11.12.2021 – Švindl, Blank out, Kohout plaší smrt – Liberec, Azyl

Čistě punková a navíc na první pohled poměrně hudebně soft vyznívající akce není to, kvůli čemu bych se běžně na namrzlých silnicích harcoval sto kilometrů. Ovšem s ohledem na vládní restrikce posouvající koncerty spíše do podvečerních a večerních hodin jsem mohl vyvést synka, kterým si konečně na vlastní sluchátky chráněné uši mohl dopřát klubový koncert, jak je doposud znal pouze ze záznamů na youtube.

I když se start nakonec o hodinku posunul, bylo s přehledem dohráno do osmé hodiny večerní. Akce, která byla spíše než klasickým koncertem kulturním setkáním kapel a skalních příznivců klubu i místní kapely Kohout plaší smrt, proběhla v souladu se všemi protiepidemickými nařízeními. Zase se nekonal žádný fašismus, kterým se řada lidí dnes pod tíhou vlastního osudu nebo pitomostí z internetu ohání. Ehm, možná tedy trošku a to jako upozornění v textech vystupujících kapel, které v rámci ranku stojí samozřejmě na světlé straně síly.

Jak je již z úvodu patrné, tak spíše komornější akci, odstartovali litoměřičtí punx ŠVINDL. Kapelu jsem viděl a slyšel prvně a rozhodně se nejednalo o žádné zklamání. Tři týpci…kytara, basa, bicí. Třináct let na scéně a dvě ípka. Z koncertu jsem dostal spíše punk 77 včetně coverek mocných zástupců jako Ramones (to druhé jméno mi prostě vypadlo z hlavy). Vše zahráno s nadhledem s odkazem na řadu velkých jmen včetně uvedených Ramones. Texty v mateřském jazyce o životě (neboj Dymytry to nebyli) a standardně o srágorách kolem nás. Rozhodně na kapelu doporučuju zajít do klubu nebo na fest, jak bude možnost…stejně na druhou vystupující sebranku BLANK OUT, se kterou jsem měl tu čest také poprvé. Tahle kolínská čtveřice posunula rank do lehce tvrdších vod, což ohlásilo nejen zpěvákovo triko Discharge, ale i ze začátek setu v podobě úderné klipovky „Ticho Nebudem“. Přesto mi přišlo, že během setu, který nebyl rozhodně marný a našly v něm bez debat uplatnění i dvě kytary, kapela vlastně nevěděla, co chce hrát. Přechody mezi třeskutým hardcore punkem a téměř psychobilly/horror punkem mě přišli jak skoky do dálky. V jednom rozhovoru jsem viděl, že borci fandí kapelám od NOFX po Power Trip, takže plně chápu jejich záběr. Poměrně obsáhlou diskografii od roku 2012 naposlouchanou nemám a s ohledem na výměnu harmoniky za druhou kytaru ani naposlouchávat asi nebudu…ovšem na další možný koncert rád zajdu. O kapele Kohout plaší smrt už jsem se rozepsal v létě v reportu z mimoňského Jelen festu, tady můžu jen doplnit, že mě to v klubu bavilo přeci jen víc než venkovním pódiu. Trojice léty prověřených hudebníků živě komunikovala s přítomnými a živá přehrávka byla jedna velká párty, na které došlo nejen na přídavky, ale i na nějaké to pogo.

Doba je s ohledem na ten infekční sajrat vskutku zlá, tak pokud budeš mít možnost, zajdi podpořit kapely nebo svůj oblíbenej klub…ať to přežijou, než to skončí.

Grinch

12. 11. 2021 – Skyburn / Tengri / Etera / Tribe-J – Liberec, Azyl

Páteční akce v libereckém Azylu, na kterou jsem vyrazil zejména kvůli pražským post rockovým Tengri, byla opět fajn ve všech ohledech. Po hudební stránce to na osmičku odpálili post metaloví instrumentalisté ETERA. První setkání s touto pro mě doposud absolutně neznámou kapelou nedopadlo nejlépe. Ne, že by plejáda rifů a bubenických parádiček za nic nestála, ale tentokrát se mistr zvukař poněkud utnul a prostě to přehulil. Škoda, hudebníci měli rozhodně co předvést. Po druhé je škodou, že nemají žádnou prezentaci na webu.  Čistě instrumentálně pokračovali dále pražští TENGRI. Dvě kytary, bicí, basa a housle v post ranku přesně jak z uvedeného splitu, který mě neskutečně baví. Vykouzlené podmanivé melodie s vlastním i standardním klubovým nasvícením nastolily vše pohlcující atmosféru. Zazněly i zbrusu nové skladby a celkově to byl bez debat TOP set večera. U vstupu ve výši lidových dvou stokorun si fanoušek mohl zakoupit oba doposud vydané asfalty nebo triko. Druhou polovinu akce zahájili další instrumentalisté. Tentokráte se jednalo o trojici  TRIBE-J, která to v sestavě kytara, basa a bicí pojala od hippie rocku až po těžší matematiku. V soft partech jsem upadal sice do letargie, ale pokud se přiostřilo/zrychlilo nebo se téměř změnil hudební styl, bylo rozhodně na co koukat a co poslouchat. Koukni na videa a poslechni skladby na bandzonu. Vše uzavírali pop-rockoví domácí slaďáčci SKYBURN. Nejdříve se krásně nasvítili (kdosi vtipně konstatoval, že už jsou tu Vánoce), nesamplovali a pak spustili další podmanivé melodie s využitým potenciálem dvou kytar a čistými vokály…ovšem doba pokročila a pozornost taky. Před lety jsem viděl jejich set v liberecké Varšavě a bylo to fajn. Doposud jedinou desku téhle čtveřice známé z dalších libereckých kapel najdeš také na bandzonu.

Grinch.

Pedagogika poražených (TZ)

Tisková zpráva

„A že hra na demokracii, Skončila dřív, než začala, Zjistils teď a dostals strach…“ zpívá Michal z Průmyslové smrti v novém singlu.

První singl Otcové a dějiny představuje druhou samostatně dlouhohrající vinylovou desku Průmyslové smrti, která vyjde na přelomu zimy a jara 2022.

Šest let uplynulo od vydání poslední velké desky Průmyslové smrti s názvem Invaze změn, ohlašuje kapela příchod nového alba Pedagogika poražených, které vyjde na přelomu zimy a jara 2022 na labelu Papagajův hlasatel records.

Singl Průmyslová smrt – Otcové a dějiny: https://papagajuvhlasatelrecords.bandcamp.com/album/pedagogika-pora-en-ch

Lyrics video:

https://www.facebook.com/watch/?v=448384166624900

Na novém albu kapela přichází s novými nápaditými kompozicemi skladem, kde se mísí agresivní rychlé pasáže s pomalými, což není o pro kapelu obvyklé oproti poslednímu albu Invaze změn. Těžkotonážní začátky i thrash metalové rozjížděčky písniček doplňují extrémně rychlé pasáže, na ně nastupují metalové mezihry.

LP PEDAGOGIKA PORAŽENÝCH dává vizi světa takového jaký je, světa paranoi, světa strachu z reality, světa z reálně odžitého života, světa strachu ze skutečných lidí a skutečných emocí, je to svět hrůz, které zde už jsou a jsou neviděny, je to peklo v éteru, ve čtvrté dimenzi levitující mezi námi, je to pravda, kterou nevidíme, je to cesta, kterou nechceme jít a přesto jdeme.

Aktuální koncerty:

17.12.2021-Polná Klub, 15.1.2022-Ostrava, 25.2.2022-Blatná křest a release párty, 26.2.2022-Linz/AT, 11.3.2022-Praha 007 křest a release párty, 12.3.2022-Brno Kabinet Múz křest a release párty.

Více informací o kapele:

https://www.prumyslovasmrt.cz/

https://www.facebook.com/prumyslovasmrt

https://prumyslovasmrt.bandcamp.com/

Label:

https://phr.cz/

https://www.facebook.com/papagajuvhlasatelrecords/



Label: Pavel Friml info@phr.cz, +420 608 577 797

Média a promo: Petr Knotek, promo@phr.cz, +420 605 010 562

Booking: Petr Hanus (Johan), xpetrhanusx@gmail.com, tel: +420 724 905 864

16.11.2021 – Bizarro Masacra Violento Tortura Festa #17 – Liberec, Azyl

Sedmnácté Bizarro, první zastávka HUMAMUNIPULATION tour a Azyl. Tahle nesvatá trojice přilákala k obrácenému krucifixu, na novém merči Perefecitizenu, nacházejícímu se ve stánku L'inphantile collective vedle vstupu do koncertního sálu, poměrně velký počet fanoušků.

Milovníci vinylových desek byli ztraceni u Ossieho distra stejně jako milovníci dobrého pivka u hansových píp. Temně rudé pódium a fastcore v podobě nejen místním dobře známých MIKExWAZOWSKI. I přes drobné peripetie s kytarou to čtveřice mladých hudebníků nasypala se železnou jistotou korespondující s jejich životními postoji odrážejícími se v powerviolence/fastcore/crust grindu…prostě kvapíku, kterému není cizí zahuhlaný zvuk ani pořádné vazbeníčko. Ostatně vše již bylo o nich napsáno. S menším skluzem naordinovali všem přítomným chorým, hypochondrům i obětem pharma lobby nějaké dobroty magistři z AMOCLENu. S ohledem na nejistotu dobu, byl na předpis i Remdesivir. Plný sál nedával vokalistům tolika prostoru pro údržbu podlahových krytin, ale rozlité pivko na předních dvou metrech sálu bylo dokonale vytřeno. Zvuk se povedl mistrovi u zvukařského pultu neskutečně úderný, takže když vám Pípl zařval do mikráku deset čísel od obličeje s tou hudební hydrou za zády, dostavil se pocit životní harmonie již před vyzvednutím samotného xanaxu. Po dvou třeskutých grinding vypalovačkách vyvolali nemrtvé kolínští smrtonoši SECTESY. Sice bez basáka, ovšem s nasazením, které přinutilo zhoupnout se do rytmu i jedince, kteří starou školu death metalu vskutku nejedou. Vydařená coverka mocných Krabathor “In The Blazing River“ a materiál ze tři nahrávek od roku 2014 mě tentokrát dostal (jindy mi kapela vždy poněkud zapadla na větších akcích v rámci bohaté produkce). Bez debat naplněný potenciál dvou kytar tvořil krásný předěl mezi neorganizovanou zběsilostí prvních dvou setů a organizovanou divočinou dvou následujících. PERFECITIZEN bohužel postihl stejný osud jako na akci původně avizované Garbage Feats, takže sars uvrhl do karantény zpěváka, za kterého naskočil zdatně Ossieho umělohmotný parťák z distra. Vystajlovaná figurina u mikrofonu doplňovala vokál ze záznamu a fanoušek obracel pozornost na hbité prsty na hmatnících kytar či na Jardovy blast beaty. Pro obyčejného smrtelníka komplikované kompozice díky kvalitnímu zvuku šly strávit a nejeden by si rád i přidal. V souboji o prvenství nemající pro většinu vítěze se Perfe utkali s další legendou českého grindu a to mosteckými CONTRASTIC, na jejichž nahrávkách se zub času prakticky nepodepsal. V pozměněné sestavě předvedli něco z Jařma a něco z Mamun ve formě strhujícího a neskutečně energického setu s povedenou projekcí za zády. Co víc napsat? Snad jen, že stále můžeš stihnut nějakou ze zastávek HUMAMUNIPULATION tour 2021.

Grinch

18.09.2021 – Circular Party 4 – M.A.C. of Mad, Lex, Leukotom, Dj noname – Liberec, Azyl

Liberecký kulturní svatostánek Azyl i přes nepřízeň osudu žije…přežil Smetanu, Sars i stěhování zahrádky…a servíruje jednu hudební perlu za druhou. Tentokráte se jednalo o vnitřní koncert M.A.C. of Mad, kteří mě zničili již letos na festivalu Ještědská Odysea…proto jsem byl zvědav, co předvedou uvnitř klubu.

Červeně nasvícenou stage jako první ovládli domácí rapeři z ulice LEX. Prakticky bych mohl shrnout tenhle setík okopírováním reportu z loňské rašárny…jen s tím rozdílem, že klukům bylo velmi dobře rozumět a na sále krom nepříjemného stroboskopu nad hlavami raperů bylo celkem příjemně. Živý bubeník, chytlavé samply/instra a dva sladěné hlasy, které mají stále co říct a já pevně věřím, že i nadále budou. Pokud ještě nemáš při čtení otevřený soundcloud profil kapely, učiň tak nyní.

Po zatraceně příjemné a nezbytně angažované rozehřívačce přišlo na řadu peklo v podobě Maximální povolené koncentrace šílenství. Oblaka kouře, jak řve Slávek z Mörkhimmel, protnutá rudými reflektory a nasekaná stroboskopy. Zvuk na hranici snesitelnosti, pro lidi s vyšší mírou zachovaného sluchu, daleko za ní. Zvukové, obrazové i obsahové vjemy…velmi nepříjemné. Elektronická rychta v produkci dvou elektro šílenců krčících se za nízkými stolečky doplněná o mohutnou kytaru, hrubé growly i jedovatý řev. Téměř žádný prostor pro oddych, nářez od začátku do samotného konce, což dali jen ti nejotrlejší…uf…uf. Pokud ještě nemáš představu, mrkni na YT na videa z loňského Audiotrauma festu.

Leukotom v triku s motivem poslední desky LDOH, která poměrně zuřivě čeří zatuchlý gore rybníček, měl velmi těžkou pozici, kterou pro mě se svým repertoárem neustál a to i přes skutečnost, že blíže nespecifikovaný hluk mě bez debat poslal krátce na křeslo slovutného doktora Freemana. Následně jsem zkoušel tuhle proceduru podstoupit ještě jednou záznamem z již zmiňovaného loňského Audiotrauma festu, ale do lebky se mi Leukotom prostě pořádně nedostal.

Mrkni,jak to šlo klukům z LEX v Azylu a doraz tenhle úžasnej klub podpořit koupí piva nebo lístku na koncert.

Grinch

15.10.2021 – Bolehlav, Vanessa – Božák, Teplice

Sakra, mraky rozepsaných reportů a článků před korekturou, která stejně nic nezachrání, hromady rozdělaných fotoalb…času i nálady málo…prokrastinace, nechuť a poslední dobou i zhnusení ze statementů řady kapel. Ideální čas vyrazit na koncert kapely jako je legendární české ebm Vanessa s kořenem v divokých devadesátkách.

Stejně jako se Vanessa probudila z klinické smrti cca před deseti lety, tak světlo na konci tunelu na chvíli v loňském roce spatřil i vyhlášený teplický klub Božák, který hostil jednu ze čtyř zastávek tohoto elektronického monstra. Třešničkou na dortu byla nejen oběšená panenka v druhém podzemním podlaží božího prstu, ale i předkapela v podobě audiotraumamistra Bolehlava…ale vše popořádku.

Schody do podzemního podlaží Božáku ve mně vždy vzbuzují úzkost, která pomíjí až s následnou aklimatizací u stolního fotbálku nebo u stage pod tlakem linoucího se z pódia. Hudební program večera ve složení Bolehlav a Vanessa nebyl vskutku na potlačení této úzkosti příliš vhodný…haha…napálený zvuk, stroboskopy a pro většinu populace nepříjemné zvuky nejen z různých krabiček, ale i kytary. Kytaru na stage vytáhl pouze Bolehlav, který její hmatník střídal v oblacích kouře a světelných efektů s tlačítky přenosného černobylského velínu. Zazněla nejen hudební zkáza z desetipalce “Don't Believe In No Ghosts“, ale i řada dalších tracků…tímto jsem si definitivně napravil restík z letošní liberecké Ještědské Odysey, kde jsem jeho set proklábosil. Samozřejmě po koncertu veliká hudební spokojenost a lehčí údiv nad mrzkou návštěvností klubu, který měl díky Covidu na kahánku…čekal bych větší support, a to i přes vyšší cenovku vstupného.

Na Vanessu už se taneční plácek před pódiem obstojně zaplnil a krom standardních tanečních kreací všemožných věkových skupin došlo i na tvrdý mosh několika veteránů scény. Tak, jak nechal nastavit Pope zvuk před začátkem tohohle večírku, tak se hrálo, což při stání poblíž repro beden skrývajících z určitých úhlů hudebníky na pódiu, přecházelo z nepříjemného pocitu do palčivé bolesti. Že by kýžený efekt při provolávání „Ahoj! Chcípni!“ nebo během diktátu o pašování gramu do lochu v nezletilé vagíně. Ano, pochopil si správně, hrálo se zejména z poslední desky “Ghost Army“ a zazněla i řada věcí z comebackové desky „Ave Agony“. Samozřejmě došlo i na kultovní devadesátkové tracky „Jimmy Jones“, “Buď Jidáš“, “Flashback“ nebo “Prokopat se ven“ z alb “Flashback“ a “Monogamy“ ke konci vskutku drsného setu. Ovace byly veliké a dva přídavky zasloužené. Hnusu se kapele podařilo dosáhnout čistě svou hudební produkcí, takže nebylo zapotřebí doprovodné divadélko v podobě vysypávání uren, házení kozlích hlav z pódia do lidí, šňupání na stagi ze zrcátek, které sis mohl koupit v merchi nebo vlnění se kdejaké nahé diskopíči kolem Hausera.

Ano, jsem si vědom, že report z této akce není příjemný a je v něm spousta vulgarismů i nechutností...ovšem je to report z koncertu Vanessy, kterou si nedovolila vypnout i přes šňupání kokainu z Bible a zvratky ve studiu ani Česká televize…takže asi tak.

PS: nefotil jsem, ale koupil jsem merch, drink a vstupenku. Pokud chceš svoje kluby a kapely fungující, neseď doma na řiti a běž je podpořit.

PPS: konečně jsem dneska pořádně vyvětral zápach zvratek z auta…zdravím kámošku M.

Grinch

28.8.2021 - 12 let pivního baru Azyl

28.8.2021 – Kibera, Svině, Dezinfekce, Drom

Poslední srpnový víkend, Pivní bar Azyl, Komunitní zahrada LIAS a ulice Široká patřily gratulantům k dvanáctiletému výročí libereckého Azylu, který není vskutku potřeba blíže představovat. Mejdan to byl mnohem větší, než magická desítka, o které bude ještě řeč.

Jelikož se jednalo o dvanácté narozeniny, tak se točilo dvanáct druhů dvanáctistupňového piva z dvanácti píp. Součástí téhle parády byl samozřejmě i koncert, venkovní jak je to v těchto pohnutých dobách už zvykem. Pivko teklo proudem od jedné hodiny po poledni a před sedmou večerní zazněly první tóny hardcore punkové úderky Kibera.

KIBERA, nikoli z Afriky ale od Helly z Berounska, přivezla angažovanou porci hardcore crust jízdy s metalickým ocáskem, jak jsem již minimálně v reportech dvakrát psal. Doposud jedinou nahrávkou, kterou si můžeš poslechnout je stejnojmenná debutní kazeta obsahující deset válců se třemi řevy, které naživo působí vskutku syrově. Nahrávka vyšla ve stejném roce jako dokumentární film šestadvacetiletého režiséra Martina Páva Kibera: Příběh slumu, koukni na něj…toť k názvu kapely. Krom uvedených řevů dostalo početné množství fanoušků bezchybně zahraný a v rámci žánru optimálně variabilní hardcore crust s jednou ostrou kytarou. Kvalita nahrávky je zde úměrná kvalitě živých přehrávek, uvěřitelností a podáním lidí pro lidi, na což se dnes v tvrdě kytarovém ranku občas zapomíná. A kdy že bude ten vinyl?

Další salvu třech vokálů měli na svědomí jihočeští hardcore punkeři SVINĚ, kteří se s tím vskutku nepárali a rozehrávkou “Nevěřím“ spustili nefalšované hudební peklo. Jednoduší, leč úderná kadence kratších výbuchů s čitelnými texty v českém jazyce disponovala poměrně vysokým oktanovým číslem a bylo úplně buřt, že se řevy občas nepotkaly tam, kde měly. Za dvacet let na scéně, které letos kapela slaví, si vydobyla jistou pozici, kterou si právem zaslouží. Vůbec jsem nevěděl, že si v loňském roce vydali LP kompilát dvou prvních alb “Tak se neboj“ a „Špatné věc“…track “Špatná věc“ zazněl samozřejmě taky.

Do kotle pod podiem přiložila ještě o pomyslné polínko navíc DEZINFEKCE z Českých Budějovic. Osobitá hardcore jízda s takovým tím disha Gride kytarovým ocáskem rozvířila taneční parket do takové míry, že sám mistr zvuku musel bránit pódium vlastním tělem a to nejen s ohledem na zuby zpívajícího basáka…nečekané vpády na pódium v rámci odstředivé síly pitu byly vskutku nevyzpytatelné a po dlouhé době proběhl i nějaký ten stage divinig. Tihle pánové jsou na scéně třicet let a pořád mají co nabídnout, včetně nové desky, která je aktuálně na cestě. Novinky najdeš na bandzonu.

Hudební produkci dvanáctých narozenin Azylu uzavřeli domácí post rock hardcoráci DROM (jako na narozeninách desátých), kteří své delší vály osolily vyšší hlasitostí (až jsem si musel stoupnout z boku pódia), což pár minut po desáté hodině večerní přilákalo krom většiny účastníků dnešní akce i jedno vozidlo městské police, které se ovšem jako většina aut po příjezdu k zalidněné části Široké ulice otočilo a pokračovalo dál jinudy. Hrálo se z desek, které všichni známe a ve kvalitě, na kterou jsme zvyklí. Co víc napsat…co koncert Dromáků, to hudební zážitek.

Před následnou benefiční dražbou mi poněkud vyhládlo, takže jsem prubnul veganské občerstvení, které jako vždy nemělo chybu…pokud si tedy nehraješ na drsňáka, že sneseš hodně pálivé. Pro nepiče, řidiče a jiné divnotvory bylo k dispozici nealko pivko i speciální limonády. V samotné dražbě byly nejen předměty věnované různými pivovary, ale i merch Azylu…a nebyl problém poslat triko klubu/baru za čtyřku do světa. Vybralo se tedy poměrně dost a peníze poputují na ty proklatý neomarxistický neziskovky: 20% na Obraz - organizace, která se snaží měnit zákony, aby zvířata netrpěla, 20% na Šanci Zvířatům - organizace, která se snaží opuštěným zvířatům najít nový domov, 20% na Food not Bombs - organizace, která pomáhá lidem bez domova a 40% na Toničku.

Vcelku se jednalo o další skvělou, nejen hudební, azyláckou párty s přesahem, který dělá scénu scénou. Takže nezbývá než popřát dalších dvanáct let a doufám, že k patnáctinám přijedou ty Oi Polloi.

Fotky z akce sleduj na mejch stránkách.

Grinch

31.7.2021 – Benefit na psí útulek SRCE ZA ŠAPU v Bosně

31.7.2021 – SAY/RAID, ZVLN, VLOČKA

Poslední report z libereckého Azylu jsem začal slovy: pot, bahno a moč. Tento tedy můžu začít slovy, přátelství, pomoc a etika. Jednalo se, jak je z názvu již jasné, o benefici na psí útulek SRCE ZA ŠAPU v Bosně, a to v rámci narozenin pořadatelky, za kterou dorazilo ze všech koutů ČR lidí jako psů a nakonec tam byl i nějaký ten pes skutečný. Hrálo se opět v prostorách komunitní zahrady LIAS naproti Azylu a line-up byl tentokráte vskutku více než open mind.

Jako první svým hudebním setem popřáli k narozeninám SAY/RAID z Helly v Újezdu u Cerhovic, tedy DIY prostoru, kde se potkává punková etika, skateboarding a radikálně špinavá muzika, jak vystihli ve Špíně. V sestavě kytara, bicí a řev zazněla sada rychlých a poměrně neurvalých hardcore punkových tracků s textovým přesahem. Rád bych ti sem hodil link na kapelu, ale nenašel jsem na netu krom pár fotek kapely na stránkách Czechcoru ani prd…běž na koncert.

Druhým chodem tohoto open mind meníčka po veganském rautu byl indiánský hip hop/rap z Děčína ZVLN. Tuhle kapelu jsem neviděl poprvé a po tomhle strhujícím setu doufám, že ne naposled. Hudebníky lety zúročený cit pro jazyk, punkovou etiku i všechny podoby hluku se promítl nejen ve viděný liberecký set, ale i první plnohodnotnou nahrávku “Zesebeven“, ze které se také hrálo. Nekompromisní, ale i emotivní, leckdy noisovým ocáskem i těžkou hlukovou hradbou podložené tracky měly vskutku co nabídnout, a to jak po taneční, tak i lyrické stránce věci. Poslechni bandcamp a ještě lépe vyraz na koncert.

Unešen libovými hudební sety a chutí za studena chmeleného nealko piva Bakalář jsem se poněkud zapomněl a ze závěrečného koncertu běžkařského discopunk kabaretu v podání Dáši fon Fláši VLOČKA jsem viděl pouze závěrečnou performanci na téma zajebaný motorkár, kde krví zbrocené ruce dali v duchu, řekněme violence Sturm und Drang 21. Století, za vyučenou neomalenému motorkárovi alebo károvi plenící les….chudák představitel neomalence – stojan na mikrák, ten už si nezahraje.

Na akci se nakonec vybralo pro bosenský psí útulek Srce za šapu 17990Kč a to nejen do klobouku, ale i po dvacce z každého půllitru vypitého bosenského pivka The Master Craft Brewery, které v Azylu teklo proudem.

Po tomto večírku můžu s klidným svědomím napsat, že svět je ještě v jistých ohledech v pořádku a není skutečně nutno snižovat laťku morálky či etiky…spíše se sluší a patří poslat do háje ty, co nejsou schopni udržet v sobě základní hladinu lidskosti a že se jich po první vlně s covidem v rámci začínajícího volebního šílenství rojí opět poměrně dost.

Hrubek se nelekejte, na čárky nehleďte a hlavně pošlete nějakej peníz pro zvířata v nouzi. FB stránky SRCE za šapu najdeš ZDE a pár mých fotek najdeš tradičně ZDE.

Grinch

Oči Vlka & Chandra

12. 8. 2021, Balada bar, Praha

20:00

https://www.facebook.com/events/228870795764766

Oči Vlka (black metal, Sudety)

https://caligarirecords.bandcamp.com/album/demo-15

Blackové duo z krvavého a chladného severu, žádné zbytečné kecy, žádné promo, jen čistá síla a atmosféra, nálada starého dobrého Norska, ale i třeba Hate Forest. Na půl hodinu tě dostanou mimo tenhle zkurvený svět

Chandra (post-metal/doom/sludge, Garážový stát)

https://www.facebook.com/dontlistentochandra/

aka garážová Amenra, přitom jedna z mála kapel v republice, která dokáže přednést ukázkový těžký a pomalý atmo post metal bez jakýchkoli vystajlovaných fines, prostě čistý feeling!

doporučené vstupné - 150

na akci budou dodržována platná covidová nařízení

Plague Called Humanity - Nuummite - Uncle Grasha's Flying Circus minitour

 

6.8. 2021 Brno, Bajkazyl

https://www.facebook.com/events/645084539781946

7.8. 2021 Ostrava, Rock Hill

https://www.facebook.com/events/324135575915895/

Plague Called Humanity - cyberpunk

Brněnská cyberpunková kapela odkrývající temnou budoucnost v rytmu EBM a crustu.

https://pchband.bandcamp.com/

Nuummite - instrumental post metal

Sloučenina post-rocku, shoegaze a black metalu v melancholickém i zběsilém pojetí.

https://nuummite.bandcamp.com/

Uncle Grasha's Flying Circus - powerelectronics siege industrial

Atentát na kulturu v podání absolutního vůdce všech vašich oblíbených ideologií.

https://unclegrashasflyingcircus.bandcamp.com/