Straight Hate & Speedy Gonzales - Born To Grind (2014)


Straight Hate & Speedy Gonzales - Born To Grind (2014)

S polskou grindcore klepačkou se již čtenáři Tubery mohli seznámit prostřednictvím recky na jejich letošní debut a to ve formě EP Mental Disorder. Nyní od zpěváka Kuby Brewczyńskyho dorazil další matroš a to split kazeta s pro mě neznámou indonéskou grupou Speedy Gonzales.

Straight Hate to nakopli v roce 2008 jako hardcore grind úderka v rodném Polandu, ovšem po nějakých těch personálních čachrech jim výše zmíněná prvotina vyšla teprve letos. Krom mistra hlasivek Kuby (známého též z poslkých Parricide), jsou v bandu další tři drtiči, zručně ovládající klasickou sestavu: bicí, kytara a basa. Jejich indonéští kumpáni Speedy Gonzales v totožné sestavě co se týče počtu členů i nástrojové obsazení to rozbalili v roce 2011 a tento matroš není zdaleka jejich prvním, nasekali nějaký split kazety a aktuálně jsou před svým prvním full albem.

Takže jak tenhle split dvou epek vlastně vypadá. No, na své si přijdou hlavně milovníci DIY počinů. Černobílý cover nahrávky již svým ztvárněním zve k muzice, kterou rozhodně nemá na svědomí nějaký polsko-indonéský ekvivalent Slevy a Šaška. Devět válů, pět ku čtyřem ve prospěch smečky s exotických končin, s kratší stopáží a potenciálem všem nakopat prdel, jo.

To by na úvod stačilo a teď, jak to zní. Zvuk je na velmi dobré úrovni. Střídání tvorby kapel po válech na nahrávkách vždycky vítám…album má poté vždy lepší švunk a ne jinak tomu je i zde. Sotva se člověk probere z parádně rytmické řezanice v rodném jazyce kluků z Jávy, dostane polský hutný grindcore, který se mi zdá ještě krapet brutálnější než na debutu…že by pronikl do jejich tvorby i náznak death metalu…no na škodu to rozhodně není. Kytaristova práce muziku slušně oživuje a do chytlavé rytmiky si s parťáky z druhého konce světokoule vál není vskutku nic dlužen. Poté zase Jáva…scream a decentní nasraný growl k punkovému feelingu válu, který s přehledem ukazuje pomalejší, rychlejší a místy i techničtější polohy Speedyho Gonzalese. Poláci také drží stopáž max do dvou minut, akorát growl mají podstatně brutálnější. Krátký výplach Indonésanů střídá opět polských, nyní již o poznání hardcorevější grind, u kterého mi kape slint do klávesnice…kurevská práce! Ani jedna z bandů nemá problém s technikou, rychlostí, ani pomalejšími party, ale přece mi jen Straight Hate zatím ve výsledném dojmu připadají lepší. Speedy se ke konci splitu snaží zvednout laťku, přechází na angličtinu a trošku hrubne, ovšem polský grindcore ho nemilosrdně válcuje další zdařilou kompozicí s krásným názvem „Sweet Carnage“. Vál má hardcore koule, brutální vokál a celkově sílu jako hrom. Gonzales splitec uzavírá dalším výplachem s názvem Grindcoreminator…než se stačí rozjet, končí. No a co, tak si dáme znova, ne?

Jak jsem již vyblil, Polsko je na tom prostě líp, minimálně o třídu spíše o dvě, proto hodnocení je takový jaký je. Pokud máte rádi energickou a zároveň nabušenou muziku, tak tenhle splitec je přesně o ní. Šlus z Indonésie bambus.

SH 9/10
SG 7/10


Grinch

Žádné komentáře:

Okomentovat