Histos – Suture
(promo 2012)
Dostalo se mi do rukou promo CD
kapely Histos. Před poslechem tohoto stříbrného kotoučku jsem měl možnost vidět
opakovaně tyhle grindery na pódiích lokálních akcí, takže tradičně nejdříve
live a pak ze záznamu. Ale teď již k vlastní desce.
Na první pohled mě upoutává
grafické ztvárnění dílka, které bych směle zařadil k těm zdařilejším. Na
přední straně jakýsi sešívaný zjev částečně schovaný za rozteklým logem –
ostatně jej vidíte sami. Vzadu na vás kromě seznamu jednotlivých skladeb, které
zavání pitevnou a gore tématikou, jukne dredatá, přírodou krásně obdařená
dívčina v plynové masce. Pro červeno černé obaly mám prostě slabost.
Z plastu vytahuju čtyřstránkový jednostranně natištěný booklet s potřebnými
informacemi o kapele a fotkami hudebníků, který se také celkem povedl.
Po spuštění média
v mechanice na mě útočí ihned vál, kterým Histos zahajují své live sety.
Zvuk je slušný a kapela si pokvíkává ve středním tempu. Druhá věc tempo sice
nemění a song se opět houpe, ale dva zpěváci skladbu příjemně zpestřují jak
growlingem, tak screamem. Třetí věc už odsýpá trošku rychleji, ze středního
tempa však nevylézá, ovšem vokální stránka ala Heamorrhage je parádní.
Kytarista sice tlačí převážně jeden rif, ale s údernými bicími se to dobře
poslouchá – v jednoduchosti je síla. Čtvrtý vál nabízí pestřejší kompozici
kytary a bicích, ovšem stále nijak neregistruju basu a zpěv mi chvilkami
připadá mimo. Pátý vál se opět houpe ve standartním tempu z předchozích skladeb,
což začíná působit jednotvárně. Poté na mě útočí Eva s Vaškem. Při této šesté
CD stopě zjišťuju, že je to vlastně původní, na přebálce zmiňované outro –
v půlce desky? Sedmá věc je kupodivu intro, které mělo být na začátku.
Poté již nastupuje další skladba, která má v bookletu druhé pořadí – těžko
říct jestli je chyba na straně nosiče či mechaniky. Vál opět připomíná již na
této desce mnohokrát slyšené, ale bubeník se trošku rozvášňuje a celkově vše
příjemně zpestřuje. V předposlední skladbě konečně slyším basu, která dostává
trošku prostoru při partu bez kytary. Tento song je sice krátký, ale nabízí
rychlejší pasáž zakončenou výkřikem apendix, což je i název celé skladby.
Poslední věc zahajuje opět střední tempo podpořené slušným growlingem, pak se
zrychluje a podruhé mě na desce tluče přes uši, že vokál není tam, kde bylo asi
původně zamýšleno. Skladby se pohybují v rozsahu do dvou minut stopáže,
ještě aby ne, když se s intrem i outrem vejdou do čtvrthodinky bez pár
vteřinek.
Sice se jedná o promo, ale pár
chybiček tam přeci jen je. Ovšem když člověk vezme v potaz, jak kapela
působí dlouho, žádná katastrofa to prostě není. Necelá čtvrthodinka stopáže
uteče celkem rychle a nepříjemné to na poslech určitě také není. Uvidíme, jak
se Histos budou vyvíjet dál. Zatím těsně pod průměrem.
4,5/10
Žádné komentáře:
Okomentovat