Rok se s rokem sešel a
pardubický Klub ABC hostil již třetí pokračování přehlídky toho nejlepšího, co
se na domácí tvrdě kytarové scéně zejména v předchozím roce odehrálo se
suportem zajímavých zahraničních hostů…vše zabaleno v třetím pokračování
reunionu kultovního Obscene Society Festu, který mě osobně, stejně jako
standardní Obscene na truntovském Bojišti naservíroval v průběhu času drtivou
většinu mých oblíbených kapel od punku po extrémní podoby grindu. Letos to byl opět
velký hudební svátek s bezchybnou organizací, skvělým zázemím klubu,
cateringem pořadatele a zvukem lahodící uchu.
Ale dost omáčky okolo. Jako první to hodinu po otevření klubu odpálili LADY GAZA. Dva borci z kapel Murder Inc., Interpunkce, Terminator X nebo Solitar, kteří loni po dvou split kazetách vydali slušně nabušenou desetipalcovou samostatnou desku. Nekompromisní set složený ze zářezů kolem půl minuty stopáže nepostrádal nejen DIY ducha Kudly v zádech, ale i velmi slušné hudební výkony. Kup desku, běž na koncert. Zprvu poměrně nenápadná litoměřická LUDRA dnes složená rovněž z letitých hudebníků z různych kytarových ranků od moderního metalcoru po hopsavý grind, dnes hrdě drží vlajku českého grindcoru po boku veličin jako Ingrowing. Borci sice více než z vlastního rukopisu vycházejí ze severského grindcoru, ale dělají to zatraceně dobře. Loni jim rovněž vyšla oficiální nahrávka branná jako dlouho hrající deska, která pro mě zcela nepochopitelně nemá LP formát. Samotný koncert byl jedna velká precizně zahraná smršť, která rozhodně potvrdila oprávněnou účast na předních domácích žánrových akcích.
Moje osobní největší překvapení festu přišlo již se třetí vystupující kapelou, jejichž limitované EP jsem si nechal diletantsky/zahlcen jinými kapelami ujít…zejména když to vydával letitý kamarád. O co jsem vlastně přišel, jsem se pořádně dozvěděl až s prvními tóny švédského death metalového řimbuchu v podání lidí z velkých tuzemských kapel jako Locomotive, Ingrowing, Gutalax a dalších, kteří se krom poctivého rachotu lebek padajících ze schodů nebáli rovněž krapet zpomalit až doomovými prvky vystavět skrze oblaka umělého kouře neskutečnou atmosféru… TAEDIFER vau! Letos číhej na debutní velkou desku. Vysoce nastavenou laťku nesundali a vlastně ani nemohli ústečtí old skull crust grindeři MOČOVÝ KHAMENI. Nikdy jsem od téhle trojice veteránů, jak je trefně v promu na akci nazval Čurby, neviděl špatný koncert a že jich za léta ježdění po koncertech bylo. Žánrový, do jisté míry logicky kolovrátkový precizní klepec s tradičně mocnými coverkami v třeskutém finále. Bez debat jeden z TOP gigů tohoto ročníku. Naopak v DECULTIVATE, kteří se honosí letos novým dvanáctipalcem tradičně s minimalističtější stopáží, jsem se živě poněkud i přes kvalitní zvuk ztrácel. Přitom deska na mě takto nadmíru chaoticky nepůsobila i dodatečně ani nepůsobí. Každopádně minimálně studio první liga domácího extrémního hardcoru.
Z první ligy hluku chtivý návštěvník akce nemusel
slevit ani s následující tuzemskou formací VOLE, která vydala v loňské
roce již pátou dvanáctipalcovou desku plnou neurvalého a neskutečně syrového
hardcore punku, který vždy dokáže, a ne jinak domu bylo i dnes, nasypat stejně tak neurvale
do publika. Minimálně na tuhle kapelu jsem čekal ostřejší kotel pod pódiem a až
na pár tanečníků se nic většího nestrhlo. Ale návštěvnost a odezva z publika
malé rozhodně nebyly. De facto úplně domácí NEEDFUL THINGS nenechali nikoho
vydechnout a odsypali nekompromisní grindový sekec, na který
je od nich fanoušek zvyklí už od 90. let minulého století. Tohle prostě neomrzí,
stejně jako distro, které s sebou vozí a které nabízí žánrové libovky.
Když už jsem u těch dister, tak krom kapelního merche byl k mání krom již uvedeného
Psychocontrolu standardně i distro Lectera i břitevního Ládi Olivy. Na akci se
opět objevil s řadou zajímavých desek širšího metalového záběru i Radek Havlín
nebo Péťan z Aback Distribution Records. Nechyběl samozřejmě merch OEF ani
věci z dílny Extreme Print. Nohu z plynu nesundali další na domácí scéně
všem dobře známí gore grindeři Jig-Ai. NaHažovaný buldozer smetl nejen vše, co
stálo u pódia, ale hudební tsunami hnula vnitřnostmi i lidem venku na
parkovišti. Tenhle bubenický motor potřebovala Katana (reedice
aktuálně venku u BLP) ke své konstrukční absolutní přesnosti a je vskutku
radost tohle vidět i slyšet živě. Ze Slovenska
přivezli svoji dávku řízného grind/mince coru ABORTION. Mimo skočných/vysokooktanových
kompozic proběhla i řada trefných, aktuální společenskou situaci mapujících
hlášek, které si Lepra nikdy neodpustí…a to je dobře. V kapelním merchi se
teprve kompletovalo de facto ještě horské sedmiplacové splitko s maďarskými
rovněž letitými grindery na scéně Din Addict.
No a pak to přišlo. HIATUS. Jejich
kompilační CD jsem si kupoval na jednom z prvních ročníků Obscene Extreme
Festu, kde jsem je před pár lety viděl konečně i na živo. Ovšem v klubu, i
když tofužel bez již zemřelého zpěváka Willa, to bylo úplně jiné kafe.
Metalický crust v duchu dva roky starého poslední full alba “Out of Hand“
a s kořenem stejně jako předchozí Abortion v roce 1989. Nemilosrdný d-beatový rytmus, nenávistné řevy a řezavé kytary…jeden z koncertů,
na který se nezapomíná! Z následujícího setu staré školy death metalu v podání
mocných FLESHCRAWL jsme dali už je pár fláků, před poměrně
dlouhou cestou zpět do krutých Lužických hor…tím nám sice utekli taneční, a
přesto ne kompozičně pitomí gore grindeři SPAMS, ale i tak bylo grindu až dost.
Celkový dojem z dalšího Obscene Society Festu je opět na jedničku, takže se vidíme příští rok.
Žádné komentáře:
Okomentovat