Bejt hardcore není sranda!

Bejt hardcore není sranda…vál Průmyslové smrti a poslední psaní Michala “Mičla“ Dajče nejen z Průmyslové smrti na téměř tří stovkách stran…a to fakt není sranda.

Autora vskutku není potřeba představovat a knihu jsem si od něj moc rád koupil, protože rád podporuju nejen jeho vydavatelské aktivity, a to jak knižní/fanzinové, tak hudební. Jedná se o paper back v Mičlově oblíbené růžové a několik kusů knihy bylo k dispozici i s růžovým trikem a taškou na LP.

Knihu si Mičl nejen sám napsal, ale i edičně zpracoval, nasázel, graficky upravil i vlastní grafikou vylepšil…prostě naprosto v duchu DIY, který je autorovi vlastní.

Kniha je rozložena do čtyř oddílů, které vznikaly v letech 2020–2025. Prvním jsou “Řeči historicky punkové“, kde autor ve třech kapitolách na více než devadesáti stranách rozebírá oblíbenou kapelu Sacriledge, oblíbenou hlučnou hardcore scénu v San Diegu v první polovině devadesátých let a představuje postavu významného amerického umělce Raymonda Pettibona propojeného z neméně významnou kapelou Black Flag. Velmi se mi líbí styl Mičlova psaní, které jsem již zakusil nejen v jeho autorských zinech Útok z Jámy nebo Destruktorrr, ale i v dalších zinech – např. Go and Kill či Telepatie, kam občas přispívá. Líbí se mi jeho upřímnost, nadšení a emoce, za které se nestydí a kterými obohacuje historický výklad uvedených témat. A právě v druhé oddílu je pro upřímnost, nadšení a emoce prostoru nejvíce.

Jedná se o oddíl “Řeči názorové edukační“, kde autor v kratších textech rozebírá sociální sítě ve spojitosti s hardcore punkovou scénou, punkové sloupky, ziny a obecně pak stav scény, se kterým není spokojen. Ve všem se s Mičlem rozhodně neshoduji a zřejmě se nebudeš shodovat ani Ty, ovšem jak sám autor píše, není to vůbec na škodu.

Třetí oddíl nazvaný “Řeči osobní prožité“ je asi nejzábavnější. Barvité vyprávění o vpádu do subkultury, významu publikace o Nirvaně z Levných knih v devadesátých letech, zážitcích z cest s kapelou nebo vyprávění o cestách do kultovního pražského klubu se čtou velmi příjemně a čtenář se nejednou od srdce zasměje.

Ostatně velmi příjemně se čte celá kniha, kterou jsem přelouskal k pár hrnkům kávy v mezičasech jiných činností. Posledním oddílem, od kterého se trhala pozornost asi nejhůře – vyloženě mě to vtáhlo jsou “Řeči historické světové“. Koncept je obdobný prvnímu oddílu a obsahuje všechny autorovi trademarky, takže je to číst čirá radost. Historicko-subjektivní exkurz do tvorby King Gizzard & the Lizard Wizard a stěžejního díla Black Sabbath jsou pro mě s povídáním o Sacriledge vrcholem knihy.

Jak jsem již uvedl, jedná se soubor již vydaného v Mičlových autorských zinech, již vydaného v dalších zinech, kam autor přispívá a v menší míře i o doposud nepublikované věci. Dohromady to drží skvěle, čte se to skvěle…chválím i velikost písma, která byla tématem i v posledním dílu Sklizně během recenze na Parambucha zine.

Grinch