O historii
novoborského Hudebního klubu Díra jsem už psal v reportu z loňského listopadu,
kdy tam pořádal koncert právě Míra z místních No Vida, kteří dnešní
akci zahajovali s více než hodinovým skluzem. Čekalo se na lidi. Věčné
téma…ovšem vždy s nevalným výsledkem v podobě pár přeživších na
poslední kapelu mezi jednou a druhou ranní. Za zvukařským pultem byl opět člověk, který
moc dobře věděl, jak zvučit tenhle žánr, takže pokud si kapela nediktovala
nějaká specifika, zvuk byl skvělý. Zahajující NO VIDA si ovšem přidala na
intenzitě a tím se bohužel utopila spoustu skvělého muzikantství. Největší devízou
kapely je originalita. Prostě jakmile začnou hrát, poznáš je, stejně jako si
poznal vždycky Samochotijo, kde Míra s Radkem hráli. Oba na kytary kouzlí a
Míry typický zpěv je na domácí scéně nezaměnitelný. Velkým plusem je také
skvělý bubeník, výborně gradující skladby až do noisového finále, jsou také jeho
zásluhou. Tempa, nálady, hromada
nápadů a rozrůstající se mírova krabičková základna. Tahle kapela zraje
jako víno. Škoda jen toho zvuku a absence zpěvačky Martiny.
Punkovka
ze Stráže pod Ralskem J.T.N. byla nejen skvělá nostalgická vzpomínka (vůbec jsem
netušil, že ještě hrají) ale i poměrně veliké překvapení, kam se kapela posunula
od doby (rok 2002), kdy jsem naslepo za posledních 60 peněz koupil na jednom
koncertu jejich kazetu “Půdní punk“. Progres mezi staršími skočnými a novějšími
tvrdšími i technicky vyspělejšími věcmi byl sakra znát. Kratší jednoduší punkové
halekačky z uvedené kazety jako “Láďa“ nebo “Zelená“ versus
propracovanější a delší kompozice jako “Fízlové“ s využitým potenciálem
dvou kytar, které kopírovaly policejní sirény, tvořily poutavý set až do vod ostrého
hardcoru. K tomu tři uchu lahodící standardní punkové klišé chrlící vokály.
Na setu byla jediná chyba, byl moc krátký. Ochutnej na bandzone.
Dalším
poměrně velkým překvapením byla nová kapela sestavená ze starých známých regionálních
tváří GRIL KILLERS. V kapele najdeš lidi od dřevního punku nejen přes
progresivnější polohy tohoto žárnu, ale i přes heavy rock až po thrashově řízný
metal. I když o kapele vím od loňského podzimu, setkal jsem se s ní naživo
poprvé. První co mě překvapilo, byl kvalitní, neunavný až d-beatový bubeník.
Pod jeho rytmikou stály slušně vystavěné kompozice, ve kterých Franta (ex-TAT,
Šašci bez hodnosti a další) hraje prozatím doprovodnou kytaru. Jakmile se
zapojí do kompozičního procesu, který má zatím na triku kytarista Martin, půjde
to ještě nahoru. Silnou stránkou tvorby a viděného koncertu byly i vokály.
Hutný, ale čistý hlas zpěvačky v kombinaci s roky vyřvaným punkovým
zpěvákem byl ideální kombinací…ne vždy potřebuje tvrdá hudba co nejdrsnější
vokály…a že GK poměrně tvrdě hrají. Drobná zaváhání během setu jsou na
profilaci a krátké působení kapely naprosto pochopitelná. Tady má bez debat
Papagáj dalšího koně do své punkové
stáje!
POSTEA
z Pardubického kraje už s ohledem na pokročilou noční hodinu neměla
tak velké obecenstvo jako předchozí kapely, ale ten zvuk…jak fík. Kapelu mám naposlouchanou
a mám ji v rámci cz scény poměrně vysoko v poslechovém žebříčku…a obě
řadová LP v polici. Kdo z přítomných náhodou nevěděl, co čekat, trika
kytaristů Ekkaia a Ictus mu byla jasnou nápovědou. Pět kompozic…víceméně
přehrána druhá deska dlouho avizovaného triptychu (pro pořádek třetí není ještě
natočena). Tři extrémní vokály, dvě kytary a vynikající bubeník, jehož
závěrečná palba do black metalových kytarových vichřic mě posadila na zadek.
Vlastní hudební náplň se skládala z delších tracků stavěných na neo i emo
custu a temném hardcoru. Pečlivě poskládané kompozice gradované všemi nástroji
včetně uvedených hlasivek doplňovaly skvělé texty…když v závěru druhého
tracku zpěvačka zařvala “dopadla hlína na rakev“ přeběhl mi mráz po zádech…TOP!
Nechyběly samozřejmě vysvětlující úvody skladeb korespondující víceméně
s tím, jak jsem promoval dnešní koncert na FB. Nebezpečí vzestupu
nacionalismu zastoupeného zejména Tomiem Okamurou a jeho SPD, neblahé opakování
historie v podobě Putinova krvavého tažení nebo důležitost pospolitosti a
solidarity ve společnosti. Tohle miluješ nebo milovat budeš…bandcamp.
Nějaká
videa z akce najdeš zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat