Top Sekret – Piggy Op
Další hlučnou kolaborací, na kterou se zaměřila
má již značně opotřebovaná ušiska, je třetí deska v plynových maskách
vystupujících nekorektních grinderů Top Sekret. CDčko “ Piggy Op“ zamířilo mezi
všechny šílence pod hlavičkami Maximed Records / Defense Records a jak tahle visegrádská
spolupráce dopadla, se teď mrkneme kritickým okem.
Samotný obal je předmětem velké kritiky napříč
hudebními ziny a částečně se s tímto, s ohledem na opuštěný koncept
plynových masek, ztotožňuji. Ovšem obal úplně desku nedělá, že? Takže, co tahle
moravská partička, která má za sebou od roku 2007 několik personálních
kotrmelců, tourka po Evropě, uspořádaných dvacet Fast Shitů a tři dlouhohrající
nahrávky, pod jinak trefnou slovní hříčkou v názvu a uvedeném obalu servírovanou,
nabízí?
Jedná se o kompilát čtrnácti tracků na dvaceti minutách,
z nichž osm nových skladeb bylo nahráno pod hlavičkou MM Records v roce
2018 v sestavě kytara, basa, bicí…přičemž kytarista Koza, vlastním jménem Martin
Kozic, krom drcení strun vypouští z hrdla špinavé stěkoty, grindové rykoty
i gore bublaniny…což mu ostatně jde na výbornou. Zdatně, pro mě rozhodně
stravitelněji než na předchozích nahrávkách, mu v útoku na tvoje uši
pomáhá v novinkových tracích i zbytek tohoto tříčlenného komanda. Tohle CD
bylo vlastně po svém vydání jedinou oficiální nahrávkou kapely, než jej
doplnila reedice debutu “(Po)Hlavní Orgán“ (předcházela samo vydání). Na
reedici v kritickém okénku také časem dojde, jelikož vyšla ve stejné
kolaboraci labelů a byla doručena na recku spolu s novinkou. Ale zpět k Piggymu,
který nabízí na dvaceti minutách uvedených osm nových tracků, čtyři štychy z předchozí
nahrávky “Komatum“ a dvě písničky z debutu. Nový materiál je mnohem
hutnější a má větší grády, jelikož se striktně nesoustředí pouze na taneční
grind. Kapela během osmero kompozic dokáže pěkně zakotlit, což dokazuje ihned v úvodním
štychu “Onany boy“. Žádná intra a rovnou na věc s účelně střiženým disha
ocáskem, který mě baví. Jelikož se pohybujeme v hudebním ranku, kde hraje
významnou roli nadsázka, je zapotřebí takto přistupovat i k názvům jednotlivým
tracků, u kterých se nedá určit, zdali disponují nějakým textem anebo se jedná
pouze o polohový hrdelní doprovod (v bookletu najdeš pouze malůvky). Stejně tak
nelze čekat nějaké kytarové orgie, mimo umocňujících lískanců basovky
doplňující kytarové riffy. Osmý opičí track je už typická, pro tenhle rank,
hudební legrácka přemosťující posluchače ke staršímu materiálu.
U starších věcí platí vše řečené o nadsázce a je zde
prostor výhradně pro nasazení nafukovacího kruhu a vyběhnutí na taneční parket
s maskou kachny na hlavě. I když se v těchto tracích taky lehce kotlí,
pořád je to přímočarka s punkujícím základem a chudšími polohami vokálů. S tím
samozřejmě klesá i stopáž jednotlivých zářezů a vše je spíše nakomponováno na
živé přehrávky. Dle zvuku se lze domnívat, že staré fláky byly maximálně
zvukově upraveny, ovšem k jejich novému nahrání nedošlo. Toto je patrné
zejména na CD uzavírajících prvotinách.
U hodnocení tohoto CD je zapotřebí přistupovat
zejména s ohledem na žánr, kde si kapela drží dlouhodobě průměr a ve
výsledku u něj i přes rozhodně lepší nový materiál nadále i zůstává.
3/5
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat