I když scénu lustruju již třetí dekádu, pořád se mi stává,
že občas narazím na kapelu, o které jsem nevěděl nebo ji s ohledem na dobovou
tvorbu přeskočil. Backfliping Dog prezentující se také pod zkratkou BFD spadají
do té první kategorie…takže příjemné překvapení číslo jedna. Za ty roky už jsem
toho slyšel neskutečný ranec, takže i když je něco precizně zahrané a
zkomponované, neznamená to ještě, že to má u mých zmlsaných uší jasnou šanci na
úspěch…prostě vždycky cením navíc i dávku originality nebo vlastního ksichtu
chceš-li, díky kterému kapelu poznáš, aniž by sis přečetl na displeji nebo na
přebalu desky, co to vlastně hraje. U téhle hardcore punk kapely z Horní Bečvy
je až na nějakou tu drobnost splněno oboje…takže příjemné překvapení číslo dva.
Osobně vůbec neznám předchozí tvorbu a aktuálně je mi asi i
fuck, protože tahle deska, se kterou kapela Backfliping Dog slaví dvacet let na
scéně, je skvělá. LP Vydání má na svědomí Péťan a jeho DIY label Aback
Distribution. Takže je zaručeno kvalitní zpracování a není žádná limitovaná
edice. Takže deska je naštěstí úplně fuck všem překupníkům. Všechny desky jsou
v oranžovo fialovém splatter podání a s obalem, který mému oku bez debat
lahodí. Fyzický nosič jsem ještě v ruce nedržel, ale po opakovaných posleších,
to mám rozhodně v plánu.
Jak molotov z přebalu letí na posluchače ihned se skvělým
zvukem z Davosu otevírák “Změníme svět“. Při poslechu mi ihned naskakuje
Lucifer Efekt, nikoli podobností s rožnovskou scénou, ale originalitou i jistou
soft stránkou věci, i přes kterou si mě kapela omotává kolem prstu (a to je co
říct, u člověka, kterým řadí k poslechovým topům kapely jako Nasum). Na desce
je i přes početnou sestavu pěti stálých členů i řada hostů. V úvodním válu to
jsou dva borci z hardcore kapely The Neunikneš, kde obohacují šlapavý protest
song o vokály a trombón. V následujícím tracku “Na troskách měst“, který řadím
k topovým momentům alba přicházejí na řadu housle, které se linou téměř celou
deskou a jedna z hostujících zpěvaček, které netahají za uši, což se tofužel
nedá říct vždy u projevu kmenového zpěváka, který mi místy přijde v rámci
frázování lehce krkolomný. Kompozice skladby je ovšem chytlavá jako náplň
uvedeného molotovu a refrén bude posluchači znít hlavou poměrně dlouho. Text je
velmi zdařilý, ostatně jako většina na desce. V následujícím štychu “Revoluce
od stolu“ kapela nepřestává překvapovat a posílá k mikrofonu další hostující
zpěvačku. Rychlejší tempo, úderný hardcore punk, skvělý refrén a další skvěle
zakomponované housle…tohle si fakt nechám líbit. Housle působí nejen symfonicky, ale místy až
nervně jako v následujícím zářezu “Mosty“ s jasným poselstvím obohacujícím
další povedenou kompozici. I přes kopec skvělých nápadů se kapela naštěstí drží
se stopáží jednotlivých skladeb při zemi…nepřekročí tři a půl minuty a tím
vskutku nedává prostor pro žádnou vatu. Antifa song R.A.S.I.S.T.I. je přímočará
message bez servítek, ovšem hudebně i bez houslí kapela lehce kouzlí a tasí
sólovou kytarovou práci a jako mnohokrát na nahrávce naplňuje potenciál dvou
kytar. Řešení vokální stránky věci až na pro mě místy ne úplně stravitelné
frázování je další devízou nahrávky. Střídaní zpěvů, silné vícehlasé refrény
podporující nejen zpěvnost, ale i důraz naléhavost textu jako v následující
skladbě “Poslední století“.
Na druhé straně desky čeká na posluchače dalších šest
skladeb a když už se zdá, že hudební motiv ve skladbě “Hrdina“ už tady byl, tak
kapela tasí nejen další kompoziční lahůdku, ale i další vokální hostovačku.
Zbožňuju hudební gradace a tady se fakt dařilo. “Otroci peněz“ sází pro změnu na
těžké hardcore riffy, ale jen o nich to opět rozhodně není a variabilita v
rámci ranku je prostě na výbornou. Kratší zářez “Syn“ je další přímočařejší
věcí, kterých kdyby byla deska plná, zapadne bez debat mezi desítky dalších
žánrových titulů. Naštěstí tato podoba, ačkoli není špatná, desku jen šperkuje
a netvoří její gró. Gró nahrávky jsou naštěstí totiž věci jako následující
kompozice “Historie“. Skvěle hudebně vystavěná skladba s dobrým textem, která
netlačí zbytečně na pilu, s hostem, zapamatovatelným refrénem a přehlídkou
jednotlivých nástrojů. Další velmi silný moment alba…stejně jako předposlední
věc “Bečva nevyšumí“, která se dělí o hardcore punk nebojím se říct až s
lidovkou. Závěrečná věc “Žij“ tvoří krásnou energickou hudební tečku, kterou kapitolu
“In ruinis urbium“ neopustí, ale s chutí se do ní pustí znovu.
Půlhodinové nahrávce nelze až na uvedený a jak již bylo
zmíněno možná i subjektivní problém s frázováním frontmana Kristofsona vytknout
už nic.
Buď mým světlem
Které změní svět
Až ho rozzáří
Možná, že čeká nás konec
Nebudu se bát
Snad slunce zase vyjde nám
Bude další den
Děkuju ti za vše, ale teď
Teď už musíš jít
4,75
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat