První zastávka minitour
slovenskejch kapel BARBAR a LEADERS OF THE FUCKING ASSHOLES v Liberci byla
pro mě malou, leč velmi účinnou náplastí na promeškání letošního Fear Festu,
známýho taky jako pražskej Punx Picnic, kde se Barbar dle ohlasů a záznamů na webu
předvedli ve velmi dobrym světle.
Tahle on man epic metal punk
záležitost, jak se sama kapelka, respektive jak se sám mistr Hufnagel
prezentuje, nasazuje na živý přehrávky těžkej kalibr v podobě hudebníků
z dalších slovenskejch spolků, který ti určitě nejsou cizí.
V Liberci, bohužel ne tedy v Azylu, nýbrž v náhradních
prostorách, kam byl klub nucen přestěhovat pódium pod tlakem vyšších mocností,
nastoupili Barbar v plný palbě s dvěma kytarama v ranku
blackened thrash death (můžeš znát z Demolizer, Goatcraft, Beton, Mindfuck,
S.I.K.A. a dalších), basovkou (Krutá Zima, Leaders of the Fucking Assholes, Municia
a dalších) a těžce D-beat škopkama (Beton, Leaders of the Fucking Assholes,
Mindfuck, Sperm of Mankind a zřejmě ještě dalších). Nejspíš je ti jasný, že
s touhle sestavou to nemohlo dopadnout blbě a taky nedopadlo…slovíčko epic
bylo naprosto na místě, jelikož jednodušší leč o to působivější klávesový party
dodávaly blackened jízdě plný parádní kytarový práce s těžkym d-beat
bubenickym podkladem nejen punc originality, ale i pekelnou dávku poutavosti,
která byla dle očekávání o stupýnek vejš než z nahrávek, který můžeš
ochutnat na bandcampu kapely.
Ovšem jak na nahrávkách tak během živý přehrávky jsem stále ještě nepřišel na
chuť vokálu mistra Hufnagela, kterej Barbara před čtyřmi lety stvořil a
vlastníma silama poslal mezi posluchače na parádním demíčku. Hrálo se jak z
uvedenýho demo kazety, tak vymazlenýho desetipalce, tak i splitu s Leaders
of the Fucking Assholes a samo proběhla i vraždená coverka Discharge.
V Leaders of the Fucking
Assholes vyměnil Hufnagel klávesy za změť krabiček produkujících hardcore
techno a krom mikráku se ještě chopil i kytary. Bohužel s ohledem na
technický problémy dostalo velmi spokojený
liberecký publikum sadu neurvalejch hardcore punkovejch zářezů bez
elektronický složky, která mi během koncertu vůbec nechyběla…prostě nebyla
potřeba. Teď si fakt nedokážu vybavit,
která z dalších československejch kapel užívá podobný věci, takže i v LoFA
stejně jako v Barbarovi hraje důležitou roli originalita jdoucí ruku v ruce
s hráčskym umem a zapáleností pro věc, který činěj z hudební produkce opravdovou
lahůdku…ještě aby ne, když za basou a bicíma zůstali sígři z Barbara, kteří si
během pauzy mezi setama odskočili jen pro další pivo. Koncert byl sice velmi
krátkej a to zejména s ohledem na kleklej aparát, ale oktany mě vskutku v červenejch
číslech. Ostatně můžeš posoudit na prozatím jediný nahrávce kapelky ve formě
split s Barbarem na bandcampu…i
když borci vlastně splitujou sami se sebou…haha.
Co napsat na závěr, snad jen to,
že sem zatraceně rád, že i v okurkový (fesťákový) sezóně natrefí člověk na
párádní klubovku a že se v Azylu těžkej boj stále nevzdávaj…respekt!
Fotky z akce sleduj na mejch
stránkách.
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat