Mordum – And What Is The Truth? (2017)


Mordum – And What Is The Truth? (2017)

Koník se svým labelem Support Underground tasí na scénu smrtícího kovu další slovenskej death metalovej trumf. Takže zbystři, jelikož po košických Disconsolate tě přicházejí od uvedenýho labelu rozdrtit na prach bratislavští Mordum.

Tahle kapela byla pro mě jednou velkou neznámou a to i přes skutečnost, že letos fungujou už dvacátým šestým rokem. Od roku 1991 vydali po dvou demáčích, jejichž jména zapomněl i čas, demo „Systems“. Tahle osmiskladbová kazeta, ze který můžeš ochutnat na bandzone profilu kapely spatřila světlo světa v roce 1995. Po nějaký době ovšem kapelu po jejím rozpadu a znovuzrození na základě neshod jednotlivejch hudebníků postihla další komplikace v podobě zdravotních problémů bubeníka. Právě tyhle dvě události dle samotný kapely stály za více než dvacetiletou prodlevou mezi nahrávkou „Systems“ a letošním počinem „And What Is The Truth?“. Pokud máš zájem zabřednout do historie Mordum poněkud hlouběji, opět tě odkazuju na bandzone, kde je sepsaný poměrně obsáhlý pojednání a nebo si rovnou pořiď knihu z pera basáka s názvem „Please no disco tonight“. Knihu stejně jako CD seženeš samo u Support Underground.

Nahrávka „And What Is The Truth?“ vyšla u labelu tradičně na stříbrnym kotoučku, ovšem tentokráte ne ve formě digipacku, což rozhodně vítám. Zdali se album dočká LP verze, se necháme překvapit. Standardní CD krabička krom vlastního nosiče ukrejvá i graficky dobře zmáknutej booklet s kompletní textovou přílohou deseti tracků, který na nahrávce najdeš. Nechybí ani fotky hudebníků ani info o nahrávce. Ucelenej koncept dotváří grafický prvky tématicky spajtý s jednotlivýma textama prolínající se s fotkama jednotlivejch hudebníků. Neveselou lyrickou náplň předestírají nejen samotný názvy skladeb, ale i krvavý cákance a oldskullově laděnej titulní cover, kterej už tě naplno připraví na samotnou hudební náplň, kde i přes pořádnou porci brutality hraje stará škola prim.

Na ploše více než čtyř desítek minut dostaneš deset tracků s téměř rovnoměrně rozloženou stopáží. Úvodní štych „God Saves Only Queen“ zahajuje démonický intro, který tě dostatečně připraví na nekompromisní nářez bicích, dvou kytar, basy, brutálněji usazenýho growlingu a nenávistnýho screamu. Track se žene zběsile vpřed a krom brutálního death metalu nabízí i prvky z dalších extrémních odnoží…grindový postupy jsou patrný na první poslech. I přes větší důraz na brutalitu kompozice tasí hudebníci nějakou tu kytarovou sólovou práci, která je decentně oživujícím prvkem v záplavě kytarových rifů a dusotu bicí baterie. Čitelnost jednotlivejch nástrojů je na dobrý úrovni stejně jako celkovej zvuk nahrávky. Borci, který si nahrávku od A do Z upekli sami, odvedli na tomhle poctivej kus práce. Stejně jako úvodní track je i titulka „And What Is The Truth?“ textově namířená na věci, který hudebníky evidentně serou a stejně jako až na jednu výjimku obsahuje tématicky laděný intro. Intro neužírá moc stopáže, tudíž je prostor v podobě čtyřech minut na daleko bohatší kompozici než skýtal úvodní vál. Titulka stojí na mocnejch rifech, který ti budou evokovat nejednu „kultovku“ na extrémní scéně. Blackened složku věci postrkujou dopředu lehce disha kytary či efektně vložený údery zvonu, kytarový sólíčka vzdávají hold legendám death metalovýho ranku a dočkáš se i takových těch kytar á la Cannibal Corpse. Hrdelní projevy lahodí uchu a jejich zřejmě nahólovaný koncovky vyvolávaj jemný mrazení v zádech ostatně stejně jako uvedený zvony, který tě v samém zavěru doprovodí až k úvodním tónům třetího a opět neveselýho štychu „Dictators“ čpícího opět špetkou grindu. Track má na svym startu poměrně vostrej tah na branku, kterej následně střídá s další mohutnou rifovačkou a samo i mohutnýma vokálama. Bubeník se přetahuje s kytaristama, kdo předvede větší parádu. U mě tenhle poměrně vyrovnanej souboj vyhrály plačtivý kytary do kompozice pasující jako prdel na hrnec. Samo opět nechybí zlověstnost. Od boha a diktátorů kapela přechází k novodobejm tématům a ve čtvrtym zářezu „Rise Of The Drones“ nechává drony odhalit tvůj strach. Kytaristi pokračujou v úročení let dřiny, bubeník předvádí parádní práci zejména v refrénových pasážích, který jsou oslazený zvuky „Skynetu“. Před očima mi skáče řada oblíbenejch kapel od Krabathoru přes Sepulturu či Deicide až k Antigamě (abys měl představu) a rochnim si v tomhle marastu až po uši. První polovinu nahrávky uzavírá rovněž problém moderní doby a to digitalizace ve formě skladby „The Process Of Digitizing“. Skladba disponuje opět zdařilou kompozicí a máš možnost se přesvědčit, že kapela nešperkuje skladby nejen tematickýma intrama, ale i tematickým stylem hry, kterej ruku v ruce s kompozičnim umem tvoří ksicht každýho tracku. Asi není potřeba dodávat, že i tahle věc obsahuje notnou dávku technický hry.

Druhou půlku desky otevírá opět útok démonů a „The Magick Substance“ nabízí další podobu brutality jménem Mordum. Leckdo by předchozíma pěti trackama uzavřel jedno dvacetiminutový fullko, Bratislava ovšem tasí další želízko v ohni, který rozhodně nedává prostor nudě. Střednětempý death s odérem hniloby plynule přechází do další porce techniky a ostřejších temp čerpajících z dalších žánrů. Při vyšší hlasitosti s přehledem nastává kýžený devastační účinek na posluchače, který ovšem může být během prvních poslechů mírně trhán řadou zvratů, který dosednou do noty posluchače po dostatečnym vstřebání materiálu.        Lord Of War Or Peacemaker“ chrlí další hektolitry nenávisti a kytary opět nabírají zlověstný sound, vokalista předvádí nekompromisní diktát, jehož hudební doprod disponuje poměrně vysokym oktanovym číslem…celej track se žene zběsile vpřed a věř, že nebudeš mít čas vydechnout, jelikož sólová kytarová práce tempo ani údernost válu rozhodně nebrzdí. Osmej štych „        Poverty“ nevybočuje nijak z nastolený vostře dávkovaný brutality, ovšem řadou užitejch prvků z thrashe či blacku se jedná opět o skladbu, kterou si zapamatuješ a která rozhodně nezapadne jako nezajímavej kousek z celku…pro mě čirá zloba a začínám mít čím dál větší problém vypíchnout nejsilnější kousky alba, jelikož všechny tracky mají svoje kouzlo, nápady, notnou dávku poutavosti a dostatečnou porci originality. Fanatismus si bere na paškál předposlední stejnojmenná věc složená z trademarků Mordum (mohu-li to tak nazvat) disponující velmi znepokojivě znějícíma kytarami a sadou libově znějících natahovaných growlů…tohle fakt není Láďa hruška, dneska vaří Jamie Oliver. Závěrečnej track „The Darkness Of Altars“ zasazuje další ránu všem modloslužebníkům a za pomoci zhudebněný démoničnosti (vokály sou echt a ve spojení s vloženou psychedelickou kytarou je to síla) se kruh jménem Mordum uzavírá.

Jako Mordum upekli velmi vydařenou nahrávku žánrově patřící do ranku smrtícího kovu. Ovšem s ohledem na slyšené nelze hudebníky označit za škatulkáře, jelikož death metal předvedli v několika variantách (stará škola, Amerika, i technika) a díky vkusně zakomponovaným dalším žánrům extrémní muziky dokázali s přehledem utáhnout stopáž delší než čtyřicet minut. Další klady spatřuju v přístupu tvoření vlastní nahrávky a to nejen ve fromě DIY, ale i v rámci detailní propracovanosti muziky s lyrikou i grafikou. S ohledem na můj osobní hudební záběr si konkrétně z death metalu dost vybírám a na rovinu řikám, že  tuhle desku si s chutí pustim znova a to samý doporučuju tobě.

9/10
Grinch

Interpret: Mordum
Název titulu: And What Is The Truth?
Rok vydání: 2017
Vydavatel: DIY / Support Underground
Formát nosiče: CD
Hrací doba: 41:30
Počet skladeb: 10
Země původu: Slovensko

Žádné komentáře:

Okomentovat