Straight Hate & Speedy Gonzales - Born To
Grind (2014)
S polskou grindcore klepačkou se již čtenáři
Tubery mohli seznámit prostřednictvím recky na jejich letošní debut a to ve
formě EP Mental Disorder. Nyní od zpěváka Kuby Brewczyńskyho dorazil další matroš
a to split kazeta s pro mě neznámou indonéskou grupou Speedy Gonzales.
Straight Hate to nakopli v roce 2008 jako
hardcore grind úderka v rodném Polandu, ovšem po nějakých těch
personálních čachrech jim výše zmíněná prvotina vyšla teprve letos. Krom mistra
hlasivek Kuby (známého též z poslkých Parricide), jsou v bandu další
tři drtiči, zručně ovládající klasickou sestavu: bicí, kytara a basa. Jejich
indonéští kumpáni Speedy Gonzales v totožné sestavě co se týče počtu členů
i nástrojové obsazení to rozbalili v roce 2011 a tento matroš není zdaleka
jejich prvním, nasekali nějaký split kazety a aktuálně jsou před svým prvním
full albem.
Takže jak tenhle split dvou epek vlastně vypadá.
No, na své si přijdou hlavně milovníci DIY počinů. Černobílý cover nahrávky již
svým ztvárněním zve k muzice, kterou rozhodně nemá na svědomí nějaký
polsko-indonéský ekvivalent Slevy a Šaška. Devět válů, pět ku čtyřem ve
prospěch smečky s exotických končin, s kratší stopáží a potenciálem
všem nakopat prdel, jo.
To by na úvod stačilo a teď, jak to zní. Zvuk je
na velmi dobré úrovni. Střídání tvorby kapel po válech na nahrávkách vždycky
vítám…album má poté vždy lepší švunk a ne jinak tomu je i zde. Sotva se člověk
probere z parádně rytmické řezanice v rodném jazyce kluků z Jávy,
dostane polský hutný grindcore, který se mi zdá ještě krapet brutálnější než na
debutu…že by pronikl do jejich tvorby i náznak death metalu…no na škodu to
rozhodně není. Kytaristova práce muziku slušně oživuje a do chytlavé rytmiky si
s parťáky z druhého konce světokoule vál není vskutku nic dlužen.
Poté zase Jáva…scream a decentní nasraný growl k punkovému feelingu válu,
který s přehledem ukazuje pomalejší, rychlejší a místy i techničtější
polohy Speedyho Gonzalese. Poláci také drží stopáž max do dvou minut, akorát
growl mají podstatně brutálnější. Krátký výplach Indonésanů střídá opět
polských, nyní již o poznání hardcorevější grind, u kterého mi kape slint do
klávesnice…kurevská práce! Ani jedna z bandů nemá problém
s technikou, rychlostí, ani pomalejšími party, ale přece mi jen Straight
Hate zatím ve výsledném dojmu připadají lepší. Speedy se ke konci splitu snaží
zvednout laťku, přechází na angličtinu a trošku hrubne, ovšem polský grindcore
ho nemilosrdně válcuje další zdařilou kompozicí s krásným názvem „Sweet
Carnage“. Vál má hardcore koule, brutální vokál a celkově sílu jako hrom.
Gonzales splitec uzavírá dalším výplachem s názvem Grindcoreminator…než se
stačí rozjet, končí. No a co, tak si dáme znova, ne?
Jak jsem již vyblil, Polsko je na tom prostě líp,
minimálně o třídu spíše o dvě, proto hodnocení je takový jaký je. Pokud máte
rádi energickou a zároveň nabušenou muziku, tak tenhle splitec je přesně o ní.
Šlus z Indonésie bambus.
SG 7/10
Grinch
Žádné komentáře:
Okomentovat