Když ti tam nepasujou kytary narvy tam klávesy, když nemáš klávesy, použij saxofon, a když ti nefunguje saxofon, namixuj do toho nějakej sampl…takhle by začal recku na desku s názvem Chantera Pas nejspíš Babica a spousta kapel, co se snaží, být za každou cenu originální by takto možná i postupovala. Naneštěstí to opravdu není případ ruských mistrů kompozice a originality Tremor, kteří ukuchtili kurevsky výživné a těžce netradiční death grindové soustu, kterého se nepřejíte ani po opakovaném téměř čtyřicetiminutovém chodu. Téměř deset let existence bandu je na výkonech hudebníků znát a obal je jedním slovem bombastický.
Už úvodní tóny otevírací válu Zinakanava dávají tušit, že nepůjde o žádný neřízený náklep, ale vskutku hudební lahůdku podpořenou uchu lahodícím zvukem. Vyhrávky střídající choré grindové party s hrubým growlingem a sreamem, do všeho přicházejí klávesy, bubeníkovi sypačky, parádní kytarová hra, ženský čistý vokál a sedim s otevřenou hubou, čumim jak péro z gauče, hltám každej tón…pecka…sou tam Kovenant, sou tam běsnící grindové spolky, jsou tam pop-rockové pasáže a drží to pohromadě v necelých dvou a půl minutách záhadným lepidlem jménem Tremor. Dvouminutová dvojka Chantera Pas jede už z ostra, námrd jak hrom střídají rify s prazvláštním vokálem a nastupuje crusty jízda proložená něčím neurčitým a opět grind – prasečí vokály, do toho ženský vokál, čistý vokál, crust, grind…pecka! Trojka Red Igelkott, vysokooktanový HC grind sypec se sólovou kytarou proložený rockovou pasáží…další dvě minuty libích tónů ukončených vskutku rusky. Čtyřka Finka posílá na posluchače saxík přetahující se o pozornost se sólovou kytarou, zpěvák se dáví, bubeník tluče se slyšitelnou lehkostí. Neskutečná chytlavost, parádní rify i nezbytná death grindová prasárna i nadhled, který je z desky čim dál víc cítit. Pětka Curly Folk Fun vrací posluchače pěkně do death grindových vod a techno death metalovými postupy ukazuje další ze svých x tváří. Ladný přesun na rockovou věc s luxusní basou mě uzemňuje a než se stačím vzpamatovat, jsem opět v zajetí technického death metalu a grindových šíleností včetně nezbytného prasečího vokálu. Šestka Lenin Dolby Digital se svou téměř čtyřminutovou stopáží vymyká zaběhnutému standardu dvou minut a po proslovu v ruštině sype do posluchače pro změnu trošku nu metalu, samo následovaného grindem a ujetým – nejspíš funky se ženským zpěvem. Hlavní páteř ovšem tvoří grind a žebra jednotlivé hudební parádičky jednotlivých hudebníků završené samply. Sedmička The Proletarin´s Teeth se vrací na zaběhlou stopáž a úvodními rify vyzývá ke zběsilému pogu. Poté luxusní gore ladně střídané party jak od legendární ruské bandy Leningrad koketující mezi pro mnohé stravitelnějšími styly jako jsou ska, punk, pop nebo funky. Nelze opomenout power metalové kytarové orgie, lahůdkovou rubanici, vokální pestrost a kostelní zvony. Neuvěřitelné! Osmička Zubi Zolotiya (industrialrock mix) po úvodních chorálech chrlí remix již slyšeného s prasečím i jinak zmutovaných vokálem. Normálně tyhle počiny přetrpim, ale tady to sedí jak prdel na hrnec a dokonce mě to i v kontextu desky baví. Devítka A Nurse Red Cross An Anus Medicine samplově navazuje na předchozí počin řezavou kytarou otevírá celkem slušnou řezanici, která však dlouho nevydrží a podsamplované ska posílá vál ještě do větších hudebních extrémů s čímž si repráky na větší hlasitost nemůžou poradit. Desítka Desensitized, nejkratší, minutový vál desky – grind s gore vokálem versus funky úlet. Jedenáctka Bourgeois Lubricunt ve stopáži minuta a půl krom grindové skladby a funky úletů nabízí lahodné kytarové i bubenické vyhrávky v doprovodu vokálních orgií. Dvanáctka Lida Solves začíná jak ženská bitka v disco baru. Samply, vokální mutace a poté legračně znějící již jednou zmínění Kovenant ustupující chvílemi emo pasážím i kytarovým black vichřicím. Další velmi zvláštní třiminuty velmi zvláštní desky zakončené brekem. Číslo třináct nese název Ni Marie Ni Curie. Opět přímá návaznost na předchozí skladbu ovšem v grindovějším duchu a parádní basovkou…zní to jak kdyby Rammstein hrály funky a najmuly si zpěvačku z ghotic kapely. Čtrnáctku Conquer All zahajují zlověstné death blackové party, které až do půlky válu drtí posluchačovi sluchovody…a kurva…zase nějaký regéé se ženskou, cože…zase deathblack. Jestli už se zdá, že deska nemůže více překvapit, tak je to velký omyl…známé kytarové rify zabalené do unylé nudle se zběsílými zpěvy válu Mikhalich Requiem ustupují pod náporem kytarového mohykánství, blackové démoničnosti a vskutku bravurních hráčských výkonů. Čtyři minuty hudebního labůža, podobné čtyřem předchozím, ale opět trošku jinde. Poslední vál Crab po netradičním úvodu v duchu božských Les Sexareenos a techno soundu se opět drtí. Mohutný je nejen sound, ale i mužský vokál, kterému opět nádherně kontrastuje vokál ženský. V závěrečných válech je sice dost vypůjčeného, ale i tak to hudebníci slepili opět na jedničku.
Pro mě rozhodně nejlepší, nejpestřejší a zároveň nejzábavnější věc, co jsem měl letos možnost poslechnout. Netradiční kloubení všemožných hudebních stylů na základech poctivého death grindu. Nadhled, nápady, vtip, obal. Za mě desítka jak vyšitá.
10/10
Grinch
Interpret: Tremor
Název titulu: Chantera Pas
Rok vydání: 2013
Vydavatel: Coyote Records
Formát nosiče: CD
Hrací doba: 39:22
Počet skladeb: 16
Země původu: Rusko
Web: metal-archives.com/bandTremor
Žádné komentáře:
Okomentovat