Tažení švédských „d-beat all star“
„Svaveldioxid“ pokračuje letos na jaře dalšími dvanácti palci s název „Dödsögonblick“.
Podle zveřejněné ukázky „Brutal
Verklighet“, se bude opět jednat o matroš, kterej tě vystřelí z kecek.
Stopáž se opět zřejmě nepřehoupne přes dvacet minut (debutní LP „Ändlös Mardröm“
mělo při osmi stopách „pouhých“ třináct minut…ale pokud si půjčím slovní spojení
od domácích Decultivate, tak „ale jakejch“…navíc došlo už na třetí lis týhle
parády)…ale zpět k novince „Dödsögonblick“, která vychází v kooperaci
vydavatelství D-takt & Råpunk Records a Konton Crasher v nákladu šesti
stovek kusů s absencí jakékoliv limitované edice a bude obsahovat deset
tracků s odkazem na předmileniální kangující švédskej punkoš. Gatefold
přebálka je opět neveselá, přesně jak to máme rádi a když borci změnili studio,
je to špína, jak se patří.
Pokud máš zájem, tady si můžeš
přečíst recku na předloňský ep „Krigets Brutalitet E.P.“ a níže přikládám i
přepis recky z dnes již neexistujícího webzinu Tubera.cz, kam jsem psal
nějaký plky na uvedené debutní LP:
Svaveldioxid – Ändlös Mardröm (2016)
Jestli ti nejsou neznámý jména
jako Disfear, Warvictims, Operation nebo Anger Burning, zbystři a zbystři dvakrát,
pokud máš rád pořádnej d-beat mangel.
Čtyřčlenná úderka Svaveldioxid ze
švédskýho Stockholmu je velmi často titulovaná jako „d-beat all star band“.
Sice za svou krátkou historii (od roku 2015), stihla vyměnit už basáka, ale
jejich debutní LP, mohu-li třináctiminutovou fošnu „Ändlös Mardröm“ elpíčkem
nazvat se dočkala jak evropský edice pod českym labelem Phobia Records, tak
zámořskýho pressu pod amíkama Konton Crasher.
Desku, kterou právě držim
v ruce (evropská edice), vypálili jako neřízenou střelu do světa
v první polovině loňskýho roku. Jedná se o fialovej vinyl ukrytej
v parádním černobílym gatefoldu (barevenej kontrast vlastního nosiče a
přebálky působí velmi dobře). Titulní cover zdobí jakejsi výbuch, nejspíš
zeměkoule, v jehož komiksově pojatejch paprskách najdeš nejen název desky,
ale i to, že tě čeká osm válů. Všemu vévodí poměrně velký logo. Na zadní stráně
gatefoldu najdeš info o nahrávce i o kapele samotný a názvy jednotlivejch
tracků i s jejich stopáží. Uvnitř přebalu na tebe čekaj texty, ale pokud
nejseš zběhlej ve švédštině, moc si nepočteš (možná by stálo za to příště
přihodit vnitřák s anglickym překladem, myslim, že nejen já, bych to
uvítal). Jen dodám, že pro Evropu bylo těhle 500 kopií a v zámoří byla
další pětistovka (sto kusů na oranžový limitce a čtyři stovky klasickejch
asfaltů).
A jelikož je deska téměř rok
stará, není se čemu divit, že se schyluje k vydání dalšího matroše a to
sedmipalcovýho splitu s amíkama „Mania For Conquest“ pod americkym DIY
labelem Brain Solvent Propaganda a samostatnýho pětiskladbovýho singlu „Krigets Brutalitet“ pod Phobia Records.
Takže pokud tě nahrávka „Ändlös Mardröm“ zaujme, pátrej nejen po ní, ale číhej
už i na zmíněný sedmipalce.
Tak na úvod bylo keců víc než
dost a teď k tomu hlavnímu. Osm tracků na stopáži třinácti minut se zvukem
špinavym jak tvoje spodky po tejdnu na trutnovskym Bojišti. Nahólovanej vokál a
nehorázná kadence d-beatu či kängu…říkej tomu, jak chceš. Stopáž jednotlivejch
zářezů od minutky maximálně do dvou, zhudebněná nenávist…hned při prvnim tracku
mi naskakujou Skitsystem a jejich mocná deska „Grå Värld / Svarta Tankar“
(obdobnej tah na branku). Činely syčí jak klubko jedovatejch hadů, vokál je
totálně nasranej, basovka práská, kytara vřeští v občasnym sólíčku…tohle
tě rozválcuje a pokud se zvedneš, podstoupíš to dobrovolně znova, znova a
znova… Z desky bych vypích hlavně vál „Nukleär Vinter“, kterej nesází
tolik na rychlost, ale zato je totálně vražednej, kombinace těžkejch rifů,
mocnejch úderů do bicích, vřeštivý kytary, naprosto nutnýho švédskýho chrastění
a hlubokýho vokálů ti zaručeně napne poklopec. Úvody jednotlivejch tracků jsou
vskutku vražedný…zbytek hrubost, špína a nenávist ze všech sraček světa!
Ve výslednym dojmu se jedná o
ránu kladivem do hlavy, při který místo hvězdiček dostaneš zcela nečekanou
melodickou linku…zbytek je käng as fuck. Drobnou výtkou budiž místama lehce utopený
bubenický přechody pod salvou chrastivejch kytar (zejména v tracku „Liemannen“).
Vcelku si řekneš, sice nic objevnýho, ovšem na poslech bezpochyby uvěřitelnýho
a bezchybně zahranýho…oktany mimo stupnici snesitelnosti…nech si chutnat.
PS: desku na recku poskytl Míra
z Phobia Records, kterýmu si o ní můžeš napsat. A vzhledem k tomu, že
nás Míra začíná zásobovat pod tlakem stejně jak Koník ze Support Underground,
čekej recky na jeho další tituly. Jestli budou stejně fajný, jak poslední dva
asfalty, máš se na co těšit. Svaveldioxid bez debat za devět.
9/10
Žádné komentáře:
Okomentovat