vzpomínka i na zesnulého člena souboru Jana "Šneka" Brtka. V.A.R. i přes drobná zaváhání způsobená řadou přípitků v rámci dvojité oslavy hráli skvěle jako vždy. Na akci bylo krom všemožného merche od všech vystupujících kapel k zakoupení i CD „Temná“, které tradičně vyšlo pod Pařátem pár dní před samotným koncertem. Jen dodám, že 1.12. vyjde limitovaná edice alba obsahující na dvou CD nejen skladbu „Odpal mě jako raketu“, která ač byla s novým materiálem nahrána, nebyla záměrně dána na jednodiskovou edici, ale i záznam koncertu kapely z letošních vratislavských slavností piva…odkud jinud, když se jedná o Vratislavský alkoholický rachot, že?

Víc fotek než je v článku, najdeš časem na mejch stránkách.

Grinch

V PROSINCOVÉM PAŘÁTU VYJDE RARITNÍ ALBUM NAHUM

Letos slaví severomoravští NAHUM 15 let od svého vzniku a k tomuto jubileu nachystali speciální nahrávku, se kterou se pomyslně přenesete zpátky až do roku 2005, kdy vyšlo jejich první demo „Unhuman“. Kapela se rozhodla jej kompletně znovu celé nahrát tak, aby reflektovala jak syrovost dema, tak i svoji současnost. Vydání bude opatřeno novým obalem, o jehož front se postaral Vladimir „Smerdulak“ Chebakov, který s NAHUM spolupracuje už několik let. Booklet pak bude obsahovat mnoho raritních fotografií z počátků kapely a jejího dalšího patnáctiletého vývoje. Pokud jste tedy zvědavi na prvotinu NAHUM v novém kabátu, prosincový Pařát, který materiál přinese, by vám neměl uniknout.

Znovu nahrané (původně demo) „Unhuman“ vyjde společně s 91. číslem Pařátu 18. prosince. Další informace o tomto počinu a zvukové ukázky z něj již brzy!

Pařát magazine & Productions

Klášterec nad Orlicí 196

56182

e-mail: redakce@paratmagazine.com

web: www.paratmagazine.com

www.paratshop.cz

tel. 774967229

Sběratelská edice poslední řadovky V.A.R. "Temná"

Novinky u Aback distribuce - Vyšlo : SIMBIOSE – CD

Pozapomenutá země v Evropě Portugalsko produkuje jednu skvělou nahrávku za druhou, v tomto případě jde o novou nahrávku od SIMBIOSE, suverenita, odpadávám...

SIMBIOSE | Banalization Of Evil - CD

SIMBIOSE (Portugalsko) - Po čtyřech letech vychází nové album, jako vždy se nabízí pořádná porce crust punku se spoustou vyhraných a chytlavých melodií, hutných kytar v lehce novějším hávu stále v plné síle doplněno o španělský zpěv hostujícího zpěváka, zvuk vás jednoduše pošle k zemi, to vše je balené s texty přičiněním lidské destrukci světa. Vyšlo v 500 kusovém nákladu v tuhém, za foliovaným obalu. Poslech bude možný na bandcampu kapely. Nahrávka co nevidět vyjde také na LP.

K poslechu jsou 3 vály na profilu labelu, viz odkaz.

Peťan // Aback distribuce, label
http://abackdistrorecords.blogspot.com

19.10.2019 – Mills Fest II.

19.10.2019 – The Rays of the Sun, Pertho, Evil Regiment, Deaf and Dumb, Breed, Scream of the Lambs, Fleshless

Uprostřed skal v severočeských Mlýnech se odehrálo pokračování indoor festiválku Mills Fest. Dle přidané číslovky se jednalo o druhé pokračování akce, ovšem kdy se uskutečnil první ročník, jsem ve svém mozku ani na netu prostě nevypátral (je dost pravděpodobné, že v době prvního ročníku ještě prostě nefrčely všechny ty internety, ale akce se šířily mezi fans formou tištěných letáků). Tuhle „old skull“ dobu si až na výjimky pamatovala nejen většina dospělých návštěvníků akce, ale i většina vystupujících hudebníků i když v oné době hráli v jiných kapelách. I přesto že jsem nezaznamenal během akce „špatnej“ hudební set, byl festiválek spíše o setkání starých přátel, kteří se na scéně pohybují, buď na jedné či druhé straně stage, již pěknou řádku let. V celkovym dojmu tuhle sešlost asi nejvíce vystihovalo slovíčko „nostalgické“.

Jednoznačně nostalgické, protože s Rays of the Sun, jejichž bubeník Slávek tuhle akcičku upekl, si odbyl trackem „Paprsky slunce“ svoji derniéru kytarista Míša Kalík (ani si nedokážu vybavit, kdy jsem ho s kapelou viděl na pódiu naposledy) a vlastně kapela samotná vystoupila živě poměrně po dlouhý době…ostatně stejně jako po poměrně dlouhý době hibernace vypustila novou nahrávku „Distant Worlds“, která, co se týká hudebních kvalit, navazuje na vydařené nahrávky kolem magického roku 2000. Nostalgické dále proto, že pokud se u The Rays of the Sun bavíme o letech 1995 až dejme tomu 2010, tak u ostatních kapel či hudebníků tomu až na výjimky rozhodně není jinak. Jeden příklad za všechny jsou Scream of the Lambs. Těleso vzniklé z mistrů strun death metalové úderky Laniena Mentis (start 1996, 1999 velice kvalitní materiál „Shambles of Mind“, poté úpadek, pokus o reunion v pozměněné sestavě a 2011 definitivní smrt) a řevu z českolipských hardcore uskupení SI a Zero, z nichž ta první spadá do poněkud temnějších devadesátek. Takhle by se směle dalo pokračovat personálně i kamarádsky propojenými kapelami Deaf and Dumb a Evil Regiment nebo už „ za ty léta“ poměrně profláknutou death metalovou úderkou Fleshless.

Jak už jsem uvedl, hudebně až na občasnej ne moc vydařenej zvuk, to byla vskutku paráda, do které se zapojily i „služebně“ mladší kapely Pertho a Breed. Organizačně byl celej tenhle večírek zmáknutej na výbornou (teda až na kosu zapříčiněnou couráním kuřáků ze sálu ven – včetně mě)…od zajištění občerstvení až pod DIY sestavené pódium. Nerad bych se úplně pitval v jednotlivých setech, ale pár slov si ke koncertům kapel i ke kapelám samotným přeci jen neodpustím.

THE RAYS OF THE SUN jsem již přiblížil v poněkud obsáhlejším úvodu a pokud pominu fakt, že tahle kapelka byla jednou z prvních, kterou jsem před více než dvaceti lety viděl hrát na živo, mám k „rejskům“ i přes skutečnost, že tenhle rank tvoří vskutku jen promile v mé sbírce nahrávek, zatraceně kladnej vztah. Je to asi tim, že když se dělá muzika dobře, nejsou mezi žánrama bariéry a člověk holdující převážně drsnym kytarám naprosto podlehne směsici doom rocku s notnou porcí autorského přístupu, kde melancholické melodie umocňuje zatraceně podmanivý hlas zpěvačky, která umí zpívat.

Po vskutku výživném rozehřátí „paprsky slunce“ nastoupila HC metalová úderka PERTHO. O téhle čtveřici propagující dle názvu schopnost vybrat si správnou životní cestu, jsem toho v minulosti už napsal poměrně dost v reportech z českolipského undergroundu. Kapela ač není na nahrávky příliš plodná je minimálně v regionu, kde se pohybuju poměrně koncertně aktivní a na Mills festu teda podala neskutečně energický a v celku i chytlavý set…až jsem byl překvapen, jelikož na jiných akcích v minulosti mi kapela vždy poněkud zapadla mezi ostatní soubory na dané akci vystupující.

Black punkovou zlobu předvedlo staré dobré komando ze Studánky. Krystalizace k EVIL REGIMENT započala před otáčením krucifixů v crust grindovém šílenství jménem MRÁZEK, aby po extrémních výplachových koncertech přešla přes těleso HӦLLE ARBEIT k naprosto zlému regimentu, který ztrácí tempo pouze v záhvozdu. Zřím Záhvozd je totiž nejdelší opusem téhle partičky na debutním CD „Zagost“, které je doposud jediným počinem kapely, pominuli účast na kompilaci severočeských kapel „The North Bohemian Terror“, která je prakticky ještě novinkovým počinem. Tracky z těhle dvou CD kapela přehrává s oblibou ve stínu obrácených křížů s tvářemi krytými black metalovým warpaintem. Na téhle akci tomu nebylo jinak, stejně jako nepopiratelná přítomnost zla vzrůstajícího z punkových kořenů. Syrový hudební náklad nebojící se užití primitivních hudebních postupů a zvukové kakofonie, na čemž prakticky celá černá scéna vyrostla…co koncert, to zážitek.

Na uvedenou, doslova ještě fresh, CD kompilaci přispěla třemi skladbami i následující industriálně pod laděná deathová mašina DEAF AND DUMB. Ohromný zvukový válec, který neztrácí na síle ani v osekané sestavě, kterou tvoří kytara, basa, řev a automatický bubeník. Znovu si po stráveném technicky precizně zmáknutém setu neodpustím poznámku, že je hrozná škoda odchodu druhého kytaristy a velmi schopného bubeníka, protože v dané sestavě měla kapela neskutečně našlápnuto dobýt domácí podia a převálcovat spoustu „agrohnoje“, který promotéři v českém rybníčku vyškrabují leckdy doslova ze dna. Řezník je zpět, porcuje bez servítků, ovšem na „Řeznickou sekyru 2019“ to už bohužel není. Nezbývá než doufat, že hudebníci s kopou zkušeností obohatí kapelní sestavu o další neméně kvalitní ranaře a tohle uskupení jednou dostane, co si po právu od roku 1995/96 zaslouží.  

Nová metalová vlna v podobě nejmladší kapely akce BREED přišla v line-upu po naprosté hudební devastaci předchozího buldozeru vskutku vhod. Svěží, kompozičně záživné, citlivě vyvážené mezi soft a hard a celkově uvěřitelné. Profi živá přehrávka čtyřleté hudební diskografie kapely čítající loňský disk s názvem „Cesta do Pekel“ nemohla rozhodně nikoho urazit. Na kapelu rozhodně doporučuju mrknout na webových profilech a ještě lépe zajít rovnou někam do klubu.

Stejně jako předchozí chody v pestrém a poněkud obsáhlejším menu akce jsem příjemně strávil i v úvodu taktéž zmíněné SCREAM OF THE LAMBS, kteří po deseti letech přicházejí s novým materiálem, který úplně nenavazuje na předchozí dva počiny z let 2009 a 2007, kdy kapela samotná vznikla po rozpadu kapel Zero a původní Lanieny Mentis. S ohledem na shlédnutý koncert nelze než konstatovat, že tihle matadoři českolipské ug scény mají stále co nabídnout a dokážou přijít i po letech s nefalšovanou autorskou tvorbou nevykrádající sebe sama. I když letošní ípko spousta lidí zřejmě nestráví, osobně jsme s ním živě i z nahrávky umístěné na bandzone profilu kapely spokojený víc než z předchozí tvorbou českolipáků. Původní propojení hardcoru a metalu zde prostě přechází do do dalšího rozměru.

Na závěr akce vystoupili děčínští FLESHLESS, které není vskutku potřeba představovat a psát o nich, že zahráli kvalitní koncert. Kapela to drtí s minimálními personálními kotrmelci pětadvacet let a jejich nejnovější dlouhohrající desku „Doomed“ lze s přehledem zařadit k tomu nejlepšímu, co kapela nahrála.

Co dodat na závě…prostě skvělej mejdan.

  

Pár fotek z akce najdeš časem na mejch stránkách.

Grinch

18.10.2019 – zřejmě jeden z posledních koncertů N.V.Ú.

Poté co frontman kapely N.V.Ú. Štěpán Málek veřejně vylezl s informací, že jeho působení v kapele končí, to všechny ty internety zabývající se punkovym žánrem začaly tlačit na všechny světový strany. Kapela samotná je na poli domácího punk rocku bezesporu pojmem a patří mezi poměrně úzkou skupinku kapel aktivních či dnes již neaktivních souborů, které znají nejen i lidi onanující nad „rychlokvaškama“ domácí pop musick, ale jejich tvorba započatá leckdy ještě v temnotě minulýho režimu, má stále co říct i dnes.

Mě osobně tahle kapela zasáhla na střední škole, kde v punkový komunitě kolovaly nahrávky „Čáry Máry Fuck“, „A V Noci Je Tma ...“ a „14 Dní“. Už tehdy měla minimálně pro mě kapela vlastní ksicht, kterej si udržela a dokonce s ním i obstála na kolbišti extrémní hudby – mezinárodním Obscene Extreme Festivalu v letošním roce. Letošek byl pro kapelu zlomový i ve vydání desáté řadové (včetně demopásek) nahrávky „Za Všechno Se Platí“ poprvé v historii souboru na asfaltu. Osobně jsem si k nahrávce hledal zpočátku cestu, protože je poměrně soft, ale nakonec jsem jí, stejně jako k předchozím zářezům N.V.Ú. našel a rád se do ní zaposlouchám.

Pokud posloucháš kapelu cca dvacet let, rozhodně si nechceš nechat ujít jeden z jejich posledních koncertů. Zde padla volba na ověřený litoměřický klub Baronka, kde N.V.Ú. zastavili v rámci svého tour s kapelou The Fialky k uvedené nové desce „Za Všechno Se Platí“. Na tomhle koncíku jsem vskutku neřešil a asi ani nechci řešit, že řada dnešních punx, bohužel částečně včetně večer zahajující kapely „Průser“, chápe punk „pouze“ jako možnost se vylejt, dělat bordel a chovat se jako kreténi a to podstatný pro scénu důležitý jim uniká a možná asi ani nikdy nedojde. Přijel jsem na N.V.Ú., od kterejch jsem dostal s poměrně slušnym zvukem opět a zde bohužel i naposled bezchybnou porci punk rocku, jasný stanoviska k aktuálnímu dění ve smyslu, že není dobrý přát někomu smrt a že to, co udělalo Turecko s USA Kurdům není vskutku OK. Místní kinder punx však více zajímala prsa slečny, která vylezla na pódium nebo típnout o někoho cígo v prostoru, kde se fakt kouřit nemělo.

Během vskutku parádního koncertu jsem vůbec neregistroval to, o čem Štěpán Málek pár dní po akci sděloval v nějakym rozhovoru a to, že pro něj N.V.Ú. jedou už spíše ze setrvačnosti. Energie bylo z pódia přehršel, a i když se nedostalo na všechny pecky, což prakticky s ohledem na obsáhlou diskografii kapely ani nejde, byla to jízda jako hrom! Jak jely The Fialky, netušim.

Jelikož píšu report, no report, spíše osobní dojmy z části akce, opět se skluzem, kterej měla celkem velkej i uvedená akce, koukám k dnešnímu datu na FB, že N.V.Ú. to bez Štěpána nezabalí a budou hrát dál a Štěpán vystoupí se svojí novou kapelou V.V.Ú. už 18. 1. v Kolíně. Pokud tě to zajímá, další info, si můžeš dohledat na webu.

Pár fotek z akce najdeš na mejch stránkách.

Grinch