9.2.2018 – Nicota, Erath, Baestien
Vege jídlo, mraky druhů pivka…příjemný
prostředí, DIY etika…minimálně pro mě nově a příjemně nasvícenej sál, velmi
slušnej zvuk a hlavně zatraceně poutavý tři kapelky v rámci promotérskejch
aktivit lidí z Drom. To byl sobotní koncert v libereckym klubu Azyl.
Lehce po devátý se v solidně
zaplněnym sále představila nová pražská emo-hardcore formace NICOTA, která
přehrála část svejch dvou kapitol hudební tvorby dostupnejch pro všechny
posluchače na bandcampu kapely. Hudebníci nejsou na scéně žádnými zelenáči,
jelikož všichni prošli dnes už neexistujícími hudebními spolky a to Naiada (vokál),
Crowheart (kytara) a Wolves Unbound (škopky, basa). Aktuální gig bylo moje
první setkání s touhle partičkou a narovinu řikám, že nedopadlo vůbec
špatně. Logicky nemůžeš do všech tajů „světa“ Nicoty proniknout po jednom
koncertu a letmym poslechu nahrávek, ovšem to, co jsem z toho vstřebal, mě
stačilo na to, abych si hodil odběr a tím si dal kapelku do hledáčku, jelikož
úročení zkušeností v rámci žánrů jako hardcore, post-hardcore, stoner
rock, crust či alternative-screamo (mimochodem Naiada, která jela právě uvedený
screamo je jedinou kapelkou, se kterou jsem měl čest na živo), přineslo svoje
ovoce…a to nejen v rámci instrumentální složky tvorby, ale i po stránce
lyrický. „Popeláři vždy přijíždějí přesně
/ Nasypou naše zbytky do nitra řvoucí lodě, a zase hned odplují kdovíkam všechny
ty slupky, bordel z vysavačů a zplesnivělé třešně navést do díry a zakopat. /
Když se dívám z okna na nebe, ptáky a mihotavé stromy, někdy mě napadá, jak
bylo by snadné, vzdát to, a jet s nimi. / Ale když po řece mizí a napnuté plachty
se jim plápolavě chvějí, tak chodím na kopec chytat vítr, a přemýšlím o naději.“
Nástup těžkejch emocí večera
následně umocnila alternativně laděná post-rocková partička z Jablonce nad
Nisou ERATH. Příjemně načatej předchozí kapelkou jsem bez náznaku nudy zhltl
jejich set, kterej mě teda bec keců bral od samýho začátku až do bravurního
konce. Co se týká kapely vlastní, opět se jednalo o vody mnou doposud
neprobádaný, což je s ohledem na nesporný kvality tvorby tohoto hudebního
uskupení, doslova zarážející. Bravurní kompozice obsahující přehršel neméně
bravurně technicky zmáklejch nápadů od „soft“ rockovejch partů s čistym uhrančivym
vokálem přes post kytarový plochy po rifovačky těžkejch kalibrů s drsnějším
vokálem typu „rvu se ze řetězu a vyřvu ti díru do lebky“. Uvedená pestrost s precizně
budovanou atmosférou setu Erath tvořenou pod vlivem matky přírody, byla pro mě
jednoznačně největším překvapením tohoto koncertu. S ohledem na uvedený,
už ti musí bejt jasný, že Erath fungující už od roku 2013 a mající na kontě EP
z roku 2015 jsou silný ve všech ohledech včetně lyrický stránky věci…“Na začátku bylo ticho. Zvuk přišel jako
logické vyústění cesty lesem, delayem nasáklý mech něžně podpírá kroky, tady
nahoře jsme doma,tady nahoře víme kdo jsme.“
Samý vrchol akce měli na svědomí
západočeští BAESTIEN,který přehráli na živo svojí debutovou loňskou nahrávku
„Uroboros“. Na vynikající desku jsem psal loni recku, jejímž závěrem bylo
shrnutí, že tahle nashrávka nemá negativa. Jelikož jsem recku psal pro jinej
hudební webzine v rámci mejch už nadobro ukončenejch předchozích aktivit,
dovolím si jí zde v citaci připomenout:
„Je to rok a nějaký drobný co mi Roman z kapely At The Tree
(post-hardcore z Horního Slavkova…něco málo o týhle grupě můžeš dohledat v
reportech) posílal k ochutnání novou tvorbu nový kapely ve který působí, ještě
pěkně za tepla, ze zkušebny a bez zpěvu. Jako neznělo to marně, ovšem to jsem
ještě netušil, co z toho na prestižnim labelu Alerta Antifascista nakonec letos
na jaře vyleze…
Vylezl z toho tří skladbovej téměř čtyřicetiminutovej epos v duchu
nefalšovanýho DIY, spáchanej od A do Z kapelou samotnou. Vše bylo nahraný loni
ve zkušebně čtyřma týpkama, který se taktéž loni dali pod názvem Baestien do
kopy. Hudebníky můžeš znát nejen ze zmíněnejch
At the Tree, ale taky z Albion, Universal Young Musician, Le Bain de
Maid, Ourway nebo Herese. I když deska vyšla na zmíněnym prestižnim labelu,
disponuje původnim obalem, kterej šel z rukou kapely samotný na loni avizovaný
první vydání na CDerku ve vlastním nákladu, ze kterýho nakonec sešlo.
Vydavatelství Alerta Antifascista se postaralo o LP press ve sto kusovym
barevnym limitu a čtyřista kusový klasický černotě.
Už podle zmíněnejch kapel a labelu ti musí bejt jasný, o co tady jde a
pokud vyřknu magický jméno Fall of Efrafa, kterýma a jima podobnýma je tvorba
Baestien ovlivněna, musí už bejt doma i jedinec, kterej se ve vodách zčernalýho
post hardcoru a epickýho crustu moc nepohybuje.
O grafickym zpracování nosiče se nemůžu extra krom titulního coveru
rozepisovat, jelikož desku jsem zatím bohužel nedržel v ruce, což se ovšem
změní za pár týdnů, kdy si budeš moct na Tubeře přečíst report z jejich
koncertu, kde mám samo desku booklou a samo v limitu.
Pokud se mrkneš na texty, ihned ti docvakne, že se jedná o koncepční
album pevně spjatý se svým názvem a samo i názvem kapely…jeden cyklus
nekonečnýho kruhu se uzavřel…pokud se chceš na slabou tři čtvrtě hodinku stát
malym Bastienem, polož desku na gramec nebo zapni stream (album je v duchu DIY
samo k poslechu zdarma) a prožij si na vlastní kůži svůj nekonečný
příběh…garantuju ti, že konec pro tebe v dohlednu rozhodně nebude, protože jeden
poslech ti s největší pravděpodobností stačit nebude. Průvodcem na týhle pouti
ti nebudou jen čtyři hudebníci standardní sestavy, ale taky Gabriela Strašilová
- hlas z alternativní post rockový bandy Kannout, zde úvodní mluvené slovo k
závěrečnýmu štychu a Raddy domnívám se, že z XoutrageX DIY booking na vokálních
partech.
I když už nejsem schopnej spočítat, kolikrát jsem nahrávku za těch pár
měsíců slyšel, body na prstech svejch rukou ovšem spočítat dovedu, jen tady
trošku lituju, že těch prstů nemám jedenáct. Dál se rozepisovat nebudu, jelikož
už teď si ztratil pár minut, který si mohl strávit ve společnosti kapely, která
nevydala desku na AA jen tak pro nic za nic a navíc i kapely, která naplňuje do
puntíku ono „hardcore je víc než hudba“… baestien.bandcamp.“
Pokud si dočetl až sem, tak na
rovinu řikám, že aktuální živou přehrávku bych určitě nehodnotil jinak. Jsem rád,
že jsem kluky viděl s dobrym zvukem, což se při jejich posledním mnou
viděnym koncertu moc nepovedlo.
A pokud bych měl shrnout celou
akci, tak asi tim, že jsem neshledal ani „Ň“ negativního a předpokládám, že
jsem nebyl zdaleka sám, kdo z koncertu odcházel nabytej pozitivní energií,
kterou scéna vytváří.
Fotky z akce sleduj na mejch stránkách.
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat