Samonákladem a v podání lidí z Ucházím a Retroprotestu, následně distribucí Papagájova hlasatele se na domácí scéně roztočil v nákladu dvou stovek kusů osobitý hardcore punkový asfalt Historky z duality kapely NE EN. Než deska oblétla scénu, kapela šla k ledu…ale co zbylo, stojí rozhodně za pozornost.
Šest skladeb v podání šesti hudebníků na ploše třikrát šest minut řadím bez debat k tomu nejlepšímu, co se na domácí scéně v roce 2024 urodilo. Vše se ukrývá ve standardní kapse s vloženým vnitřákem obsahujícím lyrickou stránku věci, která je podaná stejně intenzivně a variabilně jako samotná hudební náplň, kterou si dávám do ucha velmi často, protože i přes nepopiratelný autorský přístup odkazuje na/evokuje moje oblíbené kapely od předrevolučních mániček á la Plastic People of the Universe nebo DG 307 přes porevoluční hardcore punky Ucházím (logicky) nebo Majklův Strýček po avantgardu Už jsem doma.
Netradiční hudba potřebuje netradiční grafiku, což je zde rovněž do puntíku naplněno. Zvuk z Hellsoundu uchu lahodí a jednotlivé válce nabízí klasické punkové kadence kompozičně slepené i vyšperkované nepřeberným množstvím postupů od kytarových vyhrávek, disharmonických partů, kterým nahrává saxofon, zde nejsoucí jen doplňkem, ale stavením kamenem jednotlivých kompozic, po technické zvraty nabité hudebními nápady. Ovšem nenech se klamat, protože i přes občasné zvolnění, techniku jdoucí ruku v ruce s recitály a místy i melodickou chytlavost či dada nádech je to pořád nářez jako hrom. V neúprosném tahu na branku nahrávce jednoznačně pomáhají i vokály, které mají sílu jak ve sborech, tak v dikci, tak v barvách jednotlivých projevů…kterých je požehnaně jako všeho i na tak krátké ploše, která nejen rovněž pomáhá zmíněné údernosti, ale do puntíku naplňuje i tezi, že punkové kapely by neměly hrát déle jak dvacet minut živě ani z desky.
Jak už z recenze jednoznačně vyplývá, Historky z duality je jedna z mých neoblíbenějších domácích hardcore punkových desek aktuální dekády, slyšel jsem ji nesčetněkrát za dobu, co vyšla a i proto zde hodnotím možná i lehce subjektivně…šest dát nejde, takže pět z pěti.
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat