Beton - Zombie Mustang Safari

Slovenský Beton sleduju od splitu s ČAD, můj hudební archiv čítá devět kusů jejich nahrávek a měl jsem možnost vidět v průběhu let i pár jejich koncertů…ten poslední byl na loňském Šlinc festu, kdy mě tahle kolize staroškolského death metalu a dis-beatu ze švédského hmoždíře opět zadupala do země…tam teda do písku.  

Historie kapely se datuje téměř dvacet let zpět, přičemž “Zombie Mustang Safari“ je teprve druhým dlouhohrajícím albem. Kapela mezitím nelenila, něco málo prosplitovala a jejich nahrávky krom domácích československých labelů zaujaly mimo jiné i vydavatelství v Bělorusku, Malajsii nebo Mexiku. V Mexiku nebo v Brazílii také absolvovali i koncertní tour.   

Aktuální nahrávka je opět o něco víc metal než crust. Punk je tam ovšem pořád a to nejen duchem. Desku vydal před měsícem Papagájův Hlasatel Records a k mému velkému překvapení ve velmi povedeném gatefoldu obsahujícím opět pěkné kresby Zombiemustanga a kompletní textovou přílohu. Vším se prolíná nadsázka, která je vlastně i jedním z trademarků kapely. Texty o Bezezubovi přicházejícím si přijde pro tvůj chrup nebo o pomatencích pijících savo jsou toho jasným důkazem. Kazeta s touto nahrávkou vyšla už na podzim u Filth Junkies Records, jelikož se nahrávalo loni v létě a předloni na jaře. CD pak také letos v Brazílii na Cianeto Discos.

Standardní černý asfalt s devíti stopami otevírá intro evokující italské zombie horory, které bez varování přeskočí do death metalových vod starších než je kapela samotná. V poslední době opět toliko oblíbený HM-2 pedal, který Beton používá prakticky od počátku, lahodí bez debat uchu. Delší kompozice v čela s barbarským řevem (pro texty budeš muset do gatefoldu, kde ovšem budeš s ohledem na font také chvilku luštit) nenabízejí sice žádné novum, ale poslouchají se nejen velmi příjemně (pokud tvůj hudební vkus není v rozporu s hlukem rachotících lebek kutálejících se z ocelových schodů), ale i kompozičně mají rozhodně co nabídnout. S využitým potenciálem dvou kytar dokáže kapela pěkně šlápnout na plyn, což kupříkladu společně s řevem a psychedelickým kytarovým sólem působí stejně mocně jako sady těžkých rifů ve středních tempech. Jednotlivé tracky se od sebe sice pro posluchače výrazně neliší, ale jako celek to má poměrně silný tah na branku.  

Mým favoritem je track “Paleoman“, který je nefalšovaně metalově zlý, prosázený riffy, i skvělými kytarovými linkami. Dokáže vytvořit nehorázný tlak a samotný Paleomanův řev, je tak mohutný, že mi doma tlačí hřeby z dřevěné podlahy. Poté také “Homeo Astralotypecus“ vyprávějícím o vedlejším účinku covidové pandemie. Další parádní “zlej“ metal, který je jako buldozer, v jehož převodech nechrastí jen HM-2 pedal, ale i nemilosrdně řeže basa a objevují se i další zlověstné blíže nespecifikovatelné zvuky. Desku uzavírají dva specifické tracky. “Safari“ s dvojicí hostů, z nichž první drtí kytaru a druhý banjo...ano banjo. Finální cover verze “Rooted in Helvete“ od Graveless / Bombanfall je poté krásnou tečkou za půl hodinkou stopáže.

Verdikt? Desku doporučují čtyři z pěti crusterů, kteří nepohrdnou poctivým death metalem.

4/5

Grinch