Debutní staroškolská death-black metalová placka „Ultimum
Exitium“ od slovenských Eschaton tě kompozičně přenese v metalovym žánru o
pár dekád zpět, což není v dnešní době plné moderních vlivů vůbec na
škodu. Nahrávka samotná evokuje spoustu starších, vzhledem k uvedenym dekádám
dobových, česko-slovenských spolků a co je nejdůležitější pro finální výsledek,
je to, že ústřední postava kapely, má svojí cestu, ze který prostě neuhne.
Tou ústřední postavou je kytarista, skladatel a
zpěvák Tomáš Maga, z jehož rukou se zrodil v roce 2014 právě Eschaton
a následně o tři roky později pod značkou Slovak Metal Army tento třicetišesti minutový
album Ultimum Exitium. Tomáš má v muzice jasno, což dokládá nejen jeho odchod
z vysněnýho Dementoru, samotná hudební tvorba Eschatonu, ale i užití
mateřskýho jazyka v lyrický stránce věci…čím více jsem nasál informací z rozhovoru
i statí o kapelce, tím více mi byl a vlastně i pořád je, tenhle člověk
sympatickej.
Při nahrávání album, byli páteří kapely krom
Tomáše, ještě doprovodný zpěvák i textař v jedné osobě Oskar Blahušiak a
druhý kytarista Andre Kelčík. Baskytarista Marek Ševčík odešel z kapely po
dotočení desky. Ostatní spoluhráči působili/působí v kapele jako dlouhodobí/příležitostní
hosté s ohledem na nemožnost sehnat kmenové spoluhráče, což je víceméně
problém i u nás, zejména, co se týká bubeníků (o tom by mohli napsat knihu
třeba Choked by Own Vomits). Na desce zazní bubeník Tom Brieghter (Nahum, Revenge
Division) a klávesák Martin Roženek (Ador Dorath), v jehož studiu GM
Studio Jablunkov bylo album také nahraný. Jelikož je to už nějakej ten pátek,
co je stříbrnej kotouček venku, tak jen doplním aktuální info. Eschaton má
nahrané kytary na nový album a kapelu již tvoří pouze původní dva kytaristé.
S nahrávkou jako takovou nemůže bejt žánrově
usazenej posluchač nespokojenej, já však k ní mám ihned zezačátku dvě
zásadní věci. Tou první je zvuk, kterej je i přes epičnost/atmosféričnost desky
prostě moc čistej a ruší mi staroškolskej zážitek a tím druhým jsou některé
pasáže, které zní až moc „dřevně“…třebas zrovinka úvod skladby „Memento Mori“,
která následuje po intru potvrzující epičnost nahrávky. Tento problém se
blejskne párkrát i v následujících pěti kompozicích, ovšem na debutní
materiál se i přes to jedná o zdařilou blackened death metalovou jízdu krásně
doplněnou grafickym pojetím přebalu, který jasně dokazuje, že i v jednoduchosti
je síla.
Jednoduchá/stereotypní není rozhodně vlastní
muzika kapely. Lze to přičíst nejen preciznosti, ctižádostivost a jasnýmu cíli
Tomáše Magy, ale i hudebnímu vzdělání a umu druhýho kytaristy Andreje Kelčíka i
zkušenostem hostujících hudebníků. Tracky, který stopáží neklesnou výrazně pod
pět minut, disponují krom zdařilý kytarový hry jdoucí ruku v ruce s prácí
s tempy i variabilními vokály pohybující se mezi deathovým growlem a black
metalovým skřehotem, kterej ač sem tam podporuje výše uvedenou „dřevnost“, je
díky užití slovenštiny ve většině pasáží stravitelnej. Vokálů, který v několika
momentech nahoděj evokaci démonickýho přednesu mistra Big Bosse z Root, se
díky mateřštině dobře chytá a to zejména v záplavě kytarových postupů v podobě
vyhrávek, nezbytných rifovaček a black metalových vichřic vkusně podpořených
klávesovou hru, který bohužel ve výsledku nedisponují žádným extra silným
momentem, který by poslechu utkvěl posluchači v paměti či oddělil
jednotlivý štychy od sebe jednoznačným způsobem.
Lyrická stránka věci z pera druhýho zpěváka (nyní
již ex-člena kapely) se motá souhrnně kolem Eschatologie (jak už ostatně
napovídá název kapely) a její kompletní obsah dostaneš v bookletu. Texty stejně
jako vlastní hudební náplň nejsou rozhodně odfláklý ve stylu něco tam napiš.
I když album ve svý podstatě působí jako jeden
velkej epickej death-black monolith, teda až na závěrečnou lehce se vymykající skladbu
„Eschaton“, poslouchá se velmi dobře a jeho chuť se na jazyku postupem času
ještě více rozvíjí.
4/5
Grinch
