Feast – Feast (2012)
Prdel nakopávající trojice hardcore punkerů z Berlína
je sice na scéně teprve od roku 2010, za to dobu ovšem stihli po pěti
skladbovém demíčku vydat debutní CD a aktuálně i dva splity v podobě sedmi
a dvanácti palce na asfaltu.
Stačí se mrknout na jejich web a bude vám hned jasné, že čas
nemarní. Krom vydávání svého „feastcoru“, jak svou produkci sami nazývají,
celkem i hojně koncertují po domácím Německu. Letos se ovšem vydali šířit svou
kritiku společnosti i k nám do Čechistánu. Report z jejich zastávky
v Liberci si můžete přečíst také na webzinu.
Na živo byla jejich muzika neskutečná vlna energie, navíc od
tuctového hardcore punku na míle vzdálena. Jak ale zní tihle šílenci z desky
– debutního CD z roku 2012 – se pojďme podívat níže.
Nosič stejně jako celá banda nedá dopustit na DIY, takže zde
máme černobílý CD-R digipack, ručně číslovaný, se základním info o nahrávce,
seznamem válů a vkusně vloženou rozkládačkou s texty. Zpracování nelze nic
vytknout, navíc rozkládačka s kolážemi fotek a texty se sakra vydařila.
Texty jsou převážně v angličtině, ale posluchač se dočká i němčiny…o čem
jsou, asi není u podobně laděné bandy potřeba extra rozebírat.
Šestnáct válů na stopáži přes třicet šest minut nabízí jak
svižné party, tak techničtější (chápej v hardcore punku) pasáže
doprovázené třemi vokály, a to bicmana, basáka a kytaristy. Zvuk není žádný
křišťál, ale o to tady vůbec nejde…navíc když se nekoná změť zvuků á la
padesátý pátý živák tety Agáty nahraný v koupelně na nějaké domácí spářce.
Takže směle do toho, za dozvuků intra se probouzejí
k životu zmíněné hlukové aparáty a trojice z Berlína se chystá
rozpoutat feast hell, které nemůže začít ničím jiným než pořádnou tancovačkou s pekelně
nasranym vokálem. Bicí si razí cestu kupředu a občas zaškobrtnou nějakým tím
trefným přechodem, či odklepáním kytarové řežby. Sborové vokály jsou super a
již během třetí skladby, která ač jede stále převážně ve stejném tempu, který
nastolil první vál, hudebníci ukazují, že umí hrát a zpestření skladby nějakou
tou vyhrávkou jim není úplně cizí. Některé party zavání grindcorem, po chvilce
posluchače drtí hardcore rify, aby si mohl v dalším štychu zapogovat na
skočnou punkovku s chytlavými refrény. Sem tam se prolne albem nějaké to
intro, které bývá předzvěstí vysokooktanové smršti, která posluchači vyklepe z makovice
poslední ideje o spravedlivém světě kolem nás. Stejně jak na živo mi přijde při
poslechu válu „Buried in Time“, že hudebníci jsou v naprostém souznění se
svými nástroji a sypou to s takovým přehledem, že by jim mohl kdejaká
dymytří banda závidět. V polovině desky jsem nadmíru spokojen. Navíc když
další pumelenici startuje ponurá předehra. Další vražedné rytmy, taneční
pasáže, sborové vokály, výborná práce bubeníka a nasranost, která vás donutí
vběhnout do kotle a vyřvat i vypotit ze sebe všechny hnoje. Desátý vál „b.p.i.t.f.o.w.“
je vskutku jízda! Perfektně vystavěnou kompozicí stupňující energii proudící
z těhlech třech chlapíků až do červených hodnot se pyšní i další vály
s libovými hardcore pasážemi. S třináctým válem „No Honour“ přichází
na řadu rock n roll jako kráva s dalším parádním refrénem, kterej si
můžete od plic zařvat doma v obýváku. Ke konci alba hudebníci mají ještě
dost munice, aby na posluchače vytasili další nápady a postupy, které tuhle
desku vskutku v rámci žánru tvoří neskutečně pestrou a poutavou. Ač už se
jedná o „Police State“ či po kratší pauze závěrečnou „Dark Star“
s vynikající předehrou.
Výsledný dojem je na debut více než dobrý. Zde si přijdou na
své nejen milovníci špinavého hardcoru, ale i posluchač, který nepohrdne
zajímavou deskou, i když zrovna není v jeho oblíbeném ranku. Takže do
Berlína s přehledem za osm a necháme se překvapit dvanáctipalcem.
8/10
Grinch
Interpret: Feast
Název titulu: Feast
Rok vydání: 2012
Vydavatel: samovydání
Formát nosiče: CD-R
Hrací doba: 36:19
Počet skladeb: 16
Země původu: Německo
Žádné komentáře:
Okomentovat