Crumpit
žije, a to jak přes pokus o smazání na sockách, tak delší nechuť cokoli psát o
scéně, kde se vytrácí empatie i soudnost, a naopak se množí hloupost a
agresivita. K sepsání tohohle článku mě donutila liberecká zastávka brazilských
hardcore punk veteránů Agrotoxico, kteří přiletěli v rámci euro tour představit
svojí znovu nahranou první desku z roku 1998 ve slušivém gatefold obalu (tentokráte
pod názvem “Era Do Caos“). Deska vyšla u německého DIY labelu Break The Silence, který se letos také
probudil z hibernace a krom Agrotoxiko se podílel na třetí desce mezinárodních
hardcore punkerů Pisscharge. Ale dost omáčky a pojď se podívat, jak to vypadalo
v Liberci.
Hrálo
se samozřejmě v Azylu, kde jinde s ohledem na antifašismus, na kterém
si kapela zakládá a jasně jej deklaruje i na trikách k aktuálnímu tour. S ohledem
na nedělní koncert se začínalo těsně po osmé, ale s přídavky a delšími
sety se končilo až po jedenácté…ale za to následující krušné ráno to rozhodně
stálo. Zvuk jak fík a tři libové sety, z nichž první měli na svědomí dlouho
nehrající CRIPPLEKORPS. Na publikum pohotově reagující frontman Mikus sehnal
dva spoluhráče a z one-man projektu je opět regulérní kapela s potenciálem
nakopat živě všem zadek…což se v Azylu také stalo. Pro Mikuse je velkým
tématem i dezinformační balast a jeho důsledky, o kterých jsem psal v úvodu,
takže kapela není o jen výbušném hardcore punku, ale i o textovém poselství a v neposlední
řadě i grafice, kterou Mikus bravurně ovládá, viz. obal na demíčku. Cripplekorps zahráli parádně! Pozadu nezůstali ani poděbradští KOMPLEX VINY. Během
setu jsem zaznamenal tracky z posledních dvou sedmiplaců, které vyšly
kapele pod Phobia Records a které byly k mání stejně jako debutní velká
deska…ta mě i po letech pořád baví. Baví a na živo mě samozřejmě také oslovila nejen
energičnost kapely, ale i notná dávka osobitosti…Komplex Viny prostě stylem hry
na domácí scéně vždycky dobře rozeznáš od ostatních angažovaných kapel a to
cením. Frontman Brunet byl během setu méně sdílný, ale jeho slova padala na
úrodnou půdu a biče práskaly bez debat rovnou do živého.
Po
dvou jednoznačně parádních setech nastoupili očekávání AGROTOXICO. Představování
téhle kapely s kořenem v roce 1993 by bylo vskutku nošením dříví do
lesa. Všichni očekávali dobrý koncert, nejen s ohledem na set na OEF v roce
2018, ale to, co proběhlo…je na výčet superlativů. Už jsem si zvykl, že na
sklonku roku dostávám každoročně v Azylu neskutečné hudební jednohubky
napříč kytarovými žánry…od amerických post rock/hardcore Comrades, kdy jsem
zůstal trčet v němém úžasu po destruktivní německý d-beat Terminal Filth, který
řadím k nejlepším crustovým koncertům, které jsem viděl…ale tenhle koncert
s vlnou přídavků, byl TOP. Skočné a zpěvné punkové skladby se střídali s ostrými
hardcory, stejně jako tři kytaristé u hlavního mikrofonu v roli frontmana vždy
u aktuální skladby. Žádné prostoje, variabilita v rámci žánru, nespoutaný
jihoamerický feeling, chytlavost a tryskající energie, proběhnutí po stropě i
místy ostrý mosh a circle pit. Neskutečná jízda, které i přes na daný žánr poměrně
vražednou stopáž nedošel dech. Kdo nebyl, tak tady fakt prohloupil.
Na
neděli sice nebyla návštěvnost úplně nejslabší, ale čekal jsem víc. Příště až
se budeš rozhodovat, jestli půjdeš na akci, vzpomeň na hygienická opatření
posledních let, abys pak zas nečuměl, že žádné koncerty nebudou…doplácet ze
svého žádný promotér nechce.
Fotky
od Vaška zde.
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat