Parketový Lev – Z Mexika

Domácí punkový label PHR Records servíruje nejen jednu archivní a často ještě totalitou zahalenou perlu za druhou, ale čas od času nabídne i zajímavou novinku. A právě do druhé kategorie spadá druhé album bratislavské punk rokenrolové skupiny Parketový Lev. I když slovenskou scénu sleduji, přiznám se bez mučení, že tohle jméno bylo pro mě do položení jehly na asfalt velkou neznámou…což je i přes doslova soft hudební stránku věci vskutku škoda.

Standardní kapsa z poctivého papíru z dílny PHR ukrývá nejen klasický asfalt, ale i kartu s texty a oku lahodící grafiku, kterou má stejně jako obal na svědomí zdatný zpěvák a neméně zdatný grafik. Onu soft stránku věci podtrhují nejen barvy, ale i kontrast lva v názvu a koláže zřejmě zpěvákových koček na přebálce. Nevím jestli to byl záměr, ale tohle se fakt povedlo.

Hudebně se ocitám skutečně dle propagačního textu někde mezi Ramones a provařenými slovenskými punk rocky. Opakovaně mě kytary během optimálně dlouhých deseti stop evokují Slobodnou Európu, čemuž napomáhají i často samotné texty. Ostatně Slobodná Európa stejně jako Parketový Lev nejsou klasickými punkovými kapelami, ale dostaly do vínku napsat neskutečně chytlavé místy až rádiové, ovšem nikoli špatné, rockové písničky. Není tedy divu, že kapela po roce činnosti získala na Slovensku několik ocenění, a nakonec došlo i na uvedené rádio, kde získala s jednou ze skladeb z prvního alba třetí místo…prostě si budu muset doplnit mezery, ale zpět k samotné nahrávce, která se nahrávala částečně ve na zkušenosti bohatém studiu Exponent a bratislavském studiu MMC, kde se krom kytar a bicích zvučily i další nástroje jako foukací harmonika, saxofon či klávesy, které se stejně jako skladatelský um starají v rámci žánru nejen o uvedenou hitovost nahrávky, ale i o její patřičnou variabilitu.

Každá skladba má vlastní ksicht a často refrén silný jako novoroční předsevzetí v první půlce ledna, které si optimálně naladěný posluchač začne pobrukovat již během prvního poslechu. Hudebníci v rámci konceptu alba dokáží i přitvrdit a pěkně se punkově naštvat, než se vzápětí ponoří do podmanivé melancholie. Kytarová práce je bezchybná a sólová práce podtrhuje nálady jednotlivých zářezů bez zbytečné instrumentální onanie. V uši netahajících vokálech nechybí ramoneovské prvky a stejně zdatně jako kytarové struny si dokáží pohrávat s posluchačovou náladou. Krom pro část posluchačské základny určitě těžce skousnutelnou či spíše neskousnutelnou rádiovost marně hledám na druhém albu Parketového Lva nějaký mínus…kompozičně, instrumentálně i autorsky včetně grafiky rozhodně povedená věc, které sice neudělá díru do punkového/rockového nebe, ale bez debat potěší a to opakovaně.  

Deska oproti stokusovému debutu vyšla v nákladu tří stovek kusů a fanouškovi v textu uvedených kapel se na ní v polici made in Sweden prášit rozhodně nebude.

4/5