S festama s metalovým
obsahem se v poslední době v ČR doslova roztrhl pytel. Na scéně se
krom několika provařených jmen objevily v posledních letech i noví hráči,
kteří jdou tvrdě za věhlasem, neváhají servírovat potencionálním zákazníkům
poměrně velká jména a ve hře jsou tím pádem i poměrně veliký peníze. S tím
jde ruku v ruce i rozpínání jednotlivých akcí do tří a více dnů, což není
vždy ku prospěchu věci, stejně jako headliner, ze kterýho si ucvrkneš do gatí.
Českolipský
hardcore metalový Aggressive
Fest ovšem takový není. Řadí se směle k akcím, které nemají tendence
nebezpečně růst, stejně jako třeba letitá záležitost KRHANICE OPEN AIR. Prostě pár
kapel na čerstvym vzduchu, pivko, pokec s kámošema, nákup nahrávek
v distrech/od kapel a hlavně klídek a pohoda.
Velkých jmen si člověk užije na
akcích s tisícovkama návštěvníků měrou vrchovatou, ovšem za tím klídkem a
pohodou je zapotřebí zajet třeba právě na Aggressive fest. Letos mě pořadatelé
z kapel Crippled Fingers a Incarnate trochu vyděsili, když po festu
nahodili na stránky akce dotazník, zdali chtějí fanoušci do budoucna akci
rozšířit na dva dny, ale předpokládám, že to kluky přejde, protože metalisti, kteří budou do festů sypat každý
rok větší a větší peníze, na stromech prostě nerostou…nebo snad ano? Nebudu tě
trápit výčtem akcí, můžeš si jej snadno v případě zájmu dohledat a
možná budeš sám překvapenej, že téměř co víkend, to festival. Navíc lidi mající
za sebou OEF nebo nedej satan Brutal rozhodně uvítají odpočinkovou akci za
lidovku…s domácíma spolkama, který většinou na velkých akcí vypouštějí,
protože vidět 60 a více kapel je prostě duševní sebemrskačství. Takže tolik asi
na úvod a teď konkrétně k letošnímu ročníku.
Opět úžasný areál vodního hradu
Lipý, opět bezchybná organizace, opět spokojenost. Naprostá spokojenost nepíšu
ze dvou důvodů. Tím prvním byl zvuk, kterej se opravdu nepovedl, přitom konkrétní
pan zvukař umí a trvdě metalový i hardcore muzice rozumí. Tím druhým bylo počasí,
ovšem to nikdo neovlivní…i když teda borci tvrdili, že mají počasí dopředu
objednáno…tím pádem to je na reklamačku…haha. Line-up se mi letos obzvlášť líbil,
jelikož se během devíti setů prostřídala poctivá stará škola s modernou
jak v metalu, tak v hardcoru. Prostě lépe strávený odpoledne a večer
si regionální fanoušek žánrů nemohl představit.
Na čtvrtou to na kryté stagi
odpálili nekompromisní DEAF & DUMB. Tenhle industriálně laděnej death metal
z Krásný Lípy je zárukou kvality. Sice mi trošku trvalo, než jsem si
zvyknul na jejich značně osekanou sestavu tvořící dva prapůvodní ranaře na basu
a kytaru, automatickýho bubeníka i hlas Káněte, ale na AS jim to šlapalo. U
tohohle válce je naprosto buřt, že se jedná prakticky o statickej set, důležitý
je zničit zvukovou hradbou vše co stojí v cestě a to se dle mýho povedlo
na výbornou. Navíc je více než jisté, že po delší době kapela vypustí na
kompilačním CD pod Bizarre Leprous nový materiál. Je opravdu velká škoda, že z kapely
vypadl druhej kytarista a bubeník s velkym „B“ Tom Hendrych, jelikož
v týhle sestavě by bylo jen otázkou času dobýt všechna domácí pódia.
Poslechni poslední materiál na kompilátu „Evildarkrooted... Total Dumb“ a
pochopíš. Jinak předloňský CD „Faceless Future...“ je taktéž nehorázná masáž.
Pražské brutal death komando CONGENITAL ANOMALIES patří již také
k prověřenějším spolkům a i když nejsem nadšeným fanouškem BDM ujíždějící
do slamu, tak zrovinka tyhle řezníky si rád na akci poslechnu. A dle německýho
potlesku (dva tleskaj a tři se smějou nebo jak to Jaro pustil do mikrofonu),
který proběhl asi i většina návštěvníků akce, kteří se začali v areálu
příjemně množit. Kapela to nakrájela s grácií sobě vlastní. Bylo vskutku
vidět, že do druhé dekády svý existence chtějí vstoupit v plný zbroji a to
v podobě třetího albumu, na kterym usilovně makají. Pražské modernisty
SOUL DECODER, kteří se profilují poněkud složitě a to jako extreme atmospheric
proggy semi-technical melodic deathcore with Skyrim influences jsem už na
plakátech a tudíž na webových profesech registroval. První živý setkání
proběhlo ovšem až nyní, bohužel skloubením dvou mínusů tohohle ročníku – zvuk a
počasí, jsem si jejich set vůbec neužil. Před pódiem měla kapela, než přestalo
pršet, fanoušků, že by je spočítal na prstech jedný ruky i poměrně nešikovnej
dřevorubec. No a technická preciznost i vymazlený postem čpící postupy zanikly
ve výslednym zvuku. Veliká škoda, protože tahle kapelka má vskutku co
nabídnout. Stejně blbě ve výsledku dopadli i další domácí modernisté ANIME
TORMENT. Před nimi se ovšem ještě představila minimálně pro mě další koncertně
neznámá kapela APATHY AGAIN se svým lehce mainstream thrashing/metal/corem
s poměrně komunikativních frontmanem. Jednodušší chytlavá muzika trpěla
ovšem neduhem v podobě ne příliš jistého projevu zpěváka v čistých
polohách. Jinak i přes skutečnost, že tohle opravdu nebyl můj šálek kávy, nešlo
setu nic vytknout. Fanoušci byli spokojení a akce se pomalu ale jistě lámala
v půlce. Ke snědku a pití toho bylo na výběr s ohledem na velikost
akce poměrně dost. Kapacitně dostačující pivní stan zůstával i přes umoudření
počasí zaplněný a kdo chtěl, mohl sledovat sety z laviček přímo před
pódiem. Dále se dalo „klábosit“ a posedávat různě po areálu, ovšem zvukovka
ANIME TORMENT přilákala většinu lidí opět ke stagi. Tahle litoměřická moderní
death metalová hydra to opět nasypala na sto procent a to i přes absenci
basáka. Bohužel zvuk jim dobrou polovinu ubral. Co o nich více psát, když je
znají fans napříč tvrdě kytarovým hudebním spektrem. Snad jen, že borci
chystají novou desku, která zklamáním rozhodně nebude. Borci stejně jako řada
dalších nabízeli tradičně svůj merch. Bizarre Leprous se svým stánkem letos
nedorazili, takže si zájemci o nový nahrávky „museli vystačit“ s nabídkou
NTEY records, kteří svůj stánek opět umístili do klidnějšího rohu areálu.
Akci pořádající CRIPPLED FINGERS
nasypali svůj energickej hardcore do lidí bez hluchej míst, jak je to u kapely
v nový sestavě už nějakej ten pátek zvykem. Vysokoktanová šou nakopla
několik odvážlivců k průniku na pódium a kotel během setu nabral poměrně
solidní otáčky. Kapela má aktuálně nejen v plánu vypustit další řadové
album, ale podpoří svou účastí i všem dobře známou benefiční akci na Hradě
Trosky, jejíž páté pokračování pořádá letos na sklonku srpna organizace Metal
for Hope…palec nahoru. Kotel neustal ani při následujících taktéž akci
spolupořádajících INCARNATE. Tahle grindovka s příchodem novýho vokalisty
Ondry, jak jsem už mnohokrát psal, dostala daleko větší grády. Jejich grindcore
pasáže jsou vskutku kulervoucí, což potvrdil i ohlas fanoušků, kteří na rozdíl
od starších ročníků týhle vypečené akce na set Incarnate setrvali v hojném
počtu pod pódiem a dali jasně najevo, že
tenhle směr kapely je good. Osobně se těším nejen na zmíněné kompilační CD pod
Bizarre Leprous, kde kapela nasype novej materiál, ale i na debutní full album,
na který tahle sebranka čeká (původně pod jinými názvy i jiné sestavě) od roku
1993! Vražednej koncert stálic domácí ug scény POPPY SEED GRINDER byl bezpochyby
TOP celýho festu. Kapelu vskutku netřeba představovat. Brutální death metal
zhutněnej těžkym HC semlel každýho, kdo má v žánru hudební vkus. To, že
kapele nedochází dech, potvrzuje nejen poslední full deska „Bleeding
Civilization“, která spatřila světlo světa téměř třicet let od založení Popíků,
ale i letošní tour po Balkáně. Na závěr akce už jsem byl trošku off, ovšem LIBIDO
CHALLENGE se svým thrashcorem v duchu kolize nový i původní vlny ranku, mě
donutili setrvat u pódia. Pro mě prakticky neznámá kapela nabídla krom
uvedenýho ranku s poměrně vysokym oktanovym číslem i solidní nadhled v tvorbě,
kterej činil z koncertu vskutku příjemnej hudební zážitek.
Nezbejvá než poděkovat
pořadatelům a popřát jim do dalších ročníků hodně sil i šťastnou ruku při
výběru kapel...a fakt neblbněte s vícedenní akcí.
Fotky z akce sleduj časem na
mejch stránkách, zatím mrkni na kvalitní fotečky od
Jardy Creeda.
Grinch
