22.11.2019 – Pelkotila, Refusal
Last minute akce a ještě
v průběhu pracovního týdne bývají ve valné většině nabité luxusními
hudebními zážitky. V jednom z listopadových čtvrtků tomu nebylo
jinak. Finská partička tvořící dvě kapely v rancích crust a death metal
provětrala v Liberci ušní bubínky několika málo odvážlivcům, kteří stále
dávají přednost kultuře před plným nasazením v pracovním procesu den poté.
S ohledem na údernost dvou nekompromisních setů spolků Pelkotila a Refusal
je slovní spojení “den poté“ více než výstižné.
Finská crust punková palba čpící
severským špinavým hardcorem PELKOTILA si nevyzkoušela azylácké pódium poprvé. Tentokráte
sice dorazilo tohle helsinské komando “pouze“ ve třech, takže díky absenci
druhé kytary ztratila kapela sice přidanou hodnotu v podobě notné dávky
metaličnosti, ovšem na tahu na branku jí to rozhodně neubralo. Kdo slyšel
jejich doposud jediný full album “Pelon Ilmapiiri“ nebo navštívil jejich
předchozí liberecký koncert v rámci ATTACK OF CRUST PREMIER LEAGUE, věděl, do čeho
jde. Letos kapela se třemi agresivními vokály představila velmi živelně
nejnovější epko v podobě čtyř tracků, které můžeš najít na split kazetě s helsinskou
grindcore úderkou Execution Mania. Uvedená nahrávka i aktuální živé přehrávky
nesází pouze na třeskutý kvapík, ale drtí posluchače i řadou hutných rifovaček
(track “Heikkous“ je vskutku vydatná porce nefalšované severské zloby), což
žánrovému fanouškovi zaručeně šmakuje dvojnásob.
Stejní hudebníci s jedním nástrojovým
přeobsazením nastoupili na pódium pro krátké pauzičce doplnění o další dva
spoluhráče jako REFUSAL. S tímhle tělesem jsem se setkal prakticky poprvé
a dostal jsem ultimátní smrtící mašinu čerpající z různorodých škol
smrtícího kovu. Neskutečně intenzivní gig čerpající hlavně z novinkové desky
„Epitome Of Void“ měl jedinou vadu na kráse a to ne příliš povedený zvuk, který
v rámci ranku vysooktanové pasáže posílal do nelibé zvukové koule. …ovšem
oproti “koulým“, kterými disponuje tenhle death metal působící na scéně déle
jak deset let, to byla nakonec jen decentní kulička. Dvě kytary s naplněným
potenciálem pro daný žánr, vytažená basa, neúnavná bicí baterie a další souboj
vokálů od nenávistného screamu až po growl tahaný z paty rozemlely všech
na prach. Uf…neskutečný náklad.
Co dodat na závěr? Snad jen choď
na koncerty, doma můžeš sedět v důchodu a nahrávky uvedených kapel
poslechni na bandcampu.
Víc fotek než je v článku,
najdeš časem na stránkách (odkaz přiložím).
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat