Bring the Drones – Ignorance Paradise

Další pořádně nasranou nahrávkou od vydavatelství Phobia Records je švédsko anglickej projekt Bring the Drones, jehož pět členů můžeš znát z kapel, jako jsou Anti Cimex, Doom, Drillet Killer, Totalt Jävla Mörker, Death Dealers a dalších. Věřím, že první dvě až tři jména ti poskytnou dostatečnou záruku pro to, abys desce věnoval trochu času.

Slovo projekt používám u Bring the Drones záměrně, jelikož jsem se někde dočetl, že se jedná o čistě studiovou záležitost, takže si tenhle spolek harcovníků „špinavýho“ žánru můžeš vychutnat „pouze“ z desky, jejíž provedení nijak nevybočuje ze zaběhnutých standardů. Mirek se do vydání pustil ve spolupráci s anglickou Kibou Records (v kapele působí provozovatel tohohle labelu) a výsledkem je klasická černota a krvavě rudá limitka…tyhle dvě barvy vystihujou náladu celýho alba, který je po textový stránce jedna velká sociální kritika a po hudební stránce i přes nějakou tu kytarovou parádičku nasranost na entou.

Na přebálce najdeš kankánový tanečnice v plynovejch maskách, masky najdeš i na rubu přebálky společně s tracklistem čítajícím osmnáct zářezů. Uvnitř černobíle laděnýho přebalu najdeš krom vlastního nosiče i kartu s kompletní textovou přílohou a infem o nahrávce…na kartě samo také není nouze o plynový masky, ostatně stejně jako v oficiálním stejnojmenym videoklipu „Ignorance Paradise“, jehož zvukovou stopu najdeš na „B“ straně desky). 

Sestava sedmi hudebníků (teda spíš pěti hudebníků a jedný hudebnice) s uvedenym nástrojovym obsazenim objasňuje bohatý basový linky, který na necelý půlhodince uslyšíš. Úvodní flák „Stressed To The Bones“ ti dá jasně najevo, o čem dvě strany černýho asfaltu budou….hardcore punkovej mangel as fuck. Energická jízda s řádně nasranýma vokálama nekonční ani při dalších otáčkách zeměkoule uprostřed desky. Uskupení ovšem dokáže sundat nohu z plynu a vykouzlit třeba anarchopunkovou věc čpící kompozicí i vokálním přednesem kultovních Aus Rotten. Jenže tohle je autorský, takže přichází na řadu i várka melodických vyhrávek netrhající temnej koncept nahrávky. Vyhrávky maj svoje kouzlo a zároveň umocňujou následný kvapíky. Řádně špinavej rock n roll „Nuclear Fucker“ má potenciál tě vymrštit k šílenýmu tanci po nábytku přímo u tebe v obýváku…uf. Většina tracků je chytlavejch jak benzín a ten zbytek, třebas jedna z delších a „A“ stranu uzavírajících „A Cavalcade Of Bastards“, kterou můžes poslechnout na bandcampu vydavatelství, je vyloženě oprátkou pro tvůj krk.

Druhá strana desky obsahuje klipovky, který můžeš sčíhnout na youtube kanálu BtD a jednou z nich je rovnou úvodní „I Am The Glitch“. Flák nakopávající prdel stejně jako úvod strany „A“, jen s tím rozdílem, že u závěrečný bicí kanonády hrozí při vyšší hlasitosti díra do lebky. Melodika i disharmonický sóla prokládaj další kratší tracky který si s potenciálem nezadaj se slyšeným na první straně. Další klipovka a zároveň titulka celý desky „Ignorance Paradise“ je další přednes beznaděje stojící nejen na lyrický stránce věci, ale i na všech zůčastněnejch strunách. „Ignore The Bodies“ vysekává hutné rify a vytváří zatraceně příjemnej tlak na posluchače, což se bohužel nedaří následujícímu zárřezu, ovšem s ohledem na celou desku, jako by jsem nic neřek. S „No Way Out“ jsou BtD zase pevně sedle, ve kterym se udržujou i přes parádní zběsilou jízdu až do konce nahrávky. Zejména poslední zářez je řádně natáhlej flusanec ko ksichtu společnosti směřující do pekel.

Pokud seš fanoušek žárnu, deska je pro tebe jasná volba.

4,5/5

Grinch