Fuck the Facts – Amer (2013)
Tenhle, smím-li to tak nazvat, progresivní grindcore jsem poprvé zaregistroval, když se v distrech na akcích začal objevovat split s Rokycanskou death grindovou úderkou Feeble Minded. Na rozdíl od Čechů mě jejich materiál nijak neoslovil, takže jsem pojem Fuck the Facts vytěsnil z makovice. Na letošní Obscene mě ovšem svým setem totálně rozšvihali. Takže jsem kapele začal věnovat pozornost.
Poslední v řadě rozsáhlejší sbírky nosičů (téměř sedmdesát kousků za třináct let!), které má band na svědomí, nese název Amber. Obalem je sice vydařenější dva roky staré epko Misery, které můžu jedině doporučit, ovšem hudebně je kapela na novém materiálu opět o krůček stravitelnější pro širší základnu posluchačů.
To že tahle Quebecká pětičlenná drtička v čele se zdánlivě křehkou (proč zdánlivě? Odjet set v těhotenství má ke křehkosti hodně daleko!) vokalistkou umí hrát, o tom nemá smysl psát. Ovšem o náplni této nahrávky rozhodně ano. Rozebrat jednotlivé kompozice a vyblejt svoje pocity z poslechu Amer by vydalo nejméně na dvě stránky, ovšem nebojte, vezmu to stručně.
Amer, nejnovější a z toho co jsem od kapely slyšel, také nejsilnější materiál vydaný samonákladem na 10" epku, 10" limitovaném epku a kazetě, dostupné také free jako internet release je naprosto famózní. Nejen že ubylo kakofonie, ale band si také dovolil dost ubrat na tempu, což mu nejen sluší a poskytuje další rozměr tvorby, ale i vytváří podhoubí pro nádherné kontrasty, které při vyšším volume mohou zabíjet. Potenciál na to kapela rozhodně má. Ve svém profilu naznačuje, o čem jsou jejich texty, které sedm skladeb, ze kterých těžko určit tu nejlepší, dokáže podat s přehledem pouze hudební formou. Nechápete? Zakuste Amer a nechte na sebe působit podmanivé melodie v pomalejších tempech s náznaky čistého vokálu. Jemnou kytarovou hru a salvu emocí, které chrlí nejen dvě hrdla, ale prakticky každičký tón. Jemnost v kontrastu kakofonických partů (stravitelných) či mocných rifů se zlatem v hrdle vokalistky vás stopro posadí na prdel. Ovšem pořád jsme v grindcoru, takže o pořádné rubanice či skočnější rytmiku není vůbec nouze, ale i toto je podbarveno podmanivými hudební party, které jdou nezřídka kdy do skvostných kytarových kudrlinek. Pokud máte rádi grind a nebráníte se progresivním postupům, tuhle desku si zamilujete, stejně jako celou novější tvorbu bandu a stejně jako vokální projev Mel Mongenové. Nebejt ženatej, beru pytel, vyrážim za oceán jak Borat za Pamelou a chytnu si tuhle ženu vedoucí první ligu grindcore!
Výsledný dojem? Dokonalost!
10/10
Grinch
Interpret: Fuck the Facts
Název titulu: Amber
Rok vydání: 2013
Vydavatel: samovydání
Formát nosiče: 10" EP / MC / internet release
Hrací doba: 16:39
Počet skladeb: 7
Země původu: Kanada
Web: fuckthefacts.bandcamp, facebook.com/FuckTheFacts
Žádné komentáře:
Okomentovat