24.8.2019 – Fasteratu, Kibera, Infekcja, Drom
Liberecký pivní bar/hudební klub
Azyl i přes problémy posledních let oslavil svý desátý narozeniny. Oslava to byla
samozřejmě mnohem větší, než když se slavila před lety pětiletka. Rozhodně více
než třístovka návštěvníků se tříštila mezi fanoušky dobrýho pivka, který se
začalo točit na terásce už krátce po poledni, fanoušky ostrý muziky prahnoucí
po HC punk výplachu a zvědavce, který se
přišli mrknout, co se v tomhle alternativnim doupěti vlastně děje.
Na rovinu, poslední pivko jsem
vypil cca minimálně před patnácti lety, takže fakt nejsem žádnej pivní znalec. Dle
toho, co jsem četl a viděl, se točilo na deseti pípách více než deset druhů
piva včetně limitek místních domovarníků. Někdo koštoval s citem, někdo se
do toho obul tak, že první večerní set domácích Fasteratu byl plnej alko vpádů
na pódium. Zde i přes značnou míru tolerance ze strany kapely nelze než napsat
otřepanou frázi provařený český kapely a to: „míň piva, víc crustu“…docentův
kytarovej efekt by mohl vyprávět.
Koncert zahájili doslova a do
písmene místní ranaři FASTERATU. Tuhle grupu s více než dvěma stovkama
koncertů na kontě fakt není, i přes jejich poměrně skromnou diskografii,
představovat. Během setu s naprosto libovym zvukem zazněly nejen extra
starý fláky, ale i jedna novinková bomba. Přeplněnej koncertní sál dával během crust
punk rubanice kapele jasně najevo, že tohle bere. Pařilo se nejen v rámci
možností prostoru, ale i s ohledem na promile v krvi, takže několik
vpádů na pódium bylo už poměrně na hraně…naštěstí nikdo nepřišel o zuby, takže
cajk. Vedro jako v peci, hostující křikloun z Dromu…nehorázná jízda…hluk,
pot a řev!
Pokud se člověk prodral
z klubu, mohl se na čerstvym vzduchu účastnit benefiční dražby limitovaný
série trik s potiskem v podobě plakátu akce a samo i logem klubu. Dražilo
se nejen pro organizaci bojující za práva zvířat, ale i na antifašistickou
akci, což je dneska pro řadu lidí sprostý slovo…stejně jako neziskovka…njn nová
hnědá doba. Naštěstí dost lidí vidí věci jinak, protože zajímat se o práva
zvířat je prostě nutný a bejt antifašista je zcela normální, takže nebylo
výjimkou poslat triko do světa i za dvě tisícovky.
Po mírnym vyvětrání přišla na
sále opět vichřice, jelikož další setík měla na svědomí angažovaná hardcore
crust jízda s metalickym ocáskem KIBERA. Možná se budu opakovat, ale v jednom
z reportů (cca 3 roky zpět) jsem psal, že o týhle kapele ještě uslyšíme.
Loňská kazeta nabízející dvacet minut ve společnosti novejch i starších znovu nahranejch
válů, je toho jasný důkazem. Stejně jako si kapelka zaslouží pozornost při
živejch přehrávkách, tak oněch deset pecek by si zasloužilo bez debat otisk do
asfaltový drážky. Kapela sama netlačí zbytečně na pilu a více než rychlosti se
věnuje údernosti, což mělo naživo dle očekávání devastační účinek. Čtverka si v pohodě
vystačí i s jednou kytarou, aniž by sklouzávala do stereotypní hudební
pasti, která je zatraceně ošemetná zejména pro danej rank. Po vokální stránce nelze
vytknout vůbec nic…zpěvaččin projev doplňovanej řevem bubeníka a basáka sedí do
hutnejch kompozic náramně…radost vidět, radost poslouchat.
Stejně jako Kibera a Fasteratu zdevastovali
s výbornym zvukem Liberec i wroclavští syroví crust punkeři INFEKCJA.
Vysokooktanovej set těhle veteránů scény (kořen v roce 1991) obsahoval jak
přímočarý d-beat grindem čpící válce, tak v rámci ranku „progresivnější“ kytarový
disha kousky, ostatně jak je můžeš poslechnout v epkový diskografii
kapely. V kapelním distru byl v nabídce letošní LP kompilát s vše
říkajícím názvem „Singles 1997“, kterej krom sady pecek od týhle kapelky
obsahuje i parádně vyvedenej booklet s texty a řadou dobových fotek…prostě
ve všech ohledech povedenej asfalt, kterej se ti bude ve sbírce pěkně vyjímat. Celkovej
dojem z koncertu…nehoráznej diktát. Škoda jen, že kleknul větrák, což při
návštěvnosti akce, byl vskutku hrob.
Na atmosférický DROM jsem se těšil, ve spolupráci s Metalgate tahle kapela stoupá v rámci scény raketově vzhůru. Hlavní zásluhu na rozšíření jména DROM do širšího podvědomí má ovšem kapela samotná a to zejména dvěma loňskýma dvanáctipalcovýma nahrávkama „Tady Bůh Není!“ a kolaborací s těkotonážní jízdou Blues For The Redsun pod názvem „Fullmoon Alchemy Narcotic Session“. O kompozičním umu a citu pro věc týhle doomy post-kytarový partičky jsem psal mnohokrát a živě tomu nebylo na týhle akci opět jinak. Jen mi přijde, že ty kytarový efekty se klukům na pódiu poněkud rozrůstají, takže se tam prostě všichni neposkládaj…haha. Na místě nechybělo samozřejmě bohatý kapelní distro, o jehož jednotlivý kousky si můžeš klukům napsat.
No nezbejvá než napsat, že minimálně hudebně nemohla oslova deseti let fungování klubu proběhnout lépe (ehm…ledažeby přijeli ty Oi Polloi, že Hanzi). Tak směle do další desítky, jelikož pevně věřím, že klub nepřízeň osudu překoná a ještě upevní svoje dneska už poměrně silný jméno na mezinárodní DIY scéně.
Fotky z akce sleduj na mejch stránkách.
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat