13.05.2023 – New Hate Form, Vanguard, Neurotic Machinery – Liberec, Bunkr

Poslední zastávkou tour na podporu desky “A Loathsome Aberration“ byl pro přehlídku moderního progresivního deathu / post metalu v podání Neurotic Machinery liberecký Bunkr. Krom jejich tour partnerů, brněnských Vanguard, se po delší době a na domácí půdě objevili i New Hate Form. Kdyby mě Honza Táborský na jiném koncertu neurgoval, asi by mě tahle parádní přehlídka rozmanitého death metalu minula, což by byla fakt škoda.

Akci zahájili, v Bunkru už standardně o hodinu později proti avizovanému času, místní NEW HATE FORM. Naposledy jsem tuhle kapelu viděl ve Varšavě v roce 2018 na křtu jejich doposud jediného alba “Stories Repeat“. V dnešní společnosti na mě set s ohledem na žánrově jiné kapely a de facto jejich aktuálně opačného postavení v mohsově a vlastně i v moshově stupnici působil také logicky opačným dojmem. V jejich doom coru, jak se sami výstižně prezentují, stojícím zejména na atmosféře a náladách vykouzlenými dvěma kytarama, byla nejsilnější místa v epických pasážích. S kapelou vystoupil ještě jejich zpěvák Kuba Viták (Purnama nebo u ledu hození Capture or Kill), který v rámci svých možností/preferencí využil několik poloh od growlu přes hluboký a téměř čistý vokál až po blackový skřek. Nový vokalista, kterého kapela už marně delší dobu shání, by mohl s větší variabilitou posunout tuhle neotřelou tvorbu ještě dál. Rozhodně na to, po jak dlouhé době borci hráli, to byla neskutečná paráda. Navíc se povedl zvuk a během setu byla ta nejpříjemnější zelená světla.

S ohledem na přestavby bicích nabírala akce čím dál větší skluz, který se ve finále ustálil na dvou hodinách, což je už fakt hodně. Stejně hodně mě ovšem bavili i brněnští melodičtí death metalisté VANGUARD, a to i pře skutečnost, že byli v rámci tak nadupané konkurence tenhle večer nejméně poutaví...i nejméně depresivní. Sice tady už začal bohužel haprovat zvuk a pro mě ze zcela nepochopitelných důvodů zvukař jednu kytaru vypálil o hodně výš, což zejména během sólové práce utápělo celý zbytek kapely. S Vanguard jsem také už měl tu čest, ovšem jednalo se festivalový set, což je vždycky trochu hendikep v záplavě kapel a dalšího festivalového vyžití. Na předloňské Death Coffee Party prostě pro mě bili “pouze“ jedni z mnoha a mou pozornost si nezískali. V klubu pro hrstku, dnes bohužel doslova pro hrstku a to na ně bylo nejvíce lidí, jsem si koncert fakt užil. Jejich melodický death metal, místy i přes moderní kabát fakt téměř až power metal zvládl i poměrně rychlé party. Zpěvák ani kytarista se nebáli sestoupit z pódia, což rozhýbalo doposud poměrně statické publikum. Skvělé těžké rify v kontrastu až s uvedenou metalovou pompézností vyznívaly neskutečně hutně. Kompozičně i melodicky velice záživné. Jinak na to, že do rána točili klip k chystané druhé řadové desce, vypadali velmi svěže a i před půlnocí měli energie na rozdávání.

Poslední set patřil tachovským NEUROTIC MACHINERY. První, co mě zaujalo, byla skutečnost, že zpěvák byl oproti těm z předchozích kapel obutý. Pak samozřejmě i vlastní hudební náplň, která prostě neměla zvuk, který by potřebovala. Přesto jsem se ve věcech z nové desky orientoval a užil si zejména velice depresivní klipovku “Transcendental“ včetně uhrančivého saxofonu v pozadí. Stejně uhrančivého jak v Barvě noci při duševním rozkladu Bruce Willise. Došlo i na starší věci, třeba “Slave“ z doposud jediného vinylového vydání kapely předposlední desky. Set odehráli ve čtyřech a zpěvák se odhodlal opakovaně do obecenstva a s bezdrátovým mikrofonem to měl i o dost lehčí. Technicky precizní i vyhajpované skladby poskytovaly dostatek záchytných míst i melancholických nálad k pevnému uchycení posluchače a moderní feeling naplnil dostatečně devastační účinek. Poslední album super stejně jako koncert…teda až na ten zvuk, který tomu bohužel dost ubral.

Grinch