Poslední recenze byla s ohledem na
experimentálnější pojetí „post“ žánru trošku oříšek. Ovšem tady mám, a budeš
mít i ty, při poslechu první skladby následující po kratičkém intru, hned jasno…old
skull death jako řemen.
Jedná se o debutní nahrávku „Infected Minds“ slovenskejch
smrtonošů „Bloody Redemption“, na kterou čtverka hudebníků čekala pět let a
který se opět chopil nestor československý UG scény Koník se svým labelem
Support Underground, jehož náplní už není zdaleka jen thrash a zde death metal...ovšem
i přes žánrové rozšíření je stále kladen důraz na kvalitu…což je dobře, protože
kvantity na úkor kvality je na scéně poslední roky až příliš…mrkni na stránky
labelu a přesvědč se sám.
Ale zpět k Bloody Redemption, který se zrodili na
sklonku roku 2011 jako dvojčlenná úderka kytara a bicí. Následující rok kapela
sice přibrala dalšího člena, ale nastaly komplikace se zkušebnou. O dva roky
později Bloody Redemption se rozrostli o dalšího řezníka, vyřešili zkušebnu a
začali sypat death metal, kterej drtil sluchovody všech metalovej maniaků o
několik dekád zpět.
Necelý čtyři destítky minut rozsekaný na osm
tracků a kratičký intro ukrývající se opět v dvoupanelovym digipacku s vloženym
bookletem (což je u labelu velmi častým zpracováním vydávaných nahrávek),
nenabízí sice nic novátorskýho…ale bez keců čapne za srdce každýho vyznavače
poctivýho death metalu. Stará škola je zde nejen v rámci vlastní hudební
náplně, ale i v grafickým zpracování, který má na svědomí trefně pojmenovaný Old
Skul Artworks a taktéž v textový náplni, kterou v plný palbě najdeš
ve vloženy bookletu, jehož zpracování stejně jako celýho přebalu je vskutku
parádní.
Pokud se na muziku mrknem podrobněji, tak se sice
nejedná o žádný přepsání dějin danýho stylu, jak jsem již uvedl výše, ale o
velmi dobrej exkurz do dob, kdy byl death metal vskutku záhrobní s velkym „Z“…ostatně
jak je v jeho názvu vlastně uvedeno. Žádný placatý čepice, žádný krájení
salámu…ehm slamu, žádný přetechnizování, žádná snaha o světovou inovaci
progresivním přístupem, ale neskutečněj tah na branku v podobě střednětempýho
tažení nemrtvých po hřbitovech místy decentně zrychlujících při spatření ještě
nevypáčený rakve…v tomhle duchu jede i vokál, jehož growl mě neskutečně baví a
scream ohlašující další sousto v podobě lákavě se rozkládajícího se těla,
jakbysmet. Vše je zahraný na výbornou se zvukem, ke kterýmu taktéž nemám výtku.
Navíc Blood Redemption ve svý tvorbě i přes zdánlivou jednoduchost jednotlivejch
kompozic úročí nejen dvě kytary, ale i zkušenosti svých členů z dalších extrémních
žánrů…hlavně thrash…se kterym si samo death v tomhle dobovym pojetí
skutečně tykal.
Od nudy hudebníci drží dobovou stopáž vskutku
bravurně doslova mozaikou silných žánrových momentů napříč lety největší slávy
smrtícího kovu, která nejen skvěle drží pohromadě, ale její poslech je vysoce
infekční. Těžko vyzdvihnou nějakou jednotlivou skladbu, ač jsem nahrávku sjížděl v průběhu
několika dní opakovaně, stále jsem jí vnímal a vnímám jako necelej čtyřiceti minutovej trip
po hřbitově, při kterym je dobrý se kouknout při lustraci rakví na pár
zachovalejch hřebů pro imaginárního kámoše katolický církve, kterýho mimochodem
basák po celou dobu stopáže nehorázně práská svýma strunama.
4/5
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat