Splitec který vrátí svět do normálu

Proslýchá se, že nenávidění a zároveň zbožňovaní zbrojnoši z pražské pohádkové družiny Bambulkyne Dobrodružstvá chystají sedmipalcový split s libereckými lékárníky Amoclen. Tohle splitko bude skutečné grindové světlo na konci tunelu světové pandemie, protože pokud se protne močové zaříkávání Covidu-19 mistra Willhelma Grasslicha s účinnými recepisy MUDr. Pípla, máme vyhráno. Ukázku z BD strany splitu v podobě tracku “Lachtánek & Ňufinka“ poslouchej na kontroverzním YT kanálu, kde najdeš i řadu doposud neviděného. Něco k poslechu mají i liberečtí Amoclen na svém bandzonu. Osobně jsem čekal, že desku vydá Xanax Records, ale nakonec si jí chopili Véva records, Debila records a Saltø Mørtale. Ovšem nakonec bude přeci jen i ten xanax, protože společné dílko ponese název právě po této kouzelné pilulce.

youtube.com/channel/UCrG4U

facebook.com/bambulkynedobrodruzstva

facebook.com/Amoclen-355395284517070

https://bandzone.cz/amoclen

Třetí deska Vole na cestě

Ty vole, ty Vole mě fakt bavěj…živě i z desky maximálně. Loňská deska “Dej Bůh Pěstí“ nemá chybu. Bez debat...punk urvanej ze řetězu a s nehoráznym tahem na branku. Na netu jsem se dočetl, že přijde třetí LP “Tohle Není Prdel“ a do mailu mi přistál proklik na ukázku “Proto!?“, která se pod hlavičkou Stoned To Death Records objeví spolu s dalšími tracky co nevidět. Tuhle desku prostě musíš mít, protože tohle není prdel.

softskins.bandcamp.com/album/tohle-nen-prdel

Postea představuje druhou velkou desku

Východočeská hardcore crust partička POSTEA navazuje na své předloňské debutní LP “Město“ a představuje LP “Cesty“, tedy přesněji jeden uvolněný track na bandcamp profilu s názvem “Květ Strachu“, který bude na začátku příštího roku doplněn o dalších pět stop a vryt do asfaltových drážek v DIY duchu, jak je u kapely zvykem. Kapela dle ukázky neuhnula ze své cesty, takže si opět přijdou na své fanoušci spolků jako Fall Of Efrafa, His Hero Is Gone, From Ashes Rise a podobných. Kvalitní české texty jsou samozřejmostí a dle uvedené ukázky mně to šmakuje ještě více než debutní album…a s tím jsem byl vcelku spokojen. No, nezbývá než se těšit.

postea.bandcamp.com/album/cesty

facebook.com/postea.band/

Debut pražských Outward na bandcampu

Pražští depresivní post metaloví Outward tonoucí se v hlubinách blacku a doomu vypustili před několika dny debutní nahrávku na svém bandcampovém profilu. Jedná se o stejnojmenné čtyř skladbové dílko dosahující téměř půlhodinky hracího času s potenciálem uspokojit všechny zčernalé a rozervané duše. Jen dodávám, že těleso vzniklo v loňském roce ze členů kapel Menstrual Soup, Meltdown, Consequnces a Uncle Grasha’s Flying Circus. 

facebook.com/Outward

outwardcz.bandcamp.com

Surgery - Absorbing Roots

Surgery - Absorbing Roots

Dalším recenzentským a vlastně i posluchačským restíkem je druhé dlouhohrající album popradské death metalové úderky Surgery s názvem “Absorbing Roots“. Cédéčko pomohl poslat pětce hudebníků mezi metalové šílence opět Koník a jeho label Support Underground.

Už jsem to tady sice mockrát psal, ale je to bez debat pravdou pravdoucí. Pokud nalezneš na CD nebo LP logo tohoto labelu, je šance, že sáhneš posluchačsky vedle, úkol hodný Toma Cruise. Ani u druhého alba v osmnáctileté historii slovenských smrtonošů se mission impossible nekoná.

Formátem devíti skladbového nosiče je opět, jak je uvedeno, CD, ovšem tentokráte v klasickém jewel casu, který má přeci jen větší životnost při častém vyndávání a zandávaní do police než moderní digipacky…a že tuhle půlhodinovou placku, pokud holduješ starý death metalový škole nebojící se melodických pasáží, budeš vyndavat k poslechu velice často.

Titulní přebálka sice není nijak oslňující a abych pravdu řekl/napsal, hudební styl se pod ní ukrývající není na první pohled úplně jistý. Vlastní logo kapely, které na rozdíl od sestavy neprošlo za ty roky žádnou úpravou, už se smrticímu kovu blíží přeci jen více. Barevné provedení se mi celkem líbí a obsáhlému bookletu nelze vytknout prakticky nic. Full textová výbava je s ohledem na styl zcela na místě.

Stejně tak nelze nic vytknout samotné hudební náplni, kterou tvoří, jak jsem již uvedl staroškolský poctivý death metalový buldozer hrnoucí hromady lebek a kostí, který při potřebě změny tlačné síly vykouzlí v převodovce vynikající melodičnost. Na tuhle hru kapely jsem okamžitě přistoupil a doslova si užil řadu opakovaných poslechů s hlasitostí k téhle jízdě optimální…tudíž bez servítek co nejvíc do prava. Bydlet v bytovce, stála by mě recenze na tento doslova stříbrný kotouček (stará škola v každém ohledu) zřejmě nejednu stížnost…haha. Zvuk z popradského FM studia je velmi slušný a na materiálu je i přes jeho přímočařejší pojetí znát, že na něm hudebníci nějaký ten pátek poctivě makali…přesněji v letech 2014 až 2017. Na nahrávce se mnou nenáviděná dřevnost, kterou se honosí řada československých death metalových kapel, vyskytuje zcela minimálně a díky soudně nastavené stopáži nemá nuda prakticky žádnou šanci.

Vskutku nemá smysl detailně rozpitvávat jednotlivé skladby, jejichž stopáž nejde ani v jednom případě přes čtyři minuty časomíry, protože to stejně nikdo nečte a každého spíše zajímá výsledný dojem se silnými a slabými stránkami nahrávky. Album “Absorbing Roots“  nemá pro fanouška žánru slabé stránky žádné, pokud tedy pominu, že nenabízí žádné novum, ale poctivě a s citem pro věc zahraný smrtící kov, který byl v kurzu a několik dekád zpět v čase. I přes ten výlet do minulosti působí deska svěže a její hlavní devízou je evidentní sehranost hudebníků, z nichž každý rovnou měrou přispívá k chytlavosti celého materiálu. Kytarová práce s využitým potenciálem dvou kytar, které to dávkují přesně, aby neuškodily přímé jízdě k cíli, a zároveň nedávají prostor k nudné vatě v podobě donekonečna se opakujících uspávacích rifovaček. Skvěla nazvučená a tuhle krasojízdu umocňující basovka. Výborná práce s vokály Rastislava Šellenga a metronomický motor Petera Mikolaje.

Album bych přirovnal k posledním filmům Martina Scorseseho, jsou skvělé, dobře se na ně kouká i opakovaně, ovšem vše už tady bylo. Prostě deska hodná světové death metalové scény, která by mohla mít lepší obal.

4/5

Grinch

Kaar - Svatej holocaust

Kaar - Svatej holocaust

Pražskou thrashovku Kaar není třeba nějak extra představovat. Přiznivci tvrdé kytarové muziky ji znají nejen z koncertů a festů, ale i z řady nahrávek včetně kolaborací s dalšími esy ze stáje Support Underground jako jsou Exorcizphobia, Catastrofy nebo Murder Inc.

Album “Svatej Holocaust“ by se dalo svým způsobem považovat za debutní velkou desku kapely pod uvedeným labelem, jelikož předchozí věci “Kaarokalypsa“, “Thrash Attack“ a “Kaarový Eso“ vyšly samonákladem. Kaarový Eso bylo demíčkem a ke kompletnímu výčtu nahrávek včetně výše uvedených kolaborací nám už chybí jen ípko “Choroby Vaší Doby“. Inu, za patnáct let na scéně to není rozhodně málo a co se týká kvality uvedeného materiálu, tak to je snad bez debat. Ostatně napovědět ti může už předchozí recenze na nejlibovější czech thrash kolaboraci.

Dalším faktem, proč jsem si dovolil označit “Svatej Holocaust“ za debutní full, je skutečnost, že nahrávka vyšla krom CD formátu (u labelu standardní digipack) i na bílém LP, jehož formát dává ještě lépe vyniknout obalu z dílny Jana Amose Erbena kloubící ono pověstné sex, drogy a rock´n´roll (zde spíše thrash & koks…haha) a dlouholetý terč kapely v podobě církve svaté. Nasraná vulgarita kapele vlastní zde krom vlastní muziky útočí už rovnou z přebalu, což na následujícím LP splitu s Murder Inc. dotáhli do úplného extrému, ale o tom jindy.

Na stole mám zmíněný digipack, ukrývající nejen stříbrný kotouček, ale i minimalistický booklet s full textovou výbavou. Vlastní nosič zdobený třemi šestkami nabízí na půl hodince osm tracků plus kratičké instrumentální intro. Nepřepálená stopáž a zvuk ze studia Davos nahrávce sedí stejně jako lehce čitelná mateřština ze třech hrdel Kaaru (až uslyšíš sousloví děvka na trůnu, mrkni pod set list…haha). V celku…pokud k nahrávce přistoupíš se znalostí pravidel žánru, dostaneš bez debat vše a ještě něco navíc. Na rovinu mi samostatný materiál sedí více než na kolaboraci v linku. Deska má jasně nastavený koncept, ve kterém se útočí na démony všech podob a to i přes skutečnost, že si s nimi kapela s hostujícími hudebníky z uvedené kolaborace zatančí. Tanec je to výživný od začátku do konce, thrashové trademarky s plechověji znějícími bicími tě provedou ve společnosti chytlavých refrénů zdobící kompozičně dobře odvedené vály k ještě zlejšímu a o to více uvěřitelnějšímu konci v podobě zařezu “Odraz Zničené Mysli“, při jehož poslechu duše upí a vyteká krev z uší…koncepční kruh nahrávky se uzavřel a to na dobro. Je zarážející, jak se pětce hudebníků povedlo spojit tuhle nefalšovanou nasranost, frustraci a znechucení s radostí z hraní, která je v tomto ohledu ze schizofrenní desky neuvěřitelně cítit.

Jak jsem už psal kompozičně je nahrávka zmáknutá na výbornou, čemuž napomáhá i skutečnost, že i přes hráčskou preciznost a chuť ukázat i nějakou tu muzikantkou parádičku si Kaar zachovávají syrovost špinavé ulice, kde skončí po poslechu/svatym holocaustu všechny slabší povahy v toxickym komatu…tvl, ten závěrečnej recitál je fakt vražda! Od stropu, kde se při koncertu proběhneš chybí pár centimetrů!

4,5/5

Grinch

Phylactery – Aeber

Phylactery – Aeber

Další z recenzentských restů je debutní album “Aeber“ od brněnských death metalistů Phylactery. Pro mě absolutně neznámé jméno vytasil opět na svém labelu Support Underground Koník, který když už uhne od svého thrashe, tak to vždycky stojí za to.

Základní kámen Phylactery položili Aleš Krupica a Dominik Kuře v roce 2014. O dva roky později se těleso dočkalo po nějakých těch personálních kotrmelcích dvou singlů, které se krom digitálního otisku ze stejného roku pod prostým názvem “demo“ nacházejí i na stříbrném kotoučku “Aeber“, který spatřil světlo světa o další dva roky později pod uvedeným labelem.

Po pěkné řádce poslechů, kterých je k plnohodnotnému vstřebání jedenácti kompozic na stopáži sedmatřiceti minut vskutku třeba, musím uznat, že jsem opět minul domácí kapelu, která stojí rozhodně minimálně za bližší pozornost. Ústřední BDM koncept, který se táhne celou stopáží jak mohutné a precizně spletené ocelové lano, napíná pětice hudebníků nejen moderním zvukem ze studia Sonidos, ale i prvky z dalších subžánrů smrtícího lovu, a to jako struny na dvou kytarách v sestavě, které zde svůj potenciál rozhodně nemarní. Vyvážená porce technických prvků, “náladovek“ a přímého tahu na branku rozhodně potěší, stejně jako graficky perfektně zmáknutý dvoupanelový digipack s vloženým bookletem s full textovou výbavou, o jehož ústřední motiv se postaral Pedro Sena aka Lordigan, který seká démonické motivy dle BDM trademarků jak na běžícím pásu (dělal obálky například pro Putrid Pile, Analepsy či Mental Cruelty).

Ale zpět k muzice, která je naštěstí na hony vzdálená infantilní monotónní kompozici, kterou by daná stopáž poslala do kopru. Hudebníci poměrně ladně, dáli se to v BDM takto slovně vyjádřit, koření svou tvorbu nejen technikou, ale pašují do blapshemické jízdy i slam či nějakou tu melodii. Vše se odvíjí bez jakýkoliv inter a zejména start je vskutku vražděný. Zmíněná vražednost sice prostupuje celou deskou, ovšem její intenzita naprosto cíleně kolísá, aby dala vyniknout muzikantskému a kompozičnímu umu až dokonce k stojatým lety prověřeným death/doomovým vodám (břinklo mě přes oušku rané období mých oblíbenců Décembre Noir), jejichž opakem jsou moderní postupy čpící metalcorem. Výborná práce s vokály, které najdeš na desce dva, rozhodně stojí také za zmínku. Poslech nahrávky ti bude rozhodně evokovat celou řádku provařených jmen, z nichž vyplouvají na povrch nejčastěji USBDM bůžci Dying Fetus, ovšem žádné vyložené vykrádačky se nakonají, jelikož kapela má vskutku vlastní rukopis.

Na michelinskou hvězdu sice recepty Phylactery nejsou, ovšem babicův balón ze šlemu, co dům dal, nechávají za sebou hóódně daleko. Osobně jsem zvědavý na další album, protože tomuto již není co vytknout, ovšem prostě postrádá to něco, co pokoří metu nejvyšší.  

4,5/5

Grinch

"ale naděje umírá poslední" - fotozin na památku undergroundového fotografa Petra Sankota

Fotozin vybraných děl našeho kamaráda a neúnavného fotografa, který přestoupil na druhý břeh před rokem 5. prosince.

A6 formát rozdělený tematicky na umělecké fotky (barevné i černobílé) a na ty koncertní, které odrážely Petrův osobitý hudební vkus. Od noisu a punku (např. Murder inc., Eine Stunde Merzbauten, FCKN BSTRDS či UGFC) po divadlo Semafor či dokonce politické happeningy (v zinu najdeš i jednu momentku ze smutnýho vyklízení Kliniky.

Na snímcích uměl zachytit atmosféru, náladu lidí, duši místa a magii okamžiku. Což je přesně to, čím jsme i my žili a žijeme. A dokud nám to Petrovo dílo připomíná, tak i on stále kráčí s námi!

Fotozin vychází v edici 50 kusů, máš-li zájem, piš do zprávy!

Willhelm Grasslich

killthepop@centrum.cz

I am Pentagon přichází s novou deskou

Pražští punx se chystají vypustit svou třetí dlouhohrající desku. LP se bude jmenovat Příčetnost a vyjde opět na Pushteeku. Kapela je zatím na bližší informace poněkud strohá, ovšem už teď prozradila, že se na nahrávce objeví řada hostů…třeba Marie (Lakka, Mazinerie Zin). Detailnější informace vypustí kapela nebo label časem a nejdeš je samozřejmě na jejich FB profilech. Osobně se na desku těším a předpokládám, že Ty taky.

www.facebook.com/iampentagon

www.facebook.com/pushteek

Metal Christmas

K prosincovým lidovým obyčejům v čase adventu již delší čas patří i zvyk konající se v Tradičním kloubu v Sušici. Tam (dá-li sejtn štěstí) 19. prosince proběhne oblíbená akce Metal Christmas. Vystoupí na ní čtveřice kapel zastupujících různé žánry, aby si každý fanda přišel na to svoje. Však považte: thrash metal = Lahar, black metal = Mater Monstifera, death metal = Mortifilia, hardcore = Life Inside Out. To už je přece dost pestrý koktejl, no ne? Tak hlavně nezpohodlňme doma a vyrazme zase do oblíbených klubů na oblíbenou muziku. 

Lahar jsou kapelou, se kterou se snad střetl již každý správný fanoušek thrashe. Nechce se mi věřit, že by je ještě někdo neznal. A pokud někdo takovým novopečeným zájemcem přeci jen je - měl by si datum okamžitě zapsat do diáře a následně dorazit. Oplátkou mu bude seznámení se s prvotřídním zástupcem tohoto žánru u nás a neskutečná koncertní energie a atmosféra, která při každém jejich vystoupení rezonuje prostředím.

https://www.facebook.com/LAHAR666.666/ 

https://laharthrash.bandcamp.com/ 

Mater Monstifera letos slaví krásných 20 let existence. Od prvních chvil, kdy rozžaly Svíci života, šlo o zajímavý úkaz u nás. Melodický black metal s patřičnou příměsí svižných vichřicových pasáží. Klasický důkaz toho, že klávesy mají v blacku své místo, když se s nimi zachází chytře. Tohle vás hodí do té správně potemnělé nálady.

http://www.matermonstifera.cz/

https://www.facebook.com/www.matermonstifera.cz/

https://bandzone.cz/matermonstifera

Mortifilia jakožto tvůrce celé akce nesmí pochopitelně chybět. Však i ta má v Kloubu již nespočet odehraných hodin a proto je zde jako doma. …No, oni doma vlastně jsou, takže perfektní, precizní a přitom uvolněný set bude samozřejmostí. 

https://www.mortifilia.cz/

https://www.facebook.com/mortifilia

https://bandzone.cz/mortifilia

Life Inside Out jsou zástupci hardcore a jejich jméno je zcela nové na scéně. Ne však jeho členové, které jste již mohli častokrát vídat na podiu i pod ním. Nicméně tenhle střih HC je jasnou odpovědí na newyorskou scénu, takže lze vystopovat vlivy Agnostic Front nebo Pro-Pain. 

https://www.facebook.com/LifeInsideOutCzech/

https://bandzone.cz/lifeinsideout

Jak vidno o hrození, třepání a jiné tělesné cviky nebude nouze.

Shrnutí:
Metal Christmas 6
19. 11. 2020, Tradiční Kloub, Sušice
Lahar
Mater Monstifera
Mortifilia
Life Inside Out

https://www.facebook.com/events/679560436224590/