Tenhle
vypečený večírek, kdy teda zvukaři ujel prst s hlasitostí, odpálili před
devátou GROWLS. Čtyřčlenné komando z uvedeného francouzského Nancy s kořenem
v roce 2014. Na kontě mají dvě LP a jelikož jsou ještě pořád UG kapely
jako GROWLS, tak cenovka obou desek dohromady byla 500 Kč. Hrálo se převážně z té
poslední a to “Muddle Truth“. Zpěvák se nebál do publika a kapela sekala bez
zbytečných průtahů jeden track za druhým. Set mel potřebnou živelnost i
žánrovou záživnost…žádná kompoziční impotence…radost tohle poslouchat i vidět…ovšem
jeho délka byla poněkud přepálená, což ve výsledném dojmu lehce ubralo. Po
grindcore výplachu nastoupil imigrantský punk z Berlína BRÜD. Při domácí
přípravě na mě letmý poslech jediné desky působil dost tuctově,
takže jsem od setu zas tak moc nečekal. O to větší devastační účinek na mě měla
živá přehrávka, která si místy v rychlosti nic nezadala s předchozí kapelou.
V klasickém d-beat rytmu, který jednoznačné převažoval, dokázala kapela v čele
se zpěvačkou s mohutným vokálním projevem, vytvořit neuvěřitelný tlak,
který udržela až do samotného finále v podobě coverky “Policja“ od
kultovní polské Homomilitie. Přitom bubeník to odehrál celé s nohou v ortéze.
Angažovanost převážně polské sestavy byla podtržena nejen nějakým tím
statementem, ale i vyvěšením anarchistického praporu na stagi. Totální trefa
mezi světla. Obdobný pocit jako u poslechu debutu Brüd jsem měl i u debutní desky FUNERAL
DAMAGE, která jelikož byla také nahrána v mezinárodní sestavě, je doplněná
o texty v angličtině, francouzštině, němčině, polštině a hebrejštině. Na
nahrání se podílel a v kapele působí i baskytarista právě z Brüd. Když
to kapela po rozehrávce naplno rozjela, vzpomněl jsem si na Banána a jeho text
o víření bubnů ve zběsilém rytmu ze skvělé kapely Spes Erepta. Vynikající
kytarová práce včetně nějakých vyhrávek a pod jednoznačným vlivem kapely na
triku State of Fear, kteří mě brnkli přes ucho i doma během čtvrté skladby z uvedené
desky. Brutální vokál zpěváka s namalovanou záhrobní maskou na obličeji
doplňoval příležitostně i uvedený kytarista. Stěna metalu, hardcoru i crustu
byla opět poměrně masivní a v celku to bylo další nečekané překvapení
večera. S poslední kapelou, která má bohužel venku jen nahrávky na CD,
jsem už šel na jistotu. MASSIVE CHARGE je kompozičně vyzrálý a léty prověřený
grindcore s dvěma kytarami a takovým tahem na branku, že by i Jágr hanbou
zahodil hokejku…tohle prostě nemohlo dopadnout špatně. Navíc když si přičteš,
že se na poslední desce podílela v úvodu zmíněná Emilie Satanas pověstná
pódivou divokostí. I když se set posunul za hodinu duchů, tak měl neskutečné
tempo, nekončící řadu hudebních parádiček a hlavně totálně zběsilé vokály do
publika pronikajícího vokalisty a basačky. S dalším řevem si v průběhu
setu zahostoval i kytarista z první francouzské kapely, který to pojal až
gronibardovsky. Diktát jako
hrom!
Kdo
nebyl, nejen prohloupil, ale také nepomohl s financováním tohoto skvělého
večírku, který se bohužel musel doplácet z kapsy promotéra, což je pro
liberecké neskutečná ostuda.
Žádné komentáře:
Okomentovat