čtvrtek 8. února 2018

Act On Disputes - Raw Display Of Violence



„Drevorubské beaty, v sumáre viacej strún ako na harfe, hutný zvuk a vokál ako z bitúnku. To je Act on disputes, poctivý novomestský deathcore so zvukom čo ti rozvibruje a roztvorí anál!“ Takhle se profiluje / představuje / láká do svejch osidel potencionální posluchače pětičlenná deathcorová partička z Nového Mesta nad Váhom, jejíž debut „Raw Display Of Violence“ vyšel v loňskym roce pod křídly slovenskýho labelu Slovak Metal Army. 

Jestli tahle partička, která má od roku 2014, kdy vznikla, už třetího bubeníka, neplácá jen tak do větru jsem se přesvědčil už po prvním poslechu na první pohled brutálního cédéčka. Logo s obrácenym krucifixem a zrcadlovym efektem je stejně promakaný jako obličejová skarifikace slečny, která zřejmě nedocenila vytříbený smysl pro věc, který bylo nutno na přebalu označit menším varováním. Stejně promakaná je i hudební náplň samotnýho nosiče stopáží spadající do škatule ep. 

Zvuk ze studia Blazy má vskutku pořádný grády, ostatně jako všechny další aspekty nahrávky, snad jen vyjma úvodní instrumentální pasáže otevíráku „Eraser“ a jednoho čistě instrumentálního tracku „Deliverance“, který prakticky ještě umocňujou převažující „mocnost“ nahrávky. Čitelnost jednotlivejch nástrojů je na dobrý úrovni, což je zde na místě, jelikož prakticky všichni členové mají co nabídnout a střednědlouhý kompozice kořeněj, zřejmě díky zkušenostem z předchozích spolků (zkušenosti z jinejch kapel maj téměř všichni) s umem vyhranejch hudebníků. Takže ač nejsem zrovna dvakrát příznivcem uvedenýho ranku, jsem zde překvapenej absencí monotónnosti a stereotypu, který jsem často při ochutnávání tohoto žánru dostával.

Instrumentálně a kompozičně je nahrávka minimálně na nadprůměrný úrovni…nemám úplně s čím srovnávat, takže tasim subjektivní a čistě technický dojem z dílka, jelikož najít u mě v policích obdobně žánrově laděnou desku, je stejně obtížný jako „ako nájsť análne dildo v babičkinom šatníku“, abych taky užil vytříbený jazyk borců z kapely. Zaznějící sampl, vyhrávka, naplněnej potenciál dvou kytar či dobrá práce s vokálem (vokály) už jsou jen ujištěním, že pustit si znovu tuhle těžkotonážní a zároveň promakanou osmnáctiminutovou modernu, není rozhodně ztráta času. 

Na závěr je dobrý napsat, že tenhle spolek se neztratí ani v nepřebernym množství kapel podobnýho hudební ražení, který s ohledem na jistou trendovost žánru, rostou jak houby po dešti, jelikož to co dělá, dělá nejen velmi dobře, ale i vlastní hlavou…teda hlavama.  

4/5

Grinch

Žádné komentáře:

Okomentovat