Mincing Fury and Guttural Clamour of Queer Decay
aka Miciny nejsou na domácí death grindové scéně žádným neznámým pojmem. Mají
nejen ojedinělej styl nahrávek, ale i živejch přehrávek. Asi nejvíc vše
charakterizuje sousloví „utržení ze řetězu“. Dále pak nadhled, ve všem co
dělají a to už od roku 1996.
Asi se nemá smysl zabejvat se historií týhle
brněnský partičky, protože s kapelou přišel do styku snad každej, kdo
trošku fandí tvrdší kytarový muzice. Posledním plnohodnotným počinem kapelky je
CD „Thousand Years Of Emptines“, ve kterym mají prsty dva žánrově blízký labely
Bizarre Leprous Production a Nice To Eat You Records. Bizarre s kapelou
spolupracuje nejen dlouhodobě (vydal většinu jejích nahrávek včetně úplnejch
prvotin), ale poslal do světa ve stejnym roce jako „Thousand Years of Emptiness“
i CD kompilačku prvních třech počinu Micin s názvem „Lamentations - Eye
For Devils“. Ale keců na úvod bylo dost.
Takže co si Reef s Motorákem, Milcuntem,
Hadem a Dickem připravili no nový desce, která neuhejbá z cesty hudebního
tělesa, kde se nebere téměř nic vážně? Třináct ran do klobouku na
půlhodince stopáže ukrytejch ve vskutku vydařenym grafickym kabátu post-apo
Brna se základním místním prvkem a to šalinou…samo nechybí ani tématicky
vytuňená micina. Kolem post-apo se motaj i texty z pera zmíněnýho Reefa,
který dostaneš téměř ve full výbavě v poměrně obsáhlym a oku lahodícím
bookletu.
Zvuk z Davosu je jak fík, takže si fanoušek
užije čitelně měrou vrchovatou všechny nástroje a že je to tady sakra zapotřebí…protože
i když kapela pro někoho působí infantilně, tak tahle kolekce tracků má k infantilitě
stejně daleko jako Hnídek k čistýmu zpěvu. Každá skladba má vlastní
ksicht, hudebních nápadů je tam v rámci danýho ranku víc, než v celejch
diskografiích řady žánrově „slabších“ párty kapel. Přes to všechno si ovšem Miciny
držej svůj pověstnej nadhled, což dokazujou nejen posledním trackem…a stejně
jako vytíraj podlahu při svejch živelenejch koncertech si vytřou podlahu i s tebou a to rovnou ve tvym obejváku, až vrazíš tohle cédéčko do přehrávače. Pokud budeme
trošku škatulkovat, tak na stůl patřej nejen krabičky jako grindcore a brutální
death metal, ale i škatulky gore nebo hardcore, což při správným dávkování musí
zákonitě vytvořit věc smrtonosnější než krakatit. Docela se divim, že nemaj v sestavě
vedle hostujícího kříklouna z Origin i inženýra Prokopa, protože tuhle
pecku přežijou jen micinky…mňau!
Tohle sice není žádná Amerika, stejně jako já
nejsem žádnej Kolumbus, ovšem tahle deska má sakra něco do sebe a to i když je
poskládána z mnohokrát slyšenýho (pokud si nepřesedlal na tvrdší žánr včera z Evy a
Vaška ). Prostě nakažlivá hudební náplň v luxusnim balení, co chceš
víc?!
4,5/5
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat