Straight Hate - Mental Disorder (2014)


Straight Hate - Mental Disorder (2014)

Straight Hate je poměrně nová polská smečka, jejíž debutní materiál se dostal k nám do redakce prostřednictvím vokalisty Kuby Brewczyńskyho, který nejenže trápí hlasivky v grindcore úderce Parricide, ale zároveň se zhostil loni touhle dobou mikrofonu i ve zmíněných Straight Hate.

EP Mental Disorder spatřilo světlo světa začátkem tohoto měsíce a krom vokalisty se na něm samozřejmě podíleli i další hudebníci z polského Lublinu v klasické sestavě pro pořádnej náklep, takže sestavu doplňuje kytarista, basák a bicman. I když jsou tihle čtyři týpci kloubící grindcore s hácéčkem a špetkou death metalu na scéně dle dostupných info pouze rok, povedlo se jim dát dohromady velmi solidní materiál.

Čtyřskladbová porce s průměrnou stopáží jednotlivých válů ke dvěma minutkám vyšla jako internetová nahrávka, ke které sama kapela na svém bandcampu uvádí, že pokud se ozve nějaká banda, která s nimi vydá split, jdou do toho. Navíc je tahle výzva směřovaná i k labelům…ale jeden už je zaháčkovanej…asi dobře ví proč.

No protože matroš je to opravdu kvalitní, navíc se slušným pochystaným titulním coverem. Věc otevírá vál Sweet Carnage, který kombinuje střední tempa s těžkými houpačkami, čímž tvoří vynikající HC/grindcore s optimálně vykresleným hrubým vokálem, jenž si občas přihodí trošku screamu. Nahrávka má solidní zvuk a jednotlivé nástroje jsou i v této hutné porci krásně čitelné. Hradcore hutnost čeká posluchače i ve druhém fláku Liquid Laugh, kde vystrkuje zejména v kytarové hře krapet zmíněného death metalu, když k tomu přičtu brutální basovou linku a celkový kompozičně i hudebně zdařilí koncept válu, který následuje kvalitou svého předchůdce, jsem spokojen jak to prase podrbané na hřbetu. Kritickou tématiku songů nepřerušuje ani trojka s názvem Resistance, která má díky své délce dostatek prostoru představit podrobně jednotlivé nástroje. Posluchač se dočkává jak grindcore kvapíku, tak úderných rifovaček, kterým mocně diktuje tempo mistr tlučmistr. Práci kytaristy se také prakticky nic vytknout a basovému bublání jakbysmet. Kratičké epko uzavírá death metalově rozjetá finální kompozice Bloodshot Eyes, ve které se opět klasické HC postupy prolínají s ostřejší grindcore jízdou. Kytarista parádně a s naprostým přehledem po celou stopáž epka plynule přechází mezi styly hry definující jednotlivé uvedené žánry extrémní muziky, takže hrát stejně jako ostatní hudebníci prostě umí.

Ve výsledném dojmu se asi budu opakovat, když napíšu, že se jedná o kvalitní věc, ale tak to prostě je, no. Kritici mé chabé slovní zásoby si z toho můžou pohonit a já můžu ještě přihlédnout k tomu, že se jedná o debutní počin. Dalším kladem budiž fakt, že vzhledem k slyšenému pojetí válů by se můj pohled na full desku, co se týče kvality i nepřítomné nudy, nejspíš nijak výrazně nezlepšil. Deská má i mírné zápory-spíše nedotaženosti (zvuk i propracovanost obalu by mohly být dle mého ještě lepší, no), které ovšem celkovou slast z poslechu příliš nekazí.

8,5/10

Grinch

Žádné komentáře:

Okomentovat