Již osmý ročník hardcore
punkového ročníku Jelen Fest se odehrál během abnormálně horké a slunečné květnové
soboty v areálu hospody U Jelena v českolipské Mimoňi. Akci tradičně
upekl zpěvák místní letité hardcore punkové kapely Osliz za pomoci lidí ze scény,
a to i jako oslavu svých narozenin.
Na to, že se ještě pár dní před
akcí hroutil line-up z důvodu nemoci či jiných nemožností vystoupení dvou
kapel, to nakonec dopadlo naprosto skvěle. Náhrada se sice našla narychlo jen
jedna, ovšem i sedm kapel místo původně zamýšlených osmi poměrně pestře v rámci
žánru vyplnilo odpoledne a večer až do policejní hodiny.
Již druhý či třetí ročník se
hrálo na profi stagi, což má zajisté svoje pozitiva, ovšem za sebe a určitě i
některé vystupující kapely říkám, teda spíše píšu, že potrhaný vojenský stan,
cajky na paletách a absence jakéhokoli pódia byly pro takto žánrový festival prostě
lepší.
Organizačně nelze akci vytknout
prakticky nic, bylo vidět, že za těch osm let, už mají pořadatelé vychytané
všechny mouchy, ví, po jakém zvukaři mají sáhnout a ví, jak nastavit vstup i
propagovat akci, aby měly kapely pro koho hrát.
Hudební produkci od tří/čtyř
hodin odpoledne do desáté hodiny zahájali punx z nedaleké Stráže pod Ralskem
J.T.N. Tahle melodicky posazená punková kapela s kořenem v roce 1996
a dvěma alby z let 2002 a 2007 vystupuje na akci tradičně. Zpěvné texty v mateřském
jazyce s chytlavým hudebním podkladem přímo vybízely k pogu a
prozpěvování si s kapelou, ovšem krom několika dětí, jelikož tahle akce je
vskutku kinder friendly, se do výhně pod pódiem nikdo neodvážil. Posuď sám. Ostřejší,
přesto stále melodickou podobu hardcore punku s metalovými kytarami
nabídli za jednu z vypadnuvších kapel nastupující KAL´I CIPA. Pro mě
doposud neznámá kapela z Chvaletic ve Východních Čechách se sice otiskla
do asfaltových drážek prozatím pouze na kompilaci “Mládí vpřed“, ale dle
dosavadní tvorby plně naplnila ideály téhle eticky striktně nastavené akce. Údernost
i chytlavost spolu s čitelným zpěvem nabídly další povedený set, z něhož
můžeš ochutnat nejen v rámci videa z této akce,
ale i historicky zpětně za tři roky existence kapely na jejich youtube profilu.
Za stagí NA DRUHÉ STRANĚ ŘEKY Ploučnice
by pražské srdíčky Pepy zaplesalo, jelikož následující kapela THE SHIFTY GRIFTS
přivezla z Prahy náruč plnou skacoru. Během neskutečně angažovaného, což
je v dnění době víc než potřeba, setu nasázeli hudebníci s pozounem průřez
svojí letitou tvorbou, se kterou vystupují nejen po akcích v ČR. I když
nejsem velkým příznivcem ska, rozhodně musím uznat, že pouzoun, který často
tvořil často základní linky skladeb, nádherně oživil celý festival. Ovšem
rozhodně to nebylo jen o dechu, kapela rovněž sázela standardní skočný punk
rock…ovšem s anglickými texty. Na kontě toho mají dost, poslechni na badncampu. Světložrouty,
i když zatím jen z pódia, přivezla již oproti doposud vystupujícím kapelám
notně ostřejší hardcore punková stálice ASO-NAGA. Nezmaři z Krupky se těší
na svůj nový desetipalec stejně jako jejich příznivci, kterých měli na akci
poměrně hodně. Hutné
party, agresivní ženský/mužský zpěv/řev a další porce nekompromisních
postojů stojící na etice, která se díkytofu na této scéně stále nosí. Objednávej
desku, dojdi na
koncert, protože tohle je čirá radost vidět i slyšet.
Z benešovským hardcore
punkem RV-4, který slaví letos s menší pauzou 25 let na scéně, jsem
nepřišel stějně jako s Aso-Naga poprvé. Věděl jsem do čeho jdu a zklamaný
jsem rozhodně nebyl. Hrálo se ze splitu s kolínskými Blank Out a sedmipalce
“Názor“, které rozhodně doporučuju k poslechu. Ostřejší vokál, opět
angažovaný a skvělý kompoziční tah na branku…společně s Aso-Naga a Osliz vrcholy
aktuálního ročníku festivalu. Punk rock ze Slaného s názvem ROZTRHLEJ
DEDÁČ jsem i přes všudypřítomné informace o vydání debutního LP u Vévy na Still
Born Records s ohledem na infantilní název a proklamovanou tvorbu veselého
punk rocku, u které nejsem úplně cílovka, v poslechu opomíjel. Živě jsem
se však nenudil a dostal solidní
porci muziky s dvěma kytarami, sborovými vokály a nadhledem…a co
mě dostalo nejvíc, byla finální coverka od Luštěly. No
ostatně posuď
sám.
Závěr za soumraku patřil OSLIZ, nejen v místě
známému agresivnímu hardcore punku s názorem a tahem na branku, u kterého
bledne závistí i dres číslo 68… a který můžeš vidět společně s akci zahajujícími
J.T.N. i dalšími slibnými kapelami za dva týdny na další venkovní akci na poutavém
místě pod Lemberkem Na
Doraz Festu.
Na akci fotil Beny a kompletní fotoreport najdeš na rajčeti.
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat