čtvrtek 26. dubna 2018

Nová deska Rutka Laskier


RUTKA LASKIER dnes vypustili na bandcampu novou desku, kterou už nyní můžeš mít na CD nebo kazetě a v létě se dočkáš i LP verze. Desku jsem slyšel pouze zběžně, žádnej soustředěnej poslech, ovšem první pocity korespondujou s reportem, kterej jsem psal na živej set RL pár let zpátky, kdy jsem měl možnost vidět tyhle týpky ve společnosti mocných Švédů Totem Skin:

„Téměř na čas se představili jihočeští RUTKA LASKIER produkující atmospherický/melodicky post-hardcore punk s notnou emo i noisovou složkovou...krom toho bys v jejich muzice našel i prvky math rocku, což je vskutku paráda a jejich prozatím jediná deska, která vyšla loni na jaře čertužel jen CD, zní výborně.  Stejně výborně vyzněl i jejich kurevsky naléhavej set se zvukem, kterej nic nepohřbil. Pětka hudebníků neměla problém vytvořit nejen náladové plochy díky dvěma kytarám, ale stejně tak nebyl problém trošku přiostřit naléhavostí hlavního vokálu, těžšími rify a údernější bubenickou hrou. V průběhu setu se mihly celkem tři vokály, z nichž ten hlavní zejména na desce nabízí víc poloh nádherně korespondující s aktuální náladou kompozice. Textová stránka věci ladí s názvem kapely, který byl přejat ze jména polské dívky, která než byla v Osvětimi umírající na choleru upálena zaživa v jednou z krematorií, sepsala šedesátistránkový deník o životě v Polsku pod nacistiskou nadvládou. Desku poslechni na bandcampu.“

Jak je uvedeno v závěru citace, nahrávku poslouchej na bandcampu, Dění kolem kapely – koncerty, kdy vyjde LP - sleduj na FB profilu RL.


Bowelfuck ‎– Fragments


Stejně jako v poslední recce se mrknem na domácí grindovou kapelku, která v loňskym roce a po rošádě v sestavě vydala plnohodnotnou desku. Stejně jako u Choked By Own Vomits se u Bowelfucku jedná o druhou řadovku a stejně jako CHOV přišli i Bowelfuck s něčím v jejich tvorbě doposud neslyšeným/novým. Navíc CD vyšlo v kooperaci stejných labelů a to Nice to Eat You Records a Rotten Roll Records. Jen pro zajímavost uvedu, že oběma grupama prošel mistr strun i jedovatýho vokálu Pavel Jindrák.

Pavla na nový fošně „Fragments“ sice už řvát neuslyšíš, jelikož Malej John zahodil basu a chopil se mikráku, ale Pavel nahrál obě kytary (jak tu basovou tak klasickou kejtru) a v loňskym roce ještě drtil šest strun i během koncertů. Za bicíma zůstal prověřenej bubeník Kalvos. Od letošního roku je v kapele místo Pavla novej kytarák Tomáš, ale to jen tak pro upřesnění, jelikož tohle se posledního alba netýká, ale bude zajímavý sledovat, kam bude kapela po odchodu Pavla směřovat.bowel fuck bandcamp

Fragments vyšel, jak je uvedeno v kooperaci dvou labelů a to na třípanelovym digipacku potištěnym nejen vynikající grafikou, ale i kompletními texty k šestnácti výbušnym kompozicim, který tě bez většího výdechu zatlučou do země jak kladivo. K údernosti pomáhá samo i do Švédska hozenej zvuk z Davosu, kterej k aktuálně čistě grindcore podobě tvorby sedí doslova jako prdel na hrnec. S odchodem gore složky tvorby, na kterou si byl zvyklej z velmi slušnýho debutu „ManBearPig“, DIY CD splitu s Cruel Face of Life a parádního desetipalcovýho splitu s Бут, který tvořej spolu s prvním promíčkem kompletní diskografii kapely, sice zmizela mnou tolik oblíbená hutnost, ovšem nastoupily pro změnu vyšší oktany  a jak se říká: „Král je mrtev, ať žije král!“…a že stejně jako nový CHOV, jedou i nový Bowelfuck první ligu tuzemskýho grindu.

Už podle stopáže cca šestadvaceti minut patřící šestnácti trackům se sociálně kritickou lyrikou je ti jasný, co tady jede prim. Vysokooktanový grindcore s pološíleným Johnovým vokálem po vzoru velkých jmen žánru tě nastřelí jak některý nelegální látky a stejně jako ony je silně návykovej. Od prvního hudebního zaběsnění s údernym refrénem „Tell me why, why you cry…“ do závěrečnýho štychu ti trojka hudebníků poskytne v optimálně nastavený stopáži do půl hodinku pouze skromný čas pro výdech v podobě několika „pomalejších“ partů…třebas uvedenej poslední track…jinak tohle šílenství decentně proložený intrama uhání zběsile vpřed a smete vše, co mu stojí v cestě…ostatně jak seš od danýho ranku (v případě jeho nezasažení jakoukoli progresí či matematickou dublovanou šíleností) zvyklej. S každym dalším trackem seš víc a víc mačkanej do sedačky a pocit spokojenosti narůstá. Věř mi, že nebudeš mít problém cédko po sobě párkrát otočit a užít si tuhle smršť znova a znova…časem i přes novej ksicht kapely objevíš řadu věcí, který tě přeci jen utvrděj, že tohle nahráli vskutku Bowelfuck. Dalším kladem je spousta záchytnejch/chytlavejch míst v perfektních a krásně čitelnejch kompozicích, který ti nejenom pomůžou v orientaci ve sledu jednotlivejch skladeb v uragánu jménem Fragments, ale posunou ti tuhle stříbrnou placku mezi tvý domácí žánrový libovky.

Bowelfuck se nebáli změny a nahráli vskutku parádní album, který by rozhodně sneslo více světla na scéně a časem rozhodně i asfaltovou podobu. Bez debat...trefa mezi světla.

4,5/5

Grinch

středa 25. dubna 2018

Debutní LP australských Unravel


Australská čtyřčlenná death metalová partička švédskýho střihu, která se nebojí do muziky napasovat i prvky z dalších žánrů jako jsou grindcore nebo hardcore punk, vylezla po demíčku a dvou singlech ven s debutní dlouhohrající deskou „Eras Of Forfeit“.  Jedenáct tracků stojících převážně na zachrastěnym death metalu s výpady výše uvedenejch žánrů stojí rozhodně za pozornost, stejně jako zpracování limitovaný edice LP verze nahrávky. O vydání se postarali australští Life.Lair.Regret a němečtí Testimony Records. „Eras Of Forfeit“ je samozřejmě krom limit LP k dispozici také na klasickym asfaltu a stříbrnym kotoučku. Ochutnej na bandcampu.


Choked By Own Vomits - Shit World


Od poslední dlouhohrající desky Choked By Own Vomits (dále jen CHOV) uteklo poměrně dost času, jelikož cédéčko „Shit Autopsy“ spatřilo světlo světa léta páně 2009. Ne, že by mezitím květákovo komado z Dolního Chčije lenilo, krom dvou splitů vyšla i famózní DIY kompilačka v podobě CD + DVD disku, ale na plnohodnotný album sis musel počkat prostě až do loňskýho roku.

Jelikož album vyšlo už před nějakou dobou, lze s odstupem času posbírat vesměs pozitivní ohlasy jak v UG médiích, tak mezi fans…teda až na doktora Tomáše Bednaříka v týdeníku Raport, který nemá grind evidentně rád.

Tahle veselá mini kauza není jedinou zajímavostí pojící se s poslední deskou CHOV, která díky poctivě uchopenýmu staroškolskýmu grindu katapultovala kapelu jednoznačně do první ligy tuzemský grindový scény. Band totiž už nějakej ten pátek hledá bubeníka a „Shit World“ namlátil hostující bubeník Jan Kapák (Avenger, Master's Hammer a další), kterej dal taky nosiči naprosto parádní sound ve svým Hellsound studiu. Hostující tlučmistr doplnil tak přeživší duo Květák (kytara, řev) a Filip (basa) po personálních eskapádách kapely. A do třetice to nejlepšější…album vyjde na luxusně pojatym LP (první elpaso ve více než desetiletý historii CHOV). Do kooperace se zatím zapojily, alespoň z toho co vím, Maximed Records a Bizarre Leprous Records.

Třiceti jedna minutový cédéčko, jehož bookletem aktuálně při poslechu listuju má na svědomí kooperace Nice to Eat You Records a Rotten Roll Records. V bookletu k celkový náloži šestnácti skladeb najdeš i texty (krom posledního čistě instrumentálního opusu s velkym "O"), nezbytný info o nahrávce, o lidech z domácí UG scény, který se podíleli na tvorbě bookletu, kresbě, překladech, fotečku a detaily z titulního grafickýho coveru zdobícího jewel case krabičku (díky všem, že to není digipack). Graficky borci neuhnuli z cesty, což mi rozhodně nevadí.

Ale dost omáčky a šupem na to, jak si poslední nahrávka CHOVáků stojí.? Jak už si asi pochopil z několika odstavců vejš, rozhodně vládne nadšení. Zvuk jak fík, stará grindová škola v ranku ostrýho goregrindu, vyšperkovanýho o nějakej ten smrtící kov. Nahrávka je taktéž optimální stopáží, kde jednotlivý tracky doplněný sem tam nějakym tim hororovym intrem netrpěj neúměrnou stopáží a ty delší z nich nabízej zajímavý, poutavý a často i skočný momenty, který od obdobně laděný nahrávky očekáváš. Rozhodně se nejedná o stereotypní desku, ale o kompozičně na danej hudební rank promyšlenou věc. Ostřejší tempa maj potřebný oktany a „pomalejší“ pasáže válcujou, jak se sluší a patří. V salvě rifů problejskne i sólová kytarová práce. Do kytarový hry se částečně zapojil i hostující Jan Kapák. Ve vokální složce věci se Květák snaží o jistou variabilitu a místama zazní ještě víc nelidskej hlasivkovej tortur á la Oxidised Razor…uááá. Po textový stránce se jedná o starý dobrý CHOV, který nejen s nadhledem servírujou prasečiny, který evidentně nejvíce zaujali doktora Bednaříka, ale pouštěj se i do sociálně kritických témat (ovšem dle očekávání zcela po svym). Víc se asi v „hovně“ nemá smysl pitvat, je to prostě gut!

Smekám šaniho kšiltovku pánové, udělali jste zatraceně povedenou desku (můj Kallax už se nemůže dočkat LP vydání) a samo se těšim na živou přehrávku. Těšit se můžeš i ty, jelikož i když kapela hledá stále bubeníka (ber to jako výzvu), vyráží na koncerty s nahrávkou bicích ze studia.

4,5/5

Grinch

úterý 24. dubna 2018

Sobotní hlučení: Einleitungszeit/MAC of Mad/Magadan/Bezejmena


Pražští elektro-grind-indstrial mistři M.A.C. of Mad se vrací po půl roce zpět do Azylu. Posledně to bylo čiré zlo, hluk a krev z uší, tak doražte zkontrolovat co předvedou tentokrát. Spolu s nimi zahlučí slovenští cyber-noise-industry-veteráni Einleitungszeit, takže noise a flexy, mrkněte na živák dole.
A do třetice dvoučlenná pražská power electronics formace MAGADAN.  A do čtvrtice zahlučí místní mistr BezeJména.

Je se na co těšit!!!

M.A.C. of mad - digital-grindcore - Praha
http://bandzone.cz/macofmad
https://www.youtube.com/watch?v=un2pcT8f6Lg&t=62s

Einleitungszeit [Sk] - noise-industriál-performance
http://einleitungszeit.industrialgallery.com/
https://www.youtube.com/watch?v=dQeW5D8CvGI

Magadan - powerelektronic - Praha
https://youtu.be/Oeux8KjdgD4

BezeJména - noise/ambient - všudezdejší
https://bezejmena.bandcamp.com/releases


Jezoo v libereckym Azylu, support v hledáčku


Lombardie není jenom nejbohatší italský region. Je to i oblast bohatá na zajímavý kapely. Jezoo jsou jedna z nich. Hrajou takovej 'primitivní' rock místama připomínající shellac nebo black elk, ale zároveň z nich srší nezastavitelná punková energie. Nejlíp si je asi poslechnout a názor si udělat sám.
https://www.facebook.com/jezoomusic/
https://jezoo.bandcamp.com/

Support stále v řešení. Pokud by vás někdo napadl nebo jste si vy chtěli v pátek 27. dubna zahrát, napište do události!
Vstupné dobrovolné.

pondělí 23. dubna 2018

21.04.2018 – Liberecká zastávka Abundance in Exertion Tour 2018


21.04.2018 – New Hate Form, Secret of Darkness, Mean Messiah, Diligence

Debutní full album pražskejch death metalovejch modernistů Diligence s názvem „Abundance In Exertion“ jsem měl k dispozici již se značným předstihem před oficiálním křtem onoho cédéčka v pražskym Rock Café. Takže bylo dost času na docenění jeho kvalit ještě před návštěvou jedné ze zastávek šestidenního tour s Mean Messiah, jejichž mozek Dan Friml stojí za výslednym zvukem uvedený nahrávky. Na tourku s k dvojici kapel připojili ještě zatraceně zajímavý New Hate Form a časem prověření Secret of Darkness.

Z nabídky tourka jsem logicky volil libereckej Bunkr, kterej zvukově opět nezklamal. Co bylo ovšem zklamání, byla poměrně slabá návštěvnost. Chápu, že v samotnym Liberci i v okolí probíhalo tohoto data akcí více, ovšem na stotisícový město, to byla prostě bída…a ať mi nikdo netvrdí, že 99% liberečáků jede „Děti ráje“ nebo obdobný zrůdnosti, který měly padnout spolu s rudou hvězdou.

Žádná z kapel se nenechala ovšem zaskočit a vše se odsypalo naplno. Nejtěžší (zahajovací) pozici měli domácí NEW HATE FORM, kteří zanedlouho dovrší třetí rok na scéně.  Během setu padla zmínka, že jejich neotřelá kombinace „zkázy“ a „smrti“ se konečně zvěční na debutní desce, na což se osobně velmi těším. Živě jsem si dal tuhle pětku hudebníků s převážně  chroptícím Kubou Vitákem (Purnama) za mikrákem po několikátý a opět jsem nebyl zklamanej. Středně dlouhý válce nikam nespěchaly, prostor k nudě vymetla zejména kytarová hra čpící zmíněnou zkázou, ostatně stejně jako stavba všech odehraných kompozic s decentním samplovým podbarvením. Krom infa o přípravě nahrávky jsem se dozvěděl ještě jednu poměrně zajímavou věc, že borci odbočí od profilace experimentální „smrtící“ metlou a přesedlají na žánrově výstižnější doomcore. Pokud si s kapelou ještě nepřišel do styku, určitě mrkni na jejich bandzone a nebo projdi ofiko FB stránku, aby ti neutek koncert, kterej ti rozhodně doporučuju.

Profi zmáknutý vystoupení předvedli dle očekávání aktuálně pražští SECRET OF DARKNESS, kteří už víc jak deset let tlačí melodickej death black, se kterym sklízí úspěch nejen na českejch, ale i zahraničních kolbištích. Za kvalitu muziky mluví nejen předskakování „velkym“ kapelám, ale i zájem labelu METALGATE o vydání posledních dvou řadovek. No, od pětice hudebníků jsem v podstatě dostal, to co naposled před dvěma roky…excelentně zahranej melodickej death black, ke kterýmu jsem si nikdy nenašel úplně cestu a to ani přes jeho hudební „podbízivost“. Hele, sto lidí, sto chutí, takže se nenech ovlivnit, jednim rypákem…SoD svoje kvality rozhodně maj.

Velký překvápko akce byla aktuální podoba MEAN MESSIAH. Na sklonku loňskýho roku na zimním NTEY Deathfestu ve třech a o pár měsíců později ve dvou a s industriálním nábojem. Během setu mi před očima běhaly dvě jména a to Impaled Nazarene a Fear Factory, protože hudební náplň a zvuk vytvářel vražednou v jistejch ohledech potřebou montónost, kterou čas od času příjemně přesek chytlavější part. Chvilku si mě tam Dan tahal jak rybu na háčku a nakonec mě utáh. Dvojice si samo musela pomoc s ohledem na okleštěnou sestavu počítačem, ovšem díky hudebním zkušenostem frontmana vše fungovalo jak na drátkách.


Pokud si někdy už čet moje články na Crumpitu a nebo na webzinu, pro kterej jsem psal dřív, je ti jasný, že nejsem příznivcem moderně střihlýho metalu a jen tak mě nějaká kapela z tohoto ranku nezaujme. DILIGENCE však vytvořili hudební koktejl, kterej má potenciál zachutnat i hudebním konzervám…je to pestrý, ovšem ne překombinovaný…hemží se to zvraty, ovšem stále to sedí na silnici jak starej dobrej diesel…je to technický, ovšem ne onanický…nepodbízí se to posluchači, ovšem na řadě míst se příjemně chytíš…navíc budeš marně hledat zápory. Já sem zápory neshledal nejen při poslechu dlouhohrajícího debutu, ale ani při viděnym setu, kterej díky částečnýmu naposlouchání materiálu dostal úplně jinej rozměr (částečnýmu s ohledem na deset tracků na cédku, který vyžadujou rozhodně víc než jen pár poslechů). Poslechni na bandcampu a uvidíš/uslyšíš sám…po pěti letech maj na scéně solidní jméno a po další pětiletce už bude jméno DILIGENCE zapsaný nesmazatelně.

Fotky sleduj na mejch stránkách.

Grinch

TZ: Nový singl Alia Tempora feat. Timo Somers (DELAIN


Alia Tempora (CZ) vydala letos již druhý singl, tentokrát ve spolupráci s Timo Somersem (kytarista DELAIN).

Původem česká modern metalová sestava ALIA TEMPORA si letos své fanoušky pořádně hýčká a po úspěšném startu sezóny klipem HUMANITY přichází s novým singlem, který by se dal dle slov frontmanky Markie Morávkové popsat slovy: „Vzpomeňte si, jak vám říkali, že na to nemáte…“ a odkazuje tak na její aktuální kampaň proti kyberšikaně „Real Talk“.
Výsledkem je nový singl Black ‘n‘ White, který vznikl ve spolupráci s Timo Somersem, kytaristou uznávané nizozemské kapely DELAIN, a který je trefou do černého pro každého fanouška lehčího melodického metalu v moderním balení.

Singl je k dostání online na iTunes, Google Play, Amazon a dalších.
Také si jej můžete poslechnout na Spotify nebo ZDE:

https://www.youtube.com/watch?v=iEMCrwB8D5g



sobota 21. dubna 2018

EXORCIZPHOBIA. - „About Us Without Us“


Po samostatných emisích v podání Catastrofy a KAAR došlo i na posledního zástupce z tzv. „PISS3“, kterým není nikdo menší, než trutnovská legenda EXORCIZPHOBIA!!! Kruh se tak uzavřel a je nutno dodat, že jsme doslova u vytržení z toho, že i tato formace spojila určité období svojí existence právě s naším skromným labelem!!!

Album nazvané „About Us Without Us“ vyšlo po dlouhých šesti letech od svého předchůdce a načasování na letošní rok spojený s významnými milníky naší republiky je více než symbolické. Události předcházející Mnichovské dohodě a následující vývoj musí být udržovány v co nejširším povědomí, jako varování pro nastupující generace!!! 

Skupina se aktuálně nachází na evropském tour, čítajícím rovných 18 zastávek.


01. Lost Again 
02. Planet-Penitentiary 
03. Relationshit 
04. Gypsy Rock'n'roller 
05. Beggars Of Today 
06. Time Does Not Heal 
07. About Us Without Us 
08. Just One Shot 
09. The Rats In The Walls

Recorded in Pulton studio, Fall 2017
Mastered by Michal Martinec
Produced by Michal Martinec and Tomáš Skořepa

Artwork by Josef Bavor




EXORCIZPHOBIA:
Tomáš Skořepa - rhytm guitars, vocals
Ondřej Šíma - lead guitar
Jan Erben - bass
Filip Kudrna - drums

Guest: Jaroslav „Goya“ Chvoj - bass (6)




Objednávejte na: 


čtvrtek 19. dubna 2018

Nikander * Kajse/Kajto v liberecké Stamině


29. 4. 2018 od osmi hodin máš možnost vidět brněnskou sludge partičku NIKANDER v liberecký Stamině. Nikander po promo nahrávce z roku 2016 vypustí co nevidět debutní LP „Sekyra prohnaná kolenem“, který dle ukázky na bandcampu nebude rozhodně ztráta v času i v tak asfaltově nabitý době, jako je dnes.

V akci maj samo prsty provařený liberecký promotéři (samo v DIY ranku) a ke koncertu je na FB události dostupný tohle info:“ Brněnští NIKANDER si za relativně krátkou dobu své existence dokázali získat nemalý respekt, vábnička v podobě připomenutí předešlých působišť členů kapely (Inheritance, Gospel of the Future) je potřebná stále méně. Jejich nové LP "Sekyra Prohnaná Kolenem" spatří světlo světa na konci dubna a vyjde na legendárním Day After Records!“

Na akci brněnské hosty podpoří domácí punk metalová smršt KAJSE/KAJTO.

Mrkni na FB event

Abys věděl o co jde, čekni i tyhle linky:


středa 11. dubna 2018

Baestien // Kajse/kajto // Uprostřed pádu – DC // BIO


Po delší době o sobě dává znát s tvrdší muzikou i děčínský Biograffs club. Akcičku 13.4.2018 pořádá This Moment Is All We Have DIY boxing a upřesňuje ji takto:

Baestien - západočeská banda, která vydala své první album na německém labelu Alerta Antifascista. Kluci hrají podle svých slov post metal & crust. Takže jestli máš rád temnotu, kapely typu Fall of Efraffa a nebo třeba vzpomeneš na "naší" Avviku máš dobrou představu. Navíc se jedná o skvělé lidi. 

"Shoř jestli tu nebudeš"

https://baestien.bandcamp.com/releases

Kajse/kajto - poměrně mladá kapela, parta kámošů z Liberce, které můžeš znát z jiných kapel (Alco-coma, Fasteratu, Moloco Vellocet, Cock Brutality). Valí něco ve stylu metal punku. 

https://kajsekajto.bandcamp.com/releases

Uprostřed pádu - šestice místních slibotechen, u kterých do poslední chvíle není jasné, zda budou hrát. Vyjde to tentokrát?



První informace o českolipském Aggressive Festu 2018


Tak nám pořadatelé zveřejnili první informace o parádním jednodenním fesťáku v České Lípě. Akce, kterou můžeš 14. 07. 2018 navštívit se opět koná v areálu vodního hradu Lipý a prozatím jsou potvrzeny tyto kapely:


neděle 8. dubna 2018

Bloodcut - The Old Cemetery Stories


Slovenská death metalová úderka Bloodcut je old skull ve všech ohledech…muzika, zvuk i obal. O to větším je překvápkem, že band na scéně působí teprve tři roky. No, působí…

Původní dvojka hudebníků Janek (growl, kytara, programování automatickýho bubeníka) a Slavek (basa) natočili v prvním roce éry kapely čtyřskladbový demíčko "Remains of the Deceased", o kterym ještě bude řeč. Krátce na to, opouští kapelu basák a dlouho nevydrží ani jeho náhrada. Po návratu původního basáka začíná vznikat debutní album „The Old Cemetery Stories“ obohacený o zmíněný demíčko. Desku vydává v roce 2017 UG nezmar Koník se svým labelem Support Underground.

Právě tuhle desku ve formě pro label standardního stříbrnýho kotoučku ukrytýho ve dvoupanelovym digipacku mám právě už pár dní v přehrávači a přes počáteční smíšený pocity si jí nakonec poměrně vychutnávám. Než ti přiblížim detailnějš vlastní hudební náplň, rád bych zmínil, že aktuálně band disponuje novym zpěvákem Martinem a „živym“ bubeníkem Rastěm. Takže po krátkodobym one man death metalovym bandu jsou už Bloodcut čtyřčlenou kapelou makající na novejch tracích a připraveni tě naživo rozdrtit na prach, což se jim ostatně už minimálně částečně povedlo sedmi hřbitovníma příběhama a čtyřma ostatkama mrtvol na třiceti sedmi minutách stopáže povedenýho cédéčka.

Velmi se mi líbí ten duch časů minulých, který na tebe dejchnou z každýho aspektu „starej hřbitovních příběhů“, proto mě trošku mrzí, že stylová grafika včetně loga není ještě víc rozvinutá (spolu s texty) ve vloženym bookletu, kterej zde postrádám. No ono s největší pravděpodobností mluví za texty pojmenování desky a názvy jednotlivejch songů (We Are Zombies, Left to Rot, Flesh Eaters a další), ale s tou grafikou se dalo ještě pracovat.

Napočítal jsem možná tři-čtyři kraťoučký intra, jinak je to válec nemilosrdně drtící vše co mu stojí v cestě. Sice se vše odehrává převážně ve středních a pomalejších tempech, ovšem o to víc je vše údernější a efekt na posluchače destruktivnější. K tomu samo přispívá i zvuk nahrávky, kterej mi ze začátku přišel až moc dřevní, ovšem po několika posleších mě vzal ostatně jako celá nahrávka za srdíčko. Jedenáct štychů na necelejch čtyřiceti minutách nenabízí sice žádný nóvum, ovšem pokud si libuješ ve starý škole smrtícího kovu, tak nějaký novátorství ti bude úplně u prdele, jelikož tady hraje prim úplně něco jinýho…třeskutá basa, řezající kytara, škopky (který díky bohu nezní úplně jako automat) a libovej záhrobní growling…stírám slzu z oka a vyrážim na Cemetery Party. Ovšem předtím, než skočim do první otevřený rakve na rovinu říkám, že demíčko zde není pouze zajímavej přílepek, ale co se týče kvality, je minimálně na stejný, ne-li ještě o chlup lepší úrovni než sedmička novějších tracků. Za mě půl bodíku k dokonalosti.

4,5/5

Grinch

sobota 7. dubna 2018

The Vice – novej klip a tři zastávky v ČR


Výborná, pokud bych měl hudebně specifikovat, tak extra temná a extrémně dekadentní rocková hydra THE VICE vypustila právě dnes svůj další (pro kapelu typický) videoklip „THE VICE RUN TO SEED“.  Tyhle borce jsem měl možnost vidět cca před rokem na vlastní oko … výňatek z mýho reportu: „Standardní minimální skluz a prořídlý publikum, to byly výchozí podmínky pro první švédský hosty a to extra temný rockery THE VICE. Trojice hudebníků v sestavě kytara, basa, bicí mající kořeny pět let zpátky ve Stockholmu se tohoto zhostila na výbornou. I když se kapela dočkala první full nahrávky teprve v loňském roce, o jejích kvalitách již vypovídají epka a singly z let předchozích. Veškerý info o kapele najdeš na jejich FB profilu, muziku můžeš poslechnout na youtube kanálu, ze kterýho temnota a dekadence přímo tryská. Během setu se nikam nespěchalo, středním až pomalým tempům vládly uhrančivý vokály, který se přetahovaly o pozornost fans s kytarovou prací. Vlastní gig byl minimálně pro mě extra poutavej, dostatečně atmosférickej a až na doprovodnej vokál, kterej občas někam utek i profi odehranej. Jako umocnění celý týhle neskonalý tryzny (v dobrym slova smylu), vytáhnul basák svůj nástroj nad úroveň snesitelnosti a poslal do publika nehoráznou hradbu, po který byla prodleva mezi další vystupující kapelou víc než vítatelná.“ A jestli tě tohle a prozkoumání následujících linků, alespoň trochu navnadilo, máš tu samou možnost, jako jsem měl já 19.4. v Kolíně, 20.4. v Praze a 21.4. v Hradci.  


06.04.2018 – Jihočeské tanečný gore, italská grindová škola a česko německá brutální metelice


06.04.2018 – Gutalax, Guineapig, Pikodeath

Libereckej klub Bunkr nabízí každej měsíc celou řádku zajímavejch akcí napříč hudebními žánry, mě osobně jako konzumentovi i extrémních žánrů padla do oka ihned první dubnová akcička, která byla zároveň první zastávkou víkendovýho běsnění tanečních leč brutálních partiček Guineapig a Gutalax.

Jako téměř domácí support odstartovali tenhle večírek PIKODEATH. Původně liberecká thrashová banda s kořenem v roce 1998, která se pod vlivem času a dalších okolností přetransformovala do mezinárodního brutálního thrash-death  metalovýho komanda, jak jej můžeš slyšet na posledním full albumu z loňskýho roku „Insane“. Poměrně solidní support ze strany fans podpořil Pikodeathy, kteří si to v Liberci střihli bez basáka, takže pouze ve třech. S ohledem na nasazení hudebníků a paření fanoušků, se tenhle hendikep v zážitku ze setu prakticky neprojevil. Dva řevy, silná hluková hradba kytary a bicích, slušněj zvuk (ostatně jako celej večer) a hlavně tracky, co měly hlavu a patu. Laťku nasadili domácí poměrně vysoko.

K italský trojici GUINEAPIG, složený z prověřenejch hudebníků italský grindový školy (Spermbloodshit, Rabid Dogs, Ultimo Mondo Cannibale, Ass Gaping a další), bylo publikum zpočátku poměrně vlažný, což se krapet projevilo i na statičtějším pódiovym vystoupení …. ovšem zdůrazňuju zpočátku, jelikož kombinace těžkejch CBT a pověstný italský nespoutanosti jdoucí ruku v ruce s hravostí, strhly fans k mohutnýmu moshpitu. Hrálo se z debutní desky „Bacteria“ a loňskýho splitu s Rompeprop (obě desky ještě můžeš sehnat v distrech…ovšem zdůrazňuju, že stejně jako u Gutalaxu, se jedná spíše o koncertní kapelu, jelikož nahrávky samy o sobě nemaj takový koule, jako živý sety). Ve výslednym dojmu z koncertu se dle očekávání jednalo doslova o šlehu mezi voči.

Většina přítomných ovšem dorazila samozřejmě na gore tanečky z jihočeské Kremže, což už před samotnym zahájením setu prozradila řada kostýmů mezi fanoušky (i rozmotaný toaleťáky před klubem). Jako co psát o GUTALAXu, kterej všichni znaj. Snad jen, že s dobrym zvukem předvedli svojí pověstnou fekální šou plnou tance, vstřícný komunikace publikem, kdy občas bylo na pódiu víc fanoušků než členů kapely a i když jsem měl možnost vidět pouze první polovinu setu, tak to bohatě stačilo, abych s klidnym svědomím mohl napsat, že opět nezklamali. Zuřivej mosh i stage diving byly samozřejmostí.

No prostě díky pořadatelům za tyhle akce a nezbejvá než tě pozvat do Bunkru na další zajímavý dubnový koncerty. Třeba zastávku tour Diligence a Mean Messiah (Diligence maj venku aktuálně novu desku), kterou podpoří výborní New Hate From či zastávku tour kultovních Plexis, který 5.4. pokřitili novou desku a tím se po odmlce z důvodu těžký autonehody vrátili na koncertní pódia.

Fotky sleduj časem na mejch stránkách, i když doporučuju spíše ty od Jardy.

Grinch

čtvrtek 5. dubna 2018

Onkle B-Day Punk Benefit vol. 2


Zdar lidi, tak po roce opět pořádám tuhle vypečenou akci. A stejně jako loni půjde všechen výtěžek lidem ze @Sancezviratum, kteří chtějí pro naše čtyřnohé kamarády vybudovat Azylový dům. Jestli se ptáš zda je opravdu potřeba, tak tady jsou dosti pádné důvody:

Chceme vybudovat azyl, který bude útočištěm pro pejsky a kočičky v nouzi. Psí a kočičí dušičky, které z nějakého důvodu nemohou jít do útulku nebo do dočasné péče, prostě nemůžeme dál nechávat na ulici. Jsou to zvířata po operaci, vrhy mláďat s kočičími maminkami bez přístřeší nebo pejsci pocházející z otřesných množíren, u kterých je socializace v klasickém útulku, a tím pádem i naděje na rychlé nalezení nového domova, zatím nereálná. 

Proč je potřeba vybudovat azyl v Libereckém kraji?
• kapacita dočasných péčí u dobrovolníků je nedostačující
• psi/kočky z množíren zachraňujeme po desítkách, nedokážeme jim najít nové páníčky ze dne na den
• kvůli speciálním případům – zvíře je infekční, vyžaduje izolaci nebo prostě jen vyžaduje odbornou péči, kterou není dočasný opatrovník schopen poskytnout
• případy týraní, kdy zvířata často reagují agresivně (a polovina našich dočasných opatrovníků má malé děti)
• vzdělávací kurzy, přednášky pro děti a veřejnost – špatné zacházení se psi a kočkami změníme jenom usilovnou výchovou a prevencí

Dle mě dosti pádné důvody, proč se přijít a pobavit a troškou do mlýna pomoci. A na které kapely se letos můžete těšit??

Rabies
Banda z Bystřice pod Pernštejnem se do Liberce vrací po 3 letech a do Azylu zavítá úplně poprvé ( teda pokud jsem dobře googlil..:)). Kluci hrají dnes už bohužel ne tolik populární punk-rock ala devadesátky což já osobně moc rád. A jelikož furt slýchávám, že je tohoto žánru u nás jak šafránu, tak mi je velkou ctí, že přijali pozvání a dojedou nám ukázat, zač je toho punk-rock. 

P.S. ukázky z nové desky Anarkids! která vyšla letos najdete na jejich bandzone.
http://bandzone.cz/rabies?at=gig&gy=2017

Kohout plaší smrt
Loni premiéra letos Matějova derniéra. Více doplní asi sama kapela. Za mě jenom přijďte se s Matějem, který nás bavil 17 let důstojně rozloučit. 
http://bandzone.cz/kohoutplasismrt

Empty Hall of Fame
Třetí partou jsou čím dál tím více prdele nakopávající pánové z Libiny jménem Empty Hall of Fame. Osobně jsem byl loni přítomen, jak na Mighty Sounds málem rozbourali stage. Jsem rád, že kluci pozvání přijali a po dvou letech opět udělají bordel na sále. Btw kluci mají ke zvířátkům dost blízko neb propagují organizaci Sea Shepherd Global, která se zabývá ochranou moří a oceánů. 
Hudební studijní materiál najdeš tu http://bandzone.cz/emptyhalloffame?at=gig&gy=2017

Vstup opět dobrovolně povinně 100 - 161.

O žízeň se postarají vytříbená pivka, jak už je v Azylu zvykem.

A o hladová bříška se postará...to se brzy dozvíte

Doufám, že se sejdem opět ve velkém počtu a povede se vybrat opět hezká částka.

P.S. dary nenoste radši přispějte o to více.

Jo a obrázek je pouze ilustrativní ofiko plakát již brzy..



Acid Force - Atrocity For The Lust


Debut slovenský thrashový partičky Acid Force „Towards The Nuclear Load“ mě posadil na zadek. Čtverka hudebníků z Bánský Bystryce nasypala šestici skladeb ostrýho thrashe s punkovym feelingem, kterej vyšel jak na digipack CD, tak na LP.

Rok se s rokem sešel a Support Underground, kterej měl na svědomí obě vydání uvedený nahrávky, ohlásil pokračování thrashovýho tažení těhle slovenskejch žraloků pod názvem „Atrocity For The Lust“, kde borci protáhli o dvanáct minut stopáž a předvedli o čtyři tracky navíc. Než se mrknem na vlastní hudební náplň, zasloužilo by se zhodnotit fyzický provedení nahrávky.

CD verze je opět k dispozici ve formě dvoupanelovýho digipacku, což je u uvedenýho labelu standardem (i když najdou se výjimky v podobě jewel casu). Samo CD dostaneš s vloženym bookletem s plnou textovou přílohou, fotkama kapely a dalšíma nezbytnostma, který s titulním coverem, kterej najdeš i pod samotnym stříbrnym kotoučkem ve formě návrhu, tvoří vskutku oku lahodící balení. LP verzi představuje totožný grafický pojetí a vlastní nosič je průhledná radioaktivní žluť v nákladu 200 kousků (jen pro informaci debut byl na LP zelenej a ve stejnym nákladu).

Po grafický i fyzický stránce za mě jednoznačně spokojenost. Po hudební stránce mě zpočátku poměrně zaskočil odklon od špinavýho hrubýho thrashe k melodičtějším a celkově techničtějším polohám tohoto žánru, čemuž odpovídá i celkovej zvuk nahrávky, kterej mi přijde víc soft (a to je ze stejnýho studia), ovšem k aktuální tváři kapely se hodí. Nechci úplně psát, že Acid Force vyměkli, protože do Olympiče to má zatraceně daleko, ovšem je to znát velmi citelně (nejvíce na prvních tracích).

Místo noisu na debutu otevírá nový full promyšlená instrumentálka, která v pomalejších tempech nabízí řadu rifů i melodií dvojice kytaristů kapelky, který jsou silnou devízou celého uskupení. Na zvuk si je potřeba po debutu chvilku zvykat, ovšem po soustředěnym poslechu ho určitě oceníš stejně jako já. S další stopou dostaneš další překvápko v podobě změny polohy vokálu na takovej ten thrashcore styl, se kterym si i mimo jiný katyrový žánry kapelka v průběhu pětatřiceti minut taky začíná tykat. Skladba sice patří k těm delším na albu (tracky zde zaujímají stopáž od půl třetí minuty do pětiminutovek), ovšem díky muzikantský zručnosti a nápaditosti nudu nečekej. I když bicí baterie, převážně nemilosrdně odklepá doby kytaristům, ostatně jako na celý desce, blejskne se i nezbytnym a leckdy poměrně výraznym přechodem. Kytaristi v jednotlivejch skladbách, i když jsou velmi variabilní, nedělaj z desky i přes tučnou řádku sólový práce naštěstí kytarovou onanii a rifovačky stejně jako linky sázej se zručností vyhranejch bardů.

Nahrávka se zatraceně příjemně poslouchá, zaujme nejen punkovym duchem, kterej tam naštěstí pořád je, ale i melodičností, nefalšovanou rock n rollovostí nebo prací s tempy – ten Lemmy tam prostě sedí. Angličtina netahá sice za uši, ovšem i tak bych dal přednost mateřštině, kór s aktuální podobou vokálu a údernými vícehlasy přibližně v polovině desky. Stopáž nahrávky je s ohledem na vlastní hudební náplň optimální a na nudu, jak jsem již psal, se díky bohu nedostává. Kapela s druhou nahrávkou dospívá (např. trackem „Diamond Skin“) a s ohledem na dvě vydané desky lze očekávat do třetice opět nálož poctivý muziky, jen doufám, že už víc z původní syrovosti neubyde a Acid Force se budou držet minimálně agresivnější úrovně druhé poloviny desky, která minimálně u mě hraje prim.

4/5

Grinch